Komentář: Politika prezidenta Pavla se shoduje s politikou Konrada Henleina

30205
prezidenta Pavla
Prezident Petr Pavel se svou chotí Evou na pracovní návštěvě letošních XXV. zimních olympijských her, po níž následovala jejich pracovní cesta například do Argentiny, Chilské republiky či pobaltských zemí. A současně těmto cestám předcházely jejich pracovní návštěvy do USA, Japonska, Mauritánské islámské republiky, Ghanské republiky, Austrálie, Švýcarska, Jordánského hášimovského království, Rwandské republiky a mnoha a mnoha dalších jistě pěkných destinací. Co z toho plyne? Pokud chce prezident Pavel šetřit veřejné rozpočty, začít by měl u sebe a své choti. Peníze, které ušetří za kratochvíle na svých cestách, by jistě našly uplatnění třeba i v té jím tolik milované Armádě ČR. / Foto: Tomáš Fongus

Jsou lidé, s nimiž se nedomluvíte. Jsou lidé, kteří sledují jen svůj prospěch a podání ruky u nich je bez hodnoty. A jsou lidé, kteří vždy udělají to, co vy byste nikdy neudělali, protože se to nedělá. Nicméně oni to udělají vždy a jdou ještě dál.

K takovým lidem patří i náš současný prezident Petr Pavel. Buď je on sám takový, anebo on sám je jen „nijaký“ a jako voják tělem i duší pouze plní „rozkazy“ druhých. O morální nekvalitě jeho nejbližšího okolí přitom netřeba pochybovat. Důkazů je více než dost. Jednou z hlavních indicií přitom může být, plný respekt a velká omluva všem solidním výjimkám, že celý život těží z veřejných rozpočtů. Cucají státní cecík, jak se říká. A jak opět vidno, jsou to lidé, kteří patří k těm, s nimiž se nikdy nedomluvíte, protože oni sledují jen svůj prospěch. Postup je vždy stejný. Chvíli jsou jako beránci, to si připravují terén, manipulují svou oběť, svého hostitele, aby se hned vzápětí projevili jako vlci. S touto strategií se potkáváme v běžném životě stejně jako v politice.

Co se týče politiky, není názornějšího příkladu, než je někdejší potýkání se prezidenta Edvarda Beneše s československými nacisty, henleinovci. Prezident Beneš, na něhož je teď v módě i přes jeho zjevné zásluhy o stát, hlavně jenom plivat, se skutečně snažil. Snažil se „s nimi“ domluvit. Nabízel jim mnohé ústupky, z nichž mnohé skutečně byly za hranou toho, co jim nabízet měl. Výsledek? Jedna čistá nula. Nacisti se s ním, a nejenom s ním, domluvit nechtěli. Od začátku hráli hru. I v jejich případě bylo podání ruky bez hodnoty. Prezidenta Beneše za partnera neměli. Prezidenta Beneše nenáviděli. Podváděli ho, aby ho nakonec podvedli úplně. Chvíli byl klid, aby si pak vzali všechno. To, že nakonec do nejhlubší hanby strhli sami sebe spolu s mnoha ostatními přišlo, protože přijít muselo. Neměli přesah, neměli morálku.

Docela stejnou strategii v politických jednání vůči vládě Andreje Babiše [ANO] uplatňuje i náš současný prezident Petr Pavel. Sbírá body, chystá si terén, aby nakonec stejně ve finále, na konci dne, jak se říká, zase jen „uštknul“. Zasadil ránu, získal bod, jak chcete. A stejně jako v případě henleinovců tak činí bez ohledu na celek. Pracuje stále jen pro svůj vlastní prospěch, své vlastní věrchušky, své podporovatele. Pro ty, kteří „nenávidí“ Andreje Babiše. Jeho současné veto rozpočtových zákonů je toho dalším příkladem.

