Německý Spolkový sněm včera [18.9.] schválil letošní státní rozpočet. Ten počítá s výdaji 502,5 miliardy eur [cca 12,2 bilionu Kč]. Téměř 82 miliard eur [cca 2 biliony Kč] v něm Němci profinancují z půjček – to je dvakrát více než loni.
Další desítky miliard eur si vypůjčí vláda přes zvláštní fondy na obranu a infrastrukturu. Německo osm a půl měsíce fungovalo v rozpočtovém provizoriu kvůli pádu vlády kancléře Olafa Scholze [SPD] loni v listopadu. A následným předčasným parlamentním volbám letos v únoru. O rozpočtu na příští rok by se mělo hlasovat do konce roku.
Nová vláda kancléře Friedricha Merze [CDU], kterou tvoří Křesťanskodemokratická unie CDU/CSU a Sociálnědemokratická strana Německa [SPD], vznikla v květnu. Na konci června jí ministr financí Lars Klingbeil [SPD] předložil návrh rozpočtu na letošní rok, který včera poslanci schválili poměrem 324 hlasů pro ku 269 proti.
Návrh rozpočtu na příští rok podpořili poslanci vládních stran CDU/CSU a SPD. Opoziční strany Alternativa pro Německo [AfD], Zelení a Levice hlasovaly proti.
„Hlavní cíl rozpočtu je vrácení hospodářského růstu do Německa,“ uvedl ministr financí Klingbeil s tím, že země nezaznamenala růst hrubého domácího produktu [HDP] dva roky po sobě.
Zadlužování zemí EU pokračuje i letos. A roste i zadlužení Česka
HDP Německa přitom klesl i letos ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Meziročně propadl o 0,2 procenta. Pokles překvapil, protože ještě v prvním čtvrtletí německý HDP vykázal mírný růst. Ekonomové to ale vysvětlili intenzivním obchodem s USA v době, kdy ještě neplatila cla amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Německo se potýká s hospodářskými problémy od vypuknutí války na Ukrajině. Podle nedávné studie švýcarské centrální banky německou ekonomiku válka na Ukrajině zasáhla vůbec nejvíce v Evropě. Projevila se růstem cen energií, zvýšenou inflací [zejména potraviny, uvádí studie, pozn. red.] i vyššími výdaji na zvládání uprchlické krize, podporu Ukrajiny a vlastní vojenské výdaje.
Opozice rozpočet kritizuje
Představitelé nejsilnější německé opoziční strany Alternativa pro Německo [AfD] tvrdí, že schváleným rozpočtem vláda kancléře Merze „ukradla Němcům budoucnost“.
„Prostě pokračují v prosazování zelené politiky. Podporují levicové nevládní organizace v absurdních projektech rozvojové pomoci. Zvyšují náklady na migraci a schvalují nadměrné platby do EU a zbytku světa. Prostě pokračují v plavbě na té ´zelené lodi bláznů´,“ uvedla šéfka AfD Alice Weidel.
AfD v Německu dál posiluje. Teď je na zhruba 25 % jako vládní CDU/CSU
„Německem se valí lavina bankrotů. V první polovině roku 2025 zbankrotovalo 12 009 firem, což je o 12,2 procenta více než v roce 2024. Merzova vláda selhává i v našich firmách. Hrozí zničení malých a středních podniků a ztráta nespočtu pracovních míst,“ doplnila.
AfD, kterou v květnu německá civilní tajná služba označila za pravicově extremistickou stranu, dlouhodobě kritizuje vysoké zadlužování země. Podle postkomunistické Levice vláda dělá, jako by „byli ti nejchudší největším problémem pro tento rozpočet“.
Němci dál zvyšují zadlužení
Strany současné německé vlády se ještě před vznikem kabinetu dohodly na reformě takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které brání přílišnému zadlužování země. Cílem bylo především zajistit dostatek peněz na obranné výdaje. Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP. Už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Komentář: Druhý den po volbách se v Německu změnila politická situace
A tak kromě 82 miliard eur [cca 2 biliony Kč] financovaných z půjček přímo v rozpočtu přibude ze zvláštních fondů dalších více než 61 miliard eur [cca 1,5 bilionu Kč]. Do fondů si Německo peníze také vypůjčí na mezinárodních trzích.
Vládní strany se již dříve dohodly i na vzniku zvláštního fondu pro investice do infrastruktury. V něm bude 500 miliard eur [cca 12,1 bilionu Kč]. Tyto peníze si rovněž půjčí. Úvěr má Německo čerpat dvanáct let.
CDU/CSU a SPD se spřáhly se Zelenými. Ignorují výsledky voleb
Včera poslanci navíc schválili příslušný prováděcí zákon k infrastrukturnímu fondu. Peníze mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.
Už v březnu poslanci ještě ve starém složení Spolkového sněmu dvoutřetinovou většinou změnili ústavu, aby vznik obou fondů umožnili. Stalo se tak těsně po předčasných volbách, kdy bylo jasné, že v novém složení Spolkového sněmu by „reformu“ dluhové brzy a další zadlužení neprosadili.
Nové peníze na zbraně, investice a Ukrajinu schválil i Bundesrat
Na konci července schválila vláda kancléře Merze návrh rozpočtu i na příští rok, o kterém by se mělo začít na plénu Spolkového sněmu debatovat příští týden. Schválit by ho měli poslanci do konce roku.
Nálada v Německu není vůbec dobrá
Německo začalo ekonomicky ztrácet v roce 2022, kdy ruská vojska vstoupila na území Ukrajiny. Stejně jako Česko i Německo si prošlo zdražováním a vysokou inflací. To Němcům podstatně snížilo hodnotu jejich úspor a zvýšilo náklady na život. Rostoucí životní náklady budí u našich západních sousedů obavy i nadále. To potvrdila aktuální studie pojišťovací společnosti R+V Versicherung.
„Dopady rostoucích životních nákladů vyvolávají podle studie obavy u 52 procent Němců. I když inflace oslabila, zůstává pro Němce nadále strašákem,“ uvedl vedoucí studie Grischa Brower-Rabinowitsch.
Politico: Německo nemá problém jen s Ruskem, ale už i s Čínou
„Strach z rostoucích životních nákladů obsadil první příčku už po patnácté v řadě,“ dodal.
Na druhém místě – shodně se 49 procenty – se umístily obavy z přetížení státu následkem migrace a strach ze zvyšování daní či krácení dávek. V případě migrace je přitom znát rozdíl mezi spolkovými zeměmi na západě Německa a těmi, které byly před rokem 1990 součástí Německé demokratické republiky [NDR]. Na západě má strach z přetížení státu migrací 47 procent respondentů, na východě 56 procent.
Kvůli nedostupnému bydlení si dělá starosti 48 procent respondentů a o procentní bod méně má strach z toho, že ve světě se moc koncentruje stále více v rukou autoritářských vůdců. Na druhé straně poklesla míra „průměrného strachu ve společnosti“.
„Lidé jsou neustále konfrontováni s mnoha krizemi, vůči kterým jsou bezmocní. Němci si na tento stav zvykli, jsou takříkajíc unavení z krizí,“ vysvětlila politoložka Isabelle Borucká, která se podílela na studii.
Podle ní to ale neznamená, že by neměli lidé obavy z vývoje ve světě. Jen se více soustředí na „tady a teď“ a na vlastní finanční situaci.
–ČTK/RED–
