Úlevy na drahé energie se vrací v dalším zadlužování zemí EU

0
618
energie
Foto: Pixabay.com

Země Evropské unie se snaží ulevit domácnostem a firmám kvůli vysokým výdajům za energie. Některé snižují jejich zdanění, dotují chudší obyvatele nebo stanovují limity cen energií. Avšak to všechno něco stojí.

Dopady na státní rozpočty těchto opatření posuzoval u jedenácti členských zemí v článku Soaring power prices blow a hole in government budgets bruselský list Politico. Z jeho zjištění vyplývá, že v Irsku jde o částku ve výši minimálně 210 milionů eur [cca 5 mld. Kč]. Vůbec nejvíce pak za úlevy vydá Francie, která do předcházení rizik zdražování energií dá 20 miliard eur [cca 484 mld. Kč].

A své náklady má i Česko. To loni v listopadu a prosinci plošně odpustilo 21% daň z přidané hodnoty [DPH] na energie. Ztrátu pro státní rozpočet ČR list Politico ve své tabulce 11 unijních zemí vyčíslil na 7,9 miliardy korun. Přičemž zmínil i podporu v podobě zvýhodněných úvěrů a dotací. Tím to ale nekončí. Nová vláda nyní rozšířila a zvýšila takzvaný příspěvek na bydlení. Náklady na něj se tak zvýší na cca tři miliardy korun.

MPSV radí, jak na příspěvek na bydlení krok za krokem

Ministerstvo průmyslu a obchodu [MPO] pak chce dle posledních informací z úřadu do několika týdnů předložit návrh pomoci pro firmy potýkající se s vysokým nárůstem cen energií. Zprávu potvrdil minulý týden v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN]. Za řešení nabízí kompenzace z plateb za emisní povolenky nebo přeplatků na DPH. V diskuzi jsou podle něj i překlenovací úvěry od státních finančních institucí a půjčky od komerčních bank se státní zárukou.

Evropské země reagují na drahé energie různě

Podle odborníků za růstem cen energií stojí hned několik faktorů. Je to například růst ceny zemního plynu či přechod na nízkoemisní zdroje. Evropské země nastalou situaci řeší různě. Například Španělsko vzneslo požadavek na reformu unijního trhu s energiemi. Polsko zase požaduje přepracování systému emisních povolenek. To ale je běh na velmi dlouhou trať.

EK uznala jádro a plyn jako přechodové zdroje green dealu 

Krátkodobé řešení spočívá ve vynakládání velkých sum peněz na zmírnění dopadů růstu cen energií. A to i proto, že Evropská komise dala jasně najevo, že nehodlá během krize sama intervenovat. Avšak umožnila unijním zemím problém řešit právě ovlivňováním výše spotřebitelských výdajů.

„Každá evropská země na to, jak řešit vysoké ceny energií, jde jinak,“ uvedl člen bruselského think-tanku Bruegel Simone Tagliapietro.

Srbsko reguluje ceny potravin. ČR čeká bitva o DPH na energie

Rozsah opatření tak sahá od snížení daní ve Španělsku, příspěvků v hotovosti ve Francii, zastřešení cen tepla v Řecku a dalších zemích či výplaty příspěvku na efektivní nakládání s energiemi v Nizozemsku. A ceny energií reguluje i Maďarsko. To navíc přistoupilo stejně jako jiné evropské země k zastropování cen potravin. Tamní vláda tím zlevnila mouku, cukr, slunečnicový olej, mléko, vepřovou kýtu a kuřecí prsa.

Náklady na energie jsou vysoké a stále rostou

Bruselský list Politico upozorňuje, že většina vlád, která přistoupila k úlevám u energií počítá s tím, že jejich ceny na jaře začnou klesat. Podle odborníků na trhu s energiemi se ale jedná spíše o mylný předpoklad. List se přitom odvolává na analýzu ING banky.

„Ceny energií s největší pravděpodobností letos zůstanou na svých historicky vysokých hodnotách i nadále,“ uvádí analýza.

A navíc mohou ještě vzrůst. To platí hlavně pro zemní plyn, pokud nedojde k uklidnění na rusko-ukrajinské hranici. Hrozí i další průtahy ve spuštění plynovodu Nord Stream 2.

V konfliktu na Ukrajině hraje klíčovou roli zemní plyn. Proč?

