Čínská ekonomika i vývoz dál rostou. A Čína se činí i ve vyspělých technologiích včetně umělé inteligence. Příjmy domácností ale zůstávají i nadále nižší než před pandemií covidu. A také klíčový čínský realitní trh je dál v útlumu.
Ekonomickou situaci v Číně rozebírá americká agentura Associated Press [AP]. Podle ní drtivá většina Číňanů nadále zůstává dlouhodobě pod tlakem pramenícím z nejistoty ohledně zaměstnání a příjmů. A zatímco některá průmyslová odvětví se s pomocí státních dotací zdárně rozvíjejí, zejména AI a elektromobily, čínští majitelé malých a středních podniků mají těžké časy. Čínští spotřebitelé totiž nemají za co utrácet.
Čínský růst HDP zpomalil. Ekonomika ale i nadále zůstává stabilní
Někteří ekonomové si i proto myslí, že druhá největší světová ekonomika roste pomaleji, než udávají oficiální čísla Čínské komunistické strany. A ta stejně jako každý rok oznamují, že hrubý domácí produktu [HDP] Číny za loňský rok bude opět kolem pěti procent. Pekingu se navíc podařilo odvrátit obchodní válku s Washingtonem. To se stalo poté, kdy americký prezident Donald Trump uzavřel s čínským prezidentem dočasné celní příměří.
Hlasy čínských domácností
I tak problémy Číňanů přetrvávají. Ten hlavní spočívá v tom, že čínská ekonomika se nerozvíjí takovým tempem, aby Číňanům zajistila stabilní a solidní příjmy.
„Zdá se, že bohatí nemají čas a obyčejní lidé zase nemají peníze na utrácení. Po zaplacení všech nákladů, tedy nájmu, mezd a zařízení, jsem na nule,“ popisuje vlastník kulečníkové herny Siao Feng žijící v Pekingu.
Siao Feng a jeho žena mají desetiletého syna. Rodinu teď živí žena, ta má stálý příjem.
„Dříve jsem do rodinného rozpočtu přispíval dost peněz. Ale už šest měsíců jsem nic nevydělal,“ vypočítává Siao.
Kvůli ekonomickým problémům snížil i počet zaměstnanců z osmi na pět lidí ve své herně. A také to, že rodina musela kvůli školnému odhlásit syna z výuky [více níže, pozn. red.].
5 klíčových rizik 2026: Americká cla, bublina AI, ale i slabý konzum v Číně
Realitní agent z Pekingu, Čang Sia-se, zase tvrdí, že zatímco ještě v prvním desetiletí tohoto tisíciletí vydělával i tři miliony juanů [cca 9 mil. Kč] ročně, teď vydělává jen zlomek této sumy. A poměry na dlouhodobě vratkém čínském realitním trhu, který trpí nízkou poptávkou a klesajícími cenami, se podle něj jen dál zhoršují.
„Poptávka je slabá. Lidé prostě nemají peníze. A ani firmy, které se navíc z Pekingu stěhují do levnějších regionů,“ vysvětluje dále.
Čínská ekonomika prochází proměnou
Čínská komunistická strana i nadále ale hovoří o kvalitním ekonomickém růstu. Zdůrazňuje svá prorůstová opatření, která často míří na oživení spotřeby domácností a podporu high-tech průmyslu. Vrací se i do minulosti, kdy masivně investovala do infrastruktury, železnice, dálnic a přístavů, průmyslových zón a dalších projektů.
Avšak to bylo v době, kdy Čína vyvážela ve velkém a pandemie covidu, která Čínu hlavně poslala do kolen, byla daleko. Vývoz byl hnacím motorem jejího ekonomického boomu. To ale skončilo s pandemií a útlum dál pokračuje. I když by se mohlo ze statistik zdát, že se karta pomalu obrací.
Čína a její firmy stahují americký technologický náskok v AI
Tak například: Za prvních 11 měsíců minulého roku čínský vývoz dosáhl rekordních 3,4 bilionu dolarů [cca 70,8 bilionu Kč]. Hodnota dovozu dosáhla 2,3 bilionu dolarů [cca 48 bilionu Kč]. I tato statistika ale ukazuje na významné změny. Tou hlavní je pokles vývozu do USA. Byť ten se podařilo Číně vykompenzovat exportem do zemí jihovýchodní Asie a Evropy.
