„Slíbili jsme, že posílíme aktivity u projektů na Ukrajině. Prostřednictvím nových finančních nástrojů, záručního a pojišťovacího charakteru, jsme tak učinili,“ uvedl včera na bilanční tiskové konferenci vlády ministr průmyslu Karel Havlíček [ANO].
Nabízí se otázka, co konkrétně tím myslel. Poslední zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ČR [MPO], která se týká Ukrajiny, je z konce letošního března. Informuje o tom, že státní exportní pojišťovna EGAP mění podmínky pojišťování programu Fond Ukrajina.
„Fond Ukrajina udržuje obchodní vazby s Ukrajinou a umožňuje českým firmám bezpečně vyvážet do země, kde probíhá válečný konflikt,“ uvedl k tomu tehdy předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] k tomu dodala: „Stabilní a předvídatelné podmínky jsou pro české firmy zásadní. Navržená úprava proto posiluje jejich jistotu při působení na tamním trhu. Změna nezatíží státní rozpočet a jasně podporuje české exportéry.“
Co přinesla vládou schválená úprava? U pojistných produktů českých exportérů na Ukrajinu se snížila přirážka k pojistné sazbě na polovinu, na 10 procent. Prodloužila se maximální délka pojištění z 1,5 na 2 roky. A rozvolnil se požadavek na pozitivní platební zkušenosti s dovozcem a dlužníkovo oprávnění ukrajinských úřadů hradit své závazky do ČR. Loni takto podpořený obchod dosáhl 733 milionů korun. Celkově objem podpory Fondu Ukrajina vůči českým firmám dosáhl téměř 1,7 miliardy korun. Důležité je i říci, že Fond zatím nevykázal jedinou pojistnou událost a program je ziskový.
Otázka druhá
Je export a spolupráce s Ukrajinou podporovaná státem v objemu několika stovek milionů dost? A je dostatečná, když se po více než čtyřech letech trvající války na Ukrajině čím dál víc skloňuje slovo „mír“. Což se přímo už nyní promítá do podnikatelských aktivit na území Ukrajiny.
„Aktuálně na území Ukrajiny vznikají mezinárodní konsorcia firem, která se chtějí účastnit obnovy Ukrajiny,“ popsal pro FinTag dění na Ukrajině prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny
Také ale dodal, že tyto aktivity přímo závisí na podpoře Evropské unie. Konkrétně jde o takzvaný Nástroj pro Ukrajinu [Ukraine Facility]. Což je hlavní nástroj EU na podporu obnovy země, její reformní agendy a cestě k členství v EU, to v objemu v přepočtu 1,2 bilionu korun. V tomto bodě vláda Andreje Babiše [ANO] splněno, jak by mohlo vyplývat ze slov ministra Havlíčka, ale nemá. Česko se k tomuto programu totiž zatím nepřipojilo.
Ministr Havlíček tento měsíc pouze přislíbil, že tak učiní do konce července. A stejně tak uvedl, že vláda teprve chystá posílení podpory exportu na Ukrajinu prostřednictvím EGAPu. Podle něj by nově mohl firmám poskytovat na pojištění vývozu až miliardu korun namísto současných zhruba 600 milionů korun.
Otázka třetí
Nepodcenila česká vláda aktuální vývoj na Ukrajině a byznys spojený s její obnovou? Vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Berlíně Erik Siegl v nedávném podcastu FinTag popsal, jak se staví k obnově Ukrajiny v Německu. Podle něj obchod Německa s Ruskem i nadále běží. Ať už se týká zboží pod sankcemi, nebo mimo ně.
„Na druhou stranu ale dneska velice dynamicky roste německý obchod s Ukrajinou. Dnes už převyšuje obchod s Ruskem,“ uvedl a upřesnil, že podle jeho názoru, i kdyby třeba i tento rok došlo k uvolnění nepřátelství s Ruskem, tak Ukrajina pro Německo může nadále, střednědobě i dlouhodobě, zůstat tím silnějším partnerem, než bylo Rusko.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Doplnil, že už dnes se Německo na Ukrajině uplatňuje v oborech, kde je tradičně silné. A to je energetika, tradiční i udržitelná, a obranný průmysl.
„A tam se rozvíjí velmi intenzivní spolupráce ukrajinských a německých firem,“ vysvětlil s tím, že to platí hlavně v případě zbrojařů.
