Potraviny ještě zdraží, ale ne už tak hrozně jako teď

0
313
potraviny
„Zahnání hladu je přece jen větší priorita, než když někde vyhyne nějaký brouček. Prostě, jak se říká, bližší košile než kabát," říká v debatě ABCD investora agrární analytik Petr Havel / Foto: Roman Chlupatý, AlterEko

„Potraviny ještě zdraží, už teď ale vidíme, že některé zemědělské komodity již začaly i zlevňovat,“ říká v debatě ABCD investora agrární analytik Petr Havel. Nedostatku potravin se pak dle něj v Evropě obávat nemusíme.

Petr Havel říká, že svět nemá problém s nedostatkem zemědělských komodit, problémy ale mají ty země, které v minulosti spoléhaly zejména na dovoz z Ukrajiny. Ani v tomto případě potíž nespočívá v nedostatku zemědělských komodit, ale spíše v logistice. Tedy v jejich přesunu z Ukrajiny do cílových zemí.

„Například letošní celosvětová sklizeň pšenice se odhaduje na 780 milionů tun. Ukrajina produkuje několik desítek milionů tun, takže jsou to nižší desítky. Čili ten její podíl se trochu přeceňuje. […] A je docela možné, že ukrajinský export nahradí ruský export,“ vysvětluje Petr Havel debatě ABCD investora.

Podle něj svět nyní nemá problém – s výjimkou některých regionů – s obilovinami, ale zejména s olejninami. Ty ostatně považuje za dobrou příležitost k investicím. Ať už jde o sóju, řepku, slunečnici či palmový olej. Důvod je, že poptávka po nich rychle roste.

Potraviny ještě zdraží, ale už ne tak rychle

Petr Havel dále vysvětluje, že potraviny, které se nyní prodávají v obchodech, pocházejí ještě ze zemědělských surovin z loňského roku. Tedy z doby, kdy nebyly tak vysoké ceny energií, pohonných hmot, hnojiv, krmných směsí nebo osiva.

„Takže bych řekl, že ceny potravin v Evropě, v České republice, celosvětově ještě porostou. Ale už to nebude tak dynamicky, jako jsme toho svědky nyní,“ tvrdí s odkazem na to, že zemědělci a obchodníci růst vstupů do svých cen promítli, včetně nejistoty na komoditních trzích, kterou přinesla válka na Ukrajině.

Evropská komise hledá cesty, jak dostat obilí z Ukrajiny

Další důležitý faktor dle něj spočívá i v tom, že zemědělci po celém světě na současnou vypjatou situaci na komoditních trzích již zareagovali. Produkci obilí zvýšila například Kanada, ale i Česká republika. V Česku už loni na podzim zemědělci oseli meziročně o jedenáct procent více pšenice.

„Celosvětově se i při výpadku Ukrajiny očekává u pšenice 5% propad. A to není nic dramatického. U olejnin se naopak očekává nárůst produkce o deset procent. A za tím stojí vyšší poptávka po nich,“ tvrdí s dodatkem, že i zemědělci flexibilně reagují.

Putin se chlubí rekordní sklizní obilí. Ukrajinci tvrdí, že ho krade

Podle něj je jasné, že do vývoje promluví další dění na Ukrajině. Odhaduje, že Ukrajinci letos oseli zhruba 70 procent svých zemědělských ploch. Důležité bude, zda je s ohledem na válečný konflikt s Ruskem sklidí. Zda nedojde k poškození osetých polí nebo výpadku pracovních sil.

Evropa produkuje dostatek zemědělských komodit

Podle Havla aktuální zdražování produkce zemědělců spočívá hlavně ve zdražování jejich nákladů na produkci. To platí převážně pro vyspělý svět. I přesto jsou dle něj země, které jsou energeticky soběstačné a mají dostatek ropy. Ceny zemědělských prvovýrobců u nich proto nerostou takovým tempem.

„A pokud globální objem letošní sklizně vzroste, tak už nyní vidíme na termínovaných obchodech, že ceny některých zemědělských komodit klesají. To znamená, že ovlivní i ceny ostatních producentů, jejichž situace už tak příznivá není,“ vysvětluje.

Podruhé ti hajzlové snad už nepřijdou, doufá ukrajinský farmář

Co se týče Evropy, ta dle něj produkuje dostatek základních zemědělských komodit.  Výjimka jsou pouze exotické suroviny, jako je káva a palmový olej.

„Jinými slovy Evropa nemá žádný racionální důvod, aby třeba měnila své osevní postupy. Kdyby do Evropy neproudily komodity odnikud, Evropa si je vyprodukuje. […] Určitý problém spočívá v závislosti na dovozu hnojiv, zejména z Ruska nebo třeba krmných směsí,“ říká.

I to má dle něj řešení. Jedním z nich je určitý ústup od snahy o co nejzelenější ekonomiku. Odhaduje proto změnu přístupu evropských politiků k „ortodoxně environmentálnímu zemědělství“.

Válka na Ukrajině obnažila otázku, jak nakrmit svět

„Ta politika zůstane nadále zelená, ale její odstín už nebude tak hutný. Zahnání hladu je přece jen větší priorita, než když někde vyhyne nějaký brouček. Prostě, jak se říká, bližší košile než kabát,“ vysvětluje s dovětkem, že tlak na ochranu klimatu bude pokračovat, jen se některé kroky o rok až dva odloží.

„A možná ta současná situace i zreální někdy až naivní představy o tom, co všechno lze dělat pro přírodu, protože někdy se ta urputná snaha o záchranu přírody obrací právě proti přírodě,“ říká závěrem Petr Havel.

Daniel Tácha

Pozn. red.: FinTag.cz je mediálním partnerem debat ABCD investora. Ta poslední si pozvala, jak je zmíněno na začátku videa, šest odborníků, jež nabízejí svůj pohled, jak za současné situace zvolit správná aktiva do investičního portfolia.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here