Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna deficitem 106,1 miliardy korun. Ještě na konci března činil deficit rozpočtu 27,6 miliardy korun. Za jeho prudkým nárůstem stojí ukončení rozpočtového provizoria 20. března.
O plnění státního rozpočtu za leden až duben informuje Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Podle něj ukončení rozpočtového provizoria na konci března přineslo v dubnu obnovení „řady výdajových položek“. Výdaje státního rozpočtu tak na rozdíl od předchozích měsíců v dubnu vykázaly růst, a to o 3,3 procenta. Tento růst byl o 3,9 procentního bodu nižší než tempo příjmů. I tak je meziročně kumulované saldo stále lepší o 19,9 miliardy korun.
„Výsledek za samotný duben, -78,5 miliardy korun, ale byl proti loňsku horší o 43,6 miliardy,“ říká ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Měsíční [nekumulované] saldo státního rozpočtu
Po zahrnutí bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek státního rozpočtu na konci dubna 125,1 miliardy korun. Meziročně se zvýšil o 1,5 miliardy korun. A to přesto, že příjmy z EU rostly meziročně o 49 procent [+20,1 mld. Kč].
Dynamika příjmové strany zůstává solidní
Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 7,1 procenta [+44,4 mld. Kč]. Inkaso daní vzrostlo o 3,1 procenta [+9,4 mld. Kč]. Na dani z přidané hodnoty [DPH] získal státní rozpočet ke konci dubna 136,8 miliardy korun, meziročně o 4,3 procenta více. Podle ministerstva financí jde o důsledek vyšší spotřeby domácností.
Český HDP v 1. čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 %. A to je málo
„Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů [změnou rozpočtového určení daní, pozn. red.] mělo na konci dubna dopad ve výši 9,8 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků, -9,0 mld. Kč, dosáhl růst daňových výnosů 9,5 procenta,“ uvádí zástupci MF ČR.
Vzrostl i výběr pojistného [+6,6 %, +17,3 mld. Kč]. Podle Jaromíra Gece je citelný zejména růst u váhově nejvýznamnějšího pojistného na sociální zabezpečení.
„Táhne ho pokračující silný růst mezd a platů, avšak přispět mohlo rovněž zvýšení vyměřovacího základu osob samostatně výdělečných činných. To by se ovšem mělo od 1. července opět snížit,“ říká ekonom.
Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje státního rozpočtu ke konci dubna meziročně vzrostly o 24,5 miliardy korun [+3,3 %]. Jejich tempo určoval vývoj běžných výdajů [+2,6 %, +18,2 mld. Kč]. Za tím stojí především financování sociálních věcí a politiky zaměstnanosti [+23,4 mld. Kč]. Patří sem i dočasně navýšená platba veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce [+14,3 mld. Kč].
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+3,7 %, +11,5 mld. Kč] se tradičně nejvíce podílely výplaty důchodů [+3,2 %, +7,7 mld. Kč]. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 6,3 miliardy korun [+14,4 %] na ke konci dubna celkových 50 miliard korun. Stát zatím utratil 19,2 procenta svých plánovaných celoročních investičních výdajů.
Babiš: Místo nových půjček by se měla EU věnovat svým výdajům
Podle resortu financí výrazně vzrostly i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie [+65,4 %, +11,8 mld. Kč]. Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie. Dále pak zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů. A svou roli sehrál požadavek Evropské komise o zaplacení 3,2 dvanáctin celkového rozpočtu oproti standardním 3 dvanáctinám v 1. čtvrtletí roku.
Jaký bude další vývoj
Aktuální schodek státního rozpočtu je nejnižší za poslední čtyři roky, zároveň pátý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci dubna byl deficit 126,1 miliardy korun. Ministryně financí Alena Schillerová [ANO] včera [4.5.] po jednání vlády uvedla, že se plnění rozpočtu vyvíjí rozumně. Zmínila i dopady rozpočtového provizoria.
„Výdaje se podle mého soudu ještě nerozjely takovým způsobem, protože provizorium tu nějakou dobu bylo,“ řekla.
Stále platí, že schválený rozpočet na rok 2026 počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun.
„Fiskální politika letos přechází do expanze,“ přidává svůj náhled Jaromír Gec.
Vzhledem ke skončení rozpočtového provizoria očekává ve zbytku roku postupný náběh expanzivního působení fiskální politiky. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů, jak říká, ale neočekává ani v následujících letech.
Co se týče letoška, tvrdí, že hotovostní deficit státního rozpočtu se prohloubí ke schválené částce 310 miliard korun.
„V poměru k HDP by podle našeho odhadu měl spolu s tím narůst schodek veřejných financí z loňských 2,1 procenta na 2,8 procenta hrubého domácího produktu,“ uzavřel.
–DNA–
