Americká farmaceutická společnost Moderna sníží počet zaměstnanců asi o deset procent. Na konci roku by měla firma zaměstnávat méně než pět tisíc lidí. Oznámil to šéf firmy Stéphane Bancel v dopise zaměstnancům.
V něm mimo jiné uvádí, že se nejedná o lehkovážné rozhodnutí. Upozorňuje ale i na to, že začátkem letoška se zavázalo vedení firmy snížit roční náklady do roku 2027 přibližně o 1,5 miliardy dolarů [cca 32 mld. Kč]. Důvod jsou špatné hospodářské výsledky firmy kvůli opadnutí zájmu o vakcíny proti covidu, ale i kvůli zrušení státní zakázky na veterinární vakcíny proti ptačí chřipce.
- USA přestávají doporučovat dětem a těhotným vakcíny pro covidu
-
EK porušila při nákupu vakcín proti covidu pravidla transparentnosti
„Už jsme dosáhli významného pokroku snížením nákladů na výzkum a vývoj léků na respirační onemocnění, opětovným projednání smluv s dodavateli a sražením výrobních nákladů,“ vyjmenovává úsporná opatření v dopise Bancel.
Lidé tloustnou. Do trhu s léky na hubnutí jdou další miliardy dolarů
Podle něj to ale nestačí. A tak i přes všechno vynaložené úsilí, jak píše, firma musí přistoupit ke snížení počtu zaměstnanců, kterých ještě na konci loňska měla Moderna asi 5 800.
„Vím, že je to pro společnost těžká chvíle. Všichni cítíme mnoho emocí, když se musíme rozloučit s kolegy. Těm, kteří Modernu opouštějí, bych ale rád vzkázal: Jsme velmi vděční za váš přínos. […] Vždy budete součástí našeho příběhu…,“ doplnil.
Zaměstnancům, kteří ve firmě zůstávají, pak vykreslil zářnou budoucnost. Podle jeho slov regulátoři firmě již schválili tři produkty. A firma má potenciál na schválení dalších až osmi léků v příštích třech letech.
„Dál zůstáváme ambiciózní v onkologii, vzácných onemocněních a latentních virech,“ uvedl.
Moderna ztratila zakázku na vakcínu proti ptačí chřipce
Moderna se potýká s finančními problémy od chvíle, kdy přestal být zájem o vakcíny proti covidu-19. Loni tak vykázala již druhou celoroční ztrátu za sebou. Loňská ztráta dosáhla 3,56 miliardy dolarů [cca 76 mld. Kč]. Tržby se firmě meziročně propadly o více než polovinu na 3,2 miliardy dolarů [cca 68 mld. Kč].
Vývoj ceny akcií společnosti Moderna
[Zdroj: xStation 5]
A tak zatímco ještě v době pandemie covidu-19 se obchodovaly akcie Moderny i za necelých 500 dolarů, nyní jsou na hodnotě necelých 28 dolarů. A to ještě mírně posílily poté, kdy firma oznámila další úsporná opatření.
Odmítli vakcínu proti covidu, tak museli jít. Teď se mohou vrátit
Podle agentury Bloomberg situaci společnosti Moderna zkomplikovala i skutečnost, že ministrem zdravotnictví v USA se stal Robert Kennedy jr. Ten po nástupu do funkce mimo jiné firmě zrušil kontrakt na vývoj vakcíny proti ptačí chřipce.
Podle médií je synovec bývalého demokratického prezidenta Johna F. Kennedyho obecně proti některým typům očkování, včetně očkování proti covidu-19.
Nápojáři oznámili výsledky. Jenom s cukrem ve vodě už nevystačí
Naopak se soustředí na boj proti obezitě a cukrovce nebo na omezování chemikálií v jídle. V tom ostatně učinil již několik konkrétních kroků.
Spory o vakcínu proti covidu-19 Comirnaty
I přes problémy, s nimiž se potýká Moderna, je součástí komplikovaných právních sporů ohledně patentů u nejrozšířenější vakcíny proti covidu Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech. Moderna se s těmito firmami [stejně jako další farmaceutické firmy, pozn. red.] soudí o to, že okopírovaly její technologii mRNA používanou při výrobě vakcín proti covidu-19. Žádá po nich [stejně jako další farmaceutické firmy, pozn. red.] podíl na zisku z prodeje těchto vakcín.