Veto prezidenta Pavla: Není snadné hrát falešně

Aktuální veto rozpočtových zákonů prezidenta Pavla je v důsledku jen prázdným gestem. To proto, že nebude mít žádný praktický dopad. Ničemu neprospěje, ničemu neuškodí. Také svým způsobem nic nestojí. Ke zneužití je tedy ideální. Jeho význam tak spočívá hlavně v tom, že se prezident Pavel „znovu předvede“. Že získá politické body. Že se ukáže. Avšak jak už to tak chodí u lidí, kteří bez ohledu na morální zásady hledí jen na svůj prospěch, na povrch u hlavy našeho státu znovu zostra vyplývají rozpory mezi slovy minulými a těmi současnými. Mezi činy minulými a činem současným.

Ano, má pravdu prezident, že novela rozpočtových zákonů uvolňuje ruce vládě v práci s dalším zadlužením. Řečeno slovy ministryně financí Aleny Schillerová [ANO] činí rozpočet flexibilnější. K tomu můžeme mít mnoho výhrad. A mnozí je také mají. Novelu ostře odmítá například někdejší ministr financí Miroslav Kalousek.

[Ten Miroslav Kalousek, který na části lidovců a starostů vybudoval TOP 09, jíž nyní vládnou děti spolu se senilními starci a stařenami. A sám Miroslav Kalousek zůstal sám jako kůl v plotě a bezpartijní. Důvod? Měl a má přesah, má svou morálku.]

Novelu odmítá Národní rozpočtová rada. A samozřejmě ji kritizuje i opozice. Novinka je, že se k ní opět z titulu své funkce přidal prezident Pavel.

[Ten prezident, který svého času sliboval, že bude „spojovat“. Všem měřit stejným metrem.]

Všichni přitom mají proti vládní novele své pádné argumenty [viz odkaz níže, pozn. red.]. Žádný z nich však není ve vládě, na jejíž bedrech leží reálné řízení státu, veřejných financí. Říká-li tedy nyní premiér Andrej Babiš [ANO], že je prezident aktivistický, něco na jeho slovech je. I když slovo aktivistický není nejspíš slovem v tomto případě přiléhavým.

Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil

Zpátky k meritu věci: Novela rozpočtových zákonů rovněž klade velký důraz na úpravu výdaju na obranu. Ty umožňuje vládě v případě naléhavé potřeby razantně zvýšit. A tak – kdo nám tady už nějaký ten rok den co den říká, že jsme ostudy, protože dáváme málo na obranu? Že dáváme málo vojákům! Že Rusové jsou za dveřmi! A musíme přidat! Kdo nám tady den co den předvádí, že nemá v hlavě nic jiného než peníze na obranu a hájí zájmy zbrojařů? Je to prezident Pavel!

Stačí si třeba i jen vzpomenout na jeho výhrady k rozpočtu na letošní rok. Neřešil, z čeho se dostaví infrastruktura, když peníze nejsou. Ale řešil, jak to, že nejsou peníze na obranu. Vyžadoval je. Státní fond dopravní infrastruktury ho nezajímal. Zajímala ho obrana. Jeho tehdejší jednostrannost zarážela.

Bitva o peníze na obranu začala. Schillerová jde na Pražský hrad

Otázka tedy je: Proč prezident Pavel nyní vetuje zákon, který plní to, co dlouhodobě prosazuje? A odpověď zní: Jsou lidé, s nimiž se nikdy nedomluvíte. Jsou lidé, kteří vás „podrazí“ při každé příležitosti, která se jim nabídne.

Velice se omlouvám útlocitnějším čtenářům za to, co přijde teď, ale řeč je o lidech, jimž prostí lidé neřeknou jinak, než že to jsou – „křiví leváci“. A mnohdy ještě hůř.

