Tomáš Chadzivasilis: Rumuni jsou prozápadní. Z podpory Ukrajiny profitují

Tomáš Chadzivasilis je ředitel pro zahraniční expanzi skupiny Partners. Ta nyní koupila další firmu v Rumunsku. V něm Chadzivasilis žije a působí již od roku 2004. A tak v podcastu FinTag nemluví jen o podnikání na tamějším trhu.

Finanční skupina Partners usiluje o expanzi na zahraniční trhy. Vydobýt si dobrou pozici chce na Slovensku, v Německu, Itálii, Španělsku nebo Polsku. Vůbec nejsilnější je nyní v Rumunsku. Tam už loni koupila třetinový podíl v poradenské společnosti Transilvania Broker de Asigurare. Letos pak přikoupila 100% podíl v tamějším největším lokálním hypotečním brokeru Kiwi Finance. Celkově v Rumunsku prostřednictvím více než dvou tisíc finančních profesionálů obsluhuje přes 1,5 milionu klientů.

—

Expanzi na zahraniční trhy má ve skupině na starosti Tomáš Chadzivasilis. A jemu osobně, jak říká v podcastu FinTag, je nejbližší právě Rumunsko.

„To byla první země, kde já jsem začal působit v zahraničí. To se stalo už v roce 2004. Pracoval jsem tam šest let v tamější telekomunikační společnosti. Naučil jsem se jazyk. A i díky tomu jsem si k té zemi vybudoval užší vztah. Také jsem tam působil dva roky za Rohlik.cz, a teď skoro už další dva roky za Partners,“ uvádí v podcastu FinTag, kde zkraje rozebírá hlavně zahraniční expanzi Partners, ale i se vyjadřuje k poměrům v Rumunsku.

„Navíc já jsem poloviční Řek, tak mám k tomu Balkánu vůbec blízko. I když pro mnoho lidí se to může zdát přece jen divočejší region. Ať už se to týká řízení lidí, nebo aut na silnicích,“ doplňuje.

Na otázku, jaká je v Rumunsku životní úroveň, odpovídá, že průměrná mzda je asi o třetinu nižší než v Česku. Průměrná reálná mzda v letošním prvním kvartále v Česku činila 46 924 korun. Medián mezd byl 38 385 korun.

Podle něj je ale třeba rozlišovat města a venkov: „Bukurešť je srovnatelná s velkými českými městy, myslím si. Potraviny jsou zhruba stejně drahé jako u nás. Energie tam dotuje stát. Nevidím tam žádný propastný rozdíl mezi námi a Rumuny. Je tam hodně bohatých lidí, nadnárodních společností. Ale určitě je velký rozdíl mezi Bukureští, obecně městy, a venkovem. A to určitě zkresluje data, protože na venkově stále vidíte toho koně s povozem, který táhne seno,“ popisuje blíže životní úroveň v Rumunsku.

Tomáš Chadzivasilis: Jaká je situace v Rumunsku

Co se týče nákladů rumunských domácností, říká, že nejvíc dají Rumuni za potraviny. Trošku méně ve srovnání s Čechy za bydlení. V zemi totiž po pádu komunismu Rumuni dostali byty do vlastnictví za velice výhodných podmínek.

„Tam se vlastní bydlení pohybuje na hranici 96 procent lidí. Ale také musíme říci, že jde často o byty staré, které mnohdy přestávají vyhovovat. A tak tam vidíte, jak se staví nové byty. Lidé jdou na okraje měst do domků se zahrádkou. To třeba táhne ten hypoteční trh nahoru,“ vysvětluje s tím, že stejně jako u nás i v Rumunsku převažuje poptávka nad nabídkou zejména po bytech.

Podle něj Rumunsko nyní ale prochází „takovým divočejším obdobím“. Vysvětluje, že Rumuni dlouhou dobu neřešili systémové věci. Jako je zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. Což se nyní ukazuje jako neudržitelné, a tak to všechno dohání.

„Potom tam loni na podzim přišel, jak to říci, hodně agresivní kandidát na prezidenta [Calin Georgescu, který vyhrál první kolo rumunských prezidentských voleb. Volby byly následně zrušeny a Georgescu nebyl do dalších připuštěn, pozn. red.]. A toho nikdo nečekal. A byl vlastně jenom symptom, jenž odhalil ty nálady ve společnosti,“ říká.

Georgescu byl podle něj hodně populistický. Stavěl se proti EU a Západu obecně. A došlo to do stavu, že tamější ústavní soud první kolo prezidentských voleb zrušil a vyhlásil nové. Calin Georgescu skončil na policii, když se chtěl registrovat. A proto se registrovat ani nemohl a voleb se neúčastnil.

Rumuni volí prezidenta. Vítěz 1. kola odmítá vojenskou pomoc Ukrajině

„A země čekala, co se stane. Za mě to bylo tak, že se rozhodovalo, zda přijde někdo rozumný a proevropský a začne řešit problémy země. Nebo přijde někdo, kdo tu zemi pošle úplně špatným směrem. A nakonec to dopadlo za mě dobře,“ říká Tomáš Chadzivasilis.

—

Prezidentem se stal proevropský politik a primátor Bukurešti Nicušor Dan. Nově už má Rumunsko i pověřeného premiéra, který už sestavuje novou vládu.

„Je to technokrat a ekonom. Snad nastartuje ozdravování veřejných financí. Což platí i pro vládu, která snad začne dělat to, co je potřeba. I když to bude docela jistě nepopulární. Ale země má dobrou pozici. Ekonomika nejde špatně, jsou tam silné banky, je to velký trh, lidé tam umí anglicky. Určitě je zajímavá pro investory. Ale ano, to období, které je teď, nebude lehké, ale ta vláda snad dokáže Rumunsko posunout dál,“ říká Chadzivasilis.

