Německá vláda zahájila privatizaci tamější klíčové energetické společnosti Uniper SE. Mezi předběžnými zájemci o nákup společnosti má být i energetická skupina EPH českého miliardáře Daniela Křetínského. Informuje o tom agentura Reuters.
Uniper SE je energetická společnost se sídlem v Düsseldorfu. Provozuje uhelné, vodní, plynové a jaderné elektrárny o celkovém výkonu zhruba 33 gigawatt [GW] v několika evropských zemích. To je výkon, který o zhruba 10 GW přesahuje celkový instalovaný výkon všech zdrojů v České republice. Dále firma ve velkém obchoduje se zemním plynem, uhlím, zkapalněným zemním plynem a elektřinou na globálních trzích.
„V Německu jde o vůbec největšího obchodníka se zemním plynem,“ říká pro FinTag vedoucí analytik skupiny XTB Jiří Tyleček s tím, že pokud dojde k prodeji společnosti, půjde o jednu z největších transakcí letošního či příštího roku.
Investice v Německu se nekonají. Zvláštní fond jen látá díry
Podle dostupných informací o firmu projevili předběžný zájem někteří významní energetičtí hráči. Mezi potenciálními zájemci média zmiňují norskou společnost Equinor. To je největší producent ropy a zemního plynu v Evropě, jde o státní firmu. Dále uvádí energetickou skupinu EPH českého miliardáře Daniela Křetínského, ale i kanadsko-americkou investiční společnost Brookfield Asset Management. Ta se specializuje na energetiku a dopravu. Aktuálně spravuje majetek v přepočtu za zhruba 21 bilionů korun.
Způsob a důvod privatizace Uniper SE
Německá vláda podle zveřejněného oznámení v americkém listu Financial Times zvažuje několik možností prodeje Uniperu SE. K hlavním možnostem patří emise akcií [IPO] na burzu nebo přímý prodej strategickému investorovi.
„Společnost Uniper se dostala pod kontrolu státu za evropské energetické krize, kdy Rusko v důsledku války na Ukrajině omezilo dodávky plynu do Evropy. Společnost, která z Ruska nakupovala plyn ve velkém, tehdy čelila obrovským ztrátám,“ vysvětluje Tyleček.
Tranzit ruského plynu a ropy přes Ukrajinu je záhada této války
Důvodem bylo to, že musela nakupovat náhradní dodávky za výrazně vyšší ceny. Německá vláda tehdy firmy znárodnila. Zabránila tím širším problémům v německém energetickém systému.
„To se ale nyní mění. Berlín nyní zase připravuje návrat Uniperu do soukromého vlastnictví,“ vysvětluje vedoucí analytik.
Podle něj německá vláda už loni naznačila, že její preferovanou variantou je prodej firmy přes burzu. Avšak ani nevyloučila další možnosti. Mezi nimi je například zmíněný přímý prodej části podílu nebo širší transakce se strategickým partnerem.
Na privatizaci čeká i německá Securing Energy for Europe
Ve hře byla i možnost spojení Uniperu s další německou společností Securing Energy for Europe [SEFE]. I tato německá firma byla v době energetické krize znárodněna a podobně jako Uniper má být v budoucnu postupně vrácena do soukromých rukou.
SEFE se přitom hlavně specializuje na zajišťování dodávek energií – zemního plynu, LNG, elektřiny – pro Německo a dalších evropských zemí. Dnes firma zásobuje průmyslové podniky a další zákazníky zhruba 200 terawatthodinami [TWh] plynu ročně, a to nejen v Německu a Velké Británii, ale i na dalších trzích. Prostřednictvím dceřiných společností, jako je SEFE Mobility, se angažuje i v distribuci stlačeného [CNG] a LNG v dopravě, a to i na českém trhu.
Turecko nemá s ruským plynem do Evropy problém. Ba právě naopak
„Případná kombinace obou firem, Uniperu a SEFE, by mohla vytvořit silnější energetickou skupinu s významným postavením na evropském trhu. Zatím ale ještě nebylo rozhodnuto o rozsahu, načasování ani konkrétní struktuře případného obchodu. Což platí v případě jak jedné, tak druhé firmy,“ upozorňuje dále Tyleček.
Německo plní závazek vůči EU
Podle Reuters privatizace Uniperu není jen politickým rozhodnutím, ale představuje i závazek Německa vůči Evropské unii. Podle jejích pravidel totiž musí Německo snížit svůj podíl ve společnosti na maximálně 25 procent plus jednu akcii do konce roku 2028. A to vytváří jasný časový rámec, v němž musí Berlín najít vhodné řešení. Podobný proces se očekává u SEFE.
Aktuální kroky německé vlády podle Tylečka vypovídají o více věcech než jen o tom, že musí splnit podmínky EU a získat dodatečné zdroje do státního rozpočtu.
„Z pohledu investorů jde o důležitý signál, že evropský energetický sektor se postupně vrací z krizového režimu do běžnějšího tržního prostředí. A pokud se Uniper dostane na burzu, může přilákat investory hledající expozici na energetickou infrastrukturu, obchodování s komoditami a stabilnější utilitní sektor,“ říká.
Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček
Přímý prodej by mohl být podle něj naopak zajímavý pro strategické hráče, kteří chtějí posílit pozici v Evropě. Rovněž ale připomíná stále panující rizika. K nim patří to, že energetický trh i nadále zůstává citlivý na ceny plynu, geopolitický vývoj a regulaci.
„Uniper sice přežil nejhorší fázi krize, ale jeho budoucí hodnota bude záviset na tom, jak stabilní budou evropské dodávky energií a jak se firma přizpůsobí přechodu k nízkoemisní energetice,“ vysvětluje Tyleček.
V každém případě podle něj platí, že privatizace společnosti Uniper SE, pokud k ní dojde, se stane pro Německo symbolem uzavírání jedné z nejdramatičtějších kapitol evropské, respektive německé energetické krize.
–DNA–
