Před nyní v Senátu projednávanou novelizací zákonů o veřejných rozpočtech opět varuje v aktuálním Stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky Národní rozpočtová rada [NRR].
Novely zákonů o veřejných rozpočtech schválila na popud vlády Andreje Babiše [ANO] ve třetím čtení Poslanecká sněmovna 15. května. Nyní je projednávají senátoři.
„Dojde-li k jejich schválení, Česká republika se dostane do stavu, kdy národní fiskální omezení v podstatě přestanou existovat,“ uvádí ve svém Stanovisku NRR.
Změny zákonů v oblasti veřejných rozpočtů včetně pozměňovacích návrhů charakterizuje jako „změnu fiskálního paradigmatu“. Tvrdí, že pokud dojde k jejich schválení, jakákoli vláda nebude vázána v případě její fiskální politiky jakoukoli národní legislativou. Bude muset dodržovat pouze pravidla Evropské unie.
Schodek rozpočtu je 170,2 miliardy. Odvody do EU stouply o 54 procent
„Smysl národních fiskálních pravidel spočívá především v tom, aby se české veřejné finance držely v teritoriu, jež je bude dostatečně chránit před nárazem na pravidla unijní. Respektive, než dlouhodobou udržitelnost českých veřejných rozpočtů začnou efektivně vymáhat finanční trhy,“ uvádí Rada ve svém Stanovisku.
Sněmovna schválila změnu zákonů, které se týkají veřejných rozpočtů
Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] dlouhodobě jakoukoli kritiku odmítá. Tvrdí, že nechala všechny její vládou prosazované změny právně a expertně posoudit. To proto, aby byly v souladu se zákonem i snahou jakékoli vlády o udržitelné veřejné rozpočty. A změny obhajuje. Podle jejích slov přinesou jakékoli vládě více potřebné „rozpočtové flexibility“. Podle ní i jasně vymezí postupy, které ve stávajících pravidlech ve vztahu k veřejným rozpočtům dosud chyběly.
Jaké změny vadí NRR
Za klíčové, a hlavně problematické změny v nově navržených národních fiskálních pravidlech NRR považuje zejména:
- Zavedení nové výjimky z výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů. Ta se má vztahovat na realizaci infrastrukturních projektů.
NRR upozorňuje, že výjimka nemá kvantitativní omezení, nýbrž pouze omezení časové, a to pro léta 2026 až 2036. Výjimka z výdajových limitů se podle ní vztahuje na stavby uvedené v příloze zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury [tzv. liniový zákon]. Což je podle NRR až příliš široký okruh staveb, jejichž nákladnost v součtu dnes nelze rozumně kalkulovat.
- Prodloužení stávající výjimky z výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů na obranné výdaje. A to do roku 2036 namísto původního roku 2033.
V tomto případě jde podle NRR o výjimku, podle které se obranné výdaje převyšující 2 procenta HDP nezapočítávají do výdajových limitů. Přičemž NRR hned v prvním roce jejího uplatnění vyslovila pochybnosti, zda se uplatňuje tato výjimka v souladu s jejím smyslem.
- Umožnění navýšit výdaje státního rozpočtu až o 10 procent v případě „zhoršené bezpečnostní situace“. To zejména v návaznosti na plnění závazků vyplývajících z článku 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy.
Podle NRR jde o ustanovení, které nepřiměřeně zvyšuje výdajový manévrovací prostor vládě. A to proto, že k takovému navýšení rozpočtových výdajů nebude potřebovat souhlas Poslanecké sněmovny ČR. A také proto, že v ustanovení není jasně taxativně uvedeno, za jakých okolností je možné rozpočtové výdaje v daném rozměru navýšit.
—
Všechny výše uvedené změny Rada vnímá jako odklon od vládou deklarovaného – a i do stále platného znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti vtěleného – snižování strukturálních schodků veřejných rozpočtů na hodnoty 1,25 procenta hrubého domácího produktu [HDP] v roce 2027 a jednoho procenta HDP od roku 2028.
NRR se vrací i k rozpočtu na letošní rok
NRR se vymezuje i k dalším krokům vlády Andreje Babiše ve fiskální politice. Zejména k jejímu argumentu, že pokud Poslanecká sněmovna ČR vrátí vládě zákon o státním rozpočtu k přepracování, pak se na něj podle ní již nevztahují pravidla zákona o rozpočtové odpovědnosti. Což se stalo v případě schvalování letošního zákona o státním rozpočtu.
