Zadlužení Evropské unie se v 1. čtvrtletí zvýšilo proti předchozím třem měsícům o 0,8 procentního bodu na 81,8 % hrubého domácího produktu [HDP]. Zadlužení eurozóny činilo 88 % a mezičtvrtletně stouplo o 0,6 procentního bodu.
Ve své aktuální zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Podle něj zadlužení vzrostlo i v meziročním srovnání. V EU loni v prvním čtvrtletí činilo 81,2 procenta a v eurozóně 87,8 procenta HDP oproti letošním 81,8 procenta HDP v EU a 88 procentům v eurozóně.
Největší nárůst zadlužení v prvním čtvrtletí zaznamenalo proti čtvrtému čtvrtletí Rakousko a Slovensko. V obou zemích stouplo o 3,5 procentního bodu. O 2,9 procenta vzrostlo zadlužení ve Slovinsku. Naopak největší pokles vykázalo Irsko, a to o 3,7 procentního bodu, za ním Lotyšsko o 1,2 procenta a Řecko o 1,1 procenta.
Zadlužení jednotlivých zemí EU vůči HDP v %
[Zdroj: Eurostat]
Z jednotlivých států mělo na začátku roku nejvyšší míru zadlužení Řecko, a to 152,5 procenta HDP. Následovala Itálie se zadlužením 137,9 procenta HDP a Francie s hodnotou zadlužení 114,1 procenta HDP. Nejnižší zadlužení vykázalo Bulharsko, a to 23,9 procenta. Následovalo Estonsko s 24,1 procenta a Lucembursko, kde zadlužení činilo 26,1 procenta HDP.
EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %
Státní dluh na konci prvního čtvrtletí v EU v hrubém vyjádření přesáhl 14,822 bilionu eur [cca 365 bil. Kč]. Ještě loni ve čtvrtém čtvrtletí činil 14,539 bilionu eur [cca 358 bil. Kč]. V zemích platících eurem státní dluh přesáhl 13,475 bilionu eur [cca 332 bil. Kč] proti 13,257 bilionu eur [cca 326,5 bil. Kč] o čtvrtletí předtím. Vyšší je státní dluh v eurozóně i v celé EU také v meziročním srovnání.
Zadlužení roste i v České republice
V České republice se státní dluh dostal podle Eurostatu v prvním čtvrtletí na rekordních téměř 3,5 bilionu korun. To odpovídá aktuální čtvrtletní Zprávě o řízení státního dluhu Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Podle něj se od začátku letošního roku zvýšil o 139 miliard korun. Na každého Čecha nyní teoreticky připadá dluh 322 170 korun. V druhém čtvrtletí se zvýšil státní dluh o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP] na 42,5 procenta HDP v druhém čtvrtletí.
Vývoj státního dluhu v miliardách korun
| Rok | Státní dluh |
| 2015 | 1673,0 |
| 2016 | 1613,4 |
| 2017 | 1624,7 |
| 2018 | 1622,0 |
| 2019 | 1640,2 |
| 2020 | 2049,7 |
| 2021 | 2465,7 |
| 2022 | 2894,8 |
| 2023 | 3110,9 |
| 2024 | 3365,2 |
| 1. pololetí 2025 | 3504,2 |
[Zdroj: MF ČR]
Za zvýšením státního dluhu stojí podle ministerstva financí především prodej státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu a kvůli průběžnému krytí schodku státního rozpočtu. Na konci června činil rozpočtový deficit 152,4 miliardy korun.
Státní dluh opět skokově narostl. Každý už dlužíme 322 170 Kč
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády tehdy byl Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech stáli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.
Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká převážně hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. I v tomto případě, využívání půjček, Česko v posledních letech prohlubuje své zadlužení.
