Americký vojenský zásah ve Venezuele a zadržení a převezení do USA tamního nelegitimního prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženy již zítra projedná Rada bezpečnosti Spojených národů [OSN]. Názory na zásah USA se různí.
Informuje o tom agentura Reuters. Elitní vojenská jednotka Delta Force včera při speciální operaci unesla z Venezuely tamějšího nelegitimního prezidenta Nicoláse Madura. O svolání zasedání 15členné rady ihned na to požádala Kolumbie s podporou Ruska a Číny. Rada bezpečnosti OSN se sešla kvůli eskalaci napětí mezi Spojenými státy a Venezuelou už dvakrát – loni v říjnu a prosinci.
„Jedná se o koloniální válku, jejímž cílem je zničit naši republikánskou formu vlády, kterou si svobodně zvolil náš lid, a nastolit loutkovou vládu, která umožní drancování našich přírodních zdrojů, včetně největších zásob ropy na světě,“ napsal včera [3.1.] venezuelský velvyslanec při OSN Samuel Moncada Radě bezpečnosti OSN.
Uvedl dále, že USA porušily zakládající Chartu OSN, v níž stojí: Všichni členové se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby silou nebo jejího použití proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu.
OSN selhala, upozorňují mnozí na sítích
I podle OSN předloňské prezidentské volby ve Venezuele ale postrádaly základní transparentnost a integritu. Čtyřčlenný tým vyslaný generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem byl v Caracasu před volbami 28. července 2024 více než měsíc a byl jedním z mála nezávislých vnějších pozorovatelů, které Madurova vláda pozvala.
Ústřední volební komise podle OSN porušila místní pravidla. Vyhlásila Madura vítězem, aniž by sečetla výsledky z každé z 30 000 volebních místností v zemi. To podle OSN nemá v současných demokratických volbách obdoby. I přesto OSN nenašla účinný způsob, jak by v zemi zasáhla.
„Bylo by fajn poděkovat, že za nás dělají špinavou práci…,“ uvedl jeden z diskutujících na síti X pod příspěvkem o americkém zásahu ve Venezuele.
A zdaleka nebyl sám, který kritizoval OSN za její „nečinnost“ v případech, kdy dochází k porušování lidských práv a demokratických principů. Což se stalo i ve Venezuele.
Podle výpočtu agentury AP na základě údajů ze zhruba 80 procent volebních místností v prezidentských volbách v roce 2024 zvítězil opoziční kandidát Edmundo González Urrutia, který dostal 6,9 milionu hlasů. Podle tohoto výpočtu byl Maduro druhý se třemi miliony hlasů. Také opozice s odvoláním na zápisy z více než 80 procent volebních místností tvrdí, že zvítězil se 67 procenty hlasů González.
—
To stejné tvrdí venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která loni získala Nobelovu cenu za mír. Ta navíc po současném zásahu USA ve Venezuele uvedla: „Nyní jsme připraveni uplatnit náš mandát a převzít moc.“
Podle jejích slov Venezuela potřebuje demokratické předání moci.
„Nadešla hodina občanů,“ doplnila s tím, že v zemi je třeba obnovit spravedlivé pořádky, propustit politické vězně a umožnit návrat Venezuelanů, kteří kvůli represivnímu režimu Američany zajištěného Madura opustili zemi v uplynulých letech. Odhady hovoří o zhruba deseti milionech lidí. Venezuela má přibližně 30 milionů obyvatel.
Madura v USA obvinili a jde před soud
Maduro je prezidentem Venezuely od roku 2013 a podle pozorovatelů a opozice se u moci drží potlačováním lidských práv, opozice, demokratických voleb a prostřednictvím podpory armády. Situace lidí v zemi je špatná. Podle odhadu 9 z 10 obyvatel země žije na pokraji chudoby. Inflace tam v minulých letech dosahovala až tisíce procent ročně. naopak dobře se mají přívrženci Madurova režimu, který pomocí zkorumpované armády a policie pravidelně násilně potírá veškeré projevy nespokojenosti.
Američany uneseného venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku již včera oficiálně obvinily úřady v New Yorku. To dnes potvrdila i americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Americké úřady tvrdí, že Maduro se podílel na organizování pašování drog do USA a že byl vůdcem Kartelu sluncí. Ten Washington označil za teroristickou organizaci.
„Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová byli obviněni v jižním okrese v New Yorku,“ uvedla Bondiová.
Podle ní Maduro čelí obvinění z různých trestných činů. Například drogového a teroristického spolčení či spolčení za účelem pašování kokainu do Spojených států.
