Výsledkům sněmovních voleb v Česku se před pár dny podrobně věnoval americký list The New York Times [NYT]. Výsledky voleb určily podle něj ekonomické těžkosti Čechů a jejich podpora, či nepodpora Ukrajincům a Ukrajině.
Autorkou článku Ex-Prime Minister Set to Return to Power in Czech Republic je Lara Jakes, která je korespondentkou NYT v Římě. Podle ní vítěz voleb, bývalý český premiér a miliardář Andrej Babiš, ve volbách využil ekonomické frustrace českých občanů. A soustředí se i na dopady války na Ukrajině na Česko.
„Pan Babiš spojil obavy válkou unavených Čechů, kteří se potýkají s vysokými náklady na život, se svým obviněním, že stávající středopravicová vláda utrácí za podporu Ukrajiny příliš mnoho,“ píše autorka článku.
Ani 30% cla USA neudělají víc škody v EU než covid či válka na Ukrajině
Upozorňuje, že i když se některé makroekonomické ukazatele v poslední době zlepšují, Andrejovi Babišovi nahrálo to, že se začaly zlepšovat příliš pozdě na to, aby trend voliči ocenili. Podle ní to byla právě ekonomická situace Čechů, která rozhodla o výsledcích voleb.
„Zatímco se stávající vláda Petra Fialy snažila snížit státní dluh, Češi za jejího vládnutí utrpěli vyššími daněmi a rostoucími cenami energií, zvýšením věku odchodu do důchodu a pomalým hospodářským růstem,“ uvádí Lara Jakes.
230,5 miliardy korun na podporu Ukrajiny
Podle ní vláda Petra Fialy navíc utratila v důsledku války na Ukrajině téměř 11 miliard dolarů [cca 230,5 mld. Kč]. Většina z těchto peněz podle ní šla na podporu uprchlíků z Ukrajiny. Nepatrná část z těchto peněz šla na českou muniční iniciativu.
Babiš opět zpochybnil český obchod s municí. Všímají si toho v zahraničí
[Pozn. red.: Autorka vychází nejspíš ze studie německého Kielského institutu pro světovou ekonomiku, který náklady Česka na válku na Ukrajině odhadl na zhruba tuto částku. / Co se týče částky, která šla na českou muniční iniciativu, tak do ní vláda Petra Fialy dala necelou miliardu korun. Celkem pak Ukrajinu podpořila vojenským materiálem za zhruba 8 miliard korun].
Autorka si ve svém článku všímá nejasných slov Andreje Babiše na adresu české muniční iniciativy. Píše, že i když Babiš slíbil, že program ukončí a převede pod Severoatlantickou alianci, po vyhraných volbách už to přímo nepotvrdil.
[Pozn. red.: Andrej Babiš nejdříve řekl, že hnutí ANO českou muniční iniciativu zruší, protože je netransparentní a „nikdo by neměl vydělávat jen proto, že je válka“. Munici pro Ukrajinu by podle něj měla nakupoval Severoatlantická aliance. Po jednání s prezidentem Petrem Pavlem, jehož blízký přítel Petr Kolář pracuje i pro české zbrojaře, Babiš svá slova mírnil, stejně jako horký kandidát na ministra obrany za ANO Lubomír Metnar. Namísto rušení iniciativy nyní zástupci ANO hovoří o důkladné revizi této akce.]
Investice do obrany
Podle Lary Jakes zůstává v Česku podpora Ukrajiny silná, ale i zmiňuje nedávné průzkumy, které ukazují, že více než polovina země se obává, že válka bude pokračovat ještě další roky. Případně, že přivede NATO do přímého konfliktu s Ruskem. Nevyřešenou otázkou jsou v Česku také investice do armády.
„Vedoucí představitelé hnutí ANO se staví proti zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, jak požadoval prezident Donald Trump, ale obecně uznávají, že NATO pomáhá české bezpečnosti,“ píší NYT.
Víc peněz do obrany? Potíž je v českém rozpočtu, armádě i EU
Hnutí ANO podle ní vyzývá k reformě Evropské unie a odmítá její návrhy týkající se migrace a klimatu, ale upřednostňuje setrvání v ekonomickém bloku. Také ale zmiňuje, že její případní koaliční partneři [SPD a Motoristé] chtějí, aby se vláda Andreje Babiše ve své zahraniční politice „více řídila“ premiéry Maďarska a Slovenska. Ti udržují styky s Moskvou a odmítají sankce EU proti Rusku a vojenskou pomoc Ukrajině.
Hlasy voličů v Česku na závěr
Lara Jakes ve svém článku zmiňuje i některé z českých voličů, s nimiž osobně mluvila. Píše o šestatřicetileté účetní Lucii Hesové z pražského předměstí, která hlasovala pro hnutí ANO. Ta vítá například to, že podpora Ukrajiny ze strany NATO brání ruské expanzi, podle ní ale podpora Ukrajiny a Ukrajinců v Česku „musí být omezena“.
O mimořádný pobyt na pět let zatím požádalo 80 tisíc Ukrajinců
Autorka článku cituje i Boleslava Vyšina [81], důchodce a bývalého vojáka, který volil koalici Stačilo! Svou volbu vysvětlil tím, že vláda Petra Fialy „dělá vše pro to, aby zatáhla český lid do války proti Rusku.“
Také ale zmiňuje jeho známou 72letou Irenu Benešovou. Ta uvedla, že hlasovala pro udržení současných středopravicových politiků u moci, protože „alespoň něco dokázali – na rozdíl od předchozích vlád“.
V článku NYT mimo jiných hovoří Daniel Hegedüs, ředitel pro střední Evropu v berlínském German Marshall Fund. Ten v něm říká, že návrat Andreje Babiše k moci odráží rostoucí polarizaci voličů. Ti se podle jeho názoru ocitají mezi neliberálními populisty a prozápadními demokratickými hodnotami. Což platí zejména pro východní Evropu.
Kde je premiér Petr Fiala? A co tam dělá? Ptá se Miroslav Kalousek
„V Polsku premiér Donald Tusk, liberální centrista, v roce 2023 porazil kandidáta nacionalistické strany Právo a spravedlnost. Avšak už v roce 2025 lidé zvolili prezidentem kandidáta strany Právo a spravedlnost. A na Slovensku se populistický premiér Robert Fico od svého prvního funkčního období v letech 2006–2010 vrátil k moci hned dvakrát,“ uvedl.
–RED–