„Čínská ekonomika se nachází ve fázi velké změny. Odklání se od vývozu položek, které v posledních třech dekádách tohoto století mířily do USA,“ potvrzuje proměnu čínské ekonomiky Lynn Song, šéfekonom divize Greater China v bance ING.
Závislost Česka na čínském dovozu dál roste. Stejně tak nominální dluh
To však není jediná změna. Právě tak jako USA i Čína zažívá boom umělé inteligence [AI]. A stejně jako v USA, tak i v Číně AI tlačí ceny tamějších akcií do rekordních úrovní a tím i celý tamější finanční trh.
„Problém ale je, že ty peníze, které jdou do technologického sektoru, nezlepšují ekonomické postavení většiny obyvatel,“ říká Song.
„A pak není překvapením, že lidem je tento technologický optimismus ´ukradený´ a dál šetří,“ dodává.
Co říkají statistiky. A co říkají běžní Číňané
Podobně, i když trošku z jiného pohledu, hovoří ekonom Capital Economics C-čchun Chuang. Podle něj neshody mezi oficiálními čísly ekonomického růstu a tím, jak se Číňané skutečně cítí, dokládají, že s oficiálně uváděným čínským růstem „to nebude tak horké“.
Inflace v Číně v listopadu zrychlila na 0,7 %. To je dobrá zpráva
Jeho slova potvrzují i některé oficiální statistiky. Například čínský maloobchodní prodej v listopadu v meziročním srovnání opět klesl o 1,3 procenta, byť se to stalo po říjnovém růstu o 2,9 procenta. Kapitálové investice klesly za 11 měsíců minulého roku o 2,6 procenta. A pak jsou tu vleklé problémy realitního trhu, který zkolaboval vinou nadměrných půjček už před pandemií covidu. Reality jsou pro ekonomické poměry v Číně rozhodující. Problém je, že realitní trh se s propadem dosud nevyrovnal.
Inflace v Číně začala znovu růst. Ukazuje to na oživení spotřeby
Cena domů v Číně klesla o 20 a více procent poté, kdy v roce 2021 dosáhla rekordních hodnot. Za prvních 11 měsíců minulého roku pak meziročně klesla hodnota prodeje nových domů o 11,2 procenta. Investice do výstavby klesly téměř o 16 procent.
Problémy potvrzuje i majitel biliárové herny Siao. Říká, že byt si koupili se ženou v roce 2019 za v přepočtu necelých devět milionů korun. Dnes jeho hodnota klesla v přepočtu na něco málo přes sedm milionů korun.
„Mám auto staré deset let. A zatím neuvažuji o tom, že bych si koupil nové,“ říká a dodává: Snad kdyby cena mého bytu tolik neklesla.“
Zmiňuje i náklady na výchovu syna, které v Číně patří k velmi vysokým: „Dříve jsme platili dost vysoké školné. Teď už ho platit nemůžeme a učíme syna doma.“
Čínská ekonomika a její další vývoj
A tak je otázka, jak se bude čínská ekonomika dál vyvíjet. Mezinárodní měnový fond nedávno zvýšil předpověď růstu čínského HDP ze 4,8 procenta na 5 procent. Některé banky jsou rovněž spíše optimistické. Problémy Číňanů ale přehlédnout nejde. Upozorňuje i na to, že chronickou nemocí čínské ekonomiky je i nadvýroba v mnoha odvětvích, která vede opět ke snižování cen a marží.
Čína umožní regionálním vládám další dluhopisy. Ty jsou ale předlužené
Ekonom Michael Pettis z Carnegie Endowment for International Peace se domnívá, že je zapotřebí, aby v Číně „nerostly“ jen ty nejbohatší domácnosti a firmy.
„Zejména čínští dělníci by se měli vyšší mírou podílet na národním bohatství. Ale to se zatím moc neděje,“ říká s tím, že běžní Číňané a malé a střední firmy naopak dál škrtají výdaje.
