„Slíbili jsme, že posílíme aktivity u projektů na Ukrajině. Prostřednictvím nových finančních nástrojů, záručního a pojišťovacího charakteru, jsme tak učinili,“ uvedl včera na bilanční tiskové konferenci vlády ministr průmyslu Karel Havlíček [ANO].
Nabízí se otázka, co konkrétně tím myslel. Poslední zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ČR [MPO], která se týká Ukrajiny, je z konce letošního března. Informuje o tom, že státní exportní pojišťovna EGAP mění podmínky pojišťování programu Fond Ukrajina.
„Fond Ukrajina udržuje obchodní vazby s Ukrajinou a umožňuje českým firmám bezpečně vyvážet do země, kde probíhá válečný konflikt,“ uvedl k tomu tehdy předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] k tomu dodala: „Stabilní a předvídatelné podmínky jsou pro české firmy zásadní. Navržená úprava proto posiluje jejich jistotu při působení na tamním trhu. Změna nezatíží státní rozpočet a jasně podporuje české exportéry.“
Co přinesla vládou schválená úprava? U pojistných produktů českých exportérů na Ukrajinu se snížila přirážka k pojistné sazbě na polovinu, na 10 procent. Prodloužila se maximální délka pojištění z 1,5 na 2 roky. A rozvolnil se požadavek na pozitivní platební zkušenosti s dovozcem a dlužníkovo oprávnění ukrajinských úřadů hradit své závazky do ČR. Loni takto podpořený obchod dosáhl 733 milionů korun. Celkově objem podpory Fondu Ukrajina vůči českým firmám dosáhl téměř 1,7 miliardy korun. Důležité je i říci, že Fond zatím nevykázal jedinou pojistnou událost a program je ziskový.
Otázka druhá
Je export a spolupráce s Ukrajinou podporovaná státem v objemu několika stovek milionů dost? A je dostatečná, když se po více než čtyřech letech trvající války čím dál víc skloňuje slovo „mír“. Což se přímo už nyní promítá do podnikatelských aktivit na území Ukrajiny.
„Aktuálně na území Ukrajiny vznikají mezinárodní konsorcia firem, která se chtějí účastnit obnovy Ukrajiny,“ popsal pro FinTag dění na Ukrajině prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Válka nekončí, protože to stále někomu vyhovuje, říká Sergej z Ukrajiny
Také ale dodal, že tyto aktivity přímo závisí na podpoře Evropské unie. Konkrétně jde o takzvaný Nástroj pro Ukrajinu [Ukraine Facility]. Což je hlavní nástroj EU na podporu obnovy země, její reformní agendy a cestě k členství v EU, to v objemu v přepočtu 1,2 bilionu korun. V tomto bodě vláda Andreje Babiše [ANO] splněno, jak by mohlo vyplývat ze slov ministra Havlíčka, ale nemá. Česko se k tomuto programu totiž zatím nepřipojilo.
Ministr Havlíček tento měsíc pouze přislíbil, že tak učiní do konce července. A stejně tak uvedl, že vláda teprve chystá posílení podpory exportu na Ukrajinu prostřednictvím EGAPu. Podle něj by nově mohl firmám poskytovat na pojištění vývozu až miliardu korun namísto současných zhruba 600 milionů korun.
Otázka třetí
Nepodcenila česká vláda aktuální vývoj na Ukrajině a byznys spojený s její obnovou? Vedoucí obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR v Berlíně Erik Siegl v nedávném podcastu FinTag popsal, jak se staví k obnově Ukrajiny v Německu. Podle něj obchod Německa s Ruskem i nadále běží. Ať už se týká zboží pod sankcemi, nebo mimo ně.
„Na druhou stranu ale dneska velice dynamicky roste německý obchod s Ukrajinou. Dnes už převyšuje obchod s Ruskem,“ uvedl a upřesnil, že podle jeho názoru, i kdyby třeba i tento rok došlo k uvolnění nepřátelství s Ruskem, tak Ukrajina pro Německo může nadále, střednědobě i dlouhodobě, zůstat tím silnějším partnerem, než bylo Rusko.
Ukrajina dnes Německu nahrazuje Rusko, říká diplomat Erik Siegl
Doplnil, že už dnes se Německo na Ukrajině uplatňuje v oborech, kde je tradičně silné. A to je energetika, tradiční i udržitelná, a obranný průmysl.
