Inflace bude kulminovat začátkem příštího roku. Až 10 % podniků předpokládá propouštění. A doba rozpočtového provizoria nesmí přesáhnout tři měsíce. To jsou závěry stanoviska Národní rozpočtové rady [NRR].
NRR včera [2.12.] ve svém Stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky shrnula aktuální ekonomický vývoj a pojmenovala hlavní rizika současného ekonomického vývoje ve vztahu k veřejným financím.
Začneme inflací. Zde se NRR odvolává na Českou národní banku [ČNB], podle které inflace v Česku bude kulminovat již začátkem příštího roku. Pak by se měla „stabilizovat“.
„U domácností se historicky rekordní očekávání dalšího růstu cen propisuje do obav ze zhoršení vlastní finanční situace. Rostou i obavy ze ztráty zaměstnání. Což by ve výsledku mohlo oslabit aktuálně robustní spotřebitelskou poptávku,“ uvádí NRR ve svém stanovisku.
Zde členové NRR upozorňují na riziko. Vychází přitom ze skutečnosti, že současný ekonomický růst Česka, jakkoli chabý, je tažen zejména spotřebou domácností. Nikoli zahraničním obchodem, s nímž česká proexportní ekonomika roste i padá.
Další fakt je, že v aktuální 5,8% inflaci za říjen není v plné výši zahrnuto zdražení energií a analytici upozorňují až na 10% růst potravin v následujících měsících. Vycházejí přitom z růstu cen zemědělských komodit na světových trzích. Ty jsou aktuálně na svém pětiletém maximu. Přičemž zdražují i další komodity, jako jsou energie a průmyslové kovy.
„Zdražování plánuje nejen 42 procent průmyslníků a čtvrtina poskytovatelů služeb, ale i polovina obchodníků. To jsou rekordně vysoká čísla od počátku zveřejňování průzkumů, které se datuje do roku 1993,“ shrnuje výsledek současného dění ve svém stanovisku NRR.
Po průmyslu a stavebnictví akcelerovaly ceny už i v zemědělství
To vše může mít zásadní dopady do spotřeby domácností. Přičemž svoji roli sehrává i vývoj na trhu práce. Zde NRR konstatuje: „Průmyslové podniky neplánují rozsáhlejší propouštění. Stabilně ho očekává pouze deset procent podnikatelů. Ve službách je ale situace horší. Počet zaměstnanců hodlá snižovat více než čtvrtina oslovených podnikatelů.“
Doba rozpočtového provizoria nesmí být dlouhá
NRR se, jak jí ukládá zákon, detailně zaměřuje i na vývoj českých veřejných financí. Uvádí, že fiskální politika nyní prochází významným předělem. Odkazuje na nově formující se vládu, která dle ní klade větší důraz na rychlejší tempo fiskální konsolidace.
„NRR toto hodnotí pozitivně. Avšak dokud není představena konkrétní konsolidační strategie a jednotlivé kroky, které mají ke zlepšení veřejných financí přispět, nelze vyhodnotit realističnost tohoto záměru,“ uvádí NRR.
Zároveň důrazně připomíná, že přepracování návrhu státního rozpočtu znamená aktivaci rozpočtového provizoria. Což již i potvrdila dosluhující ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. O zavedení rozpočtového provizoria informovala ihned poté, kdy nově ustanovený sněmovní rozpočtový výbor odsunul projednání státního rozpočtu na novou vládu.
„Pokud bude doba využití institutu rozpočtového provizoria krátká, do dvou, maximálně tří měsíců, převáží pozitiva z rychlejší konsolidace nad negativy,“ vyslovila se NRR.
Zároveň varuje, aby rozpočtové provizorium negativně neovlivnilo čerpání dotací a nezastavilo rozjeté a naplánované investice. Ty jsou totiž pro oživení ekonomiky stejně tak důležité, jako poptávka po českém zboží a službách ze zahraničí.
NRR přidává ještě jeden doušek. Podle ní musí nová vláda rozpočtové provizorium komunikovat velice transparentně. To proto, aby nedošlo ze strany zahraničních investorů k jeho interpretaci jako důsledku politické nestability. To by totiž znamenalo prodražení již tak drahých dluhů, s nimiž Česká republika pracuje. O budoucích dluzích ani nemluvě.
Schodek státního rozpočtu 2021
Další bod, který stanovisko NRR analyzuje, je aktuální vývoj státního rozpočtu. Jeho tempo zadlužení vzhledem k podzimní vlně covidu-19 přitom opět přidalo na tempu. Jedním z důvodů je, že vláda opět aktivovala podpůrné programy kvůli proticovidovým opatřením. Potíž ale je, že na tyto podpory nejsou vyčleněny žádné peníze. Výsledek je, že vzaly za své „sny“ o tom, že deficit státního rozpočtu letos skončí ve schodku pod 400 miliard korun.
„Vzhledem k tomu, že během prosince nelze očekávat pokles výdajových tlaků na státní rozpočet ani významnější akceleraci příjmů, přesáhne jeho saldo s vysokou mírou pravděpodobnosti 400 miliard korun,“ potvrzuje NRR.
I tak se snaží držet v pozitivním duchu: „Původně plánovaný deficit ve výši 500 miliard korun, který však byl jen velmi hrubě odhadnut, nebude naštěstí naplněn.“
V případě dalších složek systému veřejných rozpočtů NRR očekává, že rozpočty místních vládních institucí vykážou mírný přebytek. Důvod k nadšení to však není, protože přebytky sebere deficit systému veřejného zdravotního pojištění.
