Analýza: Zvolení Trumpa neohrozí jen Ukrajinu, ale i Evropu

1920
Trumpa
Exprezident Donald Trump zdraví své příznivce na stadionu Williams-Brice v Columbii, hlavním městě státu Jižní Karolína. / Foto: Donald J. Trump For President 2024, Inc.

Donald Trump se znovu dere na politické výsluní. Kdo by to byl řekl potom, kdy Trumpa mnozí političtí komentátoři i jeho oponenti už odepsali. Primárky v jednotlivých amerických státech ale ukazují na něco docela jiného. 

Je to dominance exprezidenta Trumpa. Pokud by se ale Trump opět stal pánem Bílého domu, počítejme s tím, že v zahraniční politice USA nastanou zásadní změny. Nebyla by ohrožena pouze další vojenská pomoc bojující Ukrajině, ale rovněž Evropa. Její vztahy s USA by nejspíš doznaly zcela nové podoby. Stranou by pak jistě nezůstala ani Čína, která je nyní v úzké kooperaci s Ruskem. Avšak popořadě…

Republikánské primárky ve státě New Hampshire, které Donald Trump vyhrál, když porazil Nikki Haleyovou, stvrdily sílící pozici amerického exprezidenta. Právě ve státě New Hampshire byly šance Haleyové zřejmě největší. Přesto tam Trumpa nedokázala porazit i přes slušný zisk. Získala 43,6 procenta hlasů, Trump 54,6 procenta. Haleyová i přes vzájemnou animozitu ale nechce z primárek odstupovat. A Trump ji do toho ani netlačí.

Na druhé straně Trumpovi ale pomohl krok guvernéra Floridy Rona DeSantise, který z primárek odstoupil. Přičemž to dlouho vypadalo, že se vzhledem k jeho slušné popularitě, avšak nejspíš jen na Floridě, stane hlavním Trumpovým vyzývatelem. To se však nestalo. Floridský guvernér naopak podpořil kampaň Donalda Trumpa.

Kdo se nakonec dostane do Bílého domu?

Nyní je velmi pravděpodobné, že o Bílý dům se nakonec znovu utkají Trump s úřadujícím prezidentem Joem Bidenem. Znovuzvolení Donalda Trumpa se přitom jeví v tuto chvíli jako více pravděpodobné, protože mu nahrávají objektivní okolnosti. Patří sem především neschopnost Bidena řešit ožehavé otázky spojené zejména s imigrací do USA. A i přes solidní růst americké ekonomiky ani Američané nezůstali ušetřeni dopadů inflace. Trump se tak má proti čemu vymezit. Dlouhodobě i poukazuje a využívá četné Bidenovy verbální přešlapy. Zpochybňuje i jeho zdravotní způsobilost vykonávat druhý prezidentský mandát.

Novým prezidentem USA se stal „stroj na přežblepty“ Joe Biden

Co se týče problému imigrace, kdy počet ilegálních běženců překročí i 10 000 osob za den, už v roce 2018 Trump pohrozil, že uzavře mexicko-americkou hranici. A nyní hrozí znovu. Což u Američanů přirozeně rezonuje, zejména pokud také sledují situaci v Evropě. Už v kampani za první zvolení byla nelegální migrace jedním z ústředních Trumpových témat. Svým nezaměnitelným způsobem voličům sliboval, že pokud se stane prezidentem, tak vyexpeduje všechny ilegální imigranty z USA. Po svém zvolení se pustil do stavby zdi na mexické hranici.

Odhlédneme-li od skutečnosti, že je opravdu s podivem, že jak republikáni, tak demokraté „nevyprodukují“ mladší a vitálnější kandidáty, když těm současným je kolem 80 let, případné zvolení Trumpa šéfem americké administrativy nejspíš nejenže zamíchá vývojem války na Ukrajině. Zřejmě i přinese poměrně razantní změny v další spolupráci s evropskými partnery. Ostatně v tomto duchu se před pár dny vyslovil i český prezident Petr Pavel.

Pokud v listopadových prezidentských volbách Trump zvítězí nad svým demokratickým kandidátem, je velmi pravděpodobné, že poměrně dramatické změny nastanou i ve vztahu USA k Evropě. V prvé řadě by se Trump zaměřil na Ukrajinu. S největší pravděpodobností by omezil objem vojenské pomoci Kyjevu.

Redefinování vztahů s Evropou

Sice se nedá předpokládat, že by ji úplně stopnul i přes hlasy horlivého izolacionistického křídla republikánů, nicméně i tak by se nyní jednalo, kdy Ukrajina pomalu přechází na defenzivní vedení války, o nepříznivou zprávu pro Kyjev s ještě horší perspektivou do budoucna. Podporu pro toto rozhodnutí by Trump nejspíš našel. Republikáni už v loňských volbách ovládli Sněmovnu reprezentantů Kongresu. Což mu jednoznačně nahrává.

