Podíl nezaměstnaných na konci ledna vzrostl o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Lidí bez práce přibylo ve všech krajích. Míra nezaměstnanosti se dostala v Česku nad pět procent poprvé po devíti letech.
Dnes [9.2.] o tom informoval Úřad práce ČR [ÚP ČR]. Podle něj za růstem stojí každoroční sezonní nárůst počtu nezaměstnaných a spolu s tím novela zákoníku práce. Takzvaná flexinovela zavedla změnu, že lidé, kteří přijdou o práci, získávají s platností od ledna letošního roku v prvních měsících bez zaměstnání vyšší podporu v nezaměstnanosti [PvN], než tomu bylo do konce loňského roku. Rovněž se jim dostává silnější ochrany.
„Změna PvN spojená s flexinovelou se na lednových datech projevila nárůstem poměru žadatelů o podporu. Počet PvN stoupl také v souvislosti s klienty, kteří se sice zaevidovali v prosinci, ale o podporu požádali záměrně až v lednu,“ vysvětlují nárůst nezaměstnaných s nárokem na podporu prozíravostí některých uchazečů v evidenci úřadu zástupci ÚP ČR.
Oproti loňskému lednu požádalo letos v lednu o PvN o 24 procenta lidí bez práce více. ÚP ČR evidoval k 31. lednu 2026 celkem 378 547 uchazečů o zaměstnání. To bylo o 58 031 více než loni. Počet nově evidovaných za leden byl oproti předchozímu měsíci rovněž vyšší, a to o 26 000 osob. Meziročně tak nově přibylo do evidence ÚP ČR o 14 486 osob více. Za zmínku stojí i to, že o více než sedm tisíc přibylo do evidence vysokoškoláků bez práce.
Nezaměstnanost v krajích v lednu 2025 a v lednu 2026 v %
[Zdroj: MPSV, ČSÚ]
Při krajském srovnání zůstal nejvyšší podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji [7,5 %] a Moravskoslezském kraji [6,9 %]. V porovnání s prosincem vzrostl podíl nezaměstnaných ve všech krajích, nejvíce pak v Jihočeském kraji [+0,6 p. b.], dále v kraji Libereckém, Karlovarském, Olomouckém, Ústeckém, Královéhradeckém, Pardubickém a v Kraji Vysočina [+0,4 p. b.]. Nejnižší nárůst nezaměstnanosti vykázala tradičně Praha [+0,2 p. b.].
Co říkají na nezaměstnanost analytici
„Nezaměstnanost by se již měla nacházet poblíž svého vrcholu,“ říká analytička Komerční banky Jana Steckerová.
Podle ní k redukci pracovních míst v posledních letech dochází hlavně ve zpracovatelském průmyslu. Zaměstnanci, kteří o místo přišli, podle ní nacházejí uplatnění v odvětvích obchodu a služeb, potažmo i ve veřejném sektoru.
„S ohledem na námi očekávanou pokračující expanzi terciárního sektoru a další růst spotřeby domácností by tento přesun pracovníků mohl pokračovat,“ doplnila.
Skeptičtěji nahlíží na vývoj nezaměstnanosti hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle jeho názoru míra nezaměstnanosti v Česku nečekaně a nepříjemně roste. Upřesňuje, že v lednu dosáhla úrovně 5,13 procenta, která je vůbec nejvyšší od ledna 2017.
„Navíc je pravděpodobné, že nyní v únoru naroste na 5,2 procenta, než se začne snižovat na červnovou úroveň rovných pěti procent. Je tedy pravděpodobné, že se letos už pod úroveň pěti procent nevrátí,“ říká.
Emisní povolenky nutí české firmy zdražovat i omezovat investice
I podle něj za tím stojí pokračující snižování stavu v průmyslu. Což souvisí se ztrátou konkurenceschopnosti evropského průmyslu, stále poměrně vysokými cenami energií, emisními povolenkami, přeregulovaností či prosazováním nákladné zelené agendy.
Nezaměstnanost roste dva roky po sobě
Hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek upozorňuje, že nezaměstnanost fakticky roste už více než dva roky. Důvod je podle něj stále stejný. A tím je optimalizace zaměstnanosti především v průmyslových firmách, které čelí rostoucí konkurenci na domácím i zahraničním trhu.
„Firmy se snaží lépe řídit náklady a rovněž investují do řešení méně náročných na lidskou práci, pokud to jde. […] Problém mají především méně kvalifikovaní zaměstnanci, přibývá nicméně i lidí bez práce v nejmladších kategoriích a lidí se změněnou pracovní schopností,“ říká.
Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR od roku 2020
[Zdroj: Bloomberg Finance LP]
Také ale upozorňuje, že v mezinárodních statistikách si nevede Česko zas tak zle, protože nezaměstnanost v ČR patří stále k nejnižším v EU.
„Jsou to ovšem trochu jiné počty, protože stačí málo – třeba krátkodobá minibrigáda – a už patříte v rámci těchto dalších statistik mezi zaměstnané,“ vysvětluje.