Pár slov k rozpočtu a vetu prezidenta Pavla

Je velice obtížné detailně se orientovat v novelách rozpočtových zákonů. Ostatně ani sama Národní rozpočtová rada [NRR] to nezvládá. Což píši s klidným svědomím, protože ve financích více než kde jinde platí to, že kde jsou účty v pořádku, řeč je o nich jasná, srozumitelná a stručná. Plně pochopitelná všem. Kdo by s tím měl problém, nechť se inspiruje Tomášem Baťou.

Potomkům Jana Antonína Bati stát nic nevrátil! Správné to není

NRR novely kritizuje, to ano. Avšak jasnost její řeči chybí. Je to logické. Svou kritiku staví na hypotézách. Co by bylo, pokud bude. A samé kdyby… Na druhou stranu NRR má i pravdu, když tvrdí, že novely [nejen] vládě Andreje Babiše uvolňují ruce k dalšímu zadlužování. To je její hlavní výtka. Pak napadá podmínky, za kterých se to má dít.

Všechna národní fiskální omezení padnou, varuje rozpočtová rada

Avšak to je Národní rozpočtová rada, je to její úkol. Avšak my ostatní bychom si také měli přiznat ten fakt, že ono dogmatické lpění na nezadlužování, jehož představitelem je například již zmíněný Miroslav Kalousek, jenž ve své vlastní éře nejspíše až příliš silným přiškrcením výdajů na ministerstvu financí sám chyboval [viz odkaz níže, pozn. red.], v dnešním světě neobstojí.

Cíl Andreje Babiše je změna systému, říká Miroslav Kalousek

Samozřejmě, že dluhy jsou drahé, to nikdo nerozporuje. Samozřejmě, že je třeba hlídat zdravou míru zadlužení. Ale také je třeba vědět, že za určitých situací může být dluh/úvěr i „dobrý sluha“. Že napomůže k rozvoji podniku nebo země. Nelze stát řídit čistě jako firmu a firmu už vůbec nelze řídit jako stát. Nicméně jsou to právě investice, které posouvají dopředu. A když už stát nebo firma na ně samy nemají, půjčí si. Rozumně si půjčí. Kdyby tomu tak nebylo, kdyby toto nefungovalo, neměli bychom tu banky.

Celé to české neštěstí…

Ve srovnání s ostatními evropskými státy patří Česko v míře zadlužení vůči hrubému domácímu produktu [HDP] dlouhodobě k těm lepším evropským státům. Výrazně lepším státům. Podle aktuálních dat ministerstva financí míra zadlužení od počátku letošního roku klesla z 42,9 procenta HDP na 42,4 procenta HDP. Řecko má dluh 143,5 procenta, Itálie 138,9 procenta, Francie 117,6 procenta, Belgie 109,1 procenta a Španělsko 101,6 procenta [údaje za letošní 1. čtvrtletí, pozn. red.].

Státní dluh vůči HDP klesl. To se stalo naposledy v roce 2024

To ale neznamená, že by snad Česko hospodařilo nějak zázračně. Dluh Dánska vůči HDP činí 26,8 procenta. Totiž: I když v Česku většina dělá to, co má, tedy pracuje, stát vůbec nehospodaří „zázračně“. Spíš naopak. Ten hlavní důvod, proč tomu tak je, není v rozpočtových novelách, ale v tom, že i když se „krade všude“, v Česku se krade dlouhodobě ve velkém.

Podívejte se do veřejných nemocnic, podívejte se na železnici, podívejte se na IT zakázky, podívejte se na majetky politiků, vysokých úředníků apod. Prostě se podívejte tam, kde tečou veřejné peníze.

Ale ani to není jediný problém. Stejně jako se v Česku z veřejných peněz „krade všude“, tak i v Česku politici korumpují „voliče všude“. Chtějí jejich volební hlasy, chtějí vyhrát volby. Chtějí zůstat u moci, zachovat si výsady. Výsledek je, že v Česku prostupuje korupce celou společností. A to opět ve „velkém a všude“.

