„Zavření obchodů o svátcích jen přesměrovává peníze k benzínovým pumpám a dalším malým prodejnám. Současně tyto peníze bere velkým prodejnám,“ uvádí ve svém komentáři na FinTag hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Včera, 28. září, Česko slavilo Den české státnosti. A tak podle zákona zůstaly uzavřené maloobchodní prodejny s prodejní plochou přesahující 200 metrů čtverečních. Zákaz se tedy týkal zejména supermarketů, hypermarketů, velkých prodejen elektroniky, nábytku, oděvů či obchodních center. Výjimku ale měly například čerpací stanice, lékárny nebo prodejny na letištích a některých dopravních uzlech.
Pokud bychom počítali pouze s tím, kolik by velké kamenné obchody za normálního provozu za včerejší svátek utržily, hrubý výpadek by orientačně činil na 1,5 až 1,8 miliardy korun. Toto číslo ale není skutečnou ekonomickou ztrátou. Velkou část z těchto peněz – nákupů – lidé jednoduše přesunuli na jiný den. Rovněž si mnozí nakoupili už o víkendu. Další část z této spotřeby se přesunula na internet.
Kolik tedy tratily zavřené obchody
Včerejší uzavření velkých obchodů přesto připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily. Jde o tu část, kterou už nezískají zpět v dalších dnech či prostřednictvím internetového prodeje.
Právě tento efekt zákazu prodejů v určitých obchodech je dnes výraznější než při zavádění zákona o uzavírání obchodů na svátek před deseti lety. Internetové nakupování od té doby velmi zesílilo. Český statistický úřad uvádí, že za celý rok 2025 vzrostly maloobchodní tržby reálně o 3,5 procenta a nejvíce k jejich růstu přispíval právě internetový a zásilkový prodej.
Ale pokračujme: Čistou ztrátu velkých obchodů z uzavření o svátku proto lze odhadnout přibližně na 40 procent jejich hypotetického denního obratu. Z hrubého výpadku kolem 1,7 miliardy korun by se tedy zhruba miliarda mohla vrátit v podobě nákupů uskutečněných jindy nebo jiným prodejním kanálem. Zbývajících zhruba 700 milionů korun představuje tržby, které velké kamenné prodejny pravděpodobně skutečně ztratí.
Ani těchto 700 milionů korun ale nelze zaměňovat za ztrátu české ekonomiky. Část peněz totiž skončila u malých obchodníků. U těch, kterým zákon nebránil včera v otevření. To jsou restaurace, čerpací stanice a další služby. Z pohledu celé ekonomiky tak dochází především k přesunu spotřeby mezi jednotlivými prodejci a jednotlivými dny.
Je také třeba rozlišovat mezi tržbou a ziskem. Jestliže obchod přijde o 700 milionů korun tržeb, neznamená to, že o stejnou sumu klesne jeho zisk. Obchodník zároveň neprodá příslušné zboží, takže mu nevznikne jeho pořizovací náklad. Ušetří také část provozních výdajů. Na druhé straně fixní náklady, například nájemné, odpisy nebo velká část nákladů na energie, běží dál.
Svátky problém nejsou, problém je divný zákon
Ekonomicky tak nejde ani tak o to, že by včera kvůli svátku Česko přišlo o miliardy korun spotřeby, ale spíše o to, kdo tuto spotřebu získá a kdy se uskuteční. Současně se tím ukazuje určitý paradox zákona. Zaměstnanec supermarketu o ploše 201 metrů čtverečních měl včera volno, zatímco zaměstnanec prodejny jen nepatrně menší, třeba o ploše 199 metrů čtverečních, pracoval a vydělával.
Zákaz prodeje o svátcích rozděluje vládu. Jedni chtějí otevřít, druzí zavřít
Hranice 200 metrů čtverečních je administrativní a sama o sobě nemá ekonomické opodstatnění. Proto také debata o smyslu podobných omezení nekončí ani deset let po zavedení zákona.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
