Vybraní zástupci a zástupkyně neziskových organizací nechtějí zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami. Neziskovky v něm vidí snahu ztížit jejich práci a omezit je. Norma podle nich poslouží k očerňování „nepohodlných“ spolků.
Zveřejňování části údajů o zahraniční, a zejména finanční spolupráci by přímo ohrozilo poskytování pomoci a bezpečnost spolupracovníků v zemích s autoritářskými režimy. Alespoň to tvrdí zástupci těch organizací, které oslovila Česká tisková kancelář.
A nejen to si myslí zástupci vybraných tuzemských neziskovek. Podle nich inspiraci vládní koaliční zákonodárci, byť ti říkají, že se inspirovali ve Spojených státech, našli v Rusku a jemu podobných státech.
- Neziskovka končící Laurenčíkové podepsala memorandum s MŠMT
- Richterová může plácat blbosti. Třeba i o Putinovi, tvrdí spolek AliPro
„Nově vznikající zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami vnímáme jako další snahu státu o omezování a ztížení práce nevládního sektoru, inspirovanou nechvalným ruským zákonem. S cílem očerňovat a nálepkovat nevládní organizace v očích veřejnosti,“ říká například ředitelka Amnesty International ČR Lucie Laštíková.
Slovenská vláda zkontroluje peníze a daně politickým neziskovkám
Česká pobočka mezinárodní organizace na podporu lidských práv a pronásledovaných má podle ní 90 procent financí z darů od jednotlivců.
„Nepřijímáme finanční prostředky od států, vlád či politických stran. Což nám umožňuje dělat naši činnost nezávisle a hájit lidská práva bez ohledu na politické tlaky a vlivy,“ uvedla k finančním zdrojům Laštíková.
Člověk v tísni hraje v Česku prim
S partnery ve více než 30 zemích spolupracuje organizace Člověk v tísni [ČvT]. Roční rozpočet v Česku největší neziskovky se pohybuje v řádu miliard korun. Spolek tak má dost financí na to, aby podporoval další neziskové organizace v Česku.
Glosa: Zvýšení poplatků ČT a ČRo fedruje spolek placený ministerstvem
ČvT čerpá evropské granty, ale v minulých letech byl rovněž příjemcem vysokých finančních částek z programu USAID administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Podle dostupných informací až půlku z šesti miliard korun, s nimiž ČvT v minulých letech ročně hospodařil, šlo právě ze Spojených států.
Vybrané české neziskovky jsou v tísni. USA neposílají peníze
„Pod zákon bychom spadli automaticky. V praxi by to znamenalo registrační povinnosti, průběžné výkazy a zveřejňování seznamu zaměstnanců a jejich pracovní náplně – tedy dat, která v zemích jako Rusko, Bělorusko nebo Afghánistán přímo ohrožují bezpečnost našich spolupracovníků,“ tvrdí mluvčí ČvT Tomáš Urban.
Odmítá argument koaličních poslanců, kteří zákon předkládají, že obdobné normy platí v USA, Izraeli či Austrálii. Podle něj se australský zákon musel přepracovat. Ten izraelský zase čelí výtkám jako nástroj politického boje a americký pak podle jeho slov vyjímá humanitární, akademické a vědecké organizace.
„Právě v těchto zemích se ukazuje, že podobné zákony buď nefungují, nebo způsobují víc škody než užitku,“ tvrdí Urban.
Kdo jsou žáci a studenti, kteří demonstrují proti Motoristům
Zmínil i Slovensko, kde loni v prosinci zrušil podobnou normu tamější ústavní soud s konstatováním, že stigmatizuje organizace bez prokázání hrozeb jen kvůli tomu, že mají zahraniční partnery.
„Maďarský zákon zrušil Evropský soudní dvůr. Česká republika by šla toutéž právní cestou. Je z toho aspoň vidět, kde se autoři inspirují. V Rusku a v dalších autoritářských zemích,“ dodal.
Ženy, muži a LGBT+, ti všichni potřebují neziskovky
Podle Veroniky Šprincové z organizace Fórum 50 % na podporu rovného zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích musí neziskové organizace už teď transparentně zveřejňovat výroční zprávy, účetní závěrky či zprávy auditora. Administrativy přibylo i se zákonem o lobbování a chystaná norma by znamenala další zátěž.
„Jako větší riziko však vnímáme, že by registr fungoval jako černá listina ‚nepohodlných‘ organizací. Zvýšila by se tak pravděpodobnost, že se naše organizace stane ještě viditelnějším terčem útoků,“ uvedla Šprincová.
Podle ní by uvalení dalších povinností znepříjemňovalo neziskovým organizacím život a státu by nic nepřineslo.
„Nestačí registr lobbistů a transparentní výroční zprávy? Stát informace o financích už má. Navrhovaný zákon kopíruje ruský model a zavádí zbytečně represivní a diskriminační režim vůči občanským organizacím, které už patří k nejkontrolovanějším a nejtransparentnějším subjektům v zemi,“ tvrdí Filip Milde z iniciativy Jsme fér na podporu lidí LGBT+.
Ohání se rodinou, ale peníze Prague Pride bere i od výrobce vodky
Podotýká, že norma by se netýkala jenom neziskových organizací, ale dopad by měla i na odbory, církevní či vzdělávací instituce.
„Tohle není o kontrole, ale o cenzuře a omezování po vzoru Ruska,“ dodává Milde.
