Vystoupení Spojených států ze Světové zdravotnické organizace [WHO] přimělo její vedení k omezení výdajů na platy i redukci managementu. WHO hospodaří s rozpočtem 4,2 miliardy USD [cca 93,7 mld. Kč] ročně. USA přispívají asi 21 %.
Od příštího roku ale přestanou. Některým pracovníkům tak nabídla WHO podle jejího generálního ředitele Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse odchod do předčasného důchodu, jiní přejdou na nižší pozice a některých se dotkne rozvázání pracovního poměru. Důvod je budoucí omezení příjmů WHO od největšího přispěvatele USA. Ty se podílely na rozpočtu organizace z jedenadvaceti procent.
„Očekáváme, že tato opatření přinesou do konce roku úspory ve výši více než 165 milionů dolarů,“ řekl tento týden Tedros Adhanom Ghebreyes na rozpočtovém výboru WHO, na který naváže zasedání Světového zdravotnického shromáždění WHO konané příští týden.
165 milionů dolarů úspor značí v přepočtu zhruba 3,7 miliardy korun. Avšak už nynější rozpočet WHO ve výši 4,2 miliardy USD [období 2026-27] znamená už teď, jak uvedl Tedros, pro sekretariát organizace extrémně obtížná rozhodnutí.
Musk odhalil mrtvé duše v čerpání penzí a dávek. Trump mu důvěřuje
Řekl, že s podobně „nízkým rozpočtem“ podle něj hospodaří třeba jen ženevská nemocnice HUG [Hôpitaux Universitaires de Genève]. Což je jedna z pěti univerzitních nemocnic ve Švýcarsku. K tomuto přirovnání ho zřejmě vedlo sídlo vedení Světové zdravotnické organizace, které je rovněž ve švýcarské Ženevě.
„A očekává se, že WHO bude sloužit celému světu se stejným rozpočtem jako jedna nemocnice ve středně velkém evropském městě,“ dodal.
Navíc i zredukovaný rozpočet má zajištěné financování jen z 60 procent. A to i za předpokladu, že členské státy se na setkání příští týden shodnou na zvýšení svých povinných příspěvků.
Světová zdravotnická organizace omezí management
Platy pracovníků WHO se podle Tedrose Adhanoma Ghebreyese sníží zhruba o 25 procent.
„To ale nutně neznamená, že se sníží počet zaměstnanců celé organizace o 25 procent,“ dodal s tím, že bez propouštění se úsporná opatření ale neobejdou.
Pomoc USAID byla klíčová. Humanitární programy opouštějí další dárci
K nejvýraznějšímu propouštění dojde u zaměstnanců v centrále společnosti, tedy zmíněné Ženevě. Plánovaná reorganizace podle Tedrose přinese úsporu ve vrcholovém managementu ze stávajících čtrnácti odborných týmů nově na sedm. A počet oddělení se zmenší z nynějších 76 nově na čtyřiatřicet. Zároveň jmenoval vedoucí těchto týmů, které v centrále nadále zůstanou s platností od poloviny letošního června.
„Nový tým byl vybrán po velmi pečlivém zvážení tak, aby byla zajištěna rovnováha pohlaví a geografické zastoupení,“ vysvětlil šéf WHO.
Vybrané české neziskovky jsou v tísni. USA neposílají peníze
Dále WHO zavře některá z regionálních center, kanceláří. To především v rozvinutých zemích, tedy těch s vysokými příjmy, kde se již bez její podpory obejdou, vysvětlil.
„Upřímně řečeno, nemůžeme dělat všechno,“ podotkl.
WHO bez členských příspěvků USA
Nařízení o vystoupení Spojených států z WHO podepsal americký prezident Donald Trump hned v den svého nástupu do úřadu 20. ledna. A nešlo o žádné překvapení. Kritikou směrem k fungování WHO nešetřil ani ve své předvolební kampani. S její prací nebyl spokojený už při svém prvním prezidentském mandátu, kdy vystoupení také podepsal. Ale na konci své prezidentské funkce, kdy nařízení jeho nástupce Joe Biden zrušil v prvních dnech od uvedení do Bílého domu. Proces opuštění organizace trvá jeden rok od podání oznámení o vystoupení z ní.
Text Trumpova nařízení o vystoupení USA z WHO uvádí „její nevhodné postupy při pandemii covidu-19, která vznikla v čínském městě Wu-chanu“. Dále dokument jmenuje neschopnost organizace reagovat na další zdravotní krize ve světě. Rovněž kritizuje neschopnost vedení přijmout nutné reformy a její způsob vedení považuje americký prezident za chaotické. Trump mimo to několikrát v minulosti nařknul WHO z toho, že podléhá politickým vlivům ze strany jejích členských států.
Odmítli vakcínu proti covidu, tak museli jít. Teď se mohou vrátit
Světová zdravotnická organizace je zdravotní agenturou OSN a má 194 členských států, které jí každý rok povinně přispívají na její aktivity a provoz. Spojené státy dlouhodobě patří k jejím největším přispěvatelům. To je jedna z věcí, která vadí prezidentu Trumpovi. Významné finanční prostředky agentura získává od neziskových organizací a jiných donátorů. Mezi nejvýznamnější dárce patří Nadace Melindy a Billa Gatesových.
Veronika Táchová
