Evropská komise představila 18. sankční balíček proti Rusku. V něm navrhuje omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání plynovodu Nord Stream.
Podobu balíčku včera [10.6.] představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Nový balíček sankcí nyní projednají členské státy EU. K jeho přijetí je zapotřebí jejich jednomyslný souhlas. Slovensko a Maďarsko již dříve naznačily, že by mohly být proti dalším sankcím, což by mohlo jednání zkomplikovat.
„Slovenská republika nepodpoří připravovaný 18. sankční balík proti Ruské federaci, pokud jí Evropská komise neposkytne reálné řešení krizové situace, do které se Slovensko dostalo po úplném zastavení dodávek plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska,“ uvedl včera slovenský premiér Robert Fico na Facebooku.
Fico vs. Zelensky: Ukrajina asi opět začne posílat do EU ruský plyn
Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich unie během pokračující ruské vojenské invaze na Ukrajinu schválila v květnu. Už tehdy Fico uvedl, že pro Slovensko je neakceptovatelná iniciativa Evropské komise zaměřená na ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU.
„Pokud bude sankce, která by nás poškozovala, nikdy pro ni nebudu hlasovat. Mám zájem být konstruktivní hráč v Evropské unii, ale nikoliv na úkor Slovenské republiky,“ vysvětlil Fico novinářům před pár dny v reakci na usnesení jejich Sněmovny, že členové kabinetu nemají podpořit jakékoliv nové restrikce proti Rusku.
Zároveň dal i najevo, že Bratislava bude blokovat jen ty z případných nových sankcí proti Rusku, které by uškodily Slovensku.
Co obsahuje 18. sankční balíček
Balíček zahrnuje další snížení stávajícího cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů na 45 dolarů za barel. EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022. V případě překročení tohoto limitu se zakazuje ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Podle ukrajinské strany v praxi toto omezení ale příliš nefunguje.
Na palubě tankeru Destan. Převáží ruskou ropu v britských vodách
Snížení cenového stropu na ropu chce EU projednat na schůzce zemí G7. Ta se koná tento týden v Kanadě.
„Předpokládám, že to uděláme společně jako G7. Začali jsme s tím jako G7, bylo to úspěšné jako opatření G7 a chci v tomto opatření jako G7 pokračovat,“ uvedla šéfka Evropské komise.
Rusko vyváží ropu za tržní ceny. Podle Ukrajiny sankce nefungují
Navrhované sankce se týkají i nyní nefunkčních baltských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 a jsou rovněž namířené proti takzvané ruské stínové flotile. Což jsou zahraniční plavidla, která přepravují nejen ruskou ropu a ropné produkty, ale i stlačený zemní plyn. K plnému zákazu obchodu s ruským LNG se Evropská unie prozatím neodhodlala.
O možných sankcích proti provozovateli plynovodu Nord Stream, který ve dvou větvích vede z Ruska po dně Baltského moře do Německa, již na začátku května informoval americký list The Wall Street Journal [WSJ].
Uvedl tehdy, že Evropa by tak zareagovala na ruské snahy o obnovu provozu tohoto produktovodu. O takové možnosti hovořil ruský prezident Vladimir Putin, když uvedl, že Rusko o tomto tématu mluvilo s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Co si slibuje EK od 18. sankčního balíčku
Dalším sankčním balíčkem Evropská unie podle šéfky Komise cílí na zvýšení tlaku na Rusko, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na příměří v konfliktu s Ukrajinou. Kyjev již v květnu po konzultacích se západními partnery nabídl nejméně 30denní příměří s tím, že pokud Moskva na věc nepřistoupí, budou západní země koordinovat nové a tvrdé protiruské sankce. Rusko se ke klidu zbraní nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu. Jejich výsledkem ale nebyla dohoda o příměří.
„Je jasné, že Rusko nechce mír, naopak válku na Ukrajině vyostřuje,“ řekla včera [10.6.] novinářům v Bruselu Kallasová.
„Náš vzkaz je jasný, tato válka musí skončit, potřebujeme opravdové příměří,“ doplnila ji von der Leyenová.
Síla je podle ní jediný jazyk, kterému Rusko rozumí. Termín schválení v pořadí 18. sankčního balíčku zatím ale není jasný. Je možné, že by se tak mohlo stát na jednání unijních ministrů zahraničí v pondělí 23. června. Již dříve se objevily informace, že by EU chtěla koordinovat své aktivity se Spojenými státy.
