Načež část davu spustila: „Ať žije Havel!“ Druhá: „Ať žije Pavel!“

80
Havel
Foto: Redakce FinTag

V Praze i na dalších místech republiky občané oslavovali výročí 17. listopadu 1989. Přidali se i politici a neziskový sektor. Jeho nejviditelnější akcí byla demonstrace na Staroměstském náměstí, jíž se účastnily tisíce lidí.

Tam zaznělo mnoho pozoruhodného. Například, když část davu spustila: „Ať žije Havel!“ Druhá: „Ať žije Pavel!“ V tomto ohledu si při uctění 17. listopadu 1989 nelze nevzpomenout na divadelní hru Václava Havla z roku 1975 Audience.

Na scéně je Sládkova kancelář. Nalevo jsou dveře a nad nimi na zdi visí jakýsi zarámovaný diplom; napravo je skříň a registratura a na nich sbírka lahví od piva s různými vinětami; na zadní zdi je velká neumělá malba, znázorňující Švejka a hostinského Palivce, pod malbou je ozdobný nápis „Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“.

V centru scény je kancelářský stůl a tři židle, na stole je hromada různých listin, několik prázdných lahví od piva a několik skleniček. […] Když se otevře opona, sedí u stolu Sládek v pracovním plášti, hlavu má položenou na stole a hlasitě chrápe. Po chvilce se ozve zaklepání. A do místnosti vstoupí alter ego Václava Havla, postava jménem Vaněk. Zapřede hovor se Sládkem, vedoucím. A v něm mimo jiné zazní.

  • SLÁDEK: Ale stejně, to jste si nemyslel, co?
  • VANĚK: Co jsem si nemyslel?
  • SLÁDEK: No že budete jednou koulet sudy v pivovaře…
  • VANĚK: Hm –
  • SLÁDEK: To jsou paradoxy, co?
  • VANĚK: Hm –

Uvedený výňatek zlidověl. I proto, že se v textu divadelní hry věta „To jsou paradoxy, co?“ několikrát opakuje, a jednou dokonce v obměně: „Ale stejně: jsou to paradoxy, co?“ Pokud bychom dialog „přesadili“ do včerejších oslav 17. listopadu a doplnili reálné osoby, mohl by vypadat takto:

  • PAVEL: Ale stejně, to jste si nemyslel, co?
  • HAVEL: Co jsem si nemyslel?
  • PAVEL: No že budete jednou koulet sudy v pivovaře…
  • HAVEL: Hm –
  • PAVEL: To jsou paradoxy, co?
  • HAVEL: Hm –

A pokud bychom chtěli celý děj dokončit: Všechno bude dobrý, Vaňku! Nemusíte se bát, já vás nedám! Jste tichej, pracovitej člověk, chodíte každej den, nemáte kolem všeho blbý řeči jako ostatní dělníci, vejplata vám stačí – a při tom nedostatku lidí, že jo?

V textu jsou ale i další pasáže, jež lze vztáhnout k letošním oslavám 17. listopadu:

  • SLÁDEK: Co dnes děláte? Koulíte 82?
  • VANĚK: Přikuluji83 —
  • SLÁDEK: Přikulovat je lepší než koulet, že jo?
  • VANĚK: Ano —
  • SLÁDEK: Kdo dnes koulí?
  • VANĚK: Šerkézy84
  • SLÁDEK: On přišel?
  • VANĚK: Ano, před 85 chvílí —
  • SLÁDEK: Je ožralej86?
  • VANĚK: Trochu —

Plyne z toho, že i letošní oslavy 17. listopadu si minimálně v mediálním prostoru přisvojila skupina, v níž prorůstá politika s neziskovým sektorem. A v případě dění na Národní třídě pak jde o ostudu v tak významný svátek a zároveň o velmi špatný příklad pro mládež.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here