Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] klesl hrubý domácí produkt [HDP] ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,7 procenta a meziročně o jedenáct procent. Negativní vývoj českého HDP byl způsoben především poklesem zahraniční poptávky.

Zpřesněný odhad potvrdil historicky nejhorší výkon českého HDP ve druhém čtvrtletí. Hrubá přidaná hodnota [HPH] byla mezičtvrtletně nižší o 9,4 procenta. K poklesu HPH došlo ve všech odvětvích ekonomiky. Ve zpracovatelském průmyslu došlo k poklesu o 14,7 procenta, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 17,5 procenta. V ostatních činnostech o 23,1 procenta.

„Největší podíl na tom [na poklesu výkonu ekonomiky, pozn. red.] měla zahraniční poptávka s příspěvkem -7,9 procentního bodu. A dále spotřební výdaje domácností, které přispěly -2 procentními body. Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby,“ říká ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

HPH meziročně klesla o 10,9 procenta. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu [-18,2 %]. Dále pak ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [-20,5 %]. Pozitivní příspěvek zaznamenalo jedině odvětví informačních a komunikačních činností [+1,1 %].

Propad českého HDP je hlubší, než se odhadovalo

Pokles českého hospodářství byl tak nakonec mírně horší, než jak ukazoval předběžný odhad HDP z konce července. Podle předběžného odhadu ČSÚ klesl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Meziročně propadl o 10,7 procenta.

„Mírná revize však nemění nic na tom, že pokles tuzemské ekonomiky byl v druhém čtvrtletí historicky nejhlubší. Důsledky koronavirové pandemie se přitom podepsaly na téměř všech složkách HDP. Výjimkou byl pouze nárůst vládní spotřeby, která odrážela expanzivní politiku vlády snažící se kompenzovat zavedená restriktivní opatření,“ vysvětluje ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.

Zázrak se nekoná. HDP ČR, ale i dalších států prudce klesl

Podle něj však ekonomika již opět roste. Oživení se navíc děje nejen ve spotřebitelském sektoru, ale také v odvětví průmyslu, a to dokonce rychleji, než se původně čekalo.

„Klíčové období však máme ještě před sebou, a tím je blížící se podzim. Nejsledovanějším bude samozřejmě další vývoj koronaviru. Již nyní se počty nakažených zvyšují a s koncem letních prázdnin spojených s návratem do škol a zaměstnání se na tom pravděpodobně moc nezmění,“ dodává Martin Gürtler.

To si dle jeho názoru uvědomují i podnikatelé, především pak ti v oblasti služeb a obchodu, kteří se obávají opětovného uzavření ekonomiky nejvíce a jejich důvěra v další hospodářský vývoj klesá. Jakkoli český index nákupních manažerů v srpnu vystoupal na úroveň 49,1 bodu z předchozích 47,0 bodů. Podle analytiků za mírným nárůstem stojí obnovující se výroba. Poptávka ale stále zůstává slabá a nové zakázky dále klesají.

Zahraniční poptávka ve druhém čtvrtletí

Podle ČSÚ na straně poptávky byl meziroční pokles HDP ve 2. čtvrtletí ovlivněn především nižší zahraniční poptávkou, ale také klesajícími spotřebními i kapitálovými výdaji. Na meziročním poklesu HDP o 11,0 % se negativně podílela spotřeba domácností, investiční výdaje a zahraniční poptávka. Pozitivně přispívaly, jak již bylo řečeno, jen rostoucí výdaje vládních institucí. I ty však ale jen mírně.

Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně i meziročně o 4,8 procenta. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 6,3 procenta oproti předchozímu čtvrtletí a o 7,6 procenta oproti stejnému čtvrtletí minulého roku. Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 1,5 %, meziročně rostly o 1,8 %.

Jak si stálo saldo zahraničního obchodu aj.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 2. čtvrtletí meziročně snížilo o 56,5 miliardy korun na 44,1 miliardy korun. Což je nejnižší hodnota od 2. čtvrtletí 2012. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 20,7 procenta, meziročně o 23,3 procenta. Meziroční pokles vývozu byl ovlivněn hlavně obchodem s pryžovými a plastovými výrobky, se stroji a zařízeními a s dopravními prostředky. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 17,6 procenta, meziročně o 18,2 procenta. Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl.

Objem mzdových nákladů ve 2. čtvrtletí meziročně klesl o 2,3 procenta. V tuzemsku bylo ve 2. čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5 340 tisíc osob. Celková zaměstnanost klesla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,4 procenta a meziročně o 1,9 procenta. Počet odpracovaných hodin byl mezičtvrtletně o 7,8 procenta nižší, meziročně klesl o 10,7 procenta.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here