Zrušení prezidentských voleb v Rumunsku

V podcastu FinTag se vyjadřuje i k tomu, jak on a jeho okolí vnímali prezidentské volby v Rumunsku, které byly pro nevhodnost Calina Georgescua nakonec zrušeny. Podle Tomáše Chadzivasilise „to nakonec dopadlo dobře“. Dokonce říká, že to aktivizovalo rumunskou společnost, aby se zajímala o politiku.

„Já to vnímám tak, že místní, alespoň ti, které já znám, byli vším velice znepokojeni. Podle mě celá ta situace byla pro Rumunsko takový budíček. A tak i ti lidé, kteří se předtím o politiku nestarali, k volbám nechodili, se vylekali. Řekli si, co všechno se může stát. A k těm volbám šli. Podle mě to bylo tím, že se tam dlouhodobě přehlížely určité tendence ve společnosti, že si je lidé neuvědomovali,“ vysvětluje.

The Spectator: Demokracie umírá v Rumunsku  

„A co jsem zažil já, v tom svém okruhu, tak lidé vlastně i mobilizovali své okolí. Třeba v celých bytových domech, v zaměstnání, se lidé mobilizovali a dávali se dohromady, aby šli volit, aby nevyhrál ten populismus. Nakonec se podařilo, že vyhrál výrazně proevropský prezident,“ doplňuje [výsledky a průběh voleb v Rumunsku zde].

Odmítá, že by Rumuni proti zrušenému prvnímu kolu voleb protestovali: „Že by lidé chodili ve velkém do ulic kvůli těm zrušeným volbám, to se nestalo. Naposledy, co si pamatuji, to bylo před lety, lidé vyšli do ulic, když se jedna z vládních stran snažila zmírnit postihy za korupci u politiků. To v Rumunsku vyšlo do ulic půl milionu lidí. To bylo velké. Toto se ale neopakovalo kvůli zrušeným volbám. Protesty nejsou ani teď, když se plánují zásahy do rozpočtu kvůli úsporám.“

Tomáš Chadzivasilis: Rumuni a válka na Ukrajině

Rumunsko sousedí s Ukrajinou a jedním z témat prezidentských voleb byla podpora Ukrajině v jejím boji s Ruskem. Právě tu chtěl Georgescu, kandidát vyřazený z voleb, omezit. I o tom mluví v podcastu FinTag Tomáš Chadzivasilis. Vysvětluje, jak moc se válka na Ukrajině Rumunska dotýká. Ale i popisuje, jak Rumuni obecně smýšlejí.

„Rumuni jsou hodně prozápadní. To jsem třeba nevěděl, než jsem se tam přestěhoval. I když je tam pravicová, nebo levicová vláda, tak Rumuni zůstávají, a jsou hodně prozápadní. Třeba někdy i u nás vidíte, že lidé mají tendence se vracet do starých časů, dob reálného socialismu, komunismu, jak chcete, ale to tam nevidím. U těch prezidentských voleb to byl skutečně budíček pro mnohé, aby se to nestalo,“ vysvětluje.

Co se týče války na Ukrajině, pak říká: „Třeba u města Konstance, na pobřeží Černého moře, je velká americká základna, základna NATO, a teď tam vzniká vůbec největší základna NATO. A pro Rumunsko to značí velké investice, masivní investice. Teď se tam nově z tohoto důvodu postavilo zhruba 600 kilometrů nových dálnic z Bukurešti na Ukrajinu během dvou let. A aby ta logistika fungovala na vojenskou základnu, tak se kolem Bukurešti postavil během pěti šesti let zbrusu nový obchvat. A to už tam jeden obchvat je. Ten Rumuni ale staví už 40 let a stále ho ještě nemají,“ popisuje.

EU i Ukrajinci si oddechli. Volby v Rumunsku vyhrál jejich člověk

„Nový dopravní obchvat se postavil hned a vedle něj. A to proto, že je potřeba mít ty logistické cesty směrem na Ukrajinu. Takže se mi zdá, že Rumunsko z té podpory Ukrajině profituje. To vidím. A ti lidé, s nimiž se bavím, jsou samozřejmě pro ten západní směr,“ upřesňuje.

Rumuni mají stále hlad po úspěchu

V podcastu FinTag Tomáš Chadzivasilis popisuje fungování rumunského trhu s finančními produkty. Mluví o konkurenci, zažitých zvycích v nakládání s penězi a mnohém dalším. Přitom se vyjadřuje i k tamějšímu trhu práce, k lidem, zaměstnancům a pracovníkům.

„Já si myslím, že v Rumunsku běží velké změny. Pokud máte správnou myšlenku a přesvědčíte o ni ty lidi tam, tak oni jí věří a makají za ni. To je snazší než u nás. Značí to, že za poměrně krátkou dobu můžete udělat velké věci. A to je pro mě asi to hlavní,“ říká.

Na otázku, zda stejnou energii vnímá v Česku, říká, že ne tak docela. Podle něj je to možná tím, že oproti Rumunům jsme se přece jenom víc přiblížili k západním zemím, minimálně v některých ohledech [viz odkaz níže, pozn. red.].

Nejvíc alkoholu se vypije v Gruzii, Rumunsku a Česku, tvrdí WHO

„Já si myslím, že v tom Rumunsku je větší hlad. Přece jenom Česko je blízko Německu, opravdu se máme velice dobře, ale to Rumunsko má stále ambici dohnat Západ. Rumunsko stále není tam, kde by mohlo být. A lidé si to uvědomují, chtějí to změnit a někam to dotáhnout,“ říká v podcastu FinTag, kde uvádí podstatně více informací, než se vešlo do tohoto článku.

Daniel Tácha

—