Výsledková sezóna za poslední loňský kvartál už je prakticky za námi. Pro světové technologické lídry byla úspěšná. Přesto vidíme paradoxní situaci. Jejich akcie ve většině případů reagovaly i na dobré výsledky poklesem. Může za to mánie AI.
Řeč je o výsledcích a akciích společností, jako je Meta, Microsoft, Apple, Alphabet, Tesla, Amazon, ale i další významní hráči jako AMD, Intel či PayPal. Více v zamyšlení analytika XTB a spolupracovníka redakce FinTag Tomáše Vranky.
—
Hlavním tématem výsledkové sezóny za poslední loňské čtvrtletí se staly obrovské investice, které firmy plánují realizovat v letošním roce. Trh začíná mít obavy, zda se technologičtí obři nepouštějí do zběsilého závodu v utrácení. Všechny technologické firmy totiž výrazně zvýšily své plánované výdaje do vývoje umělé inteligence [AI] a souvisejících technologií nad rámec původních odhadů.
Zatímco firmy, jako jsou Amazon, Google, Meta a Microsoft, loni v rámci kapitálových výdajů [CAPEX] proinvestovaly téměř 400 miliard dolarů [cca 8,15 bilionu Kč], pro letošek avizovaly, že dohromady proinvestují přes 600 miliard dolarů [cca 12,2 bilionu Kč].
Investice vybraných firem do cloudových služeb a AI v mld. USD
[Zdroj: Bloomberg Finance LP]
Firmy tímto způsobem reagují na enormní poptávku zákazníků po výpočetním výkonu. Ta je tak vysoká, že objem jejich nevyřízených nakontraktovaných objednávek aktuálně přesahuje jeden bilion dolarů [20,38 bilionu Kč]. Přestože je zájem o jejich služby obrovský, takto vysoké výdaje znovu otevírají otázku rentability AI. Investoři se ptají, zda a kdy se tyto stamiliardové investice začnou reálně vracet. A to je hlavní důvod současné nervozity na trzích.
5 klíčových rizik 2026: Americká cla, bublina AI, ale i slabý konzum v Číně
Firmy se stávají kapitálově náročnými, utrácejí stovky miliard dolarů ročně za hardware a datová centra. A to přirozeně zmenšuje jejich volný peněžní tok. Pro rok 2026 se dokonce očekává, že mezi takzvanými hyperscalery [poskytovatelé datových služeb, pozn. red.] dokáže vygenerovat vyšší volný peněžní tok v poměru k investicím pouze Microsoft.
Na trzích rychle rotuje kapitál. Odklání se od technologických akcií
Velké technologické společnosti se v posledních letech vyznačovaly tím, že generovaly obrovské množství hotovosti při relativně nízkých nákladech na fyzickou infrastrukturu. S příchodem éry AI se však tento model mění. Vidíme, že AI mánie je v plném proudu a zásadně mění strukturu i přístup k investicím největších firem světa. A to až do úplného konce…
Tomáš Vranka, analytik XTB a spolupracovník redakce FinTag
Já bych to s prodělkem neviděl tak dramaticky. Vidím to následovně.
Každá nová věc má brutální počáteční náklady. Na lidskou snaživost, prostředky, odolnost nehodit hned flintu do žita. A až se zavede, tak stejně jako pole zbavené kamení, plevele a škůdců, dlouhá léta nese s minimálními, či přiměřenými náklady dobré výnosy. Jak se ostatně v čláku píše, že to tak firmy zažívaly. A sen, aby za nás stroje myslely, je hodně starý. Dnešní součástková základna to začíná umožňovat. Stejně jako varování, co to může způsobit negativního, když se věc pozorně nesleduje. Ochrana přírody se ze strany voličů také řádně nehlídala a neřídila a hle, máme tu logicky GD.
Co já vím, tak to je dnes podobné, jako když se kapitalismus naplno rozjel v USA. To způsobilo, že zboží skutečně začalo ve velkém proudit tam a zpět, zpočátku hlavně z průmyslově vyspělé Evropy do USA a bylo třeba rychlého komunikačního spojení. Nejen pro obchodní dohodu, ale také pro řízení dodávek a finančního vypořádání. Ne, že se dal dopis na loď a pak byl nejméně týden čas na kulečník s doutníkem, co na nabídku partner v USA. Když tedy první pionýři transatlantického telegrafního spojení na svou poptávku dostali od americké firmy nabídku, že pro ně mají vhodný výrobek pro tento účel, podmořský telegrafní kabel, tehdy byl izolačním materiálem jen papír a ochrana proti vlhkosti jen tuk, tak pionýři objednali pád stovek metrů nabídnutého kabelu. Dodávku zaplatili a na pár měsíců hodili za městem v zátoce do moře a čekali. Když ji vytáhli, elektrické parametry kabelu proměřili. Teprve po několika podobných pokusem, myslím pokusech firmy vyrobit použitelný podmořský kabel (a nákladů všech zúčastněných) se mohl kabel mezi Amerikou a Evropou položit. Myslím, že použitelně fungoval snad jen jeden rok. A už po pár měsících bylo nutné stále většího a většího napětí, aby elektromagnet telegrafu za oceánem vůbec reagoval. Nehledě na to, že se v pozdějších letech i stalo, že byl kotvou rybářské lodi vytažen a námořníci ho přeťali v domění, že se jedná o chapadlo mořské příšery.
Tak se se spojením začínalo. A náklady byly skutečně i tehdy brutální. Je to tak se vším. Severská lidská rasa to má v genech a anglosasové jsou tím pověstní, proto dnes máme všechny ty úžasné věci, za které tak rádi dáváme své těžce vydělané peníze.
S umělou inteligencí to nebude jiné, protože vidíme naprosto ten stejný přístup a vývoj. A také dobře víme, že kdo má, dnes prachy na takové vývojové věci, bude mu přidáno a kdo nemá, bude mu odňato i to, co nemá. Myslím nemá současnou evropskou životní úroveň, třeba tu předcovidovou.