Vidíme ji už v sociálním systému, vidíme ji ve školství, vidíme ji v obraně a vidíme ji ostatně i ve vývoji veřejných financí. Tam se to sčítá. Kdybychom ji neviděli, už dávno by přišly změny. A třeba nejen důchodci, ale všichni ti, kteří mají na všechno nárok, by zaplakali. A zaplakali by i ti, kteří se jen vezou, lenoši a lehkoživkové. Spolu s nimi by ale zaplakalo další velké množství lidí, kteří jistě sami tak nějak tuší, že už dávno nejsou, nepůsobí, na správném místě. A pokud ano, tak vědí, že by i to jejich působení mohlo vypadat jinak. Zaplakali by tito všichni, ale ti chytřejší by se z toho radovali. To proto, že krize očišťuje. A že to, co nás nezabije, posiluje.

Prezident Pavel je omšelé téma. Jeho DNA je stále stejná

Současné prezidentovo veto nepřekvapuje. Jeho starost o veřejné finance jako vždy v jeho případě není pravdivá. Kdyby byla, musel by s ní přijít už za předchozí vlády Petra Fialy [ODS]. Musel by se už tehdy divit a pokládat nepříjemné otázky. Musel by vetovat zákon za zákonem. A to proto, že i když vláda Petra Fialy zatížila nás všechny – až na několik svých kamarádů – vyššími daněmi a odvody, zadlužení nesnížila. Naopak ho zvýšila.

Prakticky to značí, že my všichni jsme zaplatili víc, stát vybral víc, ale my z toho nemáme nic. Jsme dál skoro jen tam, kam jsme se dostali po covidu. Peníze, které se vybraly navíc, zmizely ve starých i nových černých dírách. Projedly se, rozházely se. A tak se ptám, kde byl tehdy prezident Pavel? Nikde! Kýval, že je to dobře. Však z toho měl také prospěch. Jezdil si tam, kam chtěl, říkal si to, co chtěl, a nikdo mu do toho „nekecal“. Hotový ráj.

Stát si nepůjčuje na investice, ale už jen na provoz, říká Petr Dufek

Ale to je pryč. Pročež, kde je prezident Pavel teď? Teď je v centru zájmu jako ten, který svým vetem bojuje proti zadlužování. Přičemž jako hrdinný kapitán Korkoran proti bojuje už ve chvíli, kdy na zvýšení státního dluhu kvůli novelám rozpočtových zákonů nešla ani jediná koruna. Proč asi?

Jsou lidé…

Odpověď zní: Jsou lidé, s nimiž se nikdy nedomluvíte. Jsou lidé, kteří sledují bezohledně jen svůj zájem. Zkrátka a dobře: Udržitelné veřejné finance nejsou autentickým zájmem prezidenta Pavla. Stejně jako nejsou zájmem naší první dámy, jak jsme také v minulosti viděli. A pokud přece jen jsou, tak vzhledem ke kariéře našeho pana prezidenta a lidem, kterými se obklopuje, se obávám, že jen ty jeho vlastní. Případně těch, kteří mu tak vychytrale, ale současně stále nečestně, radí. A pak zájmem těch, kteří stojí za těmito.

Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek

Prezident Masaryk, do něhož se někdejší komunistický vysoký kádr Pavel tak rád stylizuje, měl ve svém štítu slovo – morálka. „Demokracie je morálka,“ tvrdil. Tomu podřizoval vše ostatní. Což platilo i pro veřejné finance, kde mu v tom zdatně napomáhala i jiná autorita v osobě Aloise Rašína. Ten na svět pohlížel podobně „nesmlouvavě“.

Jak ale toto chcete od člověka, jehož „křtili“ konjukturální komunisti spolu s ruskými bolševiky? A zdaleka nejde jen o prezidenta Pavla. Problém s tímto má dosud celá naše společnost. Což se samozřejmě vztahuje i na vládu Andreje Babiše a vůbec přístup nás všech k veřejným financím. To, aby bylo docela jasno.

