Rusko ubralo na tempu růstu deficitu státního rozpočtu

1826
rozpoctu
Foto: Pixabay.com

Ruský rozpočet vykázal letos v únoru deficit 2,58 bilionu rublů [cca 755,8 mld. Kč]. Ještě loni v únoru byl v přebytku 415 miliard rublů [cca 120,4 mld. Kč]. Za propadem rozpočtu stojí výdaje na válku a pokles příjmů z prodeje ropy a plynu.

Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo financí. Čísla potvrzují předpovědi analytiků. Zatímco ještě loni Rusko těžilo z raketově rostoucích cen energií, letos o příjmy z nich přišlo. Ceny energií klesly a sankce západu mu znemožňují prodávat plyn a ropu do západních zemích. Odběratelé jako Čína nebo Indie tyto finanční ztráty vykompenzovat nedokáží. Významnou roli v hospodaření Ruska hrají i výdaje na válku na Ukrajině. Rusku se ale i tak v únoru podařilo ubrat na rekordním deficitu státního rozpočtu z ledna.

Rusko prohloubilo deficit rozpočtu, ale už ne rekordně

Příjmy Ruska z prodeje ropy a plynu se za leden a únor ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížily o 46,4 procenta na 947 miliardy rublů [cca 275 mld. Kč]. Celkové rozpočtové příjmy klesly o 24,8 procenta. Naopak výdaje stouply o 51,5 procenta na 5,74 bilionu rublů [cca 1,66 bil Kč.].

Ministerstvo financí přestalo loni zveřejňovat měsíční údaje o rozpočtu. Dnešní zpráva podle agentury Reuters ale naznačuje, že měsíční rozpočtový schodek v únoru klesl na 821 miliard rublů [cca 238 mld. Kč] z lednových rekordních 1,76 bilionu rublů [cca 510 mld. Kč].

Předpovědi se naplnily. Rusko má problémy s financemi

Ministerstvo financí rovněž oznámilo, že ve státním fondu národního blahobytu bylo k 1. březnu 147,2 miliardy USD [cca 3,2 bil. Kč]. To odpovídá zhruba 7,4 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Před měsícem však bylo ve fondu 155,3 miliardy USD [cca 3,4 bil. Kč]. Ministerstvo dodalo, že utratilo 131,7 miliardy rublů [cca 38,2 mld. Kč] z fondu na pokrytí rozpočtového deficitu.

Ruská centrální banka varuje před dalším propadem

Snížení měsíčního deficitu může zmírnit obavy trhu ze zpřísňování měnové politiky. Ruská centrální banka varovala, že další prohlubování rozpočtového deficitu by ji mohlo přinutit zvýšit úrokové sazby ze současné úrovně 7,5 procenta. Nejbližší zasedání měnového výboru se bude konat 17. března.

Guvernérka banky Elvira Nabiullinová tento měsíc oznámila, že banka prodlouží omezení u výběrů hotovosti v zahraničních měnách a převodů peněz do zahraničí. To banka zavedla v loňském roce v reakci na hospodářské sankce, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho útoku na Ukrajinu.

Rusko má plynu dost. A tak plynofikuje venkov

Nabiullinová rovněž varovala před možnými „systémovými riziky“ v ruském bankovním sektoru v důsledku snahy komerčních bank kompenzovat loňský propad zisků. Znepokojení vyjádřila například kvůli poklesu standardů při poskytování hypotečních úvěrů.

Ruským bankám v loňském roce klesl zisk v úhrnu asi o 90 procent na 203 miliard rublů [cca 60 miliard Kč]. Ředitel odboru ruské centrální banky pro bankovní regulaci a analýzu Alexander Danilov nicméně předpověděl, že letos by zisk mohl dosáhnout 1,5 bilionu rublů [cca 440 mld. Kč].

–ČTK/DNA–

1 komentář

  1. Tento článek je nesmírně důležitý pro pochopení věcí příštích. Válka, to je pro ekonomiku to stejné, jako středověké pouštění žilou pro člověka. Vytěžíte suroviny, vyrobíte energii, s tím i vojenský výrobek, pak ho dopravíte na frontu a bum. Zmizí jako pára nad hrncem. V dobách míru je to to stejné, jen to leží v muničáku a stroje v garážích, samozřejmě se s nimi i cvičí. Ovšem v míru je to důležité pro odstrašení. Takže na otázku kdy každá válka skončí, je vždy jednoduchá odpověď. Až dojdou peníze na její financování. A zde jsou síly docela vyrovnané. Rusko krvácí ve výdajích na obyvatele násobně víc, ale zase hraje o všechno. Protistrana, což je EU, USA a Čína (stojící na obou stranách současně) násobně méně, ale jak je vidět na konkrétních krocích politiků, berou ji i s obyvateli tak, že to v podstatě není jejich válka. A podezírám je, že se už nemohou dočkat až skončí. A je jim vcelku jedno jak, protože zadlužení státních financí přesáhlo únosnou mez pro běžný hospodářský život (ne válečný stav), tak mají sami starostí nad hlavu, zvláště když vědí, co ještě navíc bude poválečná obnova stát. Mně osobně se to začíná jevit, že klíčovou úlohu v tom bude hrát Čína, která za současné hospodářské nejistoty začíná mít objektivně velké hospodářské potíže a tak má do jisté míry strach, aby se Rusko nepoložilo. Proto ho, k nelibosti USA, skrytě podporuje. Pořád se nemohu zbavit pocitu, že si jednoho dne tato velká impéria, než aby se sama dále hospodářsky ničila, řeknou, už toho bylo dost a začne rozparcelovávání nešťastné Ukrajiny. Tedy za situace, že všechna vydrží přibližně stejně dlouho válku v různých formách financovat. Což se zatím jeví, protože penězovody ještě nevyschly. Ale teprve po roce válčení je to pochopitelné. Z dějinných zkušeností vyplývá, že totální zmar by nastal až po čtyřech až pěti letech intenzívního válčení.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here