To nejlepší závěrem. A tím jsou vyšší daně
Kdo si vzpomene na předvolební debaty, v nichž se zástupci všech politických stran a hnutí zaklínali tím, že oni rozhodně nebudou zvyšovat daně, může být zklamán. Zvyšování daní je již současnou realitou. Například nepřímé daně v podobě odvodů na sociální a zdravotní pojištění významně vzrostou již příští rok v lednu. Podle NRR Česko ale nemá jinou možnost, než zvednout i daně přímé.
Podle NRR nadále zůstává hlavní problém českých veřejných financí vysoká strukturální nerovnováha. Strukturální deficit za letošní rok se podle ní bude pohybovat kolem 5,3 procenta HDP. To je zhruba 320 miliard korun.
Tento typ deficitu se dle NRR nebude významně snižovat [ne jistým, pozn. red.] ekonomickým růstem [na který při zadlužování země sázela dosluhující vláda, pozn. red.], ale bude nutné přijmout takzvaná diskreční opatření. Což jsou podle NRR změny ve výši veřejných příjmů a výdajů.
„Vzhledem k rozsahu [strukturální] nerovnováhy se NRR i nadále domnívá, že její redukci nebude možné realizovat jen úpravou výdajové strany, ale bude nutné přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů,“ uvádí rozpočtová rada.
Pokud by nebylo zcela zřejmé, co onou strukturální nerovnováhou rozpočtová rada myslí, zjednodušeně řečeno jí lze vysvětlit například vysokými výdaji na starobní důchody či zvyšující se platy zaměstnanců ve veřejné sféře. Na druhé straně pak nízkými daňovými příjmy státu z důvodu rostoucí inflace, narušených subdodavatelských vztahů a vůbec celkově nejistým budoucím vývojem ekonomiky doma i v zahraničí.
Daniel Tácha
Všechny výše uvedené hrozby jsou reálné, ale desítky let se zarytě mlčí o prohospodařených zdrojích (zhruba 60 bln CZK , bez sankčních úroků ) (srovnej se současným zadlužením).
Tyto ztráty lze rozdělit do tří období:
Za 1:
Bolševický gang s jejich východními ochránci od roku 1945 (Německou okupaci nepočítám z důvodu, že tento gang přistoupil na potupné vyrovnání válečných reparací, aby se udržel jeden z členů (NDR) při jistém druhu existence.) No a znárodňování poctivých podnikatelů (od drobných živnostníků po T. Baťu) mělo vliv , že se zájmová politicko silová skupina mohla držet nad vodou až do konce roku 1989 a beztrestně až dodnes i když byli konečně vyhnáni z parlamentu i když už měla být tato organizace se všemi postihy za své minulé činění postavena mimo zákon a řádně finančně ohodnocena. (zhruba 50 bln. CZK)
Za 2. Devadesátá léta a vystoupení jiných zájmových skupin, (tentokráte bez vedoucí role státostrany, ale bez jejího postihu, část této skupiny byla na ni stále napojena), která s podporou vedení obnovené republiky provedla jistou doprobírku, toho co tu zbylo po jejich předchůdcích.
Tito se dají rozdělit do 3. skupin 1. Ti, kteří měli zájem na financích a poté zmizet (Daňové ráje atp) 2. skupina v první fázi měla přesvědčení, že jsou novi Baťové, ale po stránce odborné i dalších na takto velké sousto nestačila a když poznala svou situaci přešla na plán konečného řešení skupiny 1. Tyto dvě zájmové skupiny (spíše skupiny zájmových skupin) nás stály zhruba 15 bln. CZK bez příslušenství.
3. skupina zájmových skupin zatím vesele podniká. Jde o skutečně schopné osoby (až všehoschopné), které rozmnožili své jmění již relativně zákonnými způsoby, ale počátky jsou v postupech podobné hlavně v postupech počátku devadesátých. Jelikož se v některých oblastech kontroly hospodářství trochu přitvrdilo, tak části 3tí skupiny nezbývalo, než si vytvořit buď nepřímé politické krytí pomocí jejich financemi protlačených zákonodárců a u nich samých vybojovaných imunit. Případně přímého vstupu do mocenského prostředí (zeptejte se v Bruselu) Tato podskupina ze své prvoplánové činnosti připravila tu poctivě pracující část zaměstnanců a podnikatelů cca. o 5 bln. CZK bez příslušenství.
A to jsme mezi Čechy (nebo bývalými Čechoslováky).
Další obrovské uniky nám tvoří část zahraničních firem. Která provádí tzv. optimalizaci kapitálových operací. Horší část i optimalizací s daňovými rájí to jsou další biliony navýše (odhady Pir činí 300 mil CZK ročně.) částečně se k tomuto postupu odhodlalo i několik významných firem v českých rukou, které kdysi bývaly dávány všem za vzor.
A nakonec skuteční porušovatelé zákonů. Vyběrači fiktivních odpočtů DPH apod..
A teď se zamysleme kde bychom byli, kdybychom tyto chobotnice neměli. Případně byli včas pohnáni před nezávislý soud a donuceni neprávem nabyté majetky, případně jimi zaviněné ztráty vrátit. (To by pak nebyly ostudné důchody a vyhrožování, že jsou ještě nádherné apod.)