„A tam se rozvíjí velmi intenzivní spolupráce ukrajinských a německých firem,“ vysvětlil s tím, že to platí hlavně v případě zbrojařů.
Setkání zástupců vlády s podnikateli
Také se ale nedá říci, že by se ve věci participace českých firem na obnově Ukrajiny vůbec nic nedělo. Minulý týden se setkali premiér Andrej Babiš [ANO] a ministr průmyslu Havlíček spolu s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou [ANO] s českými a ukrajinskými podnikateli v Praze. Tématem byla právě účast Česka na obnově Ukrajiny. Na něm se mimo jiné poprvé vážně zmínila cesta ministra Havlíčka s českými podnikateli na Ukrajinu. Avšak znovu – není to pozdě?
Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu
Tomuto setkání totiž předcházel otevřený dopis ministrovi Havlíčkovi od českých podnikatelů sdružených v Ukrajinsko-české obchodní komoře [UKRCHAM] z 9. června [pozor neplést si s Česko-ukrajinskou obchodní a průmyslovou komorou, to je už zase jiný příběh, pozn. red.]. V něm několik českých podnikatelů z energetiky a inženýrství nejenže vyzývá ministra Havlíčka ke schůzce, ale mluví i velice jasnou řečí o tom, jak to je ve skutečnosti s připraveností Česka na obnovu Ukrajiny.
Česko by nemělo být poslední, říká šéfka česko-ukrajinské komory
Podnikatelé v úvodu dopisu uvádí, že ruské útoky systematicky ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a roste potřeba nových zdrojů výroby, kogeneračních jednotek, síťových řešení, záložního napájení, digitalizace infrastrukturních dat, tepelné a plynárenské infrastruktury. Škody odhadují v řádu desítek miliard eur.
České firmy na Ukrajině jsou. Avšak bez podpory
Zdůrazňují, že české společnosti disponují technologiemi, výrobní kapacitou, inženýrskou expertizou, kapitálem a praktickými zkušenostmi pro realizaci těchto projektů. Mnoho českých firem podle nich již na Ukrajině působí i v podmínkách války a realizuje dodávky technologií, servisní kontrakty, modernizaci energetických zařízení, digitalizaci infrastruktury a průmyslová řešení. Případně do těchto projektů investují. Současně upozorňují, že čeští podnikatelé dlouhodobě pomáhají některým ukrajinským veřejným subjektům, jako jsou samosprávy, modernizovat procesy, technologie a data. To všechno je podle nich velice dobrá výchozí pozice.
Ale pak hned i dodávají: „Český byznys se však dnes potýká s kritickým nedostatkem efektivních státních finančních nástrojů podpory. […] Navzdory politickým deklaracím o podpoře Ukrajiny a nutnosti zapojení českých firem do její obnovy nejsou finanční mechanismy exportní podpory České republiky dostatečné pro realizaci velkých energetických a infrastrukturních projektů.“
USA chtějí mít na Ukrajině vlastní investiční fond pro obnovu
Podle nich Česká exportní banka ukončila aktivní financování projektů na Ukrajině ještě v roce 2022, hned po začátku plnohodnotné ruské invaze. Komerční pojišťovny pak podle nich nejsou ochotny pojistit rizika projektů na Ukrajině. EGAP pak po roce 2023 sice obnovil podporu exportu na Ukrajinu, avšak převážně pro krátkodobé a menší transakce. Ani rozšířený program „Fond Ukrajina“ svým rozsahem podle nich neodpovídá potřebám velkých energetických a inženýrských projektů.
A dále:
Národní rozvojová banka, jak tvrdí v dopisu, dosud nespustila plnohodnotné finanční nástroje v rámci Ukraine Facility Pillar II, zatímco polská Bank Gospodarstwa Krajowego [BGK], německá rozvojová banka KfW´, a dokonce i slovenská EXIMBANKA již poskytují podporu dle příslušných mechanismů Evropské komise. Tím už nyní zajišťují financování nebo přípravu financování investičních projektů na Ukrajině.
Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu
„V důsledku toho se české společnosti ocitají v nekonkurenceschopné pozici oproti polským, německým, slovenským či francouzským firmám. A to proto, že za nimi stojí státní rozvojové banky, exportní úvěrové agentury a mají možnost využívat systémové garanční nástroje. Dokonce i ukrajinské firmy jsou na tom lépe, protože mohou čerpat výhodné půjčky pro čistě ukrajinské společnosti bez zahraničních vlastníků,“ tvrdí.
Česká republika ztrácí historickou příležitost
V dopise čeští podnikatelé vyjadřují přesvědčení, že Česká republika „již dnes“ ztrácí historickou příležitost prosadit se na jednom z nejvýznamnějších trhů budoucí evropské obnovy. A předjímají budoucnost.
„Po ukončení války bude ukrajinský trh velkých energetických a infrastrukturních projektů fakticky rozdělen mezi velké mezinárodní finančně-průmyslové skupiny a konsorcia, která již dnes vstupují na Ukrajinu s podporou svých národních rozvojových bank a exportních agentur,“ tvrdí a popisují důsledky: „Bez rychlého zavedení konkurenceschopných finančních nástrojů hrozí, že české společnosti – navzdory své expertize, technologiím a dlouholetým zkušenostem – budou z ukrajinského trhu vytlačeny ještě před začátkem hlavní fáze poválečné obnovy.“
Závěrem vyjadřují naději, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR k tomuto zásadnímu problému přistoupí s nejvyšší prioritou a zajistí konkurenceschopnou podporu pro český byznys a export.
—
[Pozn. red.: Otevřený dopis signovali tito podnikatelé: Richard Benda, předseda představenstva Enkom a.s., Libor Winkler, řídící partner, RSJ Investments, Václav Klein, jednatel, GENTEC CHP s.r.o. , Ladislav Zeman, CEO, TEDOM a.s., Vladimír Sýs, jednatel, Agile Europe s.r.o, Aleš Korostenský, skupina firem „Ekotechnik“, Robert Vágner, jednatel, AC & HS, s.r.o., Tomáš Hlaváček, jednatel, Provyko s.r.o., Zdeněk Franc, Ph.D, ředitel, Fluid Engineering a.s., Ondřej Hrdlička, jednatel HRDLIČKA Group spol. s r. o., Luboš Hajský, Ing. jednatel, DEVINN, s.r.o. ]
Obnova na Ukrajině: Budou Češi opět za hlupáky?
O příležitostech pro české firmy při obnově Ukrajiny se mluví od samého začátku války na Ukrajině. Nejednou politikům posloužily jako argument pro podporu Ukrajinu z kapes daňových poplatníků. Na druhé straně z výše uvedeného vyplývá, že Česku vážně hrozí, že i navzdory masivní a nákladné podpoře Ukrajiny propásne příležitost na obnově Ukrajiny také vydělat. A získat alespoň část vynaložených prostředků zpátky.
Předznamenává propad akcií zbrojařů konec války na Ukrajině?
Je to o to víc s podivem, protože jak zástupci vlády Petra Fialy [ODS], tak členové vlády Andreje Babiše „touto příležitostí“ nemohou být zaskočeni. To proto, že se o tom mluví dlouhodobě. Na situaci, která nastane na Ukrajině, jakmile se válka bude chýlit ke konci a skončí, upozorňoval například už v roce 2022 tehdejší prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.
„Ukrajincům jsme nesmírně pomohli,“ uvedl tehdy v podcastu FinTag, ale současně se okamžitě ptal, která země bude tou jedničkou při obnově Ukrajiny.
„Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. Já totiž nevím, kdo bude hrát to číslo jedna při obnově Ukrajiny. Budou to Spojené státy? Bude to Británie? Bude to Polsko? Nebo to bude Evropská unie?“ říkal už tehdy.
A zdůrazňoval, že Česko by podle jeho názoru určitě nemělo stát stranou už kvůli tomu, že přijalo stovky tisíc ukrajinských běženců a Ukrajinu silně podpořilo vojensky a finančně.
Otázka poslední: Jak to bude? Ani čtyři roky poté se neví
„Takže, kdo povede ten A tým na Ukrajinu, až nastane čas té nové výstavby Ukrajiny? To je také klíčová otázka, protože podle toho bude zařazena i Česká republika. Byl bych rád, kdyby nám na toto naše politická reprezentace uměla včas a jasně odpovědět. A dala nám tak najevo, s kým na Ukrajinu půjdeme,“ říkal už v roce 2022 Jaroslav Hanák.
