„O válečných konfliktech po celém světě informuji už od 60. let minulého století. Ale nikdy jsem se tak neobával, jako jsem se obával loni,“ píše ve svém komentáři zkušený a dlouholetý válečný zpravodaj, dnes editor BBC, John Simpson.
John Simpson nemá obavy ze světového válečného konfliktu jen kvůli rozsahu aktuálních sporů, ale proto, že jeden z nich nabývá velkého a nesrovnatelného rozsahu. Hovoří o válce na Ukrajině. Jeho komentář na serveru BBC pro FinTag přeložil Michal Achremenko.
—
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že by se současný konflikt v jeho zemi mohl vyvinout ve světovou válku. A po téměř 60 letech mé profesionální kariéry mám pocit, že má pravdu.
Členské země NATO se znepokojením sledují, jak Rusko narušuje podmořské kabely umožňující přenos dat, která udržují Západ v chodu. Ruské drony testují obranné systémy zemí NATO. Hackeři ovlivňují volby, narušují strategické služby a ohrožují činnost strategických firem.
Západní země jsou si jisty, že ruské tajné služby vraždí disidenty, kteří odešli na Západ. Rovněž dokázaly jejich účast na vraždě Sergeje Skrypala [bývalý ruský dvojitý agent pracující pro ruské a britské tajné služby, pozn. red.] v roce 2018. A došly k přesvědčení, že se tyto útoky konají s posvěcením nejvyšších ruských míst. To znamená samotného prezidenta Putina.
Útoky na sociální síť X přišly i z Ukrajiny, uvedl její majitel Musk
V roce 2025 se odehrávaly tři velmi rozdílné války. Samozřejmě na Ukrajině, kde podle Spojených národů zahynulo už 14 000 civilistů. V Gaze, kde izraelský premiér Benjamin Netanjahu pohrozil odvetou poté, co Hamás zavraždil 7. října 2023 1 200 lidí a zajal 251 rukojmí. Od té doby bylo zabito více než 70 000 Palestinců včetně 30 000 žen a dětí, jak uvádí zpráva ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem. Spojené národy tento údaj považují za spolehlivý.
Súdán, Kongo, Gaza, UA a další země. Ale jen jeden Trump
Dále probíhala krutá občanská válka mezi dvěma militantními frakcemi v Súdánu. V ní přišlo o život přes 150 000 lidí a asi 12 milionů lidí muselo opustit své domovy. Možná, že pokud by to byl jediný konflikt v roce 2025, svět by se snažil více, aby ho zastavil. Ale k tomu nedošlo.
Války, genocidy, živelné pohromy. Utrpení roku 2025 ve fotografiích
„Umím dobře řešit války,“ řekl americký prezident Donald Trump, když letěl do Izraele poté, kdy vyjednal příměří v Gaze. Pravda je, že tam nyní umírá o něco méně lidí. Navzdory příměří to však nevypadá na to, že by tato válka byla vyřešena.
I přes utrpení na Středním východě se může zdát divné, že se válka na Ukrajině odehrává na úplně jiné úrovni. Ale je to tak.
Než si začnete hrát s ohněm, ptejme se – proč vlastně?
Pokud pomineme studenou válku, většina konfliktů, o nichž jsem podával zprávy, byla jen malého rozsahu. Určitě ošklivé a nebezpečné, ale nikoliv tak zásadní, aby ohrožovaly mír na celém světě. Některé konflikty, například Vietnam, první válka v Perském zálivu, válka v Kosovu se mohly rozšířit, ale nikdy k tomu nedošlo.
Velmoci se vážně obávaly nebezpečí, že by lokální a konvenční konflikty mohly přerůst v jadernou válku.
„Kvůli vám nerozpoutám 3. světovou válku,“ vzkázal údajně britský generál Sir Mike Jackson v rozhlasovém vysílání pro Kosovo v roce 1999, kdy velení NATO přikázalo britským a francouzským jednotkám obsadit letiště v Prištině poté, kdy se ho zmocnily ruské jednotky.
V roce 2026 však Rusko, tedy prezident Putin nedbající na zájmy Evropy, se zdá být připravený posilovat svůj vliv. Počátkem prosince se vyjádřil, že Rusko neplánuje válku s Evropou, tedy jenom pokud si to Evropané nepřejí.
V televizi později uvedl: „Nic nepodnikneme, pokud nás budete respektovat. Když budete respektovat naše zájmy, tak jako my vždy respektovali vaše.“
Rusko páchá na Ukrajině dál válečné zločiny a Mezinárodní soudní dvůr [ICC] už vydal na Putina zatykač za zločiny, které on popírá. Válku zdůvodňuje obavou před přiblížením NATO k jeho hranicím a stojí za ní touha obnovit velikost a vliv Ruska ve světové politice.
Putin si je dobře vědom toho, že by americký prezident mohl oslabit systém, který má od 2. světové války zásadní vliv. Nejenže by Washington oslabil ochranu Evropy. Nová strategie ochrany národních zájmů Trumpovy administrativy staví Evropu před „vyhlídku na nebezpečí obrany civilizace.“ Kreml tento postoj vítá s tím, že odpovídá jeho vizi. A tím si můžeme být jisti.
