Maďarský vítěz voleb Péter Magyar slíbil oživit vztahy s Evropskou unií. Ale představuje si to v rámci středoevropských zemí vedených pravicovými lídry, s nimiž sdílí, jak říká, kulturní, ekonomický a konzervativní náhled na politiku.
A to od migrace až po energetickou politiku. Ze svého výběru ale vyjímá Polsko. Proč to dělá, řeší v článku Magyar wants to put the Austro-Hungarian Empire back on the map bruselský server Politico. Ten Maďarsko definuje jako zemi, která leží mezi západní Evropou a Ruskem, a tradičně projevuje ochotu udržovat obchodní styky s Moskvou.
—
Přicházející maďarský vůdce již naznačil svoji vizi, jak vytvořit středoevropský blok. Navrhnul sloučení Visegrádské čtyřky, neformálního sdružení Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska, se Slavkovským formátem, který by podporoval spolupráci Rakouska, České republiky a Slovenska.
„Věřím, že je to v zájmu každé země, včetně Rakouska a Maďarska,“ uvedl Magyar a dodal: „A tak doufám, že toho dosáhneme.“
Potvrzením této strategie je Magyarova plánovaná první cesta ve funkci nového lídra počátkem května do Varšavy a Vídně. Na Rakousko pohlíží jako na přirozeného spojence. Od polského premiéra Donalda Tuska se poučí, jak znovunastolit liberální demokracii v zemi a o tom, jak dosáhnout na unijní finance, píše Politico.
Jeho hlavním úkolem je uvolnit zmrazených 18 miliard eur [cca 438 mld. Kč] i získat přístup k 16 miliardám eur [cca 390 mld. Kč] z unijní půjčky na obranné výdaje. Současně usiluje o zrušení platby jednoho milionu eur [cca 24 mil. Kč] denně za to, že Maďarsko odmítlo implementovat unijní zákon o migraci.
Blízko k Maďarsku
„Ve Varšavě chce získat zkušenosti s návratem k liberální demokracii,“ myslí si Emil Brix, bývalý rakouský diplomat, odborník na historii Rakouska-Uherska.
„Návštěva ve Vídni bude ve znamení evropské politiky a o nutnosti aktivního zapojení našeho regionu,“ doplňuje.
A zdá se, že rakouská vláda se této myšlence nijak nebrání.
„Jsme státy přibližně stejně velké. Sdílíme mnoho společných zájmů a společně budeme při hlasování silnější,“ uvedl jeden z diplomatů pod podmínkou anonymity.
Orbán končí po 20 letech ve vedení Maďarska. Odstavil ho Magyar
Pro rakouskou konzervativní vládu je upevnění vztahů s Maďarskem dlouhodobý strategický zájem. Počátkem nultých let tohoto tisíciletí, dříve, než se k EU připojilo několik bývalých komunistických zemí, rakouští představitelé navrhovali obnovení aliance ve Střední Evropě. K tomu však nedošlo kvůli tehdejším obavám Polska a Slovenska z obnovení hegemonie bývalého rakousko-uherského císařství, píše k tomu Politico.
Nyní je to sebevědomější Maďarsko, které volá po alianci. A ani Polsko, země s rostoucí hospodářskou a vojenskou silou, by se nemělo nové aliance obávat, dodává.
Jak to vidí v Rakousku
Rakouští konzervativci cítí po Orbánově odchodu novou šanci.
„V 90. letech jsme s Orbánem spolupracovali a já stále tvrdím, že mladý Orbán by nyní byl největším kritikem dnešního staršího Orbána,“ říká Reinhold Lopatka, evropský poslanec za rakouskou vládnoucí konzervativní Lidovou stranu.
„Navzdory všem problémům, kterým čelíme, jsme se v některých bodech dohodli, ale s přibývajícími léty to bylo stále obtížnější,“ doplňuje.
Magyar a rakouský kancléř Christian Stocker začali post-Orbánovské vztahy budovat v únoru na mnichovské konferenci o bezpečnosti, kde se osobně setkali. Domluvili se na Magyarově návštěvě Vídně a shodli se na nutnosti zlepšit podmínky pro rakouské firmy podnikající v Maďarsku.
Očekává se, že se bude Magyar ve Vídni snažit vypracovat společný postoj k migraci a prodiskutovat budoucnost Středoevropské univerzity. Ta se v roce 2019 přestěhovala z Budapešti do Vídně poté, kdy proti ní zahájil Orbán kampaň.
Obě země jsou nyní hospodářsky hodně provázány. Rakousko je druhý největší investor v Maďarsku, hned po Německu, a to investicemi ve výši více než 11,7 miliardy euro [cca 288 mld. Kč]. A v Rakousku pracuje asi 134 000 Maďarů.
Rakouská centrální banka ve zprávě za loňský rok uvedla, že utužující se vztahy mezi zeměmi jihovýchodní Evropy působí na rakouskou ekonomiku jako stabilizační faktor v situaci rostoucí globální obchodní nejistoty.
