Ropovod Družba by mohl být technicky připraven znovu přepravovat ropu možná za měsíc a půl. Tento týden to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň i vyhrožoval maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi.
Generální ředitel ukrajinské státní společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj minulý týden na tiskové konferenci uvedl, že ruský útok poškodil hlavní čerpací stanici ropovodu Družba. Ten nyní stojí. A to znamená, že do Maďarska a na Slovensko a z nich a následně do dalších evropských států neteče ruská ropa a produkty z ní.
Prezident Zelenskyj uvedl, že nechce znovu spustit Družbu, protože přepravuje ruskou ropu. Avšak Kyjev by nemusel mít na výběr, pokud by znovuotevření potrubí bylo jediným způsobem, jak odblokuje klíčový balík další finanční pomoci Ukrajině ze strany EU.
Tranzit ruského plynu a ropy přes Ukrajinu je záhada této války
„Doufám, že to té jedné osobě bude stačit a že jedna osoba v EU nebude blokovat 90 miliard či první tranši z 90 miliard, a ukrajinští vojáci tak budou mít zbraně. Jinak předáme adresu této osoby naší armádě, našim chlapcům, ať si s ním popovídají po svém,“ pohrozil Zelenskyj podle ukrajinských médií na adresu maďarského premiéra.
Ekonomika Ukrajiny se dál propadá. MMF zemi posílá miliardy USD
Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna. Budapešť a Bratislava Ukrajinu viní, že obnovení provozu ropovodu úmyslně odkládá z politických důvodů. Orbán v úterním dopise šéfce unijní exekutivy napsal, že Kyjev spuštění Družby blokuje s úmyslem zasahovat do předvolební kampaně v Maďarsku.
Analýza: Protesty proti Zelenskému připomněly Trumpova slova
Podle něj Maďarsko nepodpoří žádné rozhodnutí Evropské unie ve prospěch Ukrajiny, dokud se věci nevrátí do normálu. Budapešť blokuje půjčku Evropské unie Ukrajině v objemu 90 miliard eur [2,2 bilionu Kč]. Maďarsko dále blokuje přijetí 20. balíku sankcí proti Rusku.
Není to poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy se Ukrajina dostává do sporu s okolními státy kvůli vysoké tranzitní ceně nebo neumožnění tranzitu ruské ropy a plynu.
MOL chce brát ropu a plyn přes Chorvatsko
Slovensko a Maďarsko jsou dlouhodobě závislé na dodávkách ropy vytěžené v Rusku. A tak i tranzitu této suroviny přes Ukrajinu. Nyní ale na základě dohody mezi maďarskou energetickou skupinou MOL a chorvatskou společností Janaf začne 11. března dlouhodobá série kapacitních testů ropovodu Adria. Informovaly o tom obě firmy.
Testování bude probíhat po dobu deseti měsíců ve třech až čtyřech fázích. V úvodních fázích testování nebude ropovod po celý měsíc provozován na maximální kapacitu.
„Zatímco bratislavská rafinerie Slovnaft aktuálně pracuje na 100 %, Dunajská rafinerie zatím funguje s omezenou výrobní kapacitou. Nepřetržité testování maximální denní kapacity 40 000 tun proto bude možné až po obnovení provozu jednotky AV3, které se očekává letos na podzim,“ uvedli zástupci MOL.
Naftna industrija Srbije je pod sankcí. Srbsko je bez ruské ropy
Podle nich přibližně desetiměsíční testovací série se nebude zaměřovat pouze na kapacitu samotného ropovodu. Strany chtějí prověřit fungování celého chorvatského logistického řetězce přepravy ropy. Vedle kapacity potrubí proto budou posuzovány mimo jiné i kapacity přístavu, možnosti a rychlost vykládky tankerů nebo schopnost míchání jednotlivých druhů ropy.
Celá série testů proběhne za účasti mezinárodního a nezávislého monitorovacího týmu. Společnost MOL zapojí do procesu americké odborníky. Janaf přizve specialisty z Německa.
Kapacita chorvatské cesty
Od roku 2023 se v chorvatských vyjádřeních uvádí roční kapacita ropovodu v rozmezí 11 až 15 milionů tun ropy. Dosud tímto úsekem ropovodu ale nikdy neprošlo více než 2,2 milionu tun ropy. Chorvaté si ale věří.
„Chorvatský ropovod Adria je schopen dodávat až 15 milionů tun neruské ropy ročně. Tato kapacita převyšuje kapacitu rafinerií v Maďarsku i na Slovensku,“ uvedl tento týden ministr hospodářství Chorvatska Ante Šušnjar pro Financial Times.
Po vyhodnocení roční testovací série na začátku roku 2027 by tak mohly podle zástupců Maďarska a Slovenska skončit spory a nejistota. Bude zřejmé, jaké kroky jsou potřeba k tomu, aby se ropovod Adria stal plnohodnotnou přepravní trasou.
Evropské země straší závislost na americkém LNG, zjistil list Politico
A nejen to, Slováci s Maďary chtějí dále nakupovat ruskou ropu. Zástupci MOL a společnosti Slovnaft uvedli, že čekají na stanovisko společnosti Janaf a chorvatských úřadů k otázce, zda Janaf umožní přepravu ruské ropy, která není předmětem sankcí. A je v souladu se všemi mezinárodními pravidly a sankčními režimy.
Společnost již chorvatskému partnerovi předala potřebná povolení vydaná maďarskými a slovenskými úřady. Důležité je také vědět, že skupina MOL stále nemá platnou přepravní smlouvu [s Ukrajinou] pro rok 2026. Zpoždění v kontraktačním procesu zvyšuje právní nejistotu spojenou s již existujícími problémy v zásobování.
Ruská ropa míří znovu do Indie
Ceny ropy kvůli ozbrojenému konfliktu na Blízkém východě v posledních dnech stouply o více než 20 dolarů. Zatímco ještě 26.2. se cena ropy Brent obchodovala za 69 dolarů, dnes je její cena nad 90 dolary za barel. To mění situaci i v mezinárodním obchodu.
„Sankce na ruskou ropu by se vzhledem k napjaté situaci na trhu kvůli válce v Íránu mohly dál zmírnit,“ řekl tento týden pro americkou stanici Fox Business americký ministr financí Scott Bessent.
Benzin a nafta dál zdraží. Cena ropy prolomila hranici 90 USD za barel
„Mohli bychom ze sankcí vyjmout více ruských dodávek ropy,“ dodal s tím, že na moři jsou stovky milionů barelů sankcionované ropy.
Spojené státy přitom už ve čtvrtek povolily indickým rafinériím nakupovat po omezenou dobu ruskou ropu, která už je naložená na tankerech. Americké ministerstvo zahraničních věcí Indii udělilo na 30 dnů dočasné povolení.
Po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu se stala Indie největším kupcem ruské ropy přepravované po moři. V poslední době však indické rafinerie nákupy ruské ropy omezily pod tlakem Washingtonu, který se snaží Rusku zkomplikovat financování války na Ukrajině. Indie ale dováží zhruba 40 procent ropy z Blízkého východu přes Hormuzský průliv. Lodní doprava touto cestou však v důsledku války s Íránem prakticky ustala.
Bessent řekl, že USA chtějí, aby se ropa i nadále dostávala na světový trh. A tak se mírnil tlak na růst její ceny. Podle amerického ministra tato opatření nebudou znamenat výrazný finanční přínos pro ruskou vládu. To proto, že se týkají ropy, která už se nachází na moři.
–DNA–
