
Ceny ropy dnes ráno opět překonaly 100 dolarů [cca 2 117 Kč] za barel [cca 159 litrů]. Následně klesly, ale kolem 15:30 znovu vystřelily nad 100 USD. Jaké možnosti má americký prezident, aby ceny ropy snížil, teď řeší analytici v USA.
Analytický tým JPMorgan má jasno: Dokud nebude americké námořnictvo doprovázet každý jeden tanker, majitelé lodí do průlivu nevjedou. Přičemž aktuální stav je takový, že americké válečné lodě jsou sice na cestě k průlivu, ale odminování a likvidace íránských raketových základen na pobřeží je práce na týdny, nikoli dny.
Uzavření Hormuzského průlivu zdražuje už i stavební materiály
Americký prezident Donald Trump sice slibuje, že válka brzy skončí, ale dokud neuvidíme válečné lodě jako doprovod tankerů, je jakýkoli pokles ceny ropy jen dočasný výdech, tvrdí analytici JPMorgan. Podle nich se ale nabízejí i další možnosti. Avšak žádná z nich není ideální. Každá má svůj problém, nevýhodu. A ceny pohonných hmot rostou na celém světě.
Uvolnění strategických rezerv
Země G7 zvažují uvolnit 300 až 400 milionů barelů ropy ze svých rezerv. To by znamenalo při 400 milionech barelů zhruba 13 milionů barelů denně v jednom měsíci. Je tu ale také problém. Hormuzským průlivem se za normálních okolností přepraví 20 až 21 milionů barelů ropy a ropných produktů denně. Uvolnit ropné rezervy je tak podobné tomu, jako se snažit nahradit prasklé potrubí kapajícím kohoutkem. Navíc americké rezervy ropy jsou na 58 procentech kapacity a mají své technické limity.
Zákaz exportu z USA
Prezident Trump by mohl zakázat vývoz americké ropy do světa. Tím by pomohl Spojeným státům, ale rozhodně uškodil ostatním zemím. Výsledek by byl, že by v USA krátkodobě klesla cena benzínu, ale globálně by ceny