Daniel Tácha

33 KOMENTÁŘE

    • Podle sebe soudím tebe? V čem nemá autor pravdu? Ona pravda bolí, že? Zvlášť ty s IQ fialové nutely…

      • spíše IQ koblihy, p. Živný. Kampaň proti P.P. Babiš již zahájil, to víme. Ostatně stejně tak, jako že pravda má mnoho barev. Jen doufejme, že se ten šmejd, rozuměj A.B., nakonec na hrad nedostane.

        • Docela vás chápu. Pro vás je kovaný komunista a vlezdoprdelka Rusákům idol. jen jste nějak zapomněl co byl jeho otec zač. Bolševik který udával STB své kolegy ve zbrani aby povýšil a jeho synáčkovi to také zůstalo. Proč nechce nechat odtajnit svůj osobní spis v armádním archivu? Zřejmě by na něj vylezlo jak jako předseda KSČ u útvaru donášel a práskal na své spolubojovníky aby se po jejich hřbetech vydrápal nahoru.

          • Prosím vás a co mohl na koho donášet, když všichni vojáci z povolání běžně byli v KSČ a tedy se podle toho chovali? A kam se pan Pavel, během těch 3 let co byl v KSČ vydrápal, jestli byste mohl uvést? Co říkáte tomu, co na nás chystá Babiš s Maďarkou Tundou jak bude jednání o zákonech možné odtajnit až po 30 letech, to je v demokracii běžné?

    • Je zajímavé když někteří pisálci píší lži o Babišovi tak hrejkáte blahem a tvrdíte že je pravda, a když někdo napíše pravdu o komunistech z Pražského hradu tak tady kvičíte že to není pravda a snažíte se autora zesměšnit a sprostě urážet. Nejdřív si ověřte fakta. Pavel ve 14 letech nastoupil do vojenské školy, takže celý život si hrál jen na vojáčky a jen sosal peníze lidí kteří vytvářeli nějaké hodnoty. To samé je jeho soudružka politručka.

  1. Je zajímavé, že místo názoru na fakta v článku uvedené, se autoři jeho kritiky pouštějí do dehonestování autora. Nejsem podporovatel prezidenta Pavla a s jeho ústavní žalobou na vládu v tak marginální věci, jakou byl summit NATO zásadně nesouhlasím, skutečný státník by jednal a nežaloval (nepodával žalobu). Ten jeho vstup do problémů s rozpočtem je jen pokračováním tohoto přístupu. Na jedné straně podepsal rozpočet 2026 (vycházející z podkladů minulé vlády), kde je proti legislativním pravidlům skoro dvojnásobný schodek, a když se vláda (třeba ne zrovna takticky) snaží tento legislativní problém řešit, aby m.j. mohla splnit naše závazky v NATO, za které pan prezident tak horuje, místo konkrétních návrhů dalšího postupu a jednání, veto ( podobně jako s tou ústavní žalobou). Možná, že by nyní už i jednat chtěl, ale podle mého názoru, pokud nestáhne tu ostudu u ústavního soudu, bude oboustranně těžké, tu tak pro nás všechny potřebnou společnou cestu vlády a prezidenta, najít.

    • autor článku zřejmě dostal jasné zadání, p. Němče. Jedná se o skutečný blábol směrovaný budoucí voličům Babiše, který by se tedy velmi rád posadil do prezidentského křesla. Čili kampaň proti A.B. již začala a můžeme očekávat podobnou špínu jako před parlamentními volbami. Hnus. Mmj. autor článku jaksi pozapomněl zmínit morální úroveň agenta Bureše a jeho vládní špíny. Ale proč by to dělal když koblihy jen reagují ale nemyslí, že?

