Čínská ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o rekordních 18,3 procenta. Mezikvartálně pak čínská ekonomika vzrostla o 0,6 procenta. Vyplývá to z dat čínského statistického úřadu, který uvedl, že čínská ekonomika těží z růstu poptávky doma i v zahraničí a pokračující vládní podpory pro menší firmy.

Analytici upozorňují, že čísla jsou do určité míry zkreslená, protože kvůli pandemii čínská ekonomika před rokem v prvním čtvrtletí zaznamenala největší hospodářský propad za desítky let. Loni v prvním čtvrtletí zaznamenala čínská ekonomika pokles o 6,8 procenta, kvůli šíření koronaviru totiž musely zavřít obchody a některé továrny.

Čínská ekonomika hlásí za první čtvrtletí propad o 6,8 procenta

Aktuální meziroční tempo růstu i tak bylo nejvyšší od roku 1992, kdy Čína začala tento údaj sledovat. Jde tak o impozantní ekonomický výsledek, o kterém si většina ekonomik nyní může nechat jen zdát. Ostatně oproti většině ostatním velkým ekonomikám Čína udržela růst již loni. Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla její ekonomika meziročně o 6,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí rostla 3,2% tempem, ve třetím 4,9%.

Čína loni vyšla z krize jako vítěz. Čínský HDP vzrostl o 2,3 %

Analytici i přesto upozorňují, že ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku, kdy už bylo v plném proudu zotavení ekonomiky, letos v prvním čtvrtletí hrubý domácí produkt [HDP] Číny stoupl „jen“ o 0,6 procenta. Což je podle nich jeden z nejpomalejších růstů za poslední desetiletí. V anketě agentury Reuters očekávali růst o 19 %.

Analytici taktéž očekávají, že rychlé tempo čínského oživení v dalších čtvrtletích zpomalí. Čínská vláda se totiž bude muset snažit dostat pod kontrolu finanční rizika v přehřátých částech ekonomiky. K hlavním rizikům patří růst úvěrů v selhání u státních čínských bank.

Čínská ekonomika a další vývoj

Mluvčí statistického úřadu Liou Aj-chua na dnešní tiskové konferenci uvedla, že čínská ekonomika letošní rok zahájila na pevných základech. Inflace by se přitom podle čínských představitelů výrazně zvyšovat neměla. Což je další rozdíl oproti vývoji v USA nebo Evropě.

Může eurozóna uniknout globální inflaci? Spíš ne, než ano

Liou Aj-chua dále argumentovala tím, že zpracovatelský průmysl, prodej aut a výdaje spotřebitelů se od loňského března, kdy komunistická strana oznámila vítězství nad koronavirem a umožnila, aby se otevřely továrny a obchody, již dostaly nad úroveň před pandemií. Oživení podle ní podpořil hlavně vývoz.

Čína ve výši přebytku obchodní bilance loni překonala Německo

Aktuálně nejvytíženějším čínským průmyslem a nejžádanějším čínským vývozem jsou ochranné zdravotnické prostředky a testy na covid. Velký zájem je dále o polovodiče, kterých se nedostává po celém světě.

V Číně roste i spotřeba. Vláda tlačí národní výrobky

V poslední době roste v Číně i spotřeba. Spotřebitelé se vracejí do restaurací, nákupních center i autosalonů. Aktuálně v Číně přitom běží kampaň proti vybraným západním výrobcům oblečení a obuvi. Čínské televize odvysílaly záběry, na nichž Číňané trhají oblečení západních značek, jako je H&M, a zapalují sportovní obuv firem, jako je třeba Nike. Odpor vůči dříve obdivovanému sortimentu vyvolala kritika otrocké práce menšinových Ujgurů na bavlníkových plantážích v severozápadní provincii Sin-ťiang.

Čína pořádá minuty nenávisti proti H&M, Nike i dalším firmám

„Pokud budete bojkotovat bavlnu ze Sin-ťiangu, budeme my bojkotovat vás,“ zní aktuální heslo čínských spotřebitelů.

Čínská média nyní propagují domácí značky jako Li Ning, Anta, Peak a Meters/bonwe s tím, že primárně využívají bavlnu ze Sin-ťiangu. Což je výslovně uvedeno na jejich produktech a vyzývají k jejich nákupu. Čínský technologický gigant Tencent zároveň ukončil spolupráci s britskou luxusní značkou Burberry, která například navrhovala kostýmy pro největší čínskou videohru Honor Of Kings.

Rizika tady ale zůstávají

Někteří analytici upozorňují, že další oživení čínské ekonomiky není jisté, protože globální poptávka je slabá. Některé vlády opět zavádí karanténní omezení narušující podnikání a obchod. Čínský technologický průmysl ohrožují dále sankce ze strany USA, které některým čínským firmám, jako je například Huawei, blokují přístup k čipům a dalším technologiím.

Měření sil mezi Čínou a USA nabývá stále ostřejších obrysů

I přesto analytici podle ankety agentury Reuters odhadují letošní celoroční růst HDP na 8,6 procenta, Mezinárodní měnový fond [MMF] počítá s růstem o 8,4 procenta.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here