Změny v DPH podnítí další růst inflace, tvrdí analytici

631
DPH
Foto: Redakce FinTag.cz

Sjednocení snížených sazeb daně z přidané hodnoty [DPH] na 14 procent a přesun části položek do základní 21procentní sazby jednorázově zvýší inflaci o půl až jeden procentní bod. Shodli se na tom analytici.

Česká televize [ČT] v pondělí [10.4.] uvedla, že podle návrhu Ministerstva financí ČR [MF ČR] by se měly nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent sloučit na 14 procentech. Zároveň by se některé položky přesunuly ze snížených sazeb do základních. Vzhledem k tomu, že si vláda od změn DPH slibuje, jak uvedla ČT, o 24 miliard korun vyšší daňové inkaso, jednoznačně jde o další zdražení. To značí i vyšší inkaso z DPH pro státní rozpočet.

Přičemž už nyní současné zdražování přináší státu na DPH významné výnosy navíc. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun. Což byl meziroční nárůst o 15,6 procenta. Celkově do státního rozpočtu tato daň přispěla částkou 345,2 miliardy korun. Z vybrané daně z přidané hodnoty získává 64,38 procenta státní rozpočet. Dalších 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje. Daň patří k hlavním daňovým příjmům státu. Dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa.

Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek

MF ČR dnes [11.4.] ale upozornilo, že úpravy DPH ještě posoudí předsedové koaličních stran společně s dalšími opatřeními pro konsolidaci rozpočtu. Podle premiéra Petra Fialy [ODS] nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.

Co říkají analytici ke změnám DPH

Změny DPH a zejména posuny některých položek do vyšších sazeb, jako je například vodné a stočné, kde ministerstvo financí navrhuje změnu ze současné 10% sazby na 21% sazbu, ale i další navýšení, jako je třeba vyšší daň na léky, podle ekonomů znovu podnítí růst inflace.

To tu ještě nebylo. Vodné a stočné s 21% DPH

„Nemyslím si, že by symbolické snížení dolní sazby o jeden procentní bod někdo zaznamenal v nižších cenách. Avšak přesun některých položek z desetiprocentní sazby do základní už poznat bude. Ale samozřejmě zboží a služeb v současné desetiprocentní sazbě rozhodně není málo, takže na cenách bude taková změna vidět docela dobře i v případě přesunu do 14procentní sazby,” uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

„Celkově může být inflační efekt přesunů mezi sazbami přes půl procentního bodu,” dodal.

Někteří ekonomové ale hovoří docela smířlivě. Podle nich dražší služby a zboží donutí domácnosti ještě více šetřit, než šetřily dosud. Hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil upozornil, že čistě ekonomicky působí růst daní protiinflačně, protože se do ekonomiky dostává méně peněz.

„Cenovky konkrétního zboží dotčeného zvýšením DPH by sice v momentě účinnosti těchto změn narostly, ovšem z širšího pohledu by se inflační tlaky naopak snížily,“ tvrdí.

Stanjura chce vyšší DPH na léky i bezlepkové potraviny

Přesto i on uvádí, že změnami DPH opět vzroste inflace: „Očekával bych tedy nárůst celkové inflace o méně než jeden procentní bod v momentě účinnosti, ale o to rychlejší následný pokles.”

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je pro uskutečnění změn v DPH nyní vhodná doba. To proto, že mnoho obchodníků má vyšší marže oproti dlouhodobému průměru, zatímco spotřeba domácností klesá.

„Část změn se tedy zřejmě odehraje snížením marží v maloobchodě, čímž se tolik nezvýší cenová hladina,” míní Pavel Sobíšek.

Maďarsko, Lotyšsko a Česko: Kamarádi s nejvyšší inflací v EU

I on ale vylučuje, že zdražení služeb a zboží skrz DPH by nakonec přispělo k poklesu inflace. Jeho odhad jejího růstu je zhruba o půl procentního bodu.

Daň z přidané hodnoty stoupne v průměru o 0,8 procenta

Podle Sobíška je odhad dodatečného inkasa DPH ze strany MF ČR ve výši +24 miliard korun konzervativní.

„Naše výpočty ukazují, že pokud by se uskutečnily přesuny mezi sazbami tak, jak ministerstvo navrhuje, došlo by ke zvýšení průměrné sazby o 0,8 procentního bodu. Částka 24 miliard korun, o níž se má zvýšit roční inkaso DPH, představuje asi 0,7 procenta roční soukromé spotřeby,” uvedl.

Naopak podle Víta Hradila je navýšení inkasa o 24 miliard korun naopak uvěřitelný odhad. Petr Dufek předpokládá, že za předpokládaným nárůstem inkasa DPH bude fundovaný odhad ministerstva financí, který se dá jen těžko rozporovat.

Hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group Vladimír Pikora upozornil, že ministr financí Zbyněk Stanjura původně tvrdil, že důvodem pro změny v DPH je zjednodušení systému daní, nikoli vyšší inkaso.

„Zvýšení daní navíc přiživí inflaci v době, kdy je stále velmi vysoká. Zvýšení inkasa DPH sice pomůže rozpočtu, ale není to řešení rozklížených veřejných financí. Tím by bylo snížení vládních výdajů,“ uvedl.

Vím, co děláme. Máme své strategie, říká premiér Petr Fiala

Podle něj je pro státní rozpočet zpráva o tom, že změny v DPH zvýší inkaso státního rozpočtu o 24 miliard korun, jistě dobrá. Avšak také říká, že pokud deficit státního rozpočtu jen za první tři měsíce letošního roku přesáhl 166 miliard korun, neřeší se tím vůbec nic.

„Problémem státní kasy nejsou příjmy, ale naopak výdaje, které je potřeba osekat,“ uzavřel.

–ČTK/RED–

Aktualizace: Ministr financí Stanjura se dnes ohradil proti tomu, že změny v DPH jsou návrhem ministerstva financí nebo jeho samotného. Podle něj zveřejněné údaje představují analytické výpočty ministerstva financí, na jejichž základě koalice teprve posoudí případné změny. Dle jeho slov návrh možných změn tak teprve vzejde z debaty koaličních stran.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here