  2. Samozřejmě, že post prezidenta ČR potřebuje jako sůl ústavně přistřihnout křídla. Růžky vystrkoval nestátník Hejvl, Klaus i Zeman. Potřebná většina v Parlamentu ČR na to není a politicky je to hajsavé. Minimálně je třeba, aby prezident nebyl volen přímou volbou ovčanů. Takže se v tom budeme dále plácat, zvláště když máme ve státě tolik ovčanů.

  3. Horší článek jsem snad dlouho nečetla. Možná nikdy. …”celý život přisátý na státní peníze”???. Petr Pavel nasazoval opakovaně svůj život, milý pane. DDokázal byste to? Pochybuju… …. Větší mašírku snad nepsali ani komunisti….Chce se mi z vás nefalšovaně zvracet!!!

    • Pavel nenasazoval život vůbec nikde.Ten pouze jel předat peníze za propuštění zajatců. A to propuštění vyjednali tři úplně jiní lidé.Ale jak je v v povaze Pavla,tak za to neoprávněně
      slízal smetánku on stejně,jako v mnoha jiných případech.Pavel je jedna z nejodpudivějších
      postav naší politiky.Jáosobně bna jeho místě bych okamžitě vrtil vyznamenání a abdikoval
      na post prezidenta.Křivější osobu jsme v čele státu opravdu nikdy neměli.

  4. Docela bych článek pochválil za povedenou satiru a s chutí se mu zasmál, kdyby nebyl myšlen vážně. Znovu používané a ohrané nepravdivé tvrzení, které se staly mantrou babišek a kobli-lhářů.

  5. Naprostý souhlas s autorem, kdyby Pavel hrál fér, musel by Fialovi vetovat rozpočet na rok 2025 plný fejků, kdy příjmy nekryly výdaje a Stanjura i rozházel více než třetinu z účelově schválených povodňových peněz na lepení děr ve st. rozpočtu. A na to ho upozorňovala Národní rozpočtová rada a dokonce i jeho ekonomický poradce.
    Přesto Fialovci nesplnili ani svůj vlastní zákon o rozpočtové odpovědnosti ani závazek k NATO. A Pavel to nikdy nijak konkrétně nevyhodnotil, neukázal na neschopnost bývalé vlády. Teď najednou mu strašně jde o ekonomiku budoucnosti, měl tedy také jasně říct, kde vzít na těch 5 procent z HDP na obranu. Myslím si, že je to z jeho strany msta a farizejství.

    • Když jsme u té ekonomiky, tak je škoda, že lidé kloužou jen po povrchu a zajímá je spíše to, jak má kdo má střižený vous a vyžehlené sako.
      To kouzlení s rozpočtovou odpovědností, i se těmi výdaji na zbrojení, bylo skutečně neuvěřitelné. A lidé na to letěli. Ještě dnes slyším nářky, jak to byla rozpočtově odpovědná vláda. Třeba zdravotnictví. Pan Válek vytvořil deficitní úhradovou vyhlášku. Pojišťovny měly vydat víc, než vyberou. Ušetřené peníze. Kdo by se z voličů o takový detail zajímal, že? Jak píšete, ze čtyřiceti miliard plánovaných na sanaci škod po povodních šel lidem zlomek, zbytek na infrastrukturu a financování schodku. Fond dopravy, ten byl široce rozebírán. A společně s razantním zvýšením daní to kouzlení s pojmem omezení zadlužování v tomto duchu pokračovalo. To bylo jen pár příkladů.
      Speciální kapitolou byly ty výdaje na zbrojení. To pan Fiala přímo lhal. Jak se vymlouval stylem, á nezbeda – nevěděl, myslel, chtěl, když ho chytí při nepravostech. Už je to nejméně dva roky jsem poslouchal R-PLUS, kde tehdy byli sluníčkáři až na půdu, takže se nedá říci, že by nějak byli proti tehdejší vládě. A chytil jsem část pořadu, kde odborník na výdaje jasně říkal, co je ve výdajích na zbrojení navíc, co tam vůbec nepatří. Co nejsou výdaje na zbrojení. A už nejméně před dvěma lety říkal, že to vláda ví, že jí to při kontrole v NATO bude vyhozeno. Je fakt, že i NATO si pár věcí ujasňovalo. Ale rozhodně ne stylem, že se různé výdaje dříve uznávaly a nyní tomu tak není, jak se nám i nyní snaží někteří podstrkovat. Rozhodně ne. Ujasnilo se hlavně to, že takové okatě kreativní přistupování k započítávání jednotlivých položek do kapitoly zbrojní výdaje nebude nadále tolerováno, protože v USA tomu nyní šéfuje pan Trump a ne tolerantní pan Biden. Je to podobné jako s tím zadlužením eurozóny. Tam jsou pravidla také jasně daná, jaký může být maximální deficit a zcela jasně je nikdo nedodržuje. A kdyby někdo přišel a dal tomu stopku, že od nynějška nic nad pravidla navíc, tak by se všechny státy s eurem podobně vymlouvaly, že si myslely! Že stejně jako loni i letos mohou. A přitom dobře ví, že nesmí.