USA: Pokud se v EU bojíte svých voličů, nelze vám pomoc
Putin umlčel domácí opozici. Hospodářská situace je však vážná. Inflace stoupá, příjmy z vývozu ropy klesají, a tak se plánuje zvyšování daně z přidané hodnoty na pomoc financování války.
Politico: Zelenskyj vede politické procesy a likviduje oponenty
Ekonomická výkonnost EU je desetkrát vyšší než ruská. A ještě vyšší, pokud započítáme britskou. EU má 450 milionů obyvatel, třikrát víc než Rusko. Avšak Západ se obává, že přijde o svoje pohodlí, ještě donedávna odmítal zvýšit výdaje na svou obranu a spoléhal na Spojené státy.
Amerika je však dnes jiná. Její vliv se oslabuje, je zahleděná do sebe a soustřeďuje se na své zájmy. I kdyby Trump přišel po volbách v příštím roce o část své moci, může dál posilovat izolaci, a tak i příští možný prezident by měl po roce 2028 potíže přijít Evropě na pomoc. A nemyslete si, že to Putin neví.
Tento rok bude důležitý. Volodymyr Zelenskyj bude muset uvažovat o mírové smlouvě a vzdát se velké části území. Bude to dostatečná záruka, aby Putin v příštích letech opět nerozpoutal další válku?
Ukrajina a její evropští spojenci už cítí, že jsou ve válce s Ruskem. Evropa bude muset Ukrajinu podporovat, ale pokud se od ní odvrátí Spojené státy, bude to pro ni znamenat obrovskou zátěž.
Ale může se válka změnit v jadernou? Víme, že Putin je hráč. Jiný lídr by si rozmyslel Ukrajinu přepadnout. Jeho kumpáni hrozí vymazáním Velké Británie a ostatních evropských zemí z mapy světa. Protože jsou USA stále aktivním členem NATO, riziko, že by odpověděly svým mocným jaderným arzenálem, je stále aktuální. Alespoň prozatím.
A pak je tu Čína, upozorňuje editor BBC
Dále je tu Čína. Prezident Si Ťin-pching ohrožuje Tchaj-wan. Ale před dvěma lety bývalý ředitel CIA William Burns uvedl, že Si Ťin-pching přikázal své armádě, aby se připravila na invazi na Tchaj-wan v roce 2027. Pokud by ale Čína nic nepodnikla, mohl by svět čínského prezidenta považovat za slabého, což ovšem nemůže připustit.
Můžeme si myslet, že Čína je dnes dost silná a bohatá, aby se musela obávat domácího veřejného mínění. Nikoliv. Od povstání proti Ten Siao-pchingovi, které v roce 1989 skončilo masakrem na náměstí Nebeského klidu, čínští vůdci bedlivě sledují nálady obyvatelstva. Na tom náměstí jsem byl osobně a podával zprávy o tamním dění.
Příběh, který se tam odehrál 4. června 1989 není tak jednoznačný, jak si myslíme. Vojáci stříleli do bezbranných studentů. To je fakt. Ale odehrávaly se tam i další bitky. V Pekingu i mnoha jiných městech. Tisíce lidí vyšlo po masakru studentů do ulic a ohrozily postavení čínské komunistické strany.
Když jsem o dva dny později projížděl ulicemi, viděl jsem hořet policejní stanice a na předměstí dav upálil policistu a jeho mrtvolu zohavil.
Čína bojuje se svým vlastním strachem
Čínským politikům se ani po 36 letech nepodařilo zahladit vzpomínky na povstání, a stále proto opozici sledují. Členy hnutí Fa-lun Kung, demokratické hnutí v Hongkongu, nebo i obyčejné protesty proti lokální korupci.
Zpravodajství o Číně podávám už od roku 1989. Jsem svědkem jejího ekonomického růstu a politického vlivu. Dokonce jsem se setkával s oponenty prezidenta Si. Jedním z nich je Po Si-laj, anglofil, který velmi otevřeně hovořil o čínské politice.
Jednou mi řekl: „Nedovedete si ani představit, jak se čínská vláda cítí nejistě, když vlastně nebyla zvolena ve volbách.“
Po Si-laj byl v roce 2013 obviněný z braní úplatků, zpronevěry a snahy uchopit moc a odsouzený na doživotí.
Celkem vzato, zdá se, že rok 2026 bude důležitý. Čína posílí a její strategie převzetí Tchaj-wanu, což je velká ambice čínského prezidenta, bude jasnější. Válka na Ukrajině možná skončí, ale zřejmě za podmínek výhodných pro Putina.
Rand Corp.: Dobrý konec války na Ukrajině je nepravděpodobný
A až se zase vzpamatuje, může se na Ukrajinu znovu vrátit. A prezident Trump, i přes možnou porážku v letošních listopadových volbách, Ameriku od Evropy ještě více vzdálí.
Před Evropou už horší výhled být snad ani nemohl.
Pokud jste si mysleli, že se odehraje 3. světová válka pomocí jaderných bomb, zamyslete se ještě jednou. Mnohem pravděpodobnější je mix diplomatických a vojenských manévrů, které autokracie posílí. To by mohlo narušit spojenectví Západu. A tento proces už začal.
John Simpson, BBC world affairs editor
