Cena ropy dnes [23.7.] překonala hranici sto dolarů za barel. Je o více než třetinu výš, než byla na začátku července. Důvod? Americko-izraelská válka s Íránem se posunula už i do Rudého moře. Benzin a nafta v Česku tak dál zdraží. A nejen ty.
Z Hormuzského průlivu konflikt s Íránem eskaloval do Rudého moře, kde Húsíové v uplynulých dnech zaútočili na dva saúdské ropné tankery a vyhlásili námořní blokádu. Výsledek je, že nejen provoz přes Hormuz zůstává i nadále hluboko pod běžnou úrovní, ale i další významné přepravní trasy ropy přes Černé moře jsou v ohrožení. Tudy přitom směřuje saúdská ropa do Evropy.
„Cena ropy Brent dnes dosáhla zhruba 100 dolarů za barel, kde byla její cena naposledy ve druhé polovině května. Což souvisí se situací právě v Rudém moři,“ říká analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Vývoj ceny ropy Brent od začátku července 2026
Uvádí i další souvislosti. S aktuální situací související inflační rizika vytvářejí na finančních trzích tlak na růst tržních úrokových sazeb i výnosů státních dluhopisů. Výnos desetiletého německého státního bondu se dnes dostal na 3,2 procenta. To je nejvýše od roku 2011.
„Výnos desetiletých tuzemských dluhopisů překonal pět procent a vyrovnal tak svoje dosavadní letošní maximum. Korunový peněžní trh předpokládá v ročním horizontu ještě trojí zvýšení klíčové repo sazby o 25 bazických bodů. Přičemž to první investoři očekávají hned na nejbližším zasedání České národní banky 6. srpna,“ popisuje situaci Gec i z domácího pohledu.
Válka v Íránu se přelila do dluhopisů. Finanční domino je na spadnutí
Z aktuální situace podle něj těží opět hlavně americký dolar. Ten dnes znovu posiloval vůči euru. V tom se ale projevilo i to, že Evropská centrální banka ponechala na svém dnešním jednání úrokové sazby beze změny. To, jak pro FinTag uvedla Alessie Berardi, vedoucí globální makroekonomiky v Amundi Investment Institute, nijak nepřekvapilo.
„Nedávný růst vstupních cen sice nechává dveře otevřené dalšímu zvyšování sazeb, potenciálně v září, ale žádný výrazný obrat k přísnější měnové politice od ECB jsme nyní nečekali,“ řekla.
Co se týče koruny, Jaromír Gec říká, že měny středoevropského regionu před nepříznivým sentimentem částečně chrání rozevírající se úrokový diferenciál odrážející přehodnocení výhledu sazeb regionálních centrálních bank citelně směrem vzhůru.
Trhy čekají další růst sazeb ČNB. Hlavní sazbu vidí až nad 4 %
„Česká koruna ve výsledku tak i dnes potvrdila pozici nejstabilnější měny našeho regionu, když ke společné evropské měně zhruba stagnovala lehce pod hladinou 24,20 koruny za euro,“ doplňuje.
Dopady do cen pohonných hmot
Aktuální vývoj ovlivňuje spolu s koncem regulace cen pohonných hmot ze strany vlády i ceny benzinu a nafty na domácím trhu. Podle posledně dostupných dat CCS se prodával benzin v průměru za 41,85 Kč a nafta za 41,67 Kč za litr. Benzin během týdne zdražil o 1,70 Kč, zatímco nafta téměř o čtyři koruny.
„Do její ceny se promítl především konec snížené spotřební daně, která litr zlevňovala přibližně o 2,35 koruny, a také ukončení regulace marží,“ říká pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Vláda ukončí cenovou regulaci pohonných hmot. Čerpadláře ale varuje
Také ale dodává, že současně rychle rostou velkoobchodní ceny paliv. Evropské rafinerské marže u nafty se dostaly na mimořádně vysoké úrovně kvůli ruskému zákazu vývozu, rozsáhlým výpadkům ruských rafinérií a omezení dodávek z Blízkého východu. A v následujících dnech čeká další zdražování pohonných hmot. Výraznější opět u nafty, jejíž velkoobchodní cena je nejvyšší od května.
„Současné maloobchodní ceny ještě plně nezohledňují růst ropy ani nejnovější zdražení rafinovaných produktů,“ doplňuje.
Íránská tryzna se zvrhla v útoky na tankery. Benzin i nafta zase zdraží
Podle něj růst ceny paliv by měl dosáhnout několika desítek haléřů na litr, přičemž cena nafty by měla růst přibližně dvojnásobným tempem ve srovnání s benzinem. Cena nafty by měla překonat cenu benzinu.
Co se týče reakce vlády, říká: „Opětovné zavedení regulace cen pohonných hmot však není stále na stole. Tento krok bych očekával až s blížící se padesátikorunovou úrovní.“
Výhled na brzké zlepšení situace je v nedohlednu
A jaká je reakce hlavního hybatele dění? Americký prezident Donald Trump dál zvyšuje tlak na klíčové aktéry Blízkého východu. Húsíe, které považuje za zástupnou sílu Teheránu, varoval, že další útoky na tankery v Rudém moři povedou k rozsáhlé vojenské odvetě nejen proti samotnému hnutí, ale také proti Íránu.
Komentář: Obrana svobody je víc než její zajištění. Obnovuje v ní víru
Také zdůraznil americko-saúdskou dohodu o civilní jaderné spolupráci. Tu ale nově podmínil vstupem Saúdské Arábie do Abrahámovských dohod a normalizací vztahů s Izraelem. Problém je, že saúdské vedení dlouhodobě uvádí, že normalizace vztahů s Izraelem vyžaduje důvěryhodnou cestu ke vzniku palestinského státu. Tento požadavek je v přímém rozporu s pozicí izraelského vedení. Zpátky k ekonomice!
„Pro energetické trhy je zásadní, že Rudé moře představuje důležitou trasu pro vývoz saúdské ropy a dalších komodit. Vedle narušené dopravy v Hormuzském průlivu tak vzniká další potenciální překážka pro přepravu energií z regionu,“ říká pro FinTag Tyleček.
Opakuje, že Hormuzský průliv je klíčovým výstupem pro ropu ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Kataru a dalších producentů. Avšak Rudé moře a Báb al-Mandab naopak propojují region se Suezským průplavem a evropskými trhy.
ČNB ochladila hypoteční trh. Úvěry zdražily a staly se nedostupnější
To podle něj rozhodně není dobrá zpráva pro Evropu a už vůbec ne pro tuzemské motoristy. A stejně tak pro ty, kteří plánují pořízení si vlastního bydlení pomocí hypotečního úvěru.
–DNA–