  6. Pan Tácha existuje? Nebo se za těmi hloupostmi skrývá někdo jiný? Inflace při covidu byla z dílny paní Schillerové, která rozdala peníze převážně doma se povalujícím státním úředníkům a jiným, kteří klidně mohli zůstat doma na 60% platu a jít pracovat do výroby, kde chyběli nemocní lidé.
    Vůbec jí nevadilo, jaké škody způsobila, aby panu Babišovi vyhověla. A teď to má začít znovu?

  7. Nechutný komentář psaný na objednávku vládní koalice. Proč? 1. Útočí na P. Pavla přes jeho minulost. Ok. A co minulost Babiše, Metnara, Sevčíka, Zůny, Válkové, Klampíře atd. Tak bych mohl pokračovat do nekonečna… 2. Ekonomický blábol. Proč? Babiš potřebuje peníze pro voliče, aby splnil alespoň některé sliby, navíc jeho vzor a největší přítel, který si s ním tiskne ruce napotkání, D. Trump po něm chce peníze na armádu. Tedy žádné investice (tedy pokud nemáme na mysli Agrofert). 3. Přirovnání k Henleinovi. Vrchol nechutnosti, navíc zcela mimo mísu (ví autor vůbec něco o 30. letech a o svém „neposkvrněnén hrdinovi“ Benešovi?), ale v Česku to funguje o to více, o co víc se SPD, ANO a Moto kamarádí s AfD a rakouskými Svobodnými, kteří – světe div se – požadují zrušení Benešových dekretů. Čili Sudeťaci = argument, který v Česku vždy bezpečně zaboduje u určité – zejména té rudohnědé – skupiny „vlastenců“. Zabloudil jsem na tyto stránky dnes, a také naposled, to můžu číst rovnou Parlamentní listy nebo Sputnik či Naší Pravdu. Děkuji pěkně.

