Bulharský premiér Bojko Borisov [GERB] oznámil, že žádost Bulharska o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-II, bude přezkoumána až letos v červenci. Nikoli v dubnu, jak se původně předpokládalo. Bulharská vláda ale i tak pokračuje v úsilí co nejdříve přijmout euro. Kvůli tomu už schválila i vlastní akční plán.

Bulharský premiér aktuálně znovu vyzval banky, aby do doby, než bude prozkoumána žádost země o vstup do ERM-II, pečlivě sledovaly svou kapitálovou přiměřenost. A tím se vyhnuly případným novým překážkám pro přijetí eura.

„Termín není duben, ale červenec. To je chvíle, kdy bude kontrola obou žadatelů o vstup do mechanismu ERM-II, tedy Bulharska a Chorvatska,“ řekl Bojko Borisov novinářům po setkání s viceprezidentem Evropské komise Valdisem Dombrovskisem.

Bulharsko a Chorvatsko plánují přijetí eura v letech 2023 až 2024. Dva až dva a půl roku musí obě země zůstat v režimu ERM-II. Bulharsko, které se stalo členem EU v roce 2007, už splnilo většinu požadavků na vstup do eurozóny a bankovní unie. Má rozpočtový schodek pod tři procenta hrubého domácího produktu [HDP], nízký dluh a dlouhodobé úrokové sazby i mírnou inflaci.

Současná vládní koalice pod vedením strany Občané za evropský rozvoj Bulharska [GERB] formálně prosazuje proevropskou politiku, v praxi ale podle analytiků často jedná populisticky. Země se potýká i s vysokou mírou korupce. Z toho vyplývá, že mnoho zemí Evropské unie, včetně ČR, dodnes nezrušily dvoustranné smlouvy o ochraně investic.

Vstup do mechanismu ERM-II

Bulharská měna leva je už delší dobu napojena na vývoj kurzu eura. Země ale ještě nesplnila požadavek úspěšné rekapitalizace dvou místních soukromých bank. U nich loni Evropská centrální banka [ECB] zjistila nedostatek kapitálu.

ECB loni v červenci po kontrole místních bank oznámila, že pátá největší banka v Bulharsku First Investment Bank [Fibank] by měla zvýšit kapitál o 263 milionů eur [6,6 mld. Kč], menší Investbank pak o 52 milionů eur [1,3 mld. Kč].

Obě tak mají učinit do konce dubna. Fibank mimo jiné plánuje získat 200 milionů leva [2,6 miliardy Kč] na místní burze. Bulharský finanční regulátor však ve čtvrtek odmítl plán finančního ústavu Fibank schválit, což vyvolalo nervozitu, zda se podaří dodržet časový harmonogram rekapitalizačního plánu. Banka uvedla, že v krátké době plán upraví a znovu odešle regulátorovi.

Eurozóna má dnes 19 členů. Naposledy její řady rozšířila Litva, která přijala euro v roce 2015. Obecně platí, že před přijetím eura se daná země musí zapojit do ERM-II. To znamená, že musí dva roky udržovat kurz domácí měny k euru v povoleném fluktuačním pásmu od stanoveného středního kurzu. Teprve pak může zavést euro. Bulharsko původně plánovalo, že do ERM-II a do bankovní unie eurozóny vstoupí na konci dubna.

V roce 2014 došlo v Bulharsku ke krizi bankovního systému. Zkrachovala tehdy 4. největší BG banka – KTB [Kooperativna Targovska Banka]. Po ní zůstaly pohledávky ve výši asi čtyř miliard eur [100 mld. Kč]. Banka prostřednictvím většinového majitele C. Vasileva „obsluhovala“ politické zákulisí za pomoci nekrytých úvěrů. Vláda následně musela za pomoci úvěru dotovat fond pojištění vkladů téměř do výše pohledávek. Vysoký podíl toxických aktiv a rizikových úvěrů, které byly zjištěny, bylo způsobeno selháním dohledu centrální banky – BNB. V roce 2016 se uskutečnily hloubkové zátěžové testy bulharských bank realizované novým vedením BNB. V souvislosti s přípravou právě na vstup do ERM-II probíhal v roce 2019 screening největších bulharských bank pod dohledem ECB.

Jak jde ekonomika Bulharska

Bulharsko je členem Evropské unie od 1. 1. 2007. Je nejchudší zemí EU, prosazuje co největší stupeň integrace a kohezní politiku EU. Bulharsko je od vstupu do EU až dosud pod dohledem kontrolního a verifikačního mechanizmu Evropské komise [EK]. Komise kontroluje stav jeho soudnictví, vymahatelnost práva a antikorupční opatření a legislativu.

Bulharsko dlouhodobě dosahuje záporného salda zahraničního obchodu. V posledních pěti letech dovozy převyšují vývozy o deset až patnáct procent. Hodnota vývozů mírně přesahuje 50 procent hrubého domácího produktu [HDP] země. Největším obchodním partnerem Bulharska jsou od roku 2007 členské státy EU. V roce 2018 představovaly země EU 2/3 celkové obchodní výměny Bulharska. Vývoz Bulharska do zemí EU tehdy vzrostl o 9,1 procenta.

Bulharsko má i tak dlouhodobě záporné saldo v obchodě se zeměmi EU. Daří se mu ho však snižovat. Nejvíce vyváží do Německa, Itálie, Rumunska, Řecka, Belgie a Francie, které tvoří 67,5 procenta vývozu do členských zemí EU. Ze zemí mimo EU vyváží Bulharsko nejvíce zboží do Turecka. Největší dovozci do Bulharska v roce 2018 byly Německo, Itálie, Rumunsko, Španělsko a Řecko. Ze zemí mimo EU to jsou Rusko, Turecko a Čína.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here