Nejsou lidi, zní po celé Evropě. Kdo na tom vydělá?

1
4118
v_Evrope
Foto: Pixabay.com

Evropa i Spojené státy americké se potýkají s nedostatkem pracovníků. V Evropě chybí lidé hlavně tam, kde se pracuje velice tvrdě. To znamená v soukromém sektoru a zejména pak ve službách.

Nedostává se řidičů kamionů, sester, česačů ovoce, kuchařů, číšníků, hotelového personálu, uklízečů, zedníků, stavebních dělníků, zdravotníků, sociálních pracovníků, poslíčků… Zavřené hranice a omezení cestování ze zdravotních důvodů v Evropě navíc narušilo pohyb sezónních dělníků a migrantů, kteří by za normálních okolností zaplnili volná místa na trhu. Výsledek je, že zaměstnavatelé lomí rukama. Zaměstnanci se ale mají důvod radovat. Na koni jsou pochopitelně i odbory.

„Je to otázka peněz. Mzdy se budou muset zvýšit v sektorech, aby se tam vrátili zaměstnanci na původně málo placené práce. A to není špatné,“ říká v článku listu Politico The good news about labor shortages šéf Evropského ekonomického oddělení na Macroeconomic Policy Institute při německých odborech Andrew Watt.

Výrobní firmy poptávají brigádníky. Ti ale chtějí do kanceláří

Podle něj se situace konečně po více než dvou desetiletích, kdy mzdy stagnovaly, nebo dokonce klesaly, zatímco riskantních typů povolání s horšími pracovními podmínkami přibývalo, mění. Avšak tak jednoduché to nebude. Pandemie posílila trendy, které byly před pandemií skryté. Například dobře placená místa v obchodech na hlavních třídách v centrech měst zanikla kvůli objednávkám online. Firmy tak místo kvalifikovaných prodavačů hledají nekvalifikované pracovníky pro logistická centra a dodávky do domu. Aby nakonec i ty nahradily roboty a automatizovanými systémy.

Příčiny kolabujícího pracovního trhu v Evropě

Co do počtu případů nedostatku pracovních sil se situace různí země od země. Štědré benefity a práce na částečný úvazek v evropských zemích a stimulační šeky ve Spojených státech poskytly mnoha lidem finanční rezervu. Trhy práce tak mnohde zamrzly ve stavu před covidem. A dost lidí si zkrátka odvyklo pracovat.

„Práce z domova a na částečný úvazek může vést ke strukturálním změnám, zvláště v oblasti velmi dobře placených zaměstnání,“ komentuje ředitel OECD v oblasti zaměstnání, práce a sociálních věcí Stefano Scarpetta.

Dodal, že lidé si po pandemii déle rozmýšlejí, jakou práci přijmout s ohledem na lepší poměr mezi zaměstnáním a volným časem.

„Odpověď na to je: na dolní části platového žebříčku zvýšit mzdy, nabídnout lepší podmínky, a přilákat tak více zaměstnanců,“ upřesnil.

Náborové příspěvky jsou stále častější. Činí desítky i stovky tisíc

Data OECD, která sdružuje většinu vyspělých průmyslových demokratických zemí, ukazují, že v 38 členských zemích pracuje asi o 20 milionů lidí méně než v době před koronavirem. Z nich pak 14 milionů pracovní trh opustilo a jsou klasifikováni jako „nepracující“ a „nehledající práci“. Ve srovnání s rokem 2019 je mladých nepracujících o tři miliony více.

Důvod současné situace na trhu práce je volba životního stylu. Po 18ti měsících, které strávili zaměstnanci většinou doma, mnoho lidí ze západních zemí začalo uvažovat o vyrovnání poměru zaměstnání a způsobu života. Začali přemýšlet o vzdálenosti, kterou jsou ochotni cestovat za prací a o zaměstnání, které by byli ochotni přijmout. Přemýšlejí více o tom, zda chtějí pracovat o víkendech.