Schodek rozpočtu 2025 není 241 miliard korun, ale 290,7 miliardy
Díky tomu prošel schodek ve výši 310 miliard korun. Ten je svou výší právě v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Což vláda Andreje Babiše vysvětlila tím, že jí vláda Petra Fialy [ODS] předala návrh zákona o rozpočtu v rozporu s realitou. Tedy mnohem vyšším než jí deklarovaným schodkem.
NRR v tomto ohledu uvádí: „Stále není postaveno najisto, zda v případě vrácení návrhu vládního zákona o státním rozpočtu vládě PSP ČR k přepracování platí omezení vlády vyplývající ze zákonem definovaných maximálních výdajových rámců, či nikoli.“
Přičemž podle Rady ani pozměňovací návrhy aktuálně načtené k souboru úprav fiskálních pravidel ve Sněmovně tuto věc nevyřešily. Tvrdí, že sice věří úmyslu ministerstva financí „tuto věc najisto postavit“, ale prozatím nevidí, že „by ji postavilo“. Podle NRR si tato věc vyžaduje schválení načteného pozměňovacího návrhu k jiné normě. A to konkrétně ke změnám jednacího řádu Poslanecké sněmovny ČR.
–DNA–
Je to moc zamotané… A co takhle: Všechno špatně, zpátky na stromy !?
V článku je uvedena citace obsahující nepřesnost. Píše se ….Tvrdí, že pokud dojde k jejich schválení, jakákoli vláda nebude vázána v případě její fiskální politiky jakoukoli národní legislativou. Bude muset dodržovat pouze pravidla Evropské unie……
Je to jinak. Fiskální pravidla jsou závazná jen pro členy eurozóny. Nedá se ovšem říci, že jejich nedodržování ve vztahu k EU je pro ČR nějaká „brnkačnka“, ale jakékoliv nátlakové prostředy vůči ČR, jako například sankce a podobně, nehrozí. Spíše je to v emoční oblasti, že to vypadá blbě, protože by pak z EU nabízeli „pomoc“, jak z toho ven, něco v podobném duchu, jako třeba dnes „pomoc“ čiň čertu dobře, peklem se ti odmění v ochraně klimatu. Tu by samozřejmě nabízely státy, o kterých víme, jak si v této oblasti stojí samy. To jen pro upřesnění, jak to chápat.
Ale je fakt, že si s tímto problémem nakonec prcku nedrala, jak říkala moje slovenská spolužačka, žádná předchozí vláda. Sice ta předchozí to alespoň vzala slovně, tak předložila nedovařený rozpočet, aby zanikl rozdíl mezi slovy a realitou a ti méně chápaví voliči ji snahu šetřit uvěřili a opět ji volili, ale dle mne se pojede dál močálem černým okolo bílých skal. Život musí jít dál a ten má přednost před vším. Ani ten největší šetřílek by se nechtěl ušetřit k smrti. Ekonomika musí šlapat. To je také i důvod, proč náš pan premiér opět sklapl podpadky, když EU pohrozila, že když nebudou větrné parky, které iniciativně z pilnosti ještě oproti závazku předchozí vláda už v demisi dokonce navýšila, tak nebude ani peníz. Takže pak Turek dostal příkaz, ač před tím měl plány velkolepé, jak většinu toho zařízne, aby držel ústa a šlapal brázdu jak se říká. Tak sklapl, jak jste mohli slyšet jeho řeč ve sněmovně, že tedy o podporu svých velkolepých plánů o zadržování hydry žádat nebude, protože návrh s velkou slávou opět stahuje.
Jen pro pochopení. Asi by nás zkrouhli o dvacet miilidárd a potom možná ještě odesítku, která přímo s věcí nesouvisí. Ovšem když se plány udělají, ty obrovské větrníky lidem za domy, což se obchodníkovi v saku politika, panu premiérovi hodí, tyto peníze v daném okamžiku kola ekonomiky roztáčet pomohou, tak výsledkem bude, že když jsme do teď platili solární barony, tak místo toho, protože ty časem skončí, si tímto zakládáme želízko do ohně, že budeme místo nich platit větrné barony. A první odhady jsou, že počáteční ztráta zkrouhnutí peněz je menší, než to, co z nás vytáhnou tito postupem časem později. Ale to už ho nebolí, je zvolen jen na pár let, protože to je navíc nad obzory chápání nejen jeho voličů opozicí nazývanými koblihy, ale stejně tak voličů předchozí koalice, které lze nejen opít rohlíkem, ale snadno i dobře vypadajícím komunistou na hradě.
Takže tak to v politice chodí. Je třeba ty spletité cesty pozorně sledovat, protože jednou za čas je nutné to někomu do volební urny hodit. A rozhodování je nesmírně těžké. Z toho vyplývá, že velice snadno se volí těm, kteří ničemu nerozumí.