„Budou brzy čelit plnému hněvu americké justice, na americkém území před americkými soudy,“ dodala ministryně Bondiová, která je i generální prokurátorkou.
Později Bondiová zveřejnila celý text obvinění. V něm kromě Madura a jeho manželky figurují také Madurův syn Nicolás Ernesto Maduro či ministr vnitra Diosdado Cabello, který zůstal ve Venezuele.
Madura Spojené státy neuznávají za venezuelského prezidenta, proto před americkou justicí nebude moci zřejmě uplatnit osobní imunitu, kterou obvykle mají hlavy státu. Na Madura americké ministerstvo spravedlnosti již vypsalo odměnu 50 milionů dolarů [cca 1 mld. Kč]. Loni v listopadu americké úřady označily Kartel sluncí, mezi jehož vůdci je podle Washingtonu právě Maduro, za teroristickou organizaci.
Situace ve Venezuele
„Venezuela je autoritářský režim, přesněji asi spíše diktatura. Vláda, která se k moci dostala nelegitimně, utlačuje opozici a vězní odpůrce. Z této země odešla více než čtvrtina obyvatel do emigrace z politicko-ekonomických důvodů. Důsledkem je velká bída a bezpečnostní problémy. A jak tyto režimy rády dělají, snaží se hledat vnějšího nepřítele a vymýšlet si nějaká spiknutí. Režim hledá viníky svých problémů a často zadržuje cizince, aby získal politické páky,“ popsal situaci v zemi v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy někdejší český politik Ivan Pilip.
Ten je jedním z mála bývalých i současných politiků, který se vyjadřuje k případu zadrženého Čecha Jana Darmovzala v zemi. Toho tamější úřady nejspíš neprávem obvinily ze spolupráce s Američany. Ivan Pilip byl svého času aktivní v institutu CASLA, který se zaměřuje na podporu demokratických změn v zemích Latinské Ameriky. Případ Jana Darmovzala včera v souvislosti s děním ve Venezuele zmínil ministr zahraničních věcí Petr Macinka [Motoristé sobě].
„Pro ministerstvo zahraničních věcí je na prvním místě bezpečí a konzulární pomoc českým občanům. A to včetně případu nespravedlivě vězněného občana,“ uvedl.
Situaci ve Venezuele jeho resort pozorně sleduje. USA podle něj opakovaně ústy prezidenta Donalda Trumpa upozorňovaly na možnost eskalace napětí s ohledem na kroky nelegitimního vůdce režimu Madura.
„Za důležité nyní považujeme uklidnění situace a diplomatická jednání za účasti venezuelské opozice,“ uvedl Macinka.
Co bude dál ve Venezuele
Venezuelský nejvyšší soud pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala pravomoci prezidenta Nicoláse Madura. Venezuela rovněž vyhlásila výjimečný stav, ohlásila rozsáhlé nasazení armády a vyzvala obyvatele, aby vyšli do ulic na protest proti úderu. V Caracasu vyšly do ulic jen stovky Madurových příznivců.
Opozice zatím zůstává opatrná. Její představitelka María Corina Machadová vyzvala Venezuelany, aby se připravili na změny, o kterých je velmi brzy informuje. Podle pozorovatelů ve Venezuele panuje atmosféra nejistoty a napětí, co bude dál.
Naopak venezuelští emigranti v mnoha zemích Latinské Ameriky, ve Španělsku či v americkém Miami vyšli do ulic slavit zajetí autoritářského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami.
„Po tolika letech diktatury nastal čas, aby zatkli tu krysu a všechny jeho kumpány. Venezuela je svobodná! Teď konečně můžeme obejmout své rodiny, které jsme tolik let neviděli,“ řekl agentuře EFE v Santiagu de Chile Alfonso González, který je v emigraci již osm let.
Venezuelané v Madridu plakali dojetím
Venezuelská emigrantka v Chile, která nechtěla uvést své jméno, řekla, že je dojatá k slzám a šťastná, že „narkorežim“ v její vlasti skončí. Zadržení Madura a jeho manželky slavili také v peruánské metropoli Limě.
„Na tuhle zprávu jsem čekal roky. Každou noc, když jsem šel spát, jsem se modlil k Bohu, aby tato narkovláda skončila,“ popsal Frank Díaz, emigrant v Limě.
S venezuelskými vlajkami vyjeli slavit emigranti například i v Ekvádoru a Argentině. Už včera odpoledne se začaly shromažďovat desítky Venezuelanů na náměstí Puerta del Sol v Madridu, aby i ti vyjádřili radost z Madurova zatčení.