„Pokud se podíváte na trh s futures kontrakty, cena plynu zůstává nadále vysoká. A to i bez započítání faktoru možného vypuknutí války na Ukrajině,“ potvrzuje Simone Tagliapietro.

Obdobně se nedávno na stránkách FinTag.cz vyjádřil investiční bankéř Tomas Michálek.

„Ceny energií dále porostou. Případně zůstanou na svých současných vysokých úrovních. Není totiž důvod, proč by klesaly. A důvod je likvidace neekologických zdrojů a neschopnost unie je nahradit jinými zdroji,“ uvedl.

Tomas Michálek: FED bude rozumný, opatrný a pomalý

„A když pánbůh nedá a nefouká a neprší, má celá Evropa problém, protože ji tlačí green deal. Přitom již není cesty zpět. Německo již zavřelo uhelné i jaderné elektrárny. Což platí i pro další evropské země. A to znamená, že se stáváme závislými na nestabilních zdrojích energií,“ dodal.

Náklady na energie se blíží nákladům na covid

Náklady na zastřešení cen energií, snížení daně a ostatní opatření dle listu Politico mnohde již překonávají výdaje rozpočtů v dobách pandemie. Což negativně dopadá na již tak zadlužené evropské země.

„Zde je pak otázka, jak dlouho mohou být daně u energií sníženy nebo jak dlouho může stát poskytovat štědrou podporu,“ tvrdí Tagliapietra.

ERÚ dodal MPO řešení pro energie. Zázrak se ale nestal

Podle něj jen náklady italských firem na energie letos zřejmě vzrostou z osmi miliard eur [cca 194 mld. Kč] v roce 2019 na 37 miliard eur [cca 896 mld. Kč].

„Stát tedy nemá žádnou možnost tyto náklady kompenzovat. A to mluvíme jen o průmyslu, nikoliv o domácnostech,“ dodal.

A problém s prohlubováním zadlužení nemá pouze Itálie, ale většina jižních zemí Evropy. Veřejné zadlužení činí v eurozóně více než 97 procent HDP a země jako Řecko, Itálie a Španělsko jsou zadluženy ve výši 120 procent HDP. I když existují unijní předpisy, které stanovují maximální hranici takového zadlužení na 60 procent, od března roku 2020 neplatí. Jmenované země jsou tak pro své zadlužení pod permanentním tlakem.

Komise znovu prosazuje návrat k jednotné unijní fiskální politice

Analytik ING vyjadřuje přesvědčení, že vlády by se proto měly zaměřit na budoucí cílená opatření pro nízkopříjmové obyvatele. A zároveň podporovat domácnosti a průmysl „k bezprecedentní změně chování“ tak, aby snížily spotřebu energií.

Řešením je snížit spotřebu a zajistit nové zdroje

Obdobně postupovala i nová vláda Česka, která navzdory tlaku ze strany hnutí ANO, odmítla snížení DPH u energií pro jeho plošnost. Argumentovala tím, že úlevy by mířily i k těm, kteří je vůbec nepotřebují. A taktéž by stát vyšly na podstatně více než „jen“ tři miliardy korun ve zvýšeném příspěvku na bydlení.

Podle odborníků v případě cen energií je třeba řešit jak peníze, tak samotné energie. To znamená jejich spotřebu, jak zdůrazňuje Tagliapietra: „Lidé neradi slyší, jak mají žít, ale vlády musí najít vhodný způsob, jak spotřebitelům vysvětlit, aby snížili spotřebu energií.“

EK uznala jádro a plyn jako přechodové zdroje green dealu 

Podle něj to již pochopilo i mnoho evropských firem. Hlavně pak těch průmyslových, na které dopadají vyšší ceny energií vůbec nejvíce.

„Tyto společnosti přesunují výrobu na víkendy, nebo vyrábějí jen v omezený počet dnů v týdnu,“ říká.

Čtvrteční zatmění Slunce ovlivnilo produkci energie z fotovoltaiky

To vše jsou podle něj sice vhodná opatření, podstatu problému ale nevyřeší. Což si uvědomují například představitelé evropských zemí.

„Ano, tato nezbytná opatření mají okamžitý efekt, ale neměli bychom pustit ze zřetele globální pohled na strukturu evropského trhu s elektřinou,“ uvedla například francouzská ministryně pro životní prostředí Barbara Pompili.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here