Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem 194,5 miliardy korun. To je meziročně více o 40,7 miliardy korun. Na konci srpna byl schodek 186,1 miliardy korun. Za měsíc tak schodek stoupl o 8,4 miliardy korun.
Po započtení příjmů a výdajů na projekty z EU činil na konci září schodek státního rozpočtu 210,7 miliardy korun a meziročně vzrostl o 55,8 miliardy korun. Informuje o tom Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. To uvedlo, že dosavadní plnění příjmů je o 1,6 procentního bodu vyšší než čerpání výdajů. Deficit na konci třetího čtvrtletí je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Loni ve stejném období hospodařil stát se schodkem 153,9 miliardy korun.
„Zvyšování deficitu ve třetím čtvrtletí v souladu s typickou sezónností výrazně zpomalilo. Celkově by podle nás měl být letos schválený celoroční schodek ve výši 310 miliard korun stále dosažitelný,“ okomentoval aktuální data analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Saldo státního rozpočtu za leden až září 2026
Výdaje státního rozpočtu na konci roku meziročně vzrostly o 82,4 miliardy korun [4,8 %]. Jejich nárůst v dosavadním průběhu letoška táhly hlavně váhově nejvýznamnější sociální dávky včetně důchodů [+25,7 mld. Kč]. Roli sehrály i kapitálové výdaje [+23,2 mld. Kč], ale i předsunutí platby na státní pojištěnce nebo meziročně vyšší odvody do rozpočtu EU [+16,3 mld. Kč].
Míra zadlužení vládních institucí mezičtvrtletně klesla o 0,3 %
Příjmy státního rozpočtu v kumulaci od začátku roku vzrostly meziročně o 41,7 mld. korun [+2,7 %] na 1,6 bilionu korun. K tomu přispívá hlavně pojistné na sociální zabezpečení [+38,8 mld. Kč / +6,5 % meziročně]. Za tím je pokračující růst platů a mezd. Citelně vyšší jsou příjmy z EU [+17,9 mld. Kč / +18,2 % meziročně]. Jako důvod se ukazuje dočerpávání již předfinancovaných projektů z loňska. To naznačuje pozitivní saldo s EU ve výši 16,2 miliardy korun.
„Meziroční dynamiku výnosu daně z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a fyzických osob, která zůstává viditelně kladná, letos ale oslabuje změna rozpočtového určení daní, které snížilo podíl státního rozpočtu na výnosech těchto daní ve prospěch obcí a krajů,“ doplňuje Gec.
I navzdory tomu fiskální politika vlády Andreje Babiše [ANO], jak říká, „šlape na plyn“ i přes solidní růst ekonomiky. A to přesto, že se prakticky nemění podíl veřejných kapitálových výdajů vůči hrubému domácímu produktu [HDP]. Tento podíl činí cca 3,5 procenta HDP každý rok.
Příjmy státního rozpočtu na konci září 2026
Celkové příjmy státního rozpočtu z daní zůstaly na loňské úrovni. Podle MF ČR je to dáno letošní změnou rozpočtového určení daní. To zvýšilo podíl obcí a krajů na výběru daní z příjmu fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty [DPH]. Dopad na státní rozpočet za tři čtvrtletí ministerstvo vyčíslilo na 25,2 miliardy korun.
Obce a kraje pozor! ČNB vám nově nabízí spořicí účet s 3,7% úrokem
Nejrychleji rostoucím daňovým příjmem pro státní rozpočet byla daň z příjmu fyzických osob. Její inkaso se zvýšilo meziročně o 7,2 procenta na 147,7 miliardy korun. K nárůstu přispělo zejména zvýšení mezd a platů.
DPH přinesla do rozpočtu 308,1 miliardy korun, to je o 4,1 procenta víc než před rokem. Do vyššího inkasa se podle ministerstva promítají vyšší výdaje domácností. Výběr daně z příjmu právnických osob se meziročně zvýšil o 1,7 procenta na 178,5 miliardy korun.
Spotřební daně přinesly do rozpočtu 125,9 miliardy korun, o procento víc než před rokem. K nárůstu přispěl zejména vyšší výběr spotřební daně z tabákových výrobků a spotřební daně z lihu, jejichž sazby se letos zvýšily.
Inkaso daně z minerálních olejů naopak meziročně pokleslo o 0,7 procenta na 61,2 miliardy korun. Na vybrané částce se negativně projevilo dočasné snížení daně, ke kterému vláda na jaře přistoupila kvůli rychlému zdražování paliv.
Analytici: Výraznější zlevnění benzinu a nafty regulace cen nepřinese
Na povinném pojistném stát vybral 637,6 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. Jeho růst je dán zejména zvýšením platů a mezd. Příjmy z EU meziročně vzrostly o 18,2 procenta na 116,4 miliardy.
Výdaje státního rozpočtu na konci září 2026
Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky. Stát na nich vyplatil 718 miliard korun, o 3,7 procenta víc než před rokem. Z této částky tvořily 554,3 miliardy výplaty důchodů. Z dalších dávek významně rostla podpora v nezaměstnanosti, na které stát vyplatil 20,5 miliardy korun, meziročně o 49 procent víc. Nárůst je daný změnami pravidel podpory, které platí od začátku roku.
Vláda plánuje škrty v podpoře v nezaměstnanosti. Výdaje rostou
Kapitálové výdaje se proti loňsku zvýšily o 15,6 procenta na 172,2 miliardy korun. Z toho 67,8 miliardy byly transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Ty se proti loňsku zvýšily o 4,4 procenta. Významný nárůst byl podle ministerstva financí také u investičních nákupů resortů obrany a vnitra.
Do výdajů na platy a související výdaje. Ty jsou meziročně vyšší o 8,9 procent [+10,3 mld. Kč]. V letošním roce promítly změny v odměňování vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů. Ty jsou platné od 1. ledna 2026. Roli sehrává i zvýšený objem prostředků na platy u ostatních skupin státních zaměstnanců o 10 procent od 1. dubna 2026.
Obsluha státního dluhu představovala na konci září pro státní rozpočet výdaj v objemu 74,0 miliardy korun. To je +9,2% růst nákladů ve výši +6,3 miliardy korun.
Už příští rok zaplatíme za obsluhu státního dluhu přes 150 mld. Kč
Schválený rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun. Loni stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy korun a byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.
–RED–