Mávali vlajkami a nesli transparenty, tančili, zpívali státní hymnu a provolávali podporu opoziční lídryni Machadové. Někteří podle televize TVE plakali dojetím. Jedno dítě například drželo transparent s nápisem „Poznám své prarodiče“.
„Slavíme, ale máme velké obavy, protože rodina je stále ve Venezuele,“ řekla televizi TVE jedna z venezuelských emigrantek v Madridu.
„Požadujeme, aby otevřeli dveře mučících center a propustili politické vězně,“ dodala.
Ve Venezuele je podle tamní organizace Foro Penal nejméně osm stovek politických vězňů.
Podle světových agentur se objevily ale i protesty proti zásahu USA v zemi. Například v Kolumbii nebo Turecku. Šlo o malé skupiny protestujících, které obviňovaly Ameriku z porušováních mezinárodních zákonů.
Co říká Donald Trump
Americký prezident Trump prohlásil, že USA povedou Venezuelu, dokud nebudou s to v zemi bezpečně předat moc. Nevyloučil přitom druhý vojenský úder proti zemi, pokud by se tamější armáda pokusila pokračovat v dosavadních pořádcích.
„Budeme řídit zemi, dokud nebudeme moci provést bezpečné, řádné a uvážlivé předání moci,“ citoval Trumpa list The New York Times.
Díky bohu za Trumpa. Představte si, že by vyhrál volby v USA Joe Biden
Řekl dále, že nechce, aby Madurův režim pokračoval ve vládnutí s jiným vůdcem. Podle stanice CNN Trump řekl, že americký ministr zahraničí Rubio a ministr obrany Hegseth mají spolupracovat s Venezuelany. Také uvedl, že venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyjádřila připravenost spolupracovat s Washingtonem.
Samotná Rodríguezová ale již večer vyzvala USA, aby propustily Madura, a jeho zajetí označila za únos. Také uvedla, že země se nikdy nestane ničí kolonií.
Donald Trump rovněž řekl na adresu opoziční vůdkyně Maríe Coriny Machadové, která loni obdržela Nobelovu cenu za mír, že ta „nemá ve své zemi dostatek podpory a respektu“.
Prosperující stát se zásobami ropy
Prezident Trump dále řekl, že USA udělají z Venezuely bezpečný a prosperující stát. Stát, v němž se bude dařit dobře zejména jeho občanům. Podle něj země obnoví demokratické principy. A opět postaví na nohy ekonomiku. V této souvislosti uvedl, že Amerika má dost skvělých firem, které Venezuele pomohou s obnovou těžby ropy. Té má země 18 procent světových zásob. K jejím odběratelům patří hlavně Čína.
„V současné době jich těží relativně málo, což je dáno tím, že tamní ropný průmysl je velmi zanedbaný a spousta lidí z něj utekla. Venezuelská ropa je náročná na těžbu i rafinaci a vyžaduje zázemí. Historicky tam vždycky byly americké firmy, jako je Exxon, Chevron a další, a ty by se mohly vrátit v případě nastolení jiného režimu,“ uvedl v rozhovoru pro Denik.cz Martin Hrabálek z Ústavu teritoriálních studií Mendelovy univerzity v Brně.
Cena ropy nejspíš dál klesne. A spolu s ní i ceny pohonných hmot
V něm se vyjádřil i k tomu, proč si myslí, že USA speciální vojenskou operací zajaly Madura: „Osobně si nemyslím, že hlavní motivací by byl boj proti dodávkám kokainu, protože dneska je pro Spojené státy daleko větší problém fentanyl. A ten se pašuje přes Mexiko a z velké části je čínského původu.“
Naopak podle Trumpa se až 98 procent drog dostávalo v poslední době právě přes Venezuelu. Tlak na Mexiko, aby přes něj nešly drogy do USA, vyvíjel už Trumpův předchůdce Joe Biden a Donald Trump v tom ještě „přitvrdil“.
Motivů podle Hrabálka bude více. Za jeden z nich uvedl těžbu ropy. Také ale řekl, že pro Venezuelany je americký zásah „samozřejmě naděje na svobodu“.
„Venezuela je jeden ze tří nedemokratických režimů v daném regionu, spolu s Kubou a Nikaraguou. Zatčení Madura představuje šanci na to, že režim se nějakým způsobem otevře. A země se ekonomicky zvedne, i když to nebude ze dne na den,“ uvedl dále v rozhovoru Hrabálek.