Setkání zástupců vlády s podnikateli
Na druhé straně se ale nedá říci, že by se ve věci participace českých firem na obnově Ukrajiny, nic nedělo. Minulý týden se setkali premiér Babiš a ministr průmyslu Havlíček spolu s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou [ANO] s českými a ukrajinskými podnikateli v Praze. Tématem byla právě účast Česka na obnově Ukrajiny. Na něm se mimo jiné poprvé vážně zmínila cesta ministra Havlíčka s českými podnikateli na Ukrajinu. Avšak znovu – není to pozdě?
Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu
Tomuto setkání totiž předcházel otevřený dopis ministrovi Havlíčkovi od českých podnikatelů sdružených v Ukrajinsko-české obchodní komoře [UKRCHAM] z 9. června. V něm několik českých podnikatelů z energetiky a inženýrství nejenže vyzývá ministra Havlíčka ke schůzce, ale mluví i velice jasnou řečí o tom, jak to je ve skutečnosti s připraveností Česka na obnovu Ukrajiny.
Česko by nemělo být poslední, říká šéfka česko-ukrajinské komory
Podnikatelé v úvodu dopisu uvádí, že ruské útoky systematicky ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a roste potřeba nových zdrojů výroby, kogeneračních jednotek, síťových řešení, záložního napájení, digitalizace infrastrukturních dat, tepelné a plynárenské infrastruktury. Škody odhadují v řádu desítek miliard eur.
České firmy na Ukrajině jsou. Avšak bez podpory
Zdůrazňují, že české společnosti disponují technologiemi, výrobní kapacitou, inženýrskou expertizou, kapitálem a praktickými zkušenostmi pro realizaci těchto projektů. Mnoho českých firem podle nich již na Ukrajině působí i v podmínkách války a realizuje dodávky technologií, servisní kontrakty, modernizaci energetických zařízení, digitalizaci infrastruktury a průmyslová řešení. Případně do těchto projektů investují. Současně upozorňují, že čeští podnikatelé dlouhodobě pomáhají některým ukrajinským veřejným subjektům, jako jsou samosprávy, modernizovat procesy, technologie a data. To všechno je podle nich velice dobrá výchozí pozice.
Ale pak hned i dodávají: „Český byznys se však dnes potýká s kritickým nedostatkem efektivních státních finančních nástrojů podpory. […] Navzdory politickým deklaracím o podpoře Ukrajiny a nutnosti zapojení českých firem do její obnovy nejsou finanční mechanismy exportní podpory České republiky dostatečné pro realizaci velkých energetických a infrastrukturních projektů.“
USA chtějí mít na Ukrajině vlastní investiční fond pro obnovu
Podle nich Česká exportní banka ukončila aktivní financování projektů na Ukrajině ještě v roce 2022, hned po začátku plnohodnotné ruské invaze. Komerční pojišťovny pak podle nich nejsou ochotny pojistit rizika projektů na Ukrajině. EGAP pak po roce 2023 sice obnovil podporu exportu na Ukrajinu, avšak převážně pro krátkodobé a menší transakce. Ani rozšířený program „Fond Ukrajina“ svým rozsahem podle nich neodpovídá potřebám velkých energetických a inženýrských projektů.
A dále:
Národní rozvojová banka, jak tvrdí v dopisu, dosud nespustila plnohodnotné finanční nástroje v rámci Ukraine Facility Pillar II, zatímco polská Bank Gospodarstwa Krajowego [BGK], německá rozvojová banka KfW´, a dokonce i slovenská EXIMBANKA již poskytují podporu dle příslušných mechanismů Evropské komise. Tím už nyní zajišťují financování nebo přípravu financování investičních projektů na Ukrajině.
Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu
„V důsledku toho se české společnosti ocitají v nekonkurenceschopné pozici oproti polským, německým, slovenským či francouzským firmám. A to proto, že za nimi stojí státní rozvojové banky, exportní úvěrové agentury a mají možnost využívat systémové garanční nástroje. Dokonce i ukrajinské firmy jsou na tom lépe, protože mohou čerpat výhodné půjčky pro čistě ukrajinské společnosti bez zahraničních vlastníků,“ tvrdí.
Česká republika ztrácí historickou příležitost
V dopise čeští podnikatelé vyjadřují přesvědčení, že Česká republika „již dnes“ ztrácí historickou příležitost prosadit se na jednom z nejvýznamnějších trhů budoucí evropské obnovy. A předjímají budoucnost.