Sporné body, ale i společné zájmy
Existují však i rozdíly mezi zeměmi střední Evropy, které brání užší spolupráci. Například Ukrajina. Rakousko a Polsko podporují pomoc Evropské unie Ukrajině. Země mají i různý názor ohledně členství Ukrajiny v EU. I přes tyto rozdíly ale existují silné společné zájmy. Zvlášť pokud jde o ekonomickou spolupráci a velké infrastrukturní projekty.
„Pokud by tyto země představily své společné návrhy a projekty, posílilo by to jejich pozici při rozdělování bruselských peněz a kohezních fondů,“ tvrdí pro Politico Reinhard Heinisch, politolog salzburské univerzity.
Na Ukrajině tlakují ropovod Družba ruskou ropou, oznámila Bratislava
Magyarova snaha vybudovat středoevropskou alianci může být důsledkem toho, jak silně se nyní prosazuje Brusel. Politico rovněž připomíná, že nový ministerský předseda strávil téměř deset let jako diplomat podřízený Orbánovi, než se rozešel se stranou Fidesz a stal se evropským poslancem za vlastní konzervativní stranu Tisza.
„Je to vlastně první maďarský premiér, který má přesnou představu o tom, jak funguje Brusel a EU,“ zamýšlí se Stefano Bottoni, profesor z University of Florence a dodává: „A když se chcete v Bruselu prosadit a konkurovat větším zemím, jako jsou Francie a Německo, pak musíte spojit síly.“
Michal Achremenko
Pokud si chce člověk udělat obrázek, o co se jedná, musí jako vždy vyjít od obecného. Pak se dostane k tomu zámku, který otevře správný úhel pohledu na to konkrétní. Neboť realita je jako měňavka. Jaká ve skutečnosti je, to závisí na úhlu pohledu více, než na tom, jak ji vidíme.
To obecné. Proč EU vznikla? To na úhlu pohledu nezávisí. Záměry byly jasné, jasně definované. Po dvou válkách, které evropský kontinent, který byl něco jako téměř pupek světa, srazily o několik pater níže, bylo nutné něco dělat. Nehledě na rozpínající se komunismus. Po evropském hospodářském společenství na západě, pádu komunismu na východě, proces sbližovánína na evropském kontinentu pokračoval až do dnešních dnů. V tom obecném by se tedy dalo očekávat, že linie bude dodržována, neboť takový byl záměr už od počátku.
Jenže ouha! Už V4 je něco, co jde proti původmímu proudu a zvolení oponenta Orbána, od kterého si liberálové slibovali obrat, toto ještě zesílilo. To v obecnosti může znamenat jedno. Buď byl původní záměr špatný, nebo se to špatně dělá. To je úvaha, které na úhlu pohledu rozhodně nezávisí. Ještě by princpiálně bylo možné, že se rozjelo něco, co vlastně nikdo nechce, ale skutečnosti této třetí možnosti nenasvědčují.
Když tedy zůstaneme u těchto dvou možností, tak to nevidím na to, že je původní záměr špatný, protože nejen v hospodářské oblasti, ale i v přírodě vše směřuje k větším a mohutnějším celkům. Jde tedy o napodobení věcí, které jinak fungují docela dobře. Takže z tohoto rozporu, rozporu, že mám cíl sbližování, ale uvnitř narůstají odstředivé tendence, to nasvědčuje tomu druhému. Nasvědčuje to špatnému provádění. Když budete cokoliv dělat špatně, žádné dílo se vám dařit nebude. Stejně tak i dílo EU. A výsledky voleb v jednotlivých státech a nakonec i vlastní děníí v EU tomuto obecnému jen odpovídá.
A to, jestli pan Magyar chce, nebo nechce jen V4, jestli rovnou přežité Rakousko-Uhersko, nebo sice přežité, ale oživené v nové podobě, nebo uvnitř EU zcela něco jiného, je jen drobný detail, který se navíc může vyvíjet podle momentální situace. Právě to mě fascinuje na většině (ne samozřejmě všech) novinářích. Vezmou si nějakou konkrétní věc a tu začnou zkoumat pod různými úhly pohledu. A ona logicky se pak i během jednoho zkoumání jeví dokonce v mnoha odlišných podobách. Jako by měla několik tváří současně. Tak začnou buď omezenými, nebo záměrně omezenými rozhledy uvažovat, která podoba bude zřejmě ta nepravděpodobnější.
A člověk, který politiku nesleduje, pak dostane informace, které mu zmatek v hlavě ještě naopak zvětší, jelikož vysvětlení je ve stylu. No, milý čtenáři, rohlík je něco, co vypadá jako rohlík. Což je vždy novinářsky ta nejpravděpodobnější tvář reality.
P.S. Pokud mám záměr sbližování, sjednocování, harmonizaci, tak o jaké POLITICKÉ KONKURENCI je tu řeč? Anebo tu mám konkurenci jako soutěž všeho, tedy i myšlenek, včetně provádění a o čem tedy vedení EU mluví, když říká ještě více Evropy jako léčivo při řešení většiny problémů? Dostáváte na tyto otázky odpověď při čtení článků, jako jsou v Politico? Jasně, že ne. Podřízli by si větev, na které sedí.