—
Za případné budoucí perspektivní obory ve Venezuele lze z pohledu byznysu považovat rekonstrukci silniční a železniční infrastruktury, stavební sektor. Dále těžební průmysl nebo energetiku. Za potenciálně perspektivní lze považovat obchod v oblasti strojírenství, dopravních prostředků, chemických produktů, zařízení pro potravinářský zpracovatelský průmysl, hotových průmyslových výrobků a spotřebního zboží.
Tak jak budou lidé ve Venezuele svobodní a jak jim politický naháč a militarista Trump zvýší životní úroveň všichni brzy uvidí. Podobně jako v Kolumbii, Kubě i jinde. Přijde i historický mezník z největších, protože dluhový dolar klekne a tím i celé Spojené státy. Poteče tam mnoho krve, Deep State zavládne, dílo zkázy dokončí. Trumpa prý čekají i velké zdravotní problémy. Čína ve Venezuele hodně investovala dostává z Venezuely mnoho ropy, takže rozhodně přistřihne Trumpovi křidélka. Jestli Maduro při volbách podváděl, tak udělal chybu. Volební podvody se dělají dnes běžně. Fialova vláda ohledně korespondenční volby, za pomoci protiústavního rozhodnutí Rychetského. Podváděl masivně Biden, Merz, Erdogan, možná Lukašenko… Ve dvou východoněmeckých spolkových zemích by mohla získat AfD až 40 procent hlasů. Vyloučené není ani to, že bude mít na konci roku prvního zemského premiéra.
Pod záminkou vzniklo rozhodntí z voleb na 4 roky vyřadit, favoritku voleb 2027 Le Penovou, kterou jen těsně ve volbách předběhl militarista hlupáček neschopný – Macron. Le Penová chtěla prosadit národní měnu – frank a vystoupit z EU…
K Venezuele: Spojené státy nevyprovokovaně zaútočily na Venezuelu. V souladu s americkým právem, ale bez souhlasu Kongresu. Kdo v tom vidí nějaký rozpor, ten je pod vlivem ruské propagandy, jak uvádějí jednu ze svých účelových manter libtardi, pro politicky nedonošené. Spojené státy mají velké dluhy a Venezuela velké zdroje. Kaja Kallas se vyjádřila, že EU situaci bedlivě sleduje, ale že Madurův režim nemá legitimitu… Něco podobného napsal i Petr Macinka. Samozřejmě, kyjevský režim, vzniklý státním převratem na Majdanu, ten samozřejmě legitimitu má a je to demokracie všech demokracií futrál. Kdo v tom vidí rozpor, je pod vlivem ruské propagandy. Nálepkování se v téhle zemi jen tak nevzdáme. Zlepší se to po vzniku chalífátů v západní Evropě, po deindustrializaci těchto zemí, a po našem příklonu k BRICS, tedy k Rusku. Zákonitost. Militarismus Německa a Polska je také velmi odpuzující a tak země jako ČR, Slovensko, Maďarsko (Srbsko?) budou hledat nového strategického partnera.
Teď už má Trump tu Nobelovu cenu (zkompromitovanou – dává se největším válečným štváčům ne náhodou) míru jistou. Kdo v něm vidí agresora, ten samozřejmě papouškuje ruskou propagandu.
Existuje vysoké riziko, že americká operace může destabilizovat celou zemi a proměnit Venezuelu v jakýsi selhávající stát, velké Haiti nebo velkou Libyi. V takovém případě by se vedoucí pozice dostaly do rukou právě drogových kartelů a zločineckých organizací, proti nimž administrativa Trumpa údajně bojuje. To by mělo devastující důsledky pro celý region, včetně samotných Spojených států. Protože pokud dojde k přílivu uprchlíků z Bolívijské republiky, dostanou se také do USA. To zase zhorší migrační krizi, které Amerika již čelí.
Rizika pro Rusko: Situace by mohla vést k krátkodobému nárůstu cen ropy. V dlouhodobém horizontu jde o ztrátu jednoho z ruských klíčových partnerů v regionu. Rusko totiž kdysi výrazně investovalo do venezuelské ekonomiky. Mnoho ruských zbraní ve Venezuele může skončit například na Ukrajině.
Pokud však venezuelská vláda vydrží, bude to vážný úder pro reputaci Spojených států, včetně celé Latinské Ameriky. Vojenské intervence Washingtonu jsou v regionu extrémně negativně vnímány, protože k nim došlo mnohokrát. To také posílí pozici levice v Kolumbii a Brazílii, což jim umožní prosazovat protiamerickou rétoriku v nadcházejících místních volbách.