I podle výkonného ředitele Greenpeace ČR Pavla Grubera navrhovaný zákon připomíná normy o takzvaných zahraničních agentech, jaké jsou v Rusku či Gruzii a používají se k omezování občanské společnosti.
USAID se angažovala i v Rumunsku, kde soud anuloval výsledky voleb
„Doufáme, že pokud chce vláda i premiér dál vést Česko jako demokratickou zemi, zůstane tento návrh jen na papíře. Silná občanská společnost je odrazem zdravé a sebevědomé společnosti a nic ji nedokáže nahradit,“ uvedl dále Gruber.
–ČTK/RED–
Jestli je uvedená i jiná iniciativa vlády dobrá nebo ne, lze spolehlivě zjistit. Když s tím nesouhlasí opozice, pak je iniciativa vlády s vysokou pravděpodobností smysluplná.
Když tu politiku dlouhodobě sledujete, tak je to dnes v politice něco podobného, jako mistrovství světa ve fotbale, hokeji, je jedno v čem.
Je to klasický boj o moc. O to, kdo bude ten hlavní, kdo bude rozhodovat. To tu probíhá kontinuálně a někdy to vygraduje. Podobně jako třeba ve fobale, kde mužstva jen tak pozičně plancají nohami, jak jsem to jednou v rádiu takto zaslechl od Gabo Zelenaje, najednou útočník dostane míč a hra začne vřít.
Vzpomínám si, jak to měl třeba Saddám Husajn v Iráku. Držel to tam brutálně na uzdě. Dokonce stavěl snad největší mešitu široko daleko, ale současně jeho tajná služba sledovala, zda věřící nechodí do mešity moc často. Rozumíte? Jsou tam všichni věřící, náboženství je nedílnou součástí jejich života a vláda sleduje, zda není ve své víře moc horlivý. Logicky. Víra je další centrum moci a proto je třeba ji mít pod kontrolou. Dva kohouti na jednom smetišti, to nikdy nedělá dobře. Kapitán může být jen jeden. Proto ti Saddámovi muslimové, kteří zde byli před rokem 1989, byli spíše než klasičtí muslimové, komouši věřící v Alláha. Z tohoto důvodu s nimi zde nikdy nebyly zásadní problémy.
Takže takhle je třeba vidět dnešní snahu vlády. Ale není to nic nového pod sluncem. Je to obecný jev, proti kterému není imunní žádná společnost, která se dostane špatným vládnutím do nestability. Někdy to může být důsledek války, jako třeba Mac Cartyho zákon proti komunismu v USA nedlouho po válce, ale nakonec ani dnes v USA není svoboda v podnikání a jednání stoprocentní. Třeba přístavy v USA nesmí vlastnit jiný subjekt, než subjekt pod vlivem amerických zákonů, tedy jen americké společnosti a nikdo jiný. Nakonec i sám Trump v politice je násedek špatného způsobu vládnutí v USA.
Jinými slovy. Když společnost vychýlíte ze stabilního stavu, třeba špatnou hospodářskou politikou, začne rvačka i o ty poslední zbytky, takové ty drobty, moci ovlivňovat společnost. A mimochodem. Víte, proč se to děje? Je to důsledek objektivních jevů, které nemůžete ovlivnit. Ty jsou následující. Člověk chce a potřebuje být maximálně svobodný. Jenže sám nemůže přežít a musí se rozvíjet jen ve společnosti ostatních (tlupě). Ovšem tento fakt znamená obrovské omezování svobody jako takové. Když máte společnost, tak aby se nerozpadla, musí mít pravidla fungování a ty jsou ve své podstatě vždy omezováním jedince. Tak se v průběhu času průběžně hledá rovnováha, aby vzniklo optimum, kompromis, což je v podstatě skoro totéž. A při tom hledání rovnováhy se věc vychyluje více tu na jednu, tu na druhou stranu. Proniká to do všech detailů života jedinců. Dnes jsou na paškále organizace, u předchozí vlády to byla svoboda slova jedince (boj proti dezinformacím) a ani v budoucnu tomu nebude jinak.
No a jak to nakonec ve výsledku bude, tak o tom vždy z dlouhodobého hlediska rozhoduje volič. To každý z nás musí mít na paměti.
Prominte, vy k tomu, abyste se mohl „svobodne sdruzovat“ potrebujete penize ze zahranici? Nevite o tom, ze tok penez prichazejici do kterekoli zeme je monitorovan, a musi splnovat urcita pravidla uz jen treba kvuli prani spinavych penez?
Povazujete oznameni, od koho jste jako clen organizace dostal penize ze zahranici a na co, za vychyleni rovnovahy?
Opravdu si myslite, ze prave tou rovnovahou je, kdyz nekdo dostava penize za zahranici , aby tu zastupoval jeho zajmy a nekdo, kdo jen zastupuje zajmy nekterych domacich obcanu je nedostava?
Opravdu vidite paralelu v tom, kdyz tu nekdo zavadi cenzuru pod plastikem boje proti dezinformacemi, (a dostava za to ze zahranici penize) kdyz pojem dezinformace jeste nikdo nedefinoval s tim, ze prijemci casto velmi vysokych castek by jen meli oznamit tento fakt, aby lide vedeli, koho zajmy tyto prijemci haji.
Nevite, ze ty obdrzene penize z cizich zemi jsou casto verejne, a jsou nebo byly urcovany k ovlivneni politiky ne-li primo voleb v jinych zemich bez jejich vedomi?
Nemeli bychom treba pred volbami vedet, zda konkretne nektere politicke strany prijimaly prostredky z neziskovek financovane ze zahranici?