Uvedení až 40 procent akcií Letiště Praha v roce 2028 na burzu, o kterém tuto středu [22.7.] mluvil premiér Andrej Babiš [ANO], analytici neodmítají. Varují však před tím, aby vláda takto utržené peníze nevyužila špatným způsobem.
Proti myšlence uvést část akcií Letiště Praha na Burzu cenných papírů Praha [BCPP] se dnes znovu ostře vyjádřili zástupci Odborů Letiště Praha. Ti uvedli, že je vyjádření premiéra zaskočilo. I proto chystají dopis ministryni financí Aleně Schillerové [ANO]. Mají obavy z dalšího směřování letiště, jehož akcionářem je stát. Schillerová přitom už toto úterý [21.7.] uvedla, že vláda prodej části akcií na BCPP nyní nechystá.
„Pokud by někdy mělo Letiště Praha vstoupit na burzu, muselo by to mít jasné ekonomické odůvodnění. Muselo by to znamenat, že potřebuje letiště impulz k dalšímu rozvoji. Toto určitě není na pořadu dne,“ řekla ministryně.
Vlasta Pallová z Odborů Letiště Praha přesto dnes opět potvrdila, že i nadále pokračuje stávková pohotovost, kterou odbory vyhlásily v úterý i kvůli výběru nového šéfa letiště.
„Vyjádření pana premiéra nás překvapilo, protože bylo jiné, než jak se vyjádřila paní ministryně i ve svém dopise, který nám zaslala jako odpověď na náš dopis z 8. července. Stejně se vyjádřila i na našem jednání s ní a novým šéfem,“ řekla odborářka.
Stávkovou pohotovost vyhlásilo od 21. července pět odborových organizací působících na letišti. Pohotovost pramení z prohlášení premiéra o prodeji akcií, ale i výběru Radomíra Lašáka do vedení letiště.
Jak vidí prodej části letiště analytici
Podle analytiků případný prodej až 40% podílu v Letišti Praha by mohl státu přinést zhruba 25 miliard korun. Na druhé straně by ale také přišel o část budoucích dividend. Ekonomický smysl by tak podle nich nabídnutí akcií mělo pouze tehdy, pokud by stát výnos využil na dlouhodobé investice nebo financování strategických projektů. Pokud by se jednalo jen o jednorázové zalepení schodku státního rozpočtu, považují experti takový krok za nevhodný.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala je částečné soukromé vlastnictví letišť v Evropě běžným modelem. Uvedl, že prodej 40% podílu na pražské burze by byl správným krokem. Upozornil ale na to, že objem obchodování s akciemi Letiště Praha by byl výrazně menší než u akcií ČEZ [více níže, pozn. red.].
Za rozporné zároveň označil to, že vláda usiluje o získání 30 procent v ČEZ pro jeho úplné ovládnutí, protože minoritní vlastníci jsou problém, zatímco u letiště vstup minoritních akcionářů s celkem 40procentním podílem podporuje.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka by si stát i po prodeji 40% podílu ponechal kontrolu nad strategickou společností a mohl by získat několik desítek miliard korun. Vstup na burzu by podle něj přinesl větší transparentnost, pravidelné oceňování firmy trhem a silnější tlak na efektivní hospodaření.
„Je ale potřeba oddělit dvě věci: pokud by stát pouze prodal část svých existujících akcií, peníze by inkasoval státní rozpočet, nikoliv samotné letiště. Noví akcionáři by tedy rozvoj letiště automaticky nefinancovali,“ upozornil Tyleček.
Případní akcionáři budou podle něj stejně jako minoritní akcionáři ČEZ požadovat návratnost vložených peněz. Což je v konfliktu se státními požadavky na investice.
„Totéž však může jednou nastat i u letiště,“ dodal.
Výnos z prodeje akcií letiště na nákup akcií ČEZu
Analytik BHS Timur Barotov uvedl, že přínos prodeje bude záviset především na tom, jak stát získané peníze využije. Pokud by výnos směřoval na financování plánovaného vykoupení minoritních akcionářů ČEZ, dával by podle něj prodej méně strategického aktiva větší smysl.
Lesy ČR mají odvést státu sedm miliard korun. Zvažují i úvěr
Nicméně odhadovaných 20 až 25 miliard korun, které stát prodejem 40 procent akcií Letiště Praha může získat, by podle Barotova pokrylo jen malou část nákladů na převzetí celé energetické společnosti. Plné ovládnutí ČEZ bude stát stovky miliard korun.
„Lepší variantou by bylo zeštíhlení státních výdajů, které by vedly k úsporám 25 miliard korun namísto prodeje letiště. Na to by nebyly potřeba drastické změny, protože v celkovém rozpočtu o několika bilionech korun se 25 miliard ztratí docela snadno. Ale bylo by to nepopulární pro vládnoucí strany,“ řekl Barotov.
Připustil, že přítomnost minoritních akcionářů může zlepšit disciplínu a efektivitu hospodaření letiště. Výrazný dopad ale neočekává.
Lesů ČR se dnes jako generální ředitel znovu ujal Josef Vojáček
Pro pražskou burzu by podle analytika Cyrrusu Tomáše Pfeilera nabídka akcií letiště představovala alespoň určitou úlevu jako částečná náhrada za ČEZ.
„Z pohledu investorů stále vnímám částečný problém spojený se skutečností, že letiště v sobě kombinuje klasickou firmu, která funguje za účelem zisku, a provozovatele strategické infrastruktury,“ uvedl.
Spojitost se zestátněním skupiny ČEZ
K souvislostem mezi prodejem akcií Letiště Praha a nákupem akcií minoritních akcionářů skupiny ČEZ se vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO].
Rozdíl mezi vykoupením podílu ČEZ a uvedením podílu pražského letiště na burzu je podle něj zásadní. Minoritní akcionáři energetické skupiny podle něj brzdí další rozvoj společnosti, jelikož jim záleží na výdělku z akcií namísto investic do energetické bezpečnosti.
„Uvedení části akcií letiště na burzu by ale naopak pomohlo k jeho dalšímu rozvoji,“ řekl.
Co se týče ČEZu, pak v jeho případě zestátnění už běží na plné obrátky. Koncem června Skupina ČEZ založila novou dceřinou společnost ČEZ Energy. Právě ta sehraje klíčovou roli v procesu jejího zestátnění. ČEZ do nové firmy v 1. čtvrtletí roku 2027 začlení své nevýrobní podniky. Část této firmy následně prodá. Z takto utržených peněz vyplatí své drobné akcionáře.
Podle vyjádření zástupců ČEZ současně se založením nové společnosti probíhají další procesy související se schválenou optimalizací vlastnické struktury a řízení.
„Jde například o přípravu oceňování jednotlivých dceřiných společností a také podkladů pro jednání s ratingovými agenturami pro ratingové posouzení ČEZ Energy, a.s., a v této souvislosti i ČEZ, a.s.,“ uvedli v tiskové zprávě.
Stát si ČEZ vezme, ukazuje trh. Dopad na burzu ale bude fatální
Aktuální tržní hodnota skupiny ČEZ dosahuje zhruba 670 miliard korun. Vychází z nynější ceny zhruba 1 245 korun za akcii při celkovém počtu 537 989 759 vydaných akcií na BCPP. Koalice ANO, SPD a Motoristů má přitom v programovém prohlášení zestátnění ČEZu. To je výkup zhruba 30% podílu od minoritních akcionářů. Zbývajících přibližně 70 procent firmy stát již vlastní. Vláda to odůvodňuje potřebou uvolnit skupině ruce k investicím.
–ČTK/RED–