„Po ukončení války bude ukrajinský trh velkých energetických a infrastrukturních projektů fakticky rozdělen mezi velké mezinárodní finančně-průmyslové skupiny a konsorcia, která již dnes vstupují na Ukrajinu s podporou svých národních rozvojových bank a exportních agentur,“ tvrdí a popisují důsledky: „Bez rychlého zavedení konkurenceschopných finančních nástrojů hrozí, že české společnosti – navzdory své expertize, technologiím a dlouholetým zkušenostem – budou z ukrajinského trhu vytlačeny ještě před začátkem hlavní fáze poválečné obnovy.“
Závěrem vyjadřují naději, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR k tomuto zásadnímu problému přistoupí s nejvyšší prioritou a zajistí konkurenceschopnou podporu pro český byznys a export.
—
[Pozn. red.: Otevřený dopis signovali tito podnikatelé: Richard Benda, předseda představenstva Enkom a.s., Libor Winkler, řídící partner, RSJ Investments, Václav Klein, jednatel, GENTEC CHP s.r.o. , Ladislav Zeman, CEO, TEDOM a.s., Vladimír Sýs, jednatel, Agile Europe s.r.o, Aleš Korostenský, skupina firem „Ekotechnik“, Robert Vágner, jednatel, AC & HS, s.r.o., Tomáš Hlaváček, jednatel, Provyko s.r.o., Zdeněk Franc, Ph.D, ředitel, Fluid Engineering a.s., Ondřej Hrdlička, jednatel HRDLIČKA Group spol. s r. o., Luboš Hajský, Ing. jednatel, DEVINN, s.r.o. ]
Obnova na Ukrajině: Budou Češi opět za hlupáky?
O příležitostech pro české firmy při obnově Ukrajiny se mluví od samého začátku války na Ukrajině. Nejednou politikům posloužily jako argument pro podporu Ukrajinu z kapes daňových poplatníků. Na druhé straně z výše uvedeného vyplývá, že Česku vážně hrozí, že i navzdory masivní a nákladné podpoře Ukrajiny propásne příležitost na obnově Ukrajiny také vydělat. A získat alespoň část vynaložených prostředků zpátky.
Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?
Je to o to víc s podivem, protože jak zástupci vlády Petra Fialy [ODS], tak členové vlády Andreje Babiše „touto příležitostí“ nemohou být zaskočeni. To proto, že se o tom mluví dlouhodobě. Na situaci, která nastane na Ukrajině, jakmile se válka bude chýlit ke konci a skončí, upozorňoval například už v roce 2022 tehdejší prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.
„Ukrajincům jsme nesmírně pomohli,“ uvedl tehdy v podcastu FinTag, ale současně se okamžitě ptal, která země bude tou jedničkou při obnově Ukrajiny.
„Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. Já totiž nevím, kdo bude hrát to číslo jedna při obnově Ukrajiny. Budou to Spojené státy? Bude to Británie? Bude to Polsko? Nebo to bude Evropská unie?“ říkal už tehdy.
A zdůrazňoval, že Česko by podle jeho názoru určitě nemělo stát stranou už kvůli tomu, že přijalo stovky tisíc ukrajinských běženců a Ukrajinu silně podpořilo vojensky a finančně.
Otázka poslední: Jak to bude? Ani čtyři roky poté se neví
„Takže, kdo povede ten A tým na Ukrajinu, až nastane čas té nové výstavby Ukrajiny? To je také klíčová otázka, protože podle toho bude zařazena i Česká republika. Byl bych rád, kdyby nám na toto naše politická reprezentace uměla včas a jasně odpovědět. A dala nám tak najevo, s kým na Ukrajinu půjdeme,“ říkal už v roce 2022 Jaroslav Hanák.
Komentář: Hip, Hip, Hurá. Česko má novou hospodářskou strategii
Je více než smutné, že tato otázka nemá jasnou odpověď ani v roce 2026. Naděje na vyjasnění tu ale stále je. To ale jen za předpokladu, že včera se ministr Havlíček při bilanci půl roku vlády Andreje Babiše pouze uřekl, případně neobratně vyjádřil, když před televizními kamery sebevědomě pronesl: „Slíbili jsme, že posílíme naše aktivity v rámci projektů na Ukrajině. Prostřednictvím nových finančních nástrojů, záručního a pojišťovacího charakteru, jsme tak učinili.“
To proto, jak vyplývá z aktuálního stavu, že v přípravě na ekonomickou a byznysovou spoluúčast na obnově Ukrajiny Česko nejenže „hotovo“ neměla za minulé vlády, ale „hotovo“ nemá ani za ty současné.
Daniel Tácha