  8. Schválně jsem počkal a až tu bylo šestnáct příspěvků, tak také reaguji. Je škoda, že někteří politiky berou jako své pány a jsou dokonce jejich fandové. Tak se bijí buď za jednu, či druhou stranu. To je to nejhorší, co můžete udělat. To mi věřte.
    Je to tak, že my jsme pány své země a nejen pan prezident, ale všichni politici jsou našimi podřízenými, kterým se dostala ta nevýslovná čest, že dostali náš hlas a mohou pro nás za naše těžce vydělané peníze pracovat. Pokud lidi nepochopíte, že to tak je a ne jinak, nehneme se z místa.
    Z toho také vyplývá ta věc, že když tedy pro nás pracují, tak je to práce jako každá jiná. A jako každá práce má své požadavky na jedince, který ji vykonává. Protože nejsme všichni stejní, ne každý se na každou práci hodí. Nehledě na to, že práce politika je skutečně velmi specifická činnost. Proto já bych pana prezidenta tak dramaticky neviděl, jak se v článku píše. Podle mne je to tak, že je tělem a duší voják (to se v článku zmiňuje) a pro práci politika nemá patřičné vlohy. To je vidět na tom, že i když nemá v podstatě žádné zásadní pravomoci, protože nemáme prezidentský systém, nechal se vtáhnout do soupeření dvou nesmiřielných bloků. Dnes je to soupeření ne v klasické rovině vláda a opozice, podobně jako když nastoupí dva fotbalové týmy, který je lepší, ale skutečně tak, že každý z těch dvou táborů by rád, aby se ten druhý doslova vypařil a zmizel. Představte si, že by jeden fotbalový tým chtěl, aby se ten druhý tým už po počátečním výkopu vypařil. S kým by pak hrál? A když by se jedna skupina (třeba opozice) měla vypařit, aby úplně přestala existovat, koho bychom pak volili, když bychom potřebovali vládnoucí sestavě vystavit červenou kartu? Vystavit ji, protože například došla k závěru, jak se od dávných dob říká, že když jí dal Bůh úřad (vedl nám u voleb naši ruku), že jí dal také i rozum. A opojená mocí začala dělat vylomeniny.
    Člověk s politickými vlohami by toto vše věděl a snažil by se být nad věcí, aby tu nesmiřitelnost z titulu své funkce v rámci možností tlumil. V zájmu naší země. Protože politici přicházejí a odcházejí, ale naše země i s námi tu je a bude stále. A my jako voliči, potřebujeme mít na výběr.

  9. Přirovnávat prezidenta Petra Pavla ke Kondádu Heinleinovi je naprosto ubohé. Na stránkách FinTagu bych něco tak přízemního vůbec nečekal.
    Jako jeden z potomků 140 tis. rodin vyhnaných na podzim roku 1938 z českého pohraničí raději připomínám:
    Konrád Henlein založil politické hnutí, které se v roce 1935 přeměnilo na Sudetendeutsche Partei (SdP). Roku 1937 přislíbil absolutní věrnost Hitlerovi. Když po Mnichovu vznikla německá župa Sudety, stal se jejím vedoucím. Byl také Obergruppenführerem SS a od r. 1939 byl říšským místodržícím. Jako správce oblastí Sudet byl zodpovědný za teror, kterého se nacisté dopustili po obsazení pohraničí vůči Židům, Čechům a německým antinacistům. Dle Norimberského tribunálu byl označen za válečného zločince.
    Paralelu mezi životní drahou Petra Pavla a Konráda Heinleina nevidím žádnou.

  10. Přirovnání politiky současného prezidenta k Henleinovi, to už je silný kalibr, podle mne již přesahuje únosnou hranici a je zralý na soudní dohru. Autor v článku vrší lež na lež, malý příklad za všechny, autor tvrdí, že současné veto je v rozporu s postojem k předešlé vládě, které odkýval vše, včetně problematických rozpočtů, je to zjevná lež. Prezident s rozpočty předešlé vlády rozhodně problém měl a otevřeně se k tomu opakovaně vyjádřil, jeho veto bylo tehdy na spadnutí. Nové vládě rozpočet nevetoval právě z důvodu vyváženého postoje, přestože její rozpočet dokonce porušil zákon kvůli zvýšenému deficitu. Současné veto je logické, protože se vymezuje proti překročení všech myslitelných mantinelů ohledně rozpočtové kázně v podobě navrhovaného zákona. Minulé vládě vetoval zákon dvakrát, současné zatím jednou, v čem tedy spočívá ta zaujatost?

  11. Autor tohoto článku je neskutečný …. Zřejmě udělal obrovskou radost jemu podobným a odradil ty s mozkem od sledování tohoto webu. [redakčně upraveno]

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here