Což potvrzuje i provozovatel hotelu ve městě Š-ťia-čuang na severu země, který si nepřál být jmenován, aby se kvůli svým názorům nedostal do problémů.
„Nezdá se mi, že by se mělo hospodářství brzy vzpamatovat,“ říká a dodává: „Nemám vysoké vzdělání, a tak si zaměstnání nemohu vybírat. Všechny obory jsou na tom stejně. Smlouva na pronájem hotelu mi má vypršet v červnu, a pokud se situace nezlepší, budu muset hotel zavřít,“ dodal.
Michal Achremenko
Za existenci Covid 19 jsou Američané. Za nárůstem dovozních cel z Číny také. Spojené státy jsou na zemi jedním z nejhorších zhoubných nádorů.
Ruská reakce na Venezuelu je velmi tichá. Čína Venezuelu oželí, ale své půjčky musí chránit:
Vypálení centrálního skladu léků v LaGuaira americkými raketami vyvolalo ve Venezuele okamžitou kritickou situaci, protože její veřejné subvencované zdravotnictví, jedna z nejdůležitějších vymožeností tamních revolucionářů, je na dovozu léku kriticky závislé. Venezuelská vláda musela rychle jednat, protože hrozila rychlá smrt několika tisíc pacientů závislých na dialýze, a proto už včera dorazily do země letecky první zásilky, které mají Američany vypálená léčiva nahradit. Podle této fotky, jde o zásilku léků od významného švýcarského koncernu. A současně se ozval Trump, a holedbal se, že nová venezuelská vláda už souhlasila, že Venezuela bude moci dodávat ropu pouze USA, a na oplátku bude za peníze takto utržené moci nakupovat pouze americké potraviny, léky (!), a energetická zařízení. A podle pár hodin starého nočního vyjádření nejvyšších úředníků nové venezuelské vlády prezidentka Rodriguezová už opravdu s touto smlouvou souhlasila.
A Putin tedy má Američany, kde je potřeboval mít, protože tato nejnovější americká obchodní rozpínavost na.ere do bezvědomí jak nejvyšší Eurokraty, protože jim potopí dohodu Mercosur, tak naštve i Číňany, protože jim Venezuela dluží prý až 100 miliard USD.
Nejprve velmi stručně k Číňanům. Podle analytiků Čína Venezuelu oželí, protože pro ni není lukrativní jihoamerický partner. Co však Čína ve Venezuele nebude hodlat obětovat, jsou prý její půjčky. Čínský státní finanční regulátor hned začátkem letošního roku nařídil všem čínským soukromým společnostem, aby mu okamžitě nahlásily svoji finanční angažovanost ve Venezuele. Tento signál jasně ukazuje, že Čína bude bránit, jak své státní půjčky a investice Venezuele, 10 miliard USD, tak i čínské soukromé, očekává se 90 miliard USD. Právní problém pro USA je, že jsou také velkým věřitelem Venezuely, a že mezinárodní právo jim zakazuje vynutit si přednostní splácení svého dluhu nějakými vlastními násilnými akcemi. Pokud by tak USA učinily, Čína by soudní spor s nimi, o zmařené čínské půjčky a investice Venezuele, velmi snadno vyhrála. A USA by si vzhledem ke své neustálé potřebě prodávat další a další dolarové dluhopisy nemohly dovolit rozsudek rychle nevypořádat. Právo je však vratké, a tak v případě, že by USA uzavřely smlouvu s Venezuelou, a podle ní pak přednostně prodávaly její ropu, a z výnosů jejího prodeje přednostně umořovaly své půjčky, a prodávaly za ně Venezuele své zboží, pak by Čína nemohla žalovat USA, ale pouze Venezuelu, a ta by musela vypořádat pozdější rozsudek, a Washington by shrábnul zisky a umyl si ruce. Ergo – Putin se těší na ostrý spor Peking kontra Washington o venezuelské čínské půjčky a investice.
