Deficit bezmála 200 miliard je dle Stanjury „obrazem reality“  

Hospodaření státního rozpočtu na konci května vykázalo deficit ve výši 189,3 miliardy korun. Po očištění o příjmy a výdaje a finančních mechanismů EU je deficit ještě vyšší – 190,4 miliardy korun.

Ještě na konci dubna dosahoval deficit státního rozpočtu 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS] je aktuální stav plnění rozpočtu „obrazem reality“. Upozornil na to, že květen je z hlediska státního rozpočtu tradičně slabším měsícem.

„Odešly vysoké platby do regionálního školství a na sociální služby, zatímco na příjmové straně chybí vysoká čtvrtletní inkasa daní z příjmů a daně z přidané hodnoty,“ upřesnil.

Tradičně si vypomohl kritickými slovy na adresu opozice. Ta dlouhodobě tvrdí, že vláda Petra Fialy [ODS] má ulehčenou situaci díky vyššímu inkasu daní spolu s tím, jak rostou ceny zboží a služeb.

„Především se ale ukazuje, že očekávání 100 miliard daňových příjmů navíc oproti schválenému rozpočtu jsou iluzí opozice. Naopak dvojnásob teď bude platit, že vláda musí dobře zvážit každou korunu výdajů navíc a nenaskakovat na populistické návrhy opozice,“ vysvětlil Stanjura.

Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek

Ty by státní rozpočet podle něj totiž vyšly na „hodně přes 200 miliard korun ročně.“ Zároveň pochválil svou vládu, že v meziročním srovnání investuje více než přechozí vláda.

„Těší mě, že se v květnu razantně zvýšily investice, hlavně na dopravní stavby jsme poslali 14 miliard korun. V meziročním srovnání tak už máme investice o 3,5 miliardy vyšší a platí náš slib, že na investicích šetřit nebudeme,“ řekl s tím, že horší zpráva jsou rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu.

„Dobíhají rekordní schodky minulé vlády. V důsledku toho dnes každý měsíc platíme na úrocích dluhu skoro o miliardu víc než loni,“ upřesnil.

Nyní Česko ročně na úrocích za své dluhy platí zhruba 40 miliard korun ročně. Vzhledem k rychle rostoucím úrokům, jež zvyšují výnosy držitelů státních dluhopisů a pokladničních poukázek, stát musí za své dluhy platit více peněz. V dalších třech letech to pak bude, jak nedávno uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová, 80 miliard korun ročně.

Deficit nad 300 miliard korun

Vzhledem k aktuálnímu vývoji se analytici, ale i zástupci vlády shodují, že letošním rozpočet skončí s vyšším než plánovaným schodkem 280 miliard korun.

„Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu letos překročí 300 miliard korun. Vláda již avizovala, že bude současný rozpočet, který počítá se schodkem ve výši 280 miliard korun, zřejmě novelizovat kolem poloviny letošního roku,” říká analytik Komerční banky [KB] Jaromír Gec.

Vyjmenovává i výdaje, které deficit navýší. Jsou to zejména výdaje na pomoc válečným uprchlíkům, vyšší výdaje na obranu a některá opatření na zvládání zdražování. Například snížení spotřební daně z paliv a zrušení silniční daně.

Do Deštníku proti drahotě dala vláda i pohřebné

Důležité je i navýšení navýšení existenčního a životního minima [80 mld. Kč], se kterými letošní rozpočet dosud nepočítal.

„Minimálně ta část z dodatečných výdajů, která přímo souvisí s uprchlickou krizí [prozatím cca 54 mld. Kč, pozn. red.] by však mohla být alespoň zčásti financována ze zdrojů EU,” tvrdí analytik KB.

Další vývoj státního rozpočtu podle něj podmíní další běh války na Ukrajině, případná další nově přijatá vládní podpůrná opatření. A také způsob financování dodatečných výdajů.

Příjmy státního rozpočtu ke konci května

Loni ke konci května činil schodek státního rozpočtu 255 miliard korun. Šlo o nejhorší květnový výsledek od vzniku ČR. Za aktuálním meziročním zlepšením salda o 65,7 miliardy korun stály úspory vyplývající z ukončení kompenzací kvůli pandemii covidu. Příjmové straně pomohly daňové výnosy vyšší o 19 procent.

[Zdroj: MF ČR]

Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci května o 8,8 procenta [+48,8 mld. Kč]. K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného [+12,4 %, +58,2 mld. Kč] s kladným příspěvkem všech hlavních položek. Především daně z přidané hodnoty, pojistného a spotřebních daní.

Naopak poklesly o 6,6 mld. Kč [-10,9 %] příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů [5,6 mld. Kč].

Inkaso daně z přidané hodnoty [+22,2 %, +24,0 mld. Kč] zvýšila inflace, oživení ekonomiky a také vyšší počet pracovních dní. V meziročním růstu inkasa spotřebních daní [+18,9 %, +9,6 mld. Kč] se začal rovněž promítat ekonomický růst, stejně jako absence opatření zavedených k omezení šíření nemoci covid-19.

Rostlo i inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci [+11,2 %, +3,3 mld. Kč] a inkaso daně z příjmů právnických osob [+7,9 %, +2,5 mld. Kč], podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [+0,9 mld. Kč].

Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítla do meziročně vyššího inkasa z pojistného na sociální zabezpečení o 6,2 % [+14,9 mld. Kč].

Výdaje státního rozpočtu

Pokles celkových výdajů o 16,9 miliardy korun [-2,1 %] určil dle MF ČR vývoj běžných výdajů [-20,4 mld. Kč, -2,7 %]. Ty opět ovlivnily především nižší výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 3,5 mld. Kč [+7,5 %].

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+5,1 %, +14,9 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+6,0 %, +13,2 mld. Kč]. v prvé řadě letošní první valorizace o 5,2 procenta.

Dneškem stoupnou důchody v průměru o 1 017 korun

U ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi [+3,2 mld. Kč] v souvislosti s výplatou humanitární dávky. A dále:

• Příspěvek na péči: +1,5 mld. Kč,
• Přídavek na dítě: +0,5 mld. Kč,
• Výsluhový příspěvek: +0,4 mld. Kč.

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelským subjektům [-60,1 %, -44,5 mld. Kč]. V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí covid-19.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 4,0 mld. Kč [+25,8 %].

Kapitálové výdaje [+7,5 %, +3,5 mld. Kč] v průběhu května výrazně vzrostly [+21,9 mld. Kč]. Většina prostředků směřovala státním fondům [14,3 mld. Kč]. Státní fond dopravní infrastruktury jako největší příjemce dotací obdržel ze státního rozpočtu meziročně o 2,1 miliardy korun. Na růst měly vliv i transfery Státnímu fondu životního prostředí ČR , který na rozdíl od minulého roku obdržel 4,3 mld. Kč na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám financovaného z prostředků Národního plánu obnovy.

–DNA–