Komentář: Hip, Hip, Hurá. Česko má novou hospodářskou strategii
Je více než smutné, že tato otázka nemá jasnou odpověď ani v roce 2026. Naděje na vyjasnění tu ale stále je. To ale jen za předpokladu, že včera se ministr Havlíček při bilanci půl roku vlády Andreje Babiše pouze uřekl, případně neobratně vyjádřil, když před televizními kamery sebevědomě pronesl: „Slíbili jsme, že posílíme naše aktivity v rámci projektů na Ukrajině. Prostřednictvím nových finančních nástrojů, záručního a pojišťovacího charakteru, jsme tak učinili.“
To proto, jak vyplývá z aktuálního stavu, že v přípravě na ekonomickou a byznysovou spoluúčast na obnově Ukrajiny Česko nejenže „hotovo“ nemělo za minulé vlády, ale „hotovo“ nemá ani za ty současné.
Daniel Tácha
Ja jen doufam, ze prave pochopilo. Ukrajine uz nic nepatri, leda si to zaplatime sami, jako vzdy. Ale pokud si dobre pamatuji, pridelil nam nas nadrizeny Zelensky Luhansk s tim, ze pry si ho nejdriv musime osvobodit sami. Takze sami osvobodit , sami zrekonstruovat, sami zaplatit, nu a pak predat do uzivani.
Zli jazykove jeste tvrdi, ze sami take vybavit zlatymi zachody, ale to bude nejaka pomluva.
S Ukrajinou se obchoduje – zatím! – protože ta je po útocích stále rozvrácenější. Proto jsou zatím možné a asi i žádoucí parametrické úpravy. Ovšem o poválečné obnově – ani nelze hovořit. To jsou vlhké sny vycházejí z mylných předpokladů, že Rusko ponechá Ukrajinu napospas spiknutému Západu, když Rusko přineslo takové oběti v rebeobranné, dlouho vyprovokovávané, vojenské operaci…. Ukrajina by se jen připravovala na další boj s Ruskem. Zalužnyj to řekl jasně: trochu se otřepeme a budeme pokračovat. Jiný jejich činovník řekl, že „cílem je zabít co nejvíce Rusů, aby naši potomci měli méně práce.“
To by západní Evropa jistě podporovala a asi by se tomu říkalo poválečná obnova. Západ je na konci své 500leté kapitalistické – nyní už fašistické, cesty. Proto ještě budou velké odstředivé tendence a v tom je rozhodující právě tento rok.
Ukrajinci se ani to tak rozvrácené země nebudou chtít vrátit. Kde by se zaměstnali ? V podzemním partizánském a teroristickém hnutí ? Ani kolem Lvova to nebude růžové. Lvov dal mnoho občanů do armády a mnoho jich padlo a je stále častějším cílem ruských útoků. Podobně jako Kyjev nebo Oděsa, a brzy například Kramatorsk. A zejména v porovnání s tím, jak dobře se chocholové mají v západní Evropě.
Pan Havlíček, rusofob jako řemen, Babiš, rusofob jako řemen, zatím v reálpolitice tápou, dělají chyby. Miloš Zeman jednou řekl, že každý politik musí umět lhát a že tak jako ve vědě, i v politice může člověk změnit názor. Mitterrand například udělal velký politický obrat. Globalistiku neznající bimbo Zeman svého času na prknech Semaforu obhajoval linii politického středu. Tím chci uvést, že po vítězství Ruska se názory budou měnit. U Babiše velmi. Bude to velmi konformní. A například není neznámé, že se hafo firem bude vrhat do obchodů s Ruskem. Teď by to vypadalo jako podrývání miláčka Ukrajiny.
A to se právě změní. Když by někdo natvrdo investoval do obnovy Ukrajiny, neudělá to bez toho, že by si neošéfoval návratnost investice. Jinak by byl za blázna a v podnikatelských kruzích nedůvěryhodný. To nezištně neudělá ani ukrajinský miliardář. Z České republiky odchází ročně 600 mld korun nadnárodním společnostem domů. Zločinec Klaus je na počátku nazýval zahraničními investory. Mluvil cudně o tržním systému a hned druhý den, poté kdy se stal premiérem, prodal českou firmu zahraničnímu investorovi a získal obrovský finanční obnos. Oproti platu v prognostickém ústavu velká změna. A pak přišly tři úsporné balíčky, státní dluh, Srajevo. Pozor na ta ošidná slovíčka. Často nebyl narcis dobře pochopen… Má tu drzost ukazovat se lidem na očích.