Ukrajinu šokují slova o možném ukončení finanční pomoci USA

I když se americký byznysmen chvástá, že by jako prezident vyřešil konflikt na Ukrajině do 24 hodin, musí realisticky brát v potaz, že v této fázi žádná ze stran nechce přikročit k mírovým jednáním, každá pochopitelně z jiného důvodu. Nejen Ukrajina by však mohla za Trumpa tratit.

Ukrajina válku nejspíš nevyhraje, ale Rusko také ne

Donald Trump by nejspíš i oprášil své hrozby z prvního prezidentského mandátu. Tehdy prohlašoval, že USA mohou Severoatlantickou alianci [NATO] opustit, protože ji vlastně táhnou sami a evropští spojenci do ní nepřispívají dostatečným objemem financí.

Od té doby se však kvůli válce na Ukrajině poměrně mnoho změnilo. Ostatně i Česko se po dvaceti letech dostává zhruba zpět na vynakládání 2% hrubého domácího produktu [HDP] na obranu. Pobaltské státy také překročily hranici dvě procenta s 2,5% perspektivou výdajů na obranu v budoucnosti. A mnohé státy jako třeba Polsko již překračují tři procenta.

Poláci kupují zbraně v Koreji. Spojenci jsou zklamaní

I když mohou být brány jako předvolební, přesto Trumpovy některé veřejné proklamace v této souvislosti varují. Na nedávném shromáždění v Las Vegas prohlásil, že v případě napadení USA by jim spojenci nepřišli na pomoc. To přesto, že je k tomu zavazuje článek číslo pět Severoatlantické smlouvy. A ten explicitně hovoří o tom, že útok proti členskému státu se považuje za útok proti všem. Z toho plyne, že pokud by Trump zvítězil ve volbách, tenze v NATO se znovu zvýší. Buď zvýšíte vaši finanční účast, nebo odejdeme z NATO, protože USA se v něm být nevyplatí, nejspíš by znovu tlačil na Evropu.

Zahradí soudy Trumpovu cestu do Bílého domu?

Trumpovu cestu, kterou si postupně znovu proklesťuje do Bílého domu, však může zastavit vyšší moc. V tomto případě sehrávají důležitou roli soudy, které vede. Trumpa viní mimo jiné z ovlivňování výsledků voleb v Georgii v roce 2020 či mu přičítají k tíži události spojené s násilným vniknutím Trumpových příznivců do Kapitolu v lednu 2021. Nicméně realisticky vzato odejde Trump pravděpodobně s podmínkou a peněžitým trestem, těžko si představit, že by takto politicky vlivný člověk mohl skončit nakonec na mnoho let za mřížemi.

Policie při útoku na Kapitol zasahovala příliš mírně, tvrdí kritici

Je nicméně velká otázka, zda by Trump v případě opětovného volebního triumfu v listopadových prezidentských volbách dokázal šmahem vyřešit vlastní, tedy americké nahromaděné problémy, kterých je v současné době více než dost. Obecně lidé slyší na halasná razantní prohlášení, jichž pouští Trump do veřejného prostoru skutečně více než dost. Nicméně již zmíněné problémy se nedají vyřešit ze dne na den. Ale jen promyšlenou a koncepční politikou.

Petr Duchoslav, novinář, publicista a někdejší šéfredaktor on-line Security magazínu

1 komentář

  1. Super lež od bolševiků, euhujerů, ukronácků apod. lůzy ! Nová provládní dezinformační Rudá práva mají i se svými poskoky opět pré. To od puče89 s opilci po balkonech o něčem svědčí .. Načpak byl převrat89, když se ještě horší hay .. dostali k moci. K. Kryl když spatřil vénu láhev na hradě tak se vyděsil, zhrozil co je to za zlý sen a pomocníkovi StB=Kokta řekl. Jsem tebou velmi zhnusen, nešťasten .. proto studenti nedemonstrovali bez tebe i chátry77, aby vy horší hay.., ještě větší zločinné curw.. jste chtěli nyní vládnout … Znechucen, nešťasten, že demonstrace byly zbytečné … odjel steskem umřít do svého „mníšku“. Za éry vény flašky se nesměly protestsongy K. Kryla nikde hrát, více pasovaly na popučovou dobu, než před převratem89. Až véna láhev spravedlivě odešel do pekla, tak se něco málo hraje. Dnešní hrůzovláda má z textů K.K. taky strach jsou totiž i o nich.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here