Trh s alternativními investicemi klesá. Ceny na něm ale rostou

0
125
trh_s_alternativnimi_investicemi
Ilustrace: Art Basel

Trh s alternativními investicemi zaznamenává propady na všech frontách. Za loňský rok aktuálně oznámila 22% pokles globálního trhu s uměním největší švýcarská banka UBS a organizátor uměleckých výstav Art Basel. Výsledek nezachránil ani výrazný nárůst online prodeje uměleckých děl a starožitností.

Loni se na celém světě prodaly umělecké a starožitné předměty v objemu 50,1 miliardy dolarů [cca bil. Kč]. To je oproti roku 2019 o 22 procent méně. Důvod jsou vládní opatření proti covidu, která zavřela galerie, veletrhy a aukční domy. Nepomohl ani dvojnásobný nárůst objemu prodaných uměleckých děl přes internet [12,4 mld. USD] a meziroční vzrůst podílu online prodeje uměleckých děl z devíti na 25 procent.

Podle odhadu UBS a Art Basel, v němž bylo dotazováno 2 600 dolarových milionářů ze Severní Ameriky, Asie a Evropy, si jedničku na trhu s investicemi do umění udržely Spojené státy. Za USA následovala Velká Británie a čínský region, který zahrnuje pevninskou Čínu, Hongkong a Tchaj-wan.

Kouzlo sběratelství objevují už i českoslovenští dolaroví milionáři

„U veřejných aukcí nicméně asijský region Spojené státy předčil a zabral na trhu s uměním podíl 36 procent,“ uvedla UBS ve své výroční zprávě.

Podle ní sehrály důležitou roli v oblasti alternativních investic do umění sociální sítě. Zhruba jedna třetina sběratelů loni použila pro své nákupy Instagram. Téměř všichni zákazníci navštěvovali také virtuální výstavní prostory. Podle studie avšak většina upřednostňuje osobní návštěvu galerií.

Ukazuje se, že koronavirová krize neutlumila chuť nakupovat obrazy, skulptury a instalace navždy. Dvě třetiny dotázaných uvedly, že jejich sběratelský zájem za pandemie dokonce vzrostl. Více než polovina dotázaných sběratelů plánuje další nákupy už v letošním roce.

Umělecká díla prodávají jednotlivci i firmy

To, že nikdy není tak špatně, aby i na trhu s alternativními investicemi nemohlo být ještě hůře, potvrzují nově objevené investiční příležitosti. Stejně jako se movité globální celebrity kvůli propadu ekonomiky zbavují svých luxusních sídel a někteří z nich rozprodávají i své umělecké sbírky, sbírky poštovních známek a drahých kamenů [viz níže, pozn. red.], začaly s tím už i firmy.

Investice do poštovních známek je diskrétní obor

Příkladem budiž letecká společnost British Airways, která již loni v červnu oznámila, že v důsledku pandemie, rozprodá část své mnohamilionové sbírky uměleckých předmětů. Její sbírka přitom zahrnuje obrazy současných známých malířů, kterými jsou Damien Hirst, Bridget Rileyová nebo Peter Doig.

Dražbou nejméně deseti děl v hodnotě cca 30 milionů korun firma pověřila aukční síň Sotheby’s. Nejcennější kus v držení aerolinek by mělo být dílo Bridget Rileyové. Podle jednoho ze zdrojů má “nejméně sedmičíselnou hodnotu”. Firma jej vlastní více než 30 let, přičemž hodnota uměleckého díla se od nákupu výrazně zvýšila.

Kameny jsou něco jako starožitnosti, ale každý kámen je originál

Upřesněme, že Bridget Rileyová je jednou z hlavních představitelek takzvaného optického umění [Op-Art], což je trend v umělecké malbě druhé poloviny 20. století. Jeho charakteristickými rysy jsou optické iluze způsobené zkresleným vnímáním forem a postav umístěných v prostoru. Na horním obrázku je dílo autorky s názvem Diagonal Curve.

Krize dohání i český trh s alternativními investicemi

Koronakrize nezasáhla jen bohaté státy, silně dopadá i na český trh s alternativními investicemi. Například tuzemský trh se vzácnými mincemi loni klesl o 36 procent na 323 milionů korun.

„Mezi hlavní bariéry, které stále ještě zabraňují přílivu nového numismatického materiálu, patří zejména nejrůznější cestovní omezení a fakt, že v roce 2020 se uskutečnil znatelně nižší počet numismatických aukcí,” uvedl spoluzakladatel aukčního domu Elizej Macho.

Loni se v ČR prodaly vzácné mince za půl miliardy

Ochota prodávat navíc podle něj klesá. Sběratelé si uchovávají kvalitní materiál, a to navzdory faktu, že jeho cena se zvyšuje. Trh dle jeho názoru zároveň zaplavují noví silní investoři, kteří ve snaze ochránit svůj majetek numismatický materiál aktivně schraňují.

ČNB vydala pamětní mince k výročí čtyř pražských artikulů

Nejvzácnější vydraženou mincí se tak loni stal desetidukát panovníka Ferdinanda III. vyražený v Kremnici v roce 1642 s vyvolávací cenou pět milionů korun, který byl vydražen za 30 milionů korun.

Pětidukát Rudolfa II. se v Praze vydražil za bezmála 7,5 milionu

Zdaleka nejde jen o rekordy. Jakkoli se ve středním a nižším segmentu podle odborníků očekávalo, že zhoršené ekonomické poměry vyvolají výprodeje, opak je pravdou. I méně kvalitních investičních mincí, jako jsou například svatováclavské jednodukáty, došlo k více než stoprocentnímu nárůstu jejich ceny.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here