Potřebujeme zahraniční banky, stavební spořitelny, pojišťovny ? Potřebujeme E uhniji ? Pro obchod existuje už řadu let v Evropě jiná, a velmi úspěšná, nesionistická, organizace.
Já s panem Táchou nesouhlasím. Nejedná se o žádný začátek obnovy Ukrajiny. Ta začne, až horká fáze války skončí. Nelze jinak. Kdyby však naše sdělovací prostředky informovaly, a ne se zaměřovaly spíše na propagandu (to se ovšem netýká FINTAG.cz), tak by bylo naprosto zřejmé, o co jde. Válka se sice pozičně moc nevyvíjí, ale ve schopnosti stále efektivněji ničit, se vyvíjí až příliš dobře. Zkráceně řečeno, nejen Ukrajinci, ale i Rusové se zasahují na zvlášť citlivých místech. A protože vše stojí a padá s ekonomikou, tak ve své podstatě jsou peníze samotné účinné jen z počátku válečného konfliktu. To se právě doposud dělo. Na Ukrajinu se lily hlavně peníze a zbraně. Později, s postupujícím ničením, jsou vám však už skoro na nic. Pokud máte zásadním způsobem poničenou klíčovou infrastrukturu pro materiální vedení války, peníze jsou jen málo účinným směnným prostředkem pro plánování bojových operací. Dle mne válka vstupuje do další fáze, kdy už nestačí podporovat jen finančně, protože aby se Ukrajina nezhroutila v poměrně krátkém čase, je třeba urychleně a v maximální míře zacelovat hlavně narůstající materiální škody. Škody na průmyslu a návazné infrastruktuře To se začíná dít. Ne obnova, ale sanace škod během válečného stavu, včetně rozšiřování zbrojní výroby. I když se to tváří, že se jedná o totéž, není tomu tak.
A k tomu se hodí právě to, co se v Evropě obnovilo po druhé světové válce. V tom hrálo Německo vždy prim, takže je velmi žádané v současné chvíli i na Ukrajině. Proto v tomto dochází k razantnímu nárůstu aktivity.
Ještě dlužím odpověď, proč oprava velmi poničené elektrárny po válce obnovou je, ale totéž za válečné situace obnovou není. Je to v podstatě činnosti. V míru se řídíte běžnými zákony, při obnově uvažujete i s ohledem na plán, jak má výroba elektrické energie vypadat výhledově, následně uděláte výběrové řízení na dodavatele a další věci, jak je známe u nás. Za válečné situace nehledíte skoro na nic, jen na to, aby poničená elektrárna byla co nejrychleji v provozu a strojní vybavení zbrojovky se opět rozběhlo. A pozastavený válečný průmysl tak opět naskočil do plných obrátek.
Aby měl příspěvek patřičnou tečku, tak bych si jako obvykle, kopl do zeleného komouše. Kdyby zelení komouši byli se svým plánovaným dílem už hotovi a teprve pak vzniklla válka na Ukrajině, tak ti by věc řešili tak, že by ukrajinské hranice vytýčili větrníky, na Rusy namířili sluneční panely. A kdyby ruské tanky překročily hranice EU a mířily na Prahu, jak varovala bývalá vláda, tak by proti nim v prvním sledu vyrazily jednotky Inspekce silniční dopravy. Aby jim změřily emise jejich vychlastaných motorů a zastavily je tak, že by řidičům sebraly řidičáky a i s posádkou je pěšky poslaly domů.
Deset z deseti lékařů doporučuje nevysazovat léky.
Všeobecně se má za to, že Česko se svým váháním ve věci účasti na obnově Ukrajiny ztrácí příležitost. Vezmeme-li to ale kolem a kolem, nakonec to může být tak, že Česko ztratí na Ukrajině příležitost prodělat kalhoty. Ano, někteří podnikatelé na té ukrajinské bonanze mohou eventuálně vydělat. Ovšem jejich zisky budou zaplaceny (odbočkou přes EGAP) z kapes českých daňových poplatníků.