Mnohem větší radost však Trump dělá Putinovi tím, jak svými venezuelskými akcemi hází vidle do připravované dohody Mercosur, protože ta je pro Němce nejdůležitější, a bez jejího brzkého podpisu mohou brzy definitivně zavřít svůj průmysl. Pokud si Trump vezme Grónsko, Němci upřímně politují Dánsko, a vyjádří ostrý diplomatický protest, protože vlastnictví Grónska nemá na Německo žádný hmatatelný vliv. Ale pokud si Trump přivlastní Venezuelu, byť rafinovaně přes revoluční klisničku Delcy Rodríguesovou, Berlín se rozzuří vzteky do běla, protože půjde bez diskuse o další existenci Německa jako bohaté a vlivné průmyslové země.
Venezuela sice není členem připravované dohody MERCOSUR, ale je obrovským dovozcem potravin z Brazílie, Kolumbie, Kanady, Turecka, EU a USA. Hodnota jejího dovozu od roku 2019 trvale stoupá, a za jejím zvyšováním stojí právě a nepřekvapivě Delcy Rodriguezová, a ta si to vybojovala právě u uneseného Madura, a tomu se to sice vůbec nelíbilo, ale byl kvůli drahotě potravin v zemi nepopulární, a tak mu nic jiného nezbylo; tím spíš, že Putin neměl zájem dodávat ruské potraviny, protože měl zájem, aby ceny ropy byly vysoké, a jiný platební způsob než dodávky ropy Venezuela nemá.
USA na těchto dohodách, defacto dohodách Rodriguezová – Biden, ropa za potraviny, uzavíraných od roku 2023, vydělaly nárůstem exportu potravin do Venezuely o 364 %, nejvíce po Kanadě 612 %, kdežto Brazílie ostrouhala na růst 129 %, a Turecko jen na růst 47 %, a EU se ani do růstových tabulek amerického ministerstva zemědělství už nedostala. Jde přitom o potraviny v ročním součtu objemu za 3 miliardy USD, a především o komodity – sójové boby, pšenice, a krmiva pro hospodářská zvířata. Pokročilé dovozy – mléčné výrobky, a těstoviny, a mouky Rodriguezová šikovně nahrazovala dovozem primárních potravin, jako zrna a sušené mléko, aby podpořila rozvoj domácího zpracovatelského potravinářského průmyslu. A učinila tak i včera, kdy už začala zemi připravovat na americké dovozy. Nutno podotknout, že dovozy z USA byly pro Venezuelu výrazně dražší, než dovozy z Brazílie.
Jakmile Trump ovládne včera podepsanou dohodu s Rodriguezovou obchod s venezuelskou ropou, a dodávky amerických potravin, léků a strojů do Venezuely, za utržené venezuelsko-americké petrodolary, vytlačí brazilské, kanadské, turecké, kolumbijské a evropské dodavatele potravin z venezuelského trhu, nastane problém. Brazílie a Kolumbie a taky Argentina, budou muset najít nové trhy pro své dodávky, a zhmotní tím obavy Macrona a Meloniové, že dohoda MERCOSUR povede jen k likvidaci jejich zemědělství ! Obdobně budou muset Evropané hledat trhy pro stroje, léky a potraviny dodávané dosud Venezuele. A to není maličkost, jen léků dodala EU loni za 25 milionů USD, strojů za 148 milionů USD, všeho za necelou miliardu, ale ještě v roce 2013 to bylo celkem za 8 miliard USD, a to je potenciál venezuelského dovozu z USA po uvolnění sankcí na těžbu ropy, které tyto obchody od roku 2013 neustále snižovaly.
Putinova strategie kolem Venezuely je podivně tichá, protože potřebuje Trumpa pro dohodu míru na Ukrajině podle ruských podmínek, a zároveň potřebuje, aby Trump ovládal venezuelskou revoluční klisničku Rodrigezovou, aby tím potopil německý průmysl, a taky rozeštval Francouze, Němce, Italy, Španěly a Brity, kvůli dohodě MERCOSUR, a aby donutil Číňany k asertivní obraně svých půjček a investic ve Venezuele. Ruská angažovanost ve Venezuele je už roky minimální, a Maduro se hlavně hodil, aby projevoval mezinárodní politickou podporu Rusku v době těsně po zahájení SVO.