Ruský hrubý domácí produkt [HDP] letos v prvním čtvrtletí klesl o 0,2 procenta. Šlo o první pokles za tři roky. Loni v prvním čtvrtletí ruský HDP rostl o 1,4 procenta. Vyplývá to z dat ruského statistického úřadu.
Údaj statistického úřadu je lepší než předběžný odhad ruského ministerstva hospodářství zveřejněný na konci dubna. Podle něj ekonomika klesla o 0,3 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin na dubnovém jednání s vládou o ekonomice varoval před zpomalením hospodářského růstu a vyzval k přijetí opatření na jeho podporu. Upozornil, že aktuální vývoj ekonomiky zaostává za očekáváním.
Ruská centrální banka uvedla, že pokles HDP v prvním čtvrtletí by mohl být ojedinělým jevem. Odůvodnila to tím, že silné sněžení v lednu a únoru narušilo stavební činnost a utlumilo spotřebitelskou aktivitu. V prvních dvou měsících letošního roku ruský HDP propadl o 1,8 procenta.
„Je pravda, že ekonomická aktivita v prvním čtvrtletí klesla a že tempo růstu v lednu a únoru poněkud zaostalo za očekáváním,“ potvrdila již v dubnu na tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.
„Nejnovější údaje za březen a duben ukazují, že ekonomika se vrací k růstu,“ dodala šéfka ruské centrální banky.
Na Ukrajině tlakují ropovod Družba ruskou ropou, oznámila Bratislava
Ruská ekonomika klesla naposledy v prvním čtvrtletí roku 2023, a to o 0,8 procenta. Od té doby soustavně rostla. Růst až dosud podporovala rychlá expanze v obranném průmyslu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Výdaje na válku zároveň ale vyvolaly inflaci a způsobily nedostatek pracovních sil v nevojenských odvětvích ekonomiky.
Rusku pomáhá dražší ropa
Zvýšené ceny ropy v důsledku americko-izraelské války s Íránem naopak ruské ekonomice pomáhají. Ruská centrální banka v dubnu zvýšila odhad průměrné ceny ruské ropy pro letošní rok o 45 procent na 65 dolarů za barel. Nabiullinová nicméně upozornila, že dražší ropa zvyšuje hodnotu ruského exportu. Zároveň varovala před vnějšími riziky souvisejícími se situací na Blízkém východě.
„Pokud se bude konflikt protahovat, negativní dopady na ruský HDP porostou,“ doplnila.
Aktuální vývoj ceny severoamerické ropy Brent / dnes cca 111 USD
[Zdroj: xStation 5]
I proto ruská centrální banka, aby podpořila ekonomiku, snížila na konci dubna základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 14,5 procenta. Současně ale varovala, že je stále značně nejisté, jak se bude vyvíjet situace v zahraničí a fiskální politika země. Míra inflace v Rusku v dubnu činila 5,58 procenta.
Banka i tak odolává tlaku podnikatelské sféry, aby základní úroky snižovala rychleji. Někteří přední podnikatelé uvádějí, že k urychlení investic a růstu je zapotřebí, aby sazba klesla až na 12 procent, napsala agentura Reuters. Odvolává se na konstatování analytiků, že není normální, aby úroky byly více než dvojnásobné, než činí aktuální inflace.
Ekonomika je silné politické téma
Inflace a vývoj ekonomiky je v Rusku silné téma. Šéf ruské komunistické strany Gennadij Zjuganov dokonce minulý měsíc varoval, že zhoršující se stav ekonomiky by mohl v Rusku vyvolat podobnou revoluci, jaká se odehrála v roce 1917. A vyzval vládu k urychleným opatřením k nápravě situace.
„Děláme vše, co je v našich silách, abychom podporovali prezidenta Vladimira Putina i jeho strategii a politiku, ale vláda neposlouchá. Pokud rychle nepřijmete finanční, hospodářská a další opatření, do podzimu nás čeká opakování toho, co se stalo v roce 1917,“ uvedl jedenaosmdesátiletý Zjuganova v ruské dumě, dolní komoře Federálního shromáždění Ruské federace.
Komentář: V Kremlu se prý chystá převrat. Kdo tomu věří, ať tam běží
Navzdory jeho varování Rusko podle agentury Reuters nezaznamenává žádné známky vážnějších sociálních nepokojů. Podle agentury Zjuganov projev zjevně koncipoval tak, aby oslovil voliče pociťující ekonomické problémy, ale zároveň tyto problémy nespojoval s prezidentem Putinem. Zjuganov z potíží namísto prezidenta viní vládu, centrální banku a vládní stranu Jednotné Rusko.
Před prudkým růstem cen ropy ruská vláda například pracovala na balíčku úsporných opatření. Jeho součástí měly být škrty nepodstatných rozpočtových výdajů o deset procent. Po prudkém růstu cen ropy od tohoto kroku ale upustila.
Výhled pro ruskou ekonomiku
Analytici upozorňují, že v Rusku dále přetrvávají strukturální problémy. Sem řadí dlouhodobou inflaci, nedostatek pracovních sil a nadměrné vojenské výdaje. Negativní dopad na ekonomiku, respektive vývoz ropy z Ruska mají také ukrajinské útoky na ropnou infrastrukturu. Centrální banka dlouhodobě hovoří o nutnosti restrukturalizace ekonomiky.
Na začátku minulého týdne Rusko snížilo prognózu hospodářského růstu na letošní rok na 0,4 procenta. Do té doby počítalo s růstem o 1,3 procenta. Ruská centrální banka přesto i nadále očekává, že ruský HDP letos poroste dokonce až o 1,5 procenta. Loni ekonomika vzrostla o jedno procento.
Ruské banky dohánějí přístupné úvěry zkraje války na Ukrajině
Mezinárodní měnový fond v dubnu zlepšil výhled růstu ruské ekonomiky na letošní rok na 1,1 procenta, do té doby čekal růst o 0,8 procenta. Své rozhodnutí zdůvodnil zvýšením cen ropy a dalších komodit v reakci na konflikt na Blízkém východě. Měnový fond očekává, že stejné tempo růstu, tedy 1,1 procenta, si udrží ruská ekonomika i v roce 2027.
Ruské ekonomice, která těží z války na Ukrajině, hrozí přehřátí
A to přesto, že ruská ekonomika je dlouhodobě pod tlakem vysokých vojenských výdajů spojených s válkou na Ukrajině a západních sankcí. Obrovské výdaje na válečné úsilí v roce 2022 sice krátkodobě podpořily růst, zároveň ale přispěly k inflaci, zatížily části ekonomiky, které s konfliktem nesouvisejí, a zvýšily zahraniční dluh Ruské federace na nejvyšší hodnotu za posledních 20 let.
–ČTK/RED–
