Evropská komise [EK] představila návrh rozpočtu EU pro roky 2028 až 2034. Návrh EK prochází ostrou kritikou europoslanců a některé země, jako je třeba Německo nebo Maďarsko, jeho první podobu již odmítly.
Ekonomové přitom upozorňují na to, že EK zavádí nové typy zdanění pro obyvatele EU. Návrh rozpočtu EU pro roky 2028 až 2034 a počítá s podstatně více penězi, než činí rozpočet EU pro roky 2021 až 2027. V budoucích sedmi letech chce Evropská komise rozpočet ve výši 49,3 bilionu korun. Teď je to asi 29,5 bilionu korun. Rozdíl činí necelých dvacet bilionů korun [19,7 bil. Kč].
Šéfka EK Ursula von der Leyenová uvedla, že unie má dost nástrojů, aby se nemusela dál zadlužovat prostřednictvím evropských dluhopisů. Hlavní ekonom Trinity Bank shrnul ty, které navyšují daně firmám i lidem v EU. Více níže v jeho textu.
—
Evropská komise chce v novém rozpočtu dramaticky navýšit svůj vlastní příjem z peněz občanů EU, více než o bilion korun ročně. Chystá totiž nové celounijní daně a odvody a chce si také brát více peněz z dosavadních příjmů států, třeba z povolenek či z tabáku. Pro občany EU jde o další zdražování.
Peníze docházejí už i Evropské komisi. Omezí zastoupení ve světě
EK navrhla nové celounijní daně a odvody [viz grafika níže]. Dohromady mají její nové daně a nové odvody zajišťovat bruselské kase extra příjem ve výši v přepočtu 1,1 bilionu korun ročně. Jedná se přitom o příjem nad rámec běžných příspěvků států, které do rozpočtu EU přispívají z rozpočtů vlastních. To vše povede k dalšímu zdražování a k dalšímu náporu na peněženky občanů zemí EU.
Stane se tak navíc v době, kdy vstoupí v platnost nový systém emisních povolenek EU pro domácnosti, který už sám o sobě zatíží peněženky domácností v EU v zásadní míře. Vždyť život běžné domácnosti v ČR má do roku 2030 prodražit o více než 80 000 korun ročně.
K tomu tedy EK nyní navrhuje své nové daně a své nové odvody. Které to jsou?
- Brusel nyní chce mít 30 procent z výnosu emisních povolenek prvního typu. Dosud peníze z povolenek zůstávají cele členským státům, i když výdaje jimi financované jsou dle pokynů Bruselu poměrně přísně účelově vázány.
- Evropská komise si chce přisvojit také 75 procent výnosu uhlíkového cla. To občanům EU už v nejbližších letech potenciálně zdraží vše od lžičky na pudink po automobil. Povede například i ke zdražení dovážené oceli. Svoji vlastní ocel si EU již zdražuje kupříkladu právě povolenkami prvního typu.
- Členské státy by měly také Bruselu nové odvádět speciální poplatek z elektroodpadu, který zůstává nerecyklován. Státům pak mohou chybět prostředky jinde. Což může přispět k růstu daní, tedy dalšímu zdražování.
- Nově si chce Brusel brát 15 procent ze spotřební daně z tabákových a příbuzných výrobků. Toto inkaso mají nyní plně k dispozici členské státy. Nově Brusel chystá celounijně speciálně zatížit také zahřívaný tabák a e-cigarety. Pokud by Evropská komise připravila členské státy o část výnosů tabákové daně, její sazba tak může narůstat ještě o to rychleji, aby členské státy výpadek kompenzovaly. Což znamená ještě výraznější než dosavadní růst ceny tabákových výrobků.
Více informací o tomto opatření přináší hlavní ekonom BHS BHS a ekonomický poradce premiéra Petra Fialy [ODS] Štěpán Křeček – EK chce víc peněz z tabáku a nikotinu, ČR přijde o další miliardy.
- V neposlední řadě Brusel navrhuje vlastní firemní daň, uplatněnou jako „daň z hlavy“ na všechny firmy EU s obratem větším, než je 100 milionů eur [2,4 bil Kč] ročně. Pokud firmy daň přenesou na zákazníky, znamená to další zdražení pro konečného spotřebitele napříč EU. V Česku by se taková daň mohla týkat až 600 největších firem.
Návrh rozpočtu Evropské komise už odmítlo Německo, jemuž vadí jeho nečekaně velký objem takřka dvou bilionů eur. Odmítlo ho i Maďarsko, tamější premiér Viktor Orbán odmítá, aby se z kasy EU platila Ukrajina na úkor unijních zemědělců. Odmítlo ho ale i Švédsko. Tomu se zase příčí, aby se o výnos ze svých daní dělilo s Bruselem.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
