Balkánskou cestou do Evropy opět proudí tisíce migrantů

433
Balkanskou_cestou
Foto: Pixabay.com

Balkánskou cestou do EU přichází třikrát více lidí než loni a desetkrát více než v roce 2018. Na pražské konferenci o migraci to včera [24.10.] řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová. Balkánská cesta je jedna z tradičních cest migrantů do EU. 

Konference se konala v rámci takzvaného Pražského procesu. Akce sdružuje téměř 50 zemí. Kromě států EU také země schengenského prostoru, Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie a Turecka.

Mnozí migranti, kteří do EU vstupují bez dokladů, cestují díky volné vízové politice do balkánských zemí, odkud pak odchází do unijních států. Například Srbsko umožňuje snadný vstup občanům Indie, Kuby a dalších zemí. Bělehrad za to ostře kritizovalo například Německo. Srbsko sice kritiku odmítlo, pravidla ale opět zpřísnilo. Aktuálně zrušilo bezvízový styk s Tuniskem a Burundi. Nově od občanů jmenovaných zemí vyžaduje předložení zaplacené zpáteční letenky s konkrétním datem odletu.

Evropská unie je stálým cílem lidí ze západního Balkánu

Evropská komise podle Johanssonové stanovila čtyři pilíře pro spolupráci se západním Balkánem. Za důležité komisařka považuje sladit vízovou politiku. Personálně podporovat Frontex v zemích západního Balkánu a zvýšit podporu navrácení osob a readmisí [mezinárodní dohody o předávání občanů s neoprávněným vstupem na území jedné ze smluvních stran, pozn. red.]. K cílům unijní migrační politiky patří i potírání pašeráctví.

Ministr vnitřních věcí Severní Makedonie Oliver Spasovski uvedl, že jeho země je připravena spolupracovat na prevenci a potírání nelegální migrace a obchodování s lidmi. Stejně tak i na systému navrácení a readmisí migrantů či na posílení systému azylu a mezinárodní ochrany.

V Evropě pobývá 4,3 milionu Ukrajinců

Johanssonová řekla, že v EU se v současnosti pohybuje 4,3 milionu běženců z Ukrajiny. EU podle ní je a bude v postojích a krocích vůči Rusku nadále jednotná a podporovat bude rekonstrukci Ukrajiny.

Český ministr vnitra Vít Rakušan [STAN] uvedl, že Evropa zvládla uprchlickou vlnu z Ukrajiny po ruské invazi do této země.

„Evropa v této náročné migrační výzvě jednoznačně uspěla,“ řekl.

EU podle jeho slov prokázala akceschopnost a rychlou reakci.

„Umíme poskytnout lidem prchajícím před válkou dostatečné zázemí,“ zdůraznil český ministr vnitra Vít Rakušan.

Česko si půjčí deset miliard na pomoc Ukrajincům

K 16.10. 2022 Česko od začátku ruské invaze na Ukrajinu udělilo běžencům z Ukrajiny 446 811 dočasných víz. S uprchlickým vízem dočasné ochrany podle Úřadu práce ČR [ÚP ČR] ke konci září pracovalo v Česku přes 88 900 lidí z Ukrajiny. Zhruba polovina z nich se podílí na odvodech sociálního a zdravotního pojištění. Uprchlíci dostávají po dobu šesti měsíců humanitární dávku 5 000 korun na osobu. Dávky, pokud nepracují nebo nemají zajištěné ubytování se stravou, čerpají i poté.

Co se stalo na jednání

Ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že ministři přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027. Mezi definovanými oblastmi pro spolupráci je podle Rakušana například sdílení know-how a prostředků zaměřených na budování kapacit či digitalizace procesů či migrační výzvy kvůli změnám klimatu. Zavádění závěrů podle ministra bude trvat několik let.

Today, tomorrow I go to Germany, říká Salah ze Sýrie

Ve společné deklaraci ministři podpořili například zřízení migračních center v zemích původu. Ta by měla informovat o rizicích spojených s migrací, pomáhat s odborným i jazykovým vzděláváním nebo spolupracovat s místními orgány.

Akční plán zahrnuje šest okruhů spolupráce. Týkají se mimo jiné prevence a boje proti nelegální migraci, podpory návratové politiky, legální pracovní migrace a posílení azylových kapacit a kapacit mezinárodní ochrany.

–ČTK/DNA–

Aktualizace: Při nelegálních cestách do Evropy od roku 2014 zemřelo více než 29.000 lidí, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci [IOM] ve své zprávě. Od začátku roku 2021 organizace zdokumentovala 5 684 úmrtí na migračních cestách. Jejich počty rostou stále rychleji, varuje zpráva.

Podle dokumentu je nejsmrtonosnější migrační trasou i nadále centrální Středomoří, kde od loňského ledna zemřelo 2 836 migrantů a uprchlíků, kteří se pokoušeli dostat do Itálie nebo na Maltu přechodem převážně z Libye a Tuniska. Druhou nejsmrtelnější je atlantická trasa ze západní Afriky na španělské Kanárské ostrovy, kde bylo od roku 2021 zaznamenáno více než 1500 úmrtí. Autoři zprávy připouštějí, že údaje jsou nejspíš podhodnocené, neboť mnoho lodí ztroskotá beze svědků.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here