Německý hospodářský institut [IfW] revidoval svůj odhad růstu SRN v letošním roce z nuly na 0,3 procenta a z 1,5 procenta na 1,6 procenta pro příští rok. Upozorňuje na to bruselský list Politico.
Nová čísla vycházejí z aktuálního odhadu vývoje exportu mnichovského institutu ifo, který své původní odhady založil na rizicích zvýšených cel, jak o nich mluvil americký prezident Donald Trump. Vysoká americká cla by právě na Německo jako největšího evropského vývozce dopadla nejtvrději. Němečtí politici a ekonomové zároveň tvrdí, že stále existuje naděje, že „v jednáních s USA o clech by se mohlo dosáhnout dohody.“
Ekonomický ředitel ifo institutu Timo Wollmerhäuser doplnil, že nový pozitivní výhled se zakládá částečně i na fiskálních opatřeních představených novou vládou kancléře Friedricha Merze [CDU]. Ten je prosadil za podpory SPD a Zelených. To v době těsně po letošních volbách, kdy ještě nebyl ustanovený nový německý parlament a Merz nebyl kancléřem.
Němečtí poslanci schválili finanční balík na obranu i investice
Nový odhad ifo vychází z predikce vlivu nových letošních fiskálních stimulů v hodnotě 10 miliard eur [cca 248 mld. Kč] a v příštím roce v hodnotě 57 miliard eur [cca 1,4 bil. Kč].
Německé výdaje na obranu
Vláda kancléře Friedricha Merze například zvýší do roku 2029 výdaje na obranu na 153 miliard eur [cca 3,8 bil Kč] z letošních 86 miliard [cca 2,13 bil Kč].
„Rozhodli jsme se podstatně zvýšit prostředky do naší bezpečnosti,“ uvedl německý kancléř Mertz v Bundestagu před odjezdem na Haagský summit 2025 představitelů NATO, který se konal tento týden.
„Ne proto, že nám to USA přikazují, ale proto, abychom odvrátili ohrožení naší svobody v celé Euro-atlantické oblasti,“ doplnil.
Den před jeho projevem Berlín potvrdil, že zvýší výdaje na armádu na 3,5 procenta HDP příštího roku. Je to nejvyšší příspěvek do armády od konce studené války.
Na financování tohoto navýšení Merzova vláda odloží platnost dluhové brzdy zakotvené v ústavě a pokusí se přesvědčit EU, že je možné klasifikovat výdaje na obranu jako mimořádné, umožňující překročit unijní limity rozpočtového deficitu.
Německo rovněž přislíbilo pro příští rok vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 8,3 miliardy eur [cca 205,2 mld. Kč]
„Ruský vůdce Vladimír Putin slyší jen na sílu,“ vysvětlil Mertz a odvolal se na stále intenzivnější boje na Ukrajině a ztroskotání diplomatické aktivity.
Anketa: Zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP je mimo fiskální realitu
Znovu potvrdil podporu nových sankcí EU mířících na ruskou stínovou flotilu ropných tankerů a potvrdil závazek Německa vůči východním členům NATO, který potvrdila přítomnost německé armády v Litvě.
S navýšením výdajů potvrzenými členskými zeměmi NATO na zmíněném jednání v Haagu nesouhlasí Španělsko, které se snaží získat svolení investovat méně. O shovívavější přístup žádá i Belgie.
Za solidním výkonem ekonomiky SRN stojí opět cla
Peněžní injekce do německé ekonomiky jsou zvláště důležité, protože analytici říkají, že lepší než očekávaný 0,4procentní růst v prvním čtvrtletí tohoto roku byl zřejmě jen výjimkou. Způsobilo ho [podobně jako v jiných zemích, pozn. red.] to, že firmy urychlovaly vývoz do USA, aby se vyhnuly případnému pozdějšímu zvýšení amerických cel.
„Tato situace však už v dalších čtvrtletích nejspíš nenastane, a tak opět brzy dojde ke snížení růstu,“ řekl Wollmerhäuser.
Zároveň varoval, že pokud dojde opět k potížím v obchodu s USA, mírný růst zaznamenaný v prvním čtvrtletí se vynuluje. A dokonce může největší evropskou ekonomiku uvrhnout zpět do recese.
Další kolo Trumpových cel je za dveřmi. Proto FED váhá se snížením sazeb
Prezident IfW, Moritz Schularick, považuje riziko obchodní politiky prezidenta Trumpa za „podstatné“ s tím, že nevypočitatelná americká celní politika bude pro německý obchod nadále zdrojem nejistoty.
Jak vidí stav a vývoj OECD
Přesto ale sílí pozitivní náhledy na situaci. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD] aktuálně uvedla, že je ohledně střednědobého výhledu na hospodářský růst Německa optimističtější. Letošní růst jeho HDP odhaduje na 0,4 procenta a na 1,2 procenta v příštím roce. Má to však podmínku. A tou je dohoda o clech s USA.
„Musíme nalézt dobré řešení pro všechny strany, protože je zřejmé, že všichni zúčastnění trpí v důsledku obchodních sporů nejistotou,“ uvedla německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová [CDU], hostitelka berlínské konference OECD.
Německé automobilky jednají s USA o celní výjimce na vlastní pěst
Avšak i zástupci OECD na této konferenci vyzdvihli politiku nové německé vlády, která chce více investovat do obrany. A to i za cenu dalšího zadlužení země. Podle nich jen takový krok ale nestačí. Rovněž vyzvali Berlín, aby omezil administrativní zátěž a regulační bariéry omezující konkurenceschopnost v zájmu obchodní dynamiky, inovací a růstu produktivity. Jejich doporučení zahrnuje nutnost přeskupení výdajů a rozšíření daňové základny.
V SRN má dávku pro nezaměstnané 5,5 milionu lidí. I ti, kteří mají práci
Dále požadují různá opatření na podporu trhu práce během krize způsobené stárnoucí populací. To včetně posílení pobídek pro ženy, aby se vrátily do pracovního procesu a pro málo placené a starší dělníky. Dobré by podle OECD bylo i omezení bariér proti přílivu kvalifikované pracovní síly ze zahraničí a zlepšení vzdělávacího procesu.
Michal Achremenko
Dobrý nadpis. Bohužel vystihujíci realitu při posuzování ekonomiky.
Je to stejné, jako kdybyste se pro posouzení zda ještě žijete, nebo už ne, museli dostavit do odborného zařízení, do nemocnice a tam by se sešlo konzílium, které by o tom rozhodlo. Dostali byste na to potvrzení a tím byste se chlubili. Heleďte! Mám rozhodnutí, že stále žiji. A ne že ne, vy pesimisté.
No, to jsou konce hospodářské politiky, jen co je pravda. Faktem ale je, že vcelku zákonité. Jaký pán, takový krám. Jaký řidič, taková jízda.