Samostatné kroky totiž podniká americký Senát, kde získala širokou nadstranickou podporu iniciativa republikánského senátora Lindseyho Grahama. Jeho návrh předpokládá až 500% dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Graham takový postup považuje za páku na Putina pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině.
–ČTK/RED–
Mohu říci, že je to dost napínavé. Když si odmyslíme slova, ta jsou důležitá pro diváky, tak je stav takový, že se blíží finále. Válka má tu vlastnost, že se z hlediska vývoje situace jedná o jednosměrku. Jakmile se jednou vystřelí, děj událostí se dá do nezadržitelného pohybu vpřed a strhává ssebou nejen všechny zúčastněné, ale i blízké okolí. I ve fyzice je podobná analogie. To stejné se děje s hmotou, když tato při přibližování se k černé díře překročí tak zvaný horizont událostí. Když k tomu dojde, pak je její budoucnost daná. A kdyby ta hmota byla raketa, tak ta se i se sebesilnějšími motory svému konečnému osudu nevyhne. Zpět se nikdy nedostane.
Tím chci říct, že slova pro obecenstvo, zdůvodnění sankcí, se nesmí brát moc vážně. Jako že Rusko nechce mír nebo že něco eskaluje. Buď válčí, a to válčí, tak tyto věci jsou nedílnou částí války. Kdyby tomu tak nebylo, tak by vlastně neválčilo. Stejně tak u Ukrajiny, že svými útoky něco komplikuje (Trump). Obě země jedou v událostech vpřed a žádná síla, ani Trump, ani EU, s tím nemůže nic udělat. EU zavádí sankce proto, protože Rusko zjevně zvyšuje aktivitu a proto i Ukrajina dělá, co může. Válka totiž stejně skončí, to je ekonomicko společenký zákon, tak se každý z aktérů snaží, aby dopadl co možná nejlépe. Kdyby tomu tak bylo, inspirovali by se ti čekatelé, kteří by také rádi zkusili pokračování politiky násilnými prostředky, jako je tomu na Ukrajině. Je třeba ukázat, že i když tato cesta možná je a i když vždy jisté výsledky přináší, obzvláště když síly nejsou vyrovnané, že cena za ty výsledky je vždy astronomická. Protože válka je z devadesáti procent ekonomická záležitost. Z deseti procent je to pak věc možnosti použití lidské síly.
Takže takhle je třeba události chápat. A Trump se svojí snahou? Tam je to jasné. Stejně jako u Číny a Ruska, se jedná o velmoc a ty mají svoje geopolitické cíle. Události na Ukrajině USA rozhodně do karet nehrají. Rusko není pro USA nepřítel, jen protivník (vrána vráně oči nevyklove), ale u Číny tomu tak už není. A místo toho, aby se konečně mohly zaměřit na ni, tak část sil a prostředků musí věnovat vojenskému konfliktu. Takže i takovou velmoc, jako jsou USA, události na Ukrajině do jisté míry strhly. Z toho důvodu jsou také nesmyslné názory, čí válka to je a čí není. Je to stejné, jako když se rozlije řeka. V takovém případě také není důležitá vzdálenost konkrétního místa od břehu řeky, ale hlavně tvar povrchu mezi řekou a konkrétním místem. V případě války na Ukrajině je svým způsobem do války vtahován každý, koho se následky války dotýkají. Musí zákonitě reagovat, aby následky minimalizoval.
S obecnym popisem urcite souhlasim, nicmene nemam pocit, ze by zejmena Bidenovv USA byly jaksi do valky strzeny. Naopak byly vice nez ochotne. Duvod je samozrejme ekonomicky, jak sam uvadite a predevsim strategicky, tedy oslabena EU a oslabene Rusko. To, ze se veci ponekud vymkly kontrole a zejmena velke zeme EU /resp. jejich doma neoblibeni vudci/ a ochotne satelity po obratu Ruska ztratily jakekoli zabrany, je smutnym faktem.
Paradoxne nejcitelnejsi je v cele veci Rusko. Citi se ohrozeno a kona tak, jak by konaly i jine velmoci. Ostatne uz s tim ma historickou zkusenost a dodejme, ze uspesnou.
Naproti tomu, soucasne USA maji sice sveho prezidenta, ktery dava srozumitelne najevo, co chce, ale Evropa je defacto bez vedeni. Nebot jeji vudci nemaji ani vizi ani skutecnou podporu, proto jednaji tak, jak jednaji, tedy pomoci cetnych konferenci s „jednoznacnymi zavery“, ktere pak doma sami zpochybnuji, tak aby vypadali a soucasne se poiticky zachranovali. Jsme v situaci, kdy kazdy tusi realitu, ale povinne predstira jakousi viru. A pochybne investice do spolecne obrany, na kterych maji vydelat jen nekteri, a ostatni jen platit, celou vec jen umocnuji.
