Barcelona zdaní kurýrní služby. Jsou neekologické

7
barcelona
Foto: Pixabay.com

Barcelona od příštího roku uvalí speciální daň na provozovatele rozvážkových a kurýrních služeb ve městě. Tamější politici argumentují jejich negativními ekologickými dopady. A chtějí i narovnat podmínky pro kamenné obchody.

Vedení města zdaní rozvážkové firmy, protože při svých aktivitách ve městě často zabírají veřejný prostor a jejich činnosti negativně dopadají na životní prostředí. Podle zastánců daně rozvážkové služby zhoršují dopravu a ovzduší ve městě.

„To, že balíček o váze 300 gramů doveze domů vůz vážící více než tunu, je něco, co si tato planeta nemůže dovolit,“ uvedl náměstek barcelonské starostky Ady Colauové Jordi Martí.

Jeho kolega, náměstek odpovědný za rozpočet Jaumea Collboniho dodal, že daň srovná i podmínky mezi provozovateli elektronických prodejních platforem a kamennými obchody. Podle něj by mělo být normální, že rozvážkové služby budou výrazně dražší než nakupování v kamenném obchodě.

Podle výpočtu barcelonské radnice se v posledních letech výrazně zvýšila obsazenost míst určených pro vykládky zboží, to městu zvyšuje náklady. Nárůst jde podle vedení města na vrub rozvážkových a kurýrních firem.

Barcelona si vezme 1,25% daň

Nový odvod dostal přezdívku „daň Amazon“. Bude se totiž týkat velkých rozvážkových firem aktivních v prodeji přes internet. Daň odvedou společnosti s příjmy nad jeden milion eur [cca 2 436 000 Kč] na území Barcelony. Daň zaplatí celkem asi 26 firem. Mezi nimi i americká společnost Amazon a přepravní firmy DHL a UPS. Firmy odvedou 1,25 procenta z příjmů generovaných na území Barcelony.

V Česku nabízí své zboží podle Heureka.cz cca 50 tisíc e-shopů

Nová daň na rozvážkové služby vstoupí v platnost jen pár měsíců před komunálními volbami, které proběhnou koncem května. Podle deníku El País se současné levicové vedení barcelonské radnice, v jejímž čele stojí starostka Ada Colauová, vyznačuje právě snahami o regulaci působení internetových platforem. Anebo alespoň těch, které se negativně promítají do života města. Příkladem jsou rozvážkové služby.

Radnice se již zasadila o přísnější regulaci platforem pro krátkodobé turistické pronájmy, například Airbnb či taxislužeb jako Uber. Čelila za to kritice, že omezuje volnou soutěž na trhu. I za novou daň na rozvážkové služby ji mnozí kritizují. Naopak jiní ji vítají. Tvrdí, že jakmile daň zásilkové služby přenesou na zákazaníky, ti si rozmyslí, zda si nechají domu přivést „tři rohlíky dodávkou“.

Zásilkové firmy řeší více environmentálních otázek

Rozmach rozvážkových služeb ale nedopadá na životní prostředí pouze v podobě emisí z vozů, byť mnohé z nich zejména v USA přecházejí na elektrododávky, ale také na odpadové hospodářství. Cíl zásilkových firem by proto měl podle odborníků spočívat i v omezení používání jednorázových kartonových krabic a plastů.

Totéž vyžadují samotní spotřebitelé, kteří cítí odpovědnost za životní prostředí. I proto se značky jako Clorox, Haagen, Dazs a Seventh Generation vracejí k obalům ze skla, hliníku a oceli. Tedy k obalům, které lze vrátit, vyčistit a znovu použít.

Růst zásilkového prodeje ukazuje na potřebu udržitelných obalů

Podle odborníků z hlediska nakládání s obaly musí jinak přemýšlet i marketéři. Jistě, velká krabice evokuje u zákazníka velký objem zboží uvnitř, například pracího prášku. Ve skutečnosti by stejné množství prášku ale mohlo být v polovičním obalu. Příkladem budiž firma Amazon, která v USA drží 40% podíl online obchodu. Ta zredukovala objem obalového materiálu od roku 2015 o 900 tisíc tun. To odpovídá zhruba 1,6 miliardy krabic.

–ČTK/RED–

1 komentář

  1. Kdybych měl čas, docela bych si započítal. Vzal bych první situaci a první stav. Všichni sedí doma a v podstatě nic nedělají. A třeba jídlo dělá poměrně velká kuchyň s vyspělou gastrotechnikou. Ta je inženýry navrhovaná, aby byla efektivní nejen energeticky, ale i z hlediska produktivity. Pak to naloží takový na obrázku, ale může i na větším stroji s větším báglem a objede s tím zákazníky. Výpočet by byl, kolik energie to spotřebuje. Druhý případ v první situaci. Takový zdroj výrobků tu není a všichni doma vytáhnou hrnce, pekáče a zapnou spotřebiče různých tvarů, typů a kvalit a tvoří jídlo (vaří, pečou, smaží) v malém. Opět kolik energie se spotřebuje (odpad surovin nepočítaje). Pak situace číslo dvě, případ první. Lidé sedí doma, moc toho nedělají, jen si topí na nohy a klikají na výrobky v několika málo velkoskladech. Pak to někdo rozveze. Kolik energie takový velkosklad a rozvoz spotřebuje. Situace dvě a stav druhý. Internetový obchod neexistuje. Existuje obrovské množství obchodů a obchůdků a stánků, které se vytápějí, musí se v nich dokonce i celodenně svítit a do nich a ven se courají zákazníci pátrající například po něčem, co by jim slušelo. Plus jejich doprava a energie na výrobu a údržbu všech jejich dopravních prostředků. No, nepočítal jsem to, ale intuice mi říká opak, než tvrdí tamní vláda. Právě v obou situacích první stavy jsou z hlediska ochrany životního prostředí, tedy nároků na energie, efektivnější – si myslím. Ne ty druhé, které chce vláda podporovat. Ovšem přiznám se, nepočítal jsem to. Ale stálo by to za to, v rámci sledování politiky to udělat.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here