Stefano Scarpetta ale upozorňuje na to, že se to netýká všech: „Ti, kteří pracují na málo placených místech, mají obyčejně málo na výběr.“

Období přizpůsobování po Brexitu

V oblasti poměrů na trhu práce, není více odstrašující případ než ten ve Velké Británii. Britská vláda vyvolala hotovou bouři nedostatku pracovních sil kombinací omezením cestování v důsledku koronaviru a vystoupením z EU. Červená páska na hraničních přechodech přerušila dodávky potravin do země a způsobila vyprázdnění regálů v supermarketech.

Boris Johnson: Máme zpět kontrolu nad našimi zákony i osudem

Odhaduje se, že v Británii chybí 90 tisíc řidičů kamionů. Což vedlo k panickým nákupům, frontám u benzinových stanic a přimělo britskou vládu povolat na rozvoz pohonných hmot armádu. Ministři opožděně oznámili plán vydat 10 000 krátkodobých pracovních víz pro řidiče a baliče masa s ohledem na blížící se vánoční svátky.

Obchodníci to označili za nedostatečné opatření, navíc vydané velmi pozdě. Ministerský předseda Boris Johnson sdělil, že se Británie nevrátí k „nekontrolované migraci“, jen aby vyřešila nedostatek pracovních sil během doby, kterou eufemisticky nazval „obdobím přizpůsobování“ po brexitu.

Evropský trh práce z pohledu západních zemí

Do situace v Evropě se zapsala i konjunktura v zemích střední Evropy. Politico si všímá, že míra nezaměstnanosti je v nich velice nízká. Informaci, v níž chybí konstatování o neflexibilních trzích práce v těchto zemích, pak doplňuje dodatkem, že v nich došlo k podstatnému růstu mezd a platů.

„Pro západní firmy na těchto trzích ubývá levné pracovní síly. A i to vysvětluje nedostatek málo placených pracovních sil, baličů masa a ošetřovatelů v Německu a Dánsku a celoevropský nedostatek řidičů kamionů,“ konstatuje.

Český trh práce nabízí neutěšenou podívanou

Co z toho plyne? Vlády musí nutně udržovat přeshraniční trhy práce. To je cíleně poskytovat dotace sektorům, které ještě vzhledem ke zdravotním opatřením čelí restrikcím. Musí podporovat investice do lidského kapitálu, aby usnadnily návrat lidem na trh práce z odvětví, která se už nevrátí na předkovidovou úroveň.

V Evropě je třeba zaměstnat lidi ze zemí mimo EU

Součástí podpůrného mixu je přijímání více dělníků ze zemí mimo EU, zvláště pro země se stárnoucí a ubývající populací. Předseda německé Federální agentury pro zaměstnávání Detlef Scheele v srpnu sdělil listu Süddeutsche Zeitung, že země si bude muset „dovézt“ 400 000 kvalifikovaných cizinců ročně. To kvůli nedostatku vlastních pracovních sil. Půjde hlavně o pečovatelky až po techniky, logistické pracovníky, a dokonce i vědce. Za zmínku stojí skutečnost, že číslo je dvakrát vyšší, než čítá aktuální imigrace.

Zatraktivnit Evropu pro migranty zní hrozně, ale téma to je

Podle listu Politico na současné situaci vydělají zaměstnanci. Firmy si totiž budou silně konkurovat. Aby si najaly a získaly personál, nabídnou vyšší mzdu a lepší pracovní podmínky. Budou vnímavější k potřebám zaměstnanců a budou se snažit vyvážit jejich vztah mezi prací a volným časem. Poskytnou jim také kvalitní výcvik a nabídnou kariérní postup.

David Navrátil: Víc makat už nemůžeme, musíme modernizovat

Na druhou stranu ale může vše dopadnout i jinak. To v případě početných krachů evropských firem a zvýšené nezaměstnanosti, na jejíž tlumení již žádná z unijních zemí nebude mít dost peněz.

Michal Achremenko

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here