Svuj prispevek nechapu jako polemiku s Vami, ale obavam se, ze v soucasne dobe Vase posledni veta bohuzel neplati.
Máte pravdu, ale je třeba vzít v úvahu vývoj. Ten začal už tím, jak se rozneslo, když to řeknu lidovou formou, že co se týká sevastopolské základny, tak že Rusko dostane od Ukrajiny kopačky. Bohužel pro další vývoj situace má tato základna svůj strategický význam. Následovala anexe Krymu, aby tomu zabránilo. A pak Rusko zkusilo následující scénář. Nebudu rozepisovat detaily a své zdůvodnění všeho, ale na základě zkušeností a toho, jak jsem to pozorně sledoval, byl plán následující. Vrhne se na Ukrajinu, a to ze všech směrů. Stalo se. Pak se na Ukrajině položí vláda a vrátí se bývalý proruský prezident, kterého už Rusové měli umytého a učesaného a připraveného k „instalaci“. Ale toto už se nestalo. Ukrajinci se postavili na odpor a padl první výstřel. Od tohoto okamžiku všichni aktéři, to jest i Spojené státy americké, Rusko, Ukrajina a EU, překročily pomyslný horizont událostí. Události se daly do nezadržitelného pohybu a strhly ssebou všechny. Dokonce ani není správný názor, že tenkrát, myslím v Istanbulu, se mohl dojednat a nastat mír, ale že se Britové do toho vměšovali a rozvrtali to. Jak se totiž vystřelí, má každý svůj cíl, co chce vybojovat a v případě konfliktu na Ukrajině to žádný průsečík nemá. Bohužel.
A Trump mluví pravdu, že za něj by k tomu nedošlo. Prostě by nevtahoval Ukrajinu do NATO. NATO se bojí i Čína, natož Rusko, které s aliancí hraničí a je tak první na ráně, kdyby se něco semlelo.
Jenže pro nás je to vše vlastně dobře. Dovedete si představit, jak by dnes vyváděli zelení šílenci, dopovaní levnými ruskými surovinami a energiemi a s výdaji upoceného jednoho procenta na zbrojení? Podařilo by se jim totální destrukcí ekonomické základny z nás udělat ekonomické žebráky. Jedině nedostatek peněz a postupné ožebračování obyvatel EU (aby si toho obyvatelstvo vůbec všimlo) tomu může zabránit. A válka na Ukrajině přesně tyto parametry má. Perfektně umí ekonomicky vycucávat všechny, kteří překročili pomyslný horizont událostí a jsou tak nezadržitelně vtahováni do středu černé díry (definitivní konec války). EU musela zavést sankce a ty ji také citelně ničí. S tou černou dírou a jejím horizontem událostí, to je jen analogie. Tak katastrofálně to neskončí, jak by skončila hmota, kdyby tento horizont při putování směrem k černé díře překročila. To jen pro ty dva přímé účastníky konfliktu. Dojdou peníze, dojdou lidi a bude konec. Jde je o to, komu dříve. Čím později, tím lépe pro nás a současně tím hůře pro přímé aktéry konfliktu.
Který stát je nejmírumilovnější, je diamantem mezi státy, který jediný je garantem zachování civilizovanosti na Zemi ? A který zastává filosofii: pojď k nám buď s námi šťastný ? Je to Rusko. Má zdroje a právě ono vždy světovému zlořádstvu dalo na frak. Tak proto na něho ze zálohy útočí sionfašisté. Po porážce se vždy za tak dvě až tři desetiletí zmátoří a zkoušejí to znovu. Nyní se spiknutý Západ ovšem navíc rozpadá i zevnitř. Nejjednodušší a základní politická matematika.
Rozpad EU-EK +voj. agresora NATO bude i cestou k míru na neonacisti.. Ukrajině. Šílený diktátor Áda Zelenskyj je jen nástrojem nena*.ného „západu“ proti Rusku. Poněvadž Evropa má potřebných komodit k prosperitě nedostatek, vše už je vytěženo, spotřebováno na blahobyt pár stovek VIP. Noví VIP z dogmatického Bruselu taky chtějí býti boháči a zajistit rodiny na 200 let dopředu