Český HDP loni rostl o 2,5 procenta. Problém jsou i nadále investice
Podle něj ekonomika sice slušně roste, avšak její růst je založený primárně na zvyšování produktivity práce. Proto se dál zvyšuje nezaměstnanost. Také říká, že stále existují obory a odvětví, kde lidé chybí. Jmenuje například stavebnictví, kam se lidé ale nehrnou, dodává. Nabídka volných míst není tak oslnivá a už vůbec se nedá říct, že by se rozšiřovala, tvrdí.
Schůzka s japonským velvyslancem ukázala, kde má Česko problém
„Problém zůstává i nadále stejný, pokud jde o regionální rozdíly. Kde je práce, chybí lidé a naopak. A práce přebývá především tam, kde je i drahé bydlení. Je to bludný kruh, který se nedaří přetnout. Snižující se dostupnost bydlení v aglomeracích jej naopak posiluje,“ říká s tím, že nezaměstnanost se bude letos nejspíš držet na pětiprocentní hranici.
–DNA–
Také existuje skrytá nezaměstnanost; ta se ve statistikách neobjevuje – potom by byla procenta nezaměstnanosti kolem 20 % minimálně. Lidé postižení skrytou nezaměstnaností nejsou evidováni jako součást údajů o nezaměstnanosti v zemi, jsou však v zaměstnání hluboko pod svými schopnostmi, a proto je jejich produktivita omezená. Za příznivých ekonomických podmínek by tito lidé měli být schopni najít práci, kde by mohli generovat vyšší výkon a na oplátku dostávat vyšší plat.
……Podle něj ekonomika sice slušně roste, avšak její růst je založený primárně na zvyšování produktivity práce. Proto se dál zvyšuje nezaměstnanost. …….
Ale kdeže, že průmysl propouští, to jen zelený komouš hospodaří.
Podívejte se, lidi, je to tak. Vykazování výkonnosti se děje v peněžním vyjádření. Ono to ani nejde jinak, pokud to má být nějaký ucelený údaj. Nakonec, jak byste bez možnosti peněžního vyjádření vykazovali výkonnost v hodnotách. Tedy v produktech typu boty-lokomotivy, letadla a paštiky na chleba. Že ano? To by se v tom nikdo nevyznal. A ještě by vám vytýkali, že jste zapomněli třeba na mobily. Směnný prostředek řadu věcí v této oblasti zvládne velmi elegantně a hlavně názorně.
No a v tom je současně potíž. Protože celkový obraz vám může dát právě to výše zmíněné. Kolik bot, aut, cest na dovolenou a kam, si můžu dopřát a k tomu, jak moc, nebo málo se musím bát o práci. Takže pak může vzniknout mylný dojem, že ekonomika roste a příčina růstu nezaměstnanosti je ve zvyšování produktivity práce. A ten zajímavý rozpor, že někde lidé chybí? Tak ten raději ve vysvětlení pominu s poukázáním na nějaký jako by vedlejší problém, takovou výjimku potvrzující pravidlo, aby se mně myšlenková konstrukce nerozsypala.
Ovšem pokud by se nechal trh dostatečně působit, tak by to dopadlo například následovně. Všichni, tedy 50% populace na školu? Proč ne? Pak ovšem bude třeba inženýr vydělávat šedesátku (myslím v průměru) a pracovník ve stavebnictví (většinou manuál) třeba devadesátku. S poukázáním na ono známé, že řemeslo má zlaté dno. Pak by i ti lidé tolik nechyběli.
Vzpomínám si, jak jsem jednou četl vyjádření jednoho pracovníka z firmy Boeing v USA. Velká firma má montážní závody i konstrukční kanceláře, kde jsou odborníci na návrh letadel. Ti obvykle sedí v kanclářích někde v patře, nahoře, oproti montážní lince dole. A říkal, že on, v podstatě by se dalo říct trochu hrubě mechoš (nic ve zlém!), natahující a zapojující kabelové svazky do konektorů při montáží letadel, má dole na lince, nejméně o třicet procent větší plat, než ti nahoře. Tak to říkal. Tak funguje trh. Nechceš do výroby? Tak ten, který chce a nevadí mu to, si vydělá. Tlačíš se tam, kde je velká konkurence? Tak počítej tím, že si kapsy výdělkem namastí jen ti nejlepší, a to ještě z těch nejlepších. Rozhodně ze všech. A možná, že nakonec o tebe ani zájem nebude. Moc zájemců, ale málo míst na to, co je potřeba vyrobit, protože další potřebné k vyrobení se povolenkami ničí, tak vyrobí světová konkurence a ne ty.
A pak skutečně může dojít k tomu, že v peněžním vyjádření ekonomika roste (inflace), lidé jsou propouštěni (moc zájemců a málo míst) a jinde lidé chybí (neumí si říct přes odbory o vyšší mzdy).