Deficit státních rozpočtů zemí EU
Eurostat dále zveřejnil statistiku o vývoji deficitu veřejných financí. Ten se v prvním čtvrtletí snížil v EU i v eurozóně, v obou blocích činil shodně 2,9 procenta HDP. Ve stejném období loni činil deficit v EU tři procenta a eurozóně 3,1 procenta. V Česku podle dat Eurostatu činil deficit v prvních třech měsících letošního roku 2,2 procenta HDP. To znamená zhoršení jak proti předchozím třem měsícům, tak meziročně.
Rozpočet v červnu skončil v přebytku. Inkaso daní roste i o více než 10 %
Na konci června byl český rozpočtový deficit 152,4 miliardy korun. A to přesto, že stejně jako v minulých letech výrazně roste inkaso z daní. Letos je zhruba o deset procent vyšší. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] uvedl, že letos schválený schodek ve výši 241 miliard korun se podaří dodržet. Avšak už v příštím roce předpokládá jeho navýšení.
Stát nemá peníze. A tak Stanjura mluví o prohloubení deficitu
Podle něj by se mohl dostat až k částce 280 miliard korun. Za prohloubení schodku mohou podle jeho názoru mimo jiné zvýšené výdaje na obranu. Podle analytiků za vyšším schodkem stojí rostoucí výdaje státu, absence klíčových reforem a nevyužití příležitosti v podobě vyšších příjmů z daní. Roli v tom hraje i kondice státních podniků, z nichž stát v posledních letech čerpá enormní částky.
Člen Národní rozpočtové rady [NRR] Jan Pavel řekl, že dalším důvodem prohloubení deficitu bude stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Stát se chystá poskytnout půjčku na stavbu společnosti Elektrárna Dukovany II [EDU I], která je za vybudování nových bloků odpovědná. Podle zástupců NRR i opozice hrají v rostoucím zadlužování Česka významnou roli i další půjčky státu, které se promítají do plnění státního rozpočtu postupně.
–RED/ČTK–
Za Babiše byl jeden rok erár dokonce v plusu, proč se tato informace v článku neobjevila ? Stejně jako se neobjevuje ve všech nutelových mediích
Jenže to bylo za shody příznivých okolností a navíc jen na kratičký okamžik. Křest bojem pro něj nastane, až sestaví vládu (je to velmi pravděpodobné, že to tak dopadne) a bude hozen do současných hospodářských vod stylem, tak a teď plav.
Původně jsem chtěl napsat do bažiny, jenže si plně uvědomuji, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř. Tak raději zůstávám u slova voda.
To je pravdou. Jenže nárust dluhu při fanatismu amicovidem nebylo vinou vlády Babiše, ale tehdejší opozice= dnešní hrůzovlády. Kdo sprostě řval po Babišovi, plať komediantům, nakup nefunkční vakcíny, různé zákazy .. apod. nesmysly. Dodnes sprostá můra MPA řve o mrtvých, ale vymyšlených nemocnicemi, protože dostávali šílené prachy z eráru, tak každé úmrtí bylo svedeno na amicovid ! Vakcíny za miliardy po celé Evropě se nakonec vyhodily, to že byly vyrobeny už před covidmánií je další otázkou do placu. Poněvadž vývoj, zkoušky nezávadnosti na lidech … u jiných trvají 12-15 let a tady ? Opět jen strašení a finanční zisk mělo přednost. Zákeřný farář péta nutelový „to“ pak nazval chřipečkou
Na tématu zadloužování bych vám ukázal, jak s informacemi pracuje propaganda. A jak je důležité se o politiku zajímat. Stačí se zajímat i volně, rozhodně v ní člověk nemusí tak zvaně ležet. To, co napíši nemyslím ke článku, ale na základě článku směrem k propagandistům.