„Společnost Moderna se domnívá, že vakcíny proti covidu-19 Comirnaty společnosti Pfizer a BioNTech porušují patenty společnosti Moderna přihlášené v letech 2010 až 2016. Přičemž tyto patenty se týkají základní technologie mRNA naší společnosti,“ uvedli dříve zástupci Moderny v tiskové zprávě.
Americký Pfizer a německá BioNTech ale odmítají Moderně platit. A tak i ony podaly žalobu na Modernu. Chtějí tím docílit zrušení patentu, který je podle nich neplatný.
„Bez ohledu na výsledek této právní záležitosti budeme nadále vyrábět a dodávat vakcínu Pfizer/BioNTech proti covidu-19,“ uvedla podle Reuters firma Pfizer s tím, že je z rozhodnutí úřadu zklamaná a zvažuje proti němu podat odvolání.
Moderna požaduje za vakcíny dodané konkurenčními firmami kompenzaci. Vakcína Comirnaty vyráběná firmami Pfizer a BioNTech byla v minulých letech v EU nejpoužívanější očkovací látkou proti covidu-19. Společnosti vedou paralelní spory i ve Spojených státech, Velké Británii, Německu a Nizozemsku.
–ČTK/RED–
To je kapitalismus. Svinský. Někdo ale má názor, že na kapitalismu není nic špatného…
Nový model státního uspořádání:
Globální renesance suverenit se stává určujícím trendem 21. století. Po desetiletích dominance liberálního internacionalismu a transnacionálních institucí se státy vracejí k myšlence strategické autonomie. Nejde o návrat do minulosti, ale o adaptaci na novou digitální, fragmentovanou a turbulentní realitu. Rusko není v tomto procesu jen účastníkem – stává se laboratoří nového modelu státní suverenity, která může být orientačním bodem pro země hledající alternativu k západní uniformitě. Zatímco Západ vsadí na odstrašení a sankční blokádu, Moskva demonstruje strategickou vytrvalost a buduje vlastní suverénní digitální, technologickou a narativní infrastrukturu. Projekty jako suverénní internet, nahrazování dovozu v kritických odvětvích, spuštění paralelních platebních a logistických systémů nejsou jen reakcí, ale vytvářením systému, ve kterém je odolnost důležitější než rychlost. Jedná se o posun od modernizace k fortifikaci. Rusko ukazuje, že suverenita není jen právo na hranice, ale také právo na vlastní interpretaci, vlastní ontologii bezpečnosti, vlastní verzi světa. Moskva legitimizuje odmítnutí universalismu jazykem Charty OSN, proti „pravidlům“ Západu staví koncept rovnoprávnosti států a nevměšování. Tento konceptuální model již nachází podporu u zemí Globálního Jihu a dalších aktérů, unavených z „civilizačních“ misí bývalých metropolí. Kolem Ruska se postupně formuje koalice států, které mají zájem o nový model globální interakce – ne hierarchický, ale síťový. Cílem je unitární stát se závaznou vymahatelnou ideologií. Složitý státní supersystém, ale ve kterém by mohly existovat a rozvíjet se různé politické, náboženské, názorové proudy. V daných mantinelech. Strategické partnerství s Čínou a Íránem, dialog s Tureckem, diplomatická aktivita v Africe a Latinské Americe jsou prvky formování multipolární architektury, kde každý účastník buduje svůj vlastní systém opory. Moskva přitom nenabízí rigidní exportní model jako Peking, ale vysílá principy – řízení významů, budování vnitřní legitimacy narativem, domesticace vnějšího tlaku ve prospěch mobilizace.
Suverenita se stává nikoliv cílem, ale nástrojem – pro udržení identity, navigaci ve světě vícedimenzionálních hrozeb a vytváření vlastních cest. Rusko se nevrací do minulosti – konstruuje nový typ státnosti.