Boj opozice proti zvýšení daně u nafty je čirý populismus

418
nafty
Ceny benzinu a nafty jsou dnes úplně jinde, než byly například loni koncem května [viz obr.] / Foto: Redakce FinTag.cz

Průměrná cena litru benzinu na začátku června podle společnosti CCS činila 36,89 koruny za litr. Cena nafty se pohybovala na 31,24 koruny za litr. Rozdíl činí 5,65 koruny.

Opozice přesto brojí proti návrhu vlády vrátit na původní úroveň [9,95 Kč za litr] loni v červnu sníženou sazbu spotřební daně u nafty. Snížená sazba daně z nafty platí od loňského června a podle zákona má platit do konce letošního roku. Vláda ji ale chce už teď zvýšit zpátky o 1,50 koruny na litr. Důvod je pokles cen pohonných hmot a snaha získat víc peněz do státního rozpočtu. Vláda odhaduje, že každý měsíc kvůli snížené spotřební dani u nafty státní rozpočet přichází o 800 milionů korun. Opozici se návrh na znovuvrácení daně u nafty na původní hodnotu ale nelíbí. A zatímco například šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová žádá o dodržení platnosti snížení daně do konce roku, poslanci hnutí SPD Jan Hrnčíř a Karel Sládeček navrhují zvýšit daň pouze o pět haléřů na litr. Nabízí se otázka – proč?

Argumenty opozice nejsou pádné

Alena Schillerová ve svém vůči vládě pozměňovacím protinávrhu, podle kterého by snížená daň u nafty platila až do konce letoška, argumentuje, že vrácení sazby daně na původní úroveň je už teď „nepředvídatelný krok“.

Svůj návrh zdůvodňuje tím, že vládou navržené zvýšení daně zasahuje nepřiměřeným způsobem do legitimního očekávání těch, na které daň dopadá. Takový zásah pak podle ní odporuje principu právní jistoty, jehož popření podle jejího názoru vláda neodůvodní ani úsporami pro státní rozpočet.

Poslanci SPD Hrnčíř a Sládeček zase chtějí, aby došlo na trvalé snížení spotřební daně z nafty na 8,50 koruny na litr. Argumentují tím, že vrácení daně na původní úroveň povede k poklesu její spotřeby. A prodraží tuzemským dopravcům náklady, zatímco ty zahraniční odradí od tankování v Česku.

V obou případech mají zástupci opozičních stran pravdu. Jejich argumenty přesto příliš pádné ale nejsou. Už jen to, že vláda loni snížila spotřební daň jen u nafty, diskriminovalo tu skupinu motoristů, kteří čerpají benzin. Tito motoristé tak platbou vyšší daně přispívali na nižší daň motoristů, kteří tankují naftu. A to třeba těm, kteří ji čepují do svých kamionů a jejich domovskou zemí není Česko.

1 plus 1 rovná se dvě. A platí to i pro ceny nafty

Pro vládní návrh navíc hovoří neutěšený stav veřejných financí a fakt, že ceny pohonných hmot přes určité výkyvy klesají. Jistě, nyní v motoristické sezóně před dovolenými opět vzrostou. Avšak znovu, proč má majitel benzinového auta přispívat majiteli naftového auta?

Pokud jde o argument, že znovuvrácení daně na původní hodnotu prodraží dopravu v ekonomice, ten je jistě pravdivý. Avšak znovu: Ceny nafty významně klesly. A ekonomiku, která se, pravda, potýká hlavně s inflací, zvýšení ceny nafty maximálně o 1,80 koruny na litr, jak odhadují analytici, nejspíš nevytrhne.

Dočasně snížená sazba spotřební daně navíc hlavně a mimořádně ulevovala dopravcům kvůli loňským cenám. Plně se přitom projevila loni v červenci. Přičemž tehdy činila průměrná cena benzinu a nafty podle společnosti CSS 47,73 koruny za litr. Rozdíl proti dnešku je u nafty 16,49 koruny. Ještě větší je rozdíl mezi současnou průměrnou cenou a nejvyšší průměrnou cenou nafty z března loňského roku [49,60 Kč/l]. Činí 18,36 koruny za litr.

V Česku je draho, litr nafty je ale levnější než kilo rajských

Už letos v dubnu patřily ceny pohonných hmot v Česku k nejnižším v EU. I po zvýšení daně zůstanou – možná s výjimkou Polska – na nižších úrovních v EU. I letos v květnu to byly právě a hlavně ceny pohonných hmot, které srazily inflaci na 11,1 procenta. Naopak třeba v Česku znovu zdražily energie, pro což podle analytiků není žádný důvod. Proč se tedy opoziční poslanci angažují v naftě, a ne třeba v cenách energií?

Hlavně populismem tak zavání touha opozičních politiků „položit život“ proti znovunavrácení spotřební daně u nafty na původní hodnotu. Přece jenom je v Česku více motoristů s naftovými motory než motoristů s motory benzinovými. Což si jistě uvědomují i zástupci hnutí ANO a SPD. Ve svých počtech jsou ale docela krátkozrací. Kdyby nebyli, žádali by nižší spotřební daň i pro benzin. Ceny benzinu jim ale jsou, jak vidno, docela šumák.

Nejsme úplná výjimka, říká šéf čerpaček Tank ONO

A ještě doušek: Současný spor o spotřební daň u nafty a inkaso z ní ukazuje i na to, jak by to vypadalo s příjmy státního rozpočtu, pokud by se v Česku přece jen rozmohla členy vlády tolik opěvovaná elektromobilita. Jenom na spotřebních daní a dani z přidané hodnoty stát totiž každý rok vybere významně přes sto miliard korun. Těžko říci, co by říkal ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS], kdyby si měl ke všem těm sekerám, které předchozí i jeho vláda hluboko zasekly, přičíst ještě tuhle.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here