Evropský parlament [EP] ve Štrasburku dnes [28.4.] schválil svou pozici k dlouhodobému rozpočtu EU na roky 2028-2034. Oproti loňskému návrhu Evropské komise [EK] chce rozpočet navýšit o deset procent.
Takzvaně dodatečné peníze chce na klíčové programy EU. Návrh mandátu na nadcházející vyjednávání s členskými státy o příštím dlouhodobém rozpočtu podpořilo 370 europoslanců. 201 bylo proti a 84 se hlasování zdrželo. Jednání mezi EP a Radou EU mohou začít, jakmile se na svém společném pohledu na rozpočet shodnou členské země.
Příští sedmiletý rozpočet od roku 2028 chtějí europoslanci o deset procent vyšší než 1,8 bilionu eur [cca 44 bilionů korun]. Ty navrhla Evropská komise. Na stejné úrovni, jako je tomu nyní, ale zůstanou výdaje na společnou zemědělskou politiku a kohezi. To znamená podporu méně rozvinutých regionů.
„Dnes jsem podpořila pozici europarlamentu k rozpočtu EU na roky 2028–2034. Navrhovaných zhruba 1,93 bilionu eur sice vypadá jako navýšení, ale po započtení inflace a splátek dluhu jde spíš o nutné dorovnání rozpočtu,“ řekla europoslankyně Markéta Gregorová [Piráti].
V opačném případě má obavy, aby Evropa zvládla veškeré nové výzvy: od konkurenceschopnosti vůči Číně až po bezpečnost.
Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy korun více, než odvedlo, uvedlo nedávno ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení [NGEU] ve výši 46,8 miliardy korun dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 miliardy korun.
Evropský parlament: Co zaznělo na jednání
Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin v ranní rozpravě v EP zdůraznil, aby se unijní země dohodly o podobě rozpočtu už letos. Dlouhodobý finanční rámec [VFR] totiž provází složitá metodika i legislativa. A platit má již od roku 2028.
„Podívejme se na svět kolem nás, co se děje v Evropě, na Blízkém východě, ceny energií enormně vzrůstají, zvyšuje se napětí. Přitom nelze očekávat, že nadcházející roky budou jednoduché,“ uvedl v debatě.
Babiš: Místo nových půjček by se měla EU věnovat svým výdajům
Sedmiletý rozpočet EU je podle něj „kotvou předvídatelnosti, jistotou v nejistém světě“. Právě kvůli méně stabilnímu světu počítá podle něj Komise s větší pružností. To ostatně opakuje pokaždé, když se jedná o rozpočtu EU.
„Je potřeba si ale říci, že všechno nezaplatíme. Členské státy jsou pod velkým tlakem, musíme si vybírat a musíme si vybírat odpovědně,“ dodal s tím, že otázkou je, jak vyrovnat ambice a zdroje.
Premiér Babiš návrh rozpočtu kritizuje
Česká republika je stále čistým příjemcem z unijního rozpočtu. Avšak v souvislosti s tím, jak bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být. Český premiér Andrej Babiš [ANO] již uvedl, že v právě projednávaném VFR návrh ponižuje příjmy Česka z EU o 20 procent.
„Nelíbí se nám, že Evropská komise navrhuje Česku jeden vůbec z největších poklesů mezi státy Evropské unie. Údajně je to o dvacet procent,“ uvedl již dříve [20.4.] Babiš a pokračoval: „Údajně je to proto, že bohatneme. My na to máme jiný názor.“
Peníze z EU pro ČR mají klesnout až o 20 procent, tvrdí premiér Babiš
Kritizoval i změny, které nyní prosadila Evropská komise. Je to podle něj nový systém, „v němž si jednotlivé kapitoly rezorty nově samy vyjednají peníze na roky 28-34“. Což platí, jak řekl, v balíku zemědělství a koheze. Tedy u podpory méně rozvinutých regionů.
„A také se nám to nelíbí, protože si myslíme, že takové zdravotnictví by si zasloužilo vlastní rozpočet,“ vyjasnil novinářům český premiér.
–ČTK/RED–
Radš utrejch, Babo miliónová ! EU chce peníze jako Ňuchačenko.
Co dodat?
To podstatné jsem napsal již dříve, tak snad jen to, že lze v podstatě souhlasit s pirátkou. Započteme inflaci (u ní si spořiví Němci určitě rvou vlasy na hlavě, ale dělat nemohou nic), pak se musí splácet dluhy nadělané minule, takže když jsou unijní státy nově nominálně pumpnuty více než v minulosti, tak hodnotově, tedy co lze z darovaného proměnit v konkrétní hodnoty, tak to je oproti minulosti nula od nuly pojde.
Takže pak je logické, že když je představa, že další problémy si nově nadělané budu řešit tím stejným, co je nadělalo, tedy více jisté Evropy, tak v tom více peněz je skryto to, že vlastně nemnoho Evropanů dostane naopak méně. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by to bylo v rozporu se zákonem o zachování hodnot.
Ale nesmutnil bych. Neříká se, že méně je někdy více? Nebo že by to tak nebylo? Že tohle rčení platí jen při konzumaci potravin a ne v případě pojmu ještě více naší stávající Evropy?