Loni spotřebovala datová centra 448 bilionů watthodin [Wh] elektřiny, jejíž výroba vyprodukovala 208 milionů tun oxidu uhličitého. To je zhruba stejně, kolik CO2 loni vyprodukovala Argentina.
Dále bylo k provozu datových center zapotřebí zhruba 4,5 bilionu litrů vody. Uvádí to ve své aktuální studii [doporučujeme k prostudování, pozn. red.] univerzita OSN United Nations University [UNU]. V ní i předpovídá, že do roku 2030 datová centra pohánějící umělou inteligenci [AI] spotřebují 945 terawatthodin elektřiny. To je skoro trojnásobek kombinované roční spotřeby elektřiny v Pákistánu, Bangladéši a Nigérii. Tedy v zemích, kde žije dohromady více než 650 milionů lidí.
Pokud by tato spotřeba reprezentovala jednu zemi, pak by se „republika datová centra“ zařadila mezi šest zemí s největší spotřebou elektřiny na světě. Zároveň by vyprodukovala téměř 440 milionů tun oxidu uhličitého. Studie UNU zdůrazňuje i obrovskou spotřebu vody, kterou si žádají datová centra pro chlazení svých procesů [podrobně zde].
„Veřejnost by při těchto výpočtech měla zpozornět, ale nikoliv zpanikařit,“ uvedl Fenqi You, profesor z Cornell University, který zkoumá vliv rozvoje umělé inteligence [AI].
Aktuálně si vezme 20 procent výkonu datových center právě AI. Podle studie UNU její podíl během pouhých čtyř let stoupne na 40 procent.
„Hodnota studie spočívá v tom, že instituce Spojených národů dávají do souvislosti vliv uhlíku, vody a půdy, který se často utajuje,“ říká dále spoluautor studie Kaveh Madami, ředitel institutu pro vodu, životní prostředí a zdraví při UNU.
Jean Su z Centra pro biologickou diverzitu uvedl, že studie je důležitá, jelikož jde o první studii Spojených národů a vůbec první globální zprávu, která „vrhá světlo na negativní vliv AI na životní prostředí.“
Všechno, ale hlavně ne černobílé vidění
Prezident National Artificial Intelligence Association [NAIA], což je americká nezisková obchodní aliance technologických firem se sídlem ve Washingtonu, Caleb Max zdůrazňuje, že umělá inteligence na druhé straně životní prostředí také šetří. A to tak, že zefektivňuje procesy nejenom v průmyslu.
„AI se stala součástí každodenního života, zvyšuje bezpečnost, prodlužuje životy a je stále výkonnější. Zvyšuje produkci potravin a snižuje míru chudoby. Energetická návratnost investic do rozvoje AI mění náš svět, a proto se vyplácí,“ říká.
Zisky technologických firem táhnou datová centra čím dál víc
To ale neznamená, že by si technologické firmy energetickou náročnost datových center snad neuvědomovaly.
„Dopad na životní prostředí bereme vážně. Nadále spolupracujeme s politiky, lokálními komunitami a průmyslovými partnery, abychom zajistili odpovědný růst datových center,“ říká v prohlášení americké Data Center Coalition [DCC] její prezident Josh Levi.
Umístění datových center podle zemí
I když firmy z oboru argumentují tím, že jejich zařízení berou ohledy na životní prostředí, do celé věci promlouvá, že jsou stále využívanější. Zpráva UNU uvádí, že například jazykový model Generative Pre-trained Transformer 3 [GPT-3] společnosti OpenAI spotřebuje na „trénink a výuku“ [vývoj, pozn. red.] asi 1,3 miliardy Wh a jeho zdokonalená verze až 70 miliard Wh. Trénink ale není hlavním faktorem vysoké spotřeby energie. Zhruba 90 procent spotřebované energie připadá na vrub operačních systémů, tedy uživatelů. GPT sama nabízí 2,5 miliardy odpovědí denně. A spolu s jejím využíváním roste i spotřeba elektřiny a vody.
Spoluautor studie Madami k tomu dodává, že při práci na studii se ukázala i neochota firem podělit se o přesné údaje: „Nemohli jsme do studie zahrnout to, co nám společnosti neprozradily.“
I role spotřebitelů je klíčová
Vliv AI na životní prostředí se může na první pohled zdát příznivější, než například vliv automobilů a vysokých pecí, které produkují viditelné znečištění. Lidé by se podle Madamiho ale neměli nechat poplést.
„Existuje infrastruktura a spotřebovává se energie. Za vším stojí spousta hardwaru, byť čistého, protože z něj nevychází žádný kouř. Naše mobily nebo počítače ho přece také neprodukují. Ale někde jinde je to znát,“ vysvětluje.
V Americe stojí o datová centra. Ale ta mají i odvrácenou stranu
Současně upozorňuje, že energetická náročnost umělé inteligence nejde jen za firmami, ale i za lidmi, kteří ji využívají. Přičemž prospět může každý jeden z nás.
„Lidé mohou obrovský energetický apetit AI omezit tím, že budou stručnější ve svých dotazech,“ vysvětluje na příkladu.
Zpráva UNU uvádí, že by omezení počtu slov v našich dotazech o 30 procent snížilo spotřebu energie AI o 25 procent. To by uspořilo tolik energie, kolik asi 700 000 Afričanů spotřebuje za rok.
„Pokud jste například až příliš zdvořilí, pak jenom jedno ´prosím´ navíc znamená dost podstatný rozdíl. Musíte být velmi přesní a struční,“ tvrdí Madami.
Nová datová centra rychle přibývají nejen ve světě, ale i v Česku
A má to své důvody. Běžný dotaz na ChatGPT je asi 200x energeticky náročnější než obvyklý text e-mailu. Obrázky vytvořené AI či videa spotřebovávají také mnohonásobně víc energie. Proto, buďte přesní a struční, prospějete tím přírodě, a tak i sobě.
Michal Achremenko