1) …..V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP……. Pokud chci ukázat, jak byl pan Klaus a jeho vláda dobrý, nebo dokonce jak byli komunisti dobří, že nám předali tak málo zadlužený stát, dokonce jen s devíti procenty, vypustíte tuto informaci, dodáte propagandistický přívěšek a máte hotovo. A člověku neznalému to připadne logické, když si to porovná s dneškem. Je to samozřejmě pravda s těmi procenty, jenže k tomu A chybí dodat i to B. Že nám zemi předali sice s malým vnějším dluhem, ale o to větším dluhem vnitřním. Vzpomínáte si na ty „pročůrané“ omítky většiny domů našich měst volajících po opravě? Ty nekonečné řady bednění v ulicích měst chránící chodce před padající omítkou? I v mnoha tehdejších filmech se tyto obrazy ulic objevily. Takže stačí to B zamlčet a už si neznalého táhnete na informační „uvařené nudli“ směrem ke svým cílům. Táhnete si ho do pozice, kde ho chcete mít, abyste na něm mohli dále informačně pracovat a následně ho přesvědčit ke konkrétní činnosti. Třeba u voleb. Nebo ho přimět, aby otevřel peněženku, i když sám moc peněz nemá. Možnosti jsou různé.
2) Když jsme vstupovali do EU, bylo referendum o přijetí eura. Bylo odhlasováno, že bude přijato. To je nezpochybnitelný fakt.
…….Při vstupu do EU proběhlo referendum o přijetí eura a ČR republika dodnes nesplnila svůj závazek a je jednou z posledních zemí, která společnou měnu nepřijala. Dokonce i Bulharsko, jedna z nejchudších zemí EU, s ní od nového roku bude platit. A protisystémové strany dokonce volají po novém referendu…….
Opět se tomuto tvrzení na první pohled nedá nic vytknout. A stejně tak, jako v předchozím příkladu, je řečeno A a taktně se v konstatování mlčí o tom B. Jde o to, že konstrukce společné měny má své parametry, (má, to je důležité, v tomto se nic nezměnilo), které byly nedílnou součástí otázky, zda společnou měnu přijmout, nebo nepřijmout. Mimo jiné, že státy se nebudou zadlužovat nad určitou hranici, je to 60% HDP, jejich roční deficit nepřesáhne 3% HDP, že společná měna není společná ve smyslu dluhů, tedy že státy nebudou ručit za dluhy jiných států eurozóny, že společná měna nebude sloužit k sanaci dluhů států eurozóny. Je logické, že z důvodu tragické hospodářské politiky novodobých evropských komoušů většina těchto parametrů, spíše až na výjimky skoro vše z toho B už padlo za vlast, jak se říká. Kdyby nepadlo, se společnou měnou a také do značné míry kvůli ní, by se hospodářsky zhroutila EU celá. Nebylo zbytí. Ale i tak se to B už nezmiňuje, nezmiňuje dokonce takovým způsobem, že to přímo zamlčuje, ale to to více se zdůrazňuje to A.
Obrana proti propagandě je pouze jediná. Jsou to znalosti a k těm se člověk dostane pouze tak, že politiku sleduje. Nedělá-li to, je odsouzen k tomu, že je informacemi vláčen sem a tam a pak si jen říká – proboha, kam to spěje! No vyvíjí se to podle toho, komu háže lístek do volební urny. A k tomu se přidávají ekonomické a společenské zákony. Ty fungují nezávisle na vůli lidí. Tam to vždy spěje. Zkrátka, jak si to pamatuji ještě ze základní vojenské prezenční služby (vojny). Voják se stará, voják má. Kdo se nestaral, neměl.
Deindustrializace zemí EU nám to ještě vytmaví, i s neufinancovatelným Green Dealem a emisními povolenkami.
I když přijde v Česku nová vláda, tak s těmito dalšími švindly které prosazuje NSDAP v EU-EK už nic nenadělá .. To bude voda na mlýn budoucí opozice z vlastizrádné smečky Spolu +Stan a začnou lživě- sprostě řvát po nové vládě. Stejně jako při uměle vyvolaném fanatismu amicovidem-19 za účelem osobního obohacení jen pro „VIP“ ! To i za pomocí profláklých ČT-ČRo, milionu chlípníků apod. lidských stv.r s eubolševiky