Otevření Hormuzského průlivu prověřuje spojence. Ceny ropy kolísají

Cena ropy se dnes ráno obchoduje znovu nad sto dolary za barel. Dění kolem odblokování Hormuzského průlivu ale nabírá na intenzitě. I prověřuje vztahy mezi americkými a izraelskými spojenci. 

Cena ropy v posledních dnech prudce kolísá. Její obchodování ovlivňují geopolitické zprávy. Podle Izraele teď Írán vyvíjí maximální úsilí k uzavření dohody. Rovněž obnovil komunikaci s USA prostřednictvím svého ministra zahraničí Abbáse Arakčíma a zmocněnce amerického prezidenta Steva Witkoffa. Olej do ohně naopak přilil prezident Donald Trump, když uvedl, že postačí „jedno jednoduché slovo“ a ropovody na íránském ostrově Chárg „zmizí“ ze světa.

Ostrov Chárg v Perském zálivu je hlavním vývozním terminálem íránské ropy a zároveň jedním z nejcitlivějších bodů energetické infrastruktury Íránu. Američané již ostrov bombardovali, ale soustředili se výhradně na vojenské cíle.

„Trumpovu poznámku, že ´jedno jednoduché slovo…´ trh vyhodnotil jako jasnou eskalaci rizika pro íránskou exportní infrastrukturu. Jakákoli zmínka o možném úderu na tamní zařízení okamžitě zvyšuje rizikovou přirážku a nervozitu na komoditním trhu,“ říká pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.

Vývoj ceny ropy Brent od 8.1. 2026

[Zdroj: xStation 5]

Prezident Trump ale i zdůraznil, že Spojené státy chtějí rychle navýšit těžbu ropy ve Venezuele. Podle něj mají do Venezuely vstoupit velké společnosti. A to zmírní případné výpadky nabídky. Analytici ale upozorňují, že Venezuela je bohatá na takzvaně „těžkou ropu“, která si žádá větší nároky na zpracování a distribuci. Slova o zvýšení těžby ve Venezuele tak podle nich nepomohou k mírnění současných problémů.

Jaká je situace teď

Aktuální situace je taková, že průměrný denní export ropy z Blízkého východu v týdnu s koncem 15. března klesl oproti únorovému průměru nejméně o 60 procent. A to je při 20% podílu na celosvětové přepravě ropy, plynu a dalších surovin velmi silný signál, že omezení v oblasti Hormuzského průlivu reálně dopadají nejen na globální tok ropy.

„Situaci neřeší ani to, že Mezinárodní energetická agentura koordinovaně uvolňuje 400 milionů barelů ropy ze strategických rezerv. Důvodem jsou logistická omezení. Ta limitují distribuci této ropy na přibližně tři miliony barelů denně. To znamená, že uvolnění rezerv IEA ani zdaleka nevykrývá masivní denní výpadky,“ říká investiční analytik a spolupracovník FinTag Petr Novotný.

Útoky na Írán emancipovaly bitcoin od zlata i indexu S&P 500

A jen slabou náplastí na současné problémy v Hormuzském průlivu je částečné uvolnění nákupu ruské ropy. Trump přesto včera Írán znovu označil za „papírového tygra“.

Vojenská pomoc v konfliktu s Íránem

Velké věci se děly, když Trump vyzval ostatní země k zajištění plavby přes Hormuzský průliv: „Spojené státy americké porazily a kompletně zdecimovaly Írán. A to jak vojensky, ekonomicky, tak i ve všech ostatních ohledech. Ale země světa, které přijímají ropu přes Hormuzský průliv, se musí o tento průliv sami postarat. A my jim pomůžeme – HODNĚ!“

Uvedl Trump na své sociální síti Truth a pokračoval: „S těmito zeměmi budou USA koordinovat své úsilí, aby vše probíhalo rychle, hladce a dobře. Vždycky to mělo být týmové úsilí. A teď to tak bude – spojí to svět k harmonii, bezpečnosti a věčnému míru!“

Trump v Davosu: Když se bude dařit USA, bude se dařit celému světu

Podle něj část ze zemí již odmítla jeho požadavky na vyslání válečných lodí k doprovodu tankerů Hormuzským průlivem, ale je i mnoho zemí, které chtějí spolupracovat. Žádnou konkrétní ale nejmenoval.

„Jsou na cestě. Už se tam začaly dostávat. Víte, trvá to chvíli, než se tam dostanou,“ řekl s tím, že jeho administrativa v budoucnu poskytne seznam těchto zemí.

Dále sdělil, že mnoho zemí s USA vyšle do průlivu válečné lodě, aby úžinu otevřely. Vyjádřil naději, že tak učiní Francie, Británie či Čína, která přes úžinu dostává 90 procent své ropy, zejména pak té íránské. I uvedl, že Severoatlantickou alianci [NATO] čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu.

Reakce Německa a EU

Byť přímo nezmínil Německo, tamější premiér Friedrich Merz ihned odmítl jakoukoli vojenskou pomoc při odblokování Hormuzského průlivu. Vysvětlil to tím, že „NATO je obranná aliance, nikoli intervenční aliance“.

Komentář: Merz je silný venku, ale doma už mu pletou oprátku

A již dříve odmítli zapojení SRN do íránské války, to i jen vojenským zajištěním plavby přes Hormuzský průliv, také ministři zahraničí a obrany Johann Wadephul a Boris Pistorius.

„Máme důležitou zodpovědnost za východní křídlo a Arktidu… Nemůžeme být všude na světě a podporovat válku, kterou jsme nezačali,“ řekl Pistorius.

Ministři zahraničí Evropské unie tento týden jednali v Bruselu právě o možném rozšíření unijní námořní mise Aspides na Perský záliv a Hormuzský průliv. Nyní se zaměřuje mise na zajišťování bezpečnosti pro nákladní plavidla proplouvající úžinou Báb al-Mandab u jemenských břehů. Tam v minulosti útočili húsíjští povstalci ovládající část Jemenu. Unijní ministři v Bruselu ale nic nedojednali.

Jak se k věci postavila Velká Británie

Velká Británie prostřednictvím svého premiéra Keira Starmera uvedla, že pracuje se svými spojenci na plánu otevření Hormuzského průlivu.

„Spolupracujeme se spojenci na vypracování plánu pro Hormuzský průliv, abychom zajistili obnovení lodní dopravy. Chci jasně říci, že to nebude a nikdy to nemělo být misí NATO,“ řekl britský premiér Starmer s tím, že pracují na co nejrychlejší obnově plavby, aby se zmírnily ekonomické dopady výpadků dodávek ropy.

Ceny ropy vyřeší jen američtí vojáci v Hormuzském průlivu

Na otevření průlivu pracuje Británie podle Starmera s evropskými spojenci, USA a zeměmi Perského zálivu. Starmer zdůraznil, že jeho vztahy s Trumpem zůstávají dobré. A Británie se podle něj nenechá do války s Íránem zatáhnout.

Závěrem přidejme vyjádření dánského ministra zahraničí Larse Lökke Rasmussena, který přímo na výzvu amerického prezidenta Trumpa řekl následovné: „Jako malá země, kterou jsme, ale jako velký námořní národ, musíme této otázce zůstat otevřeni. Dánsko bude o možné pomoci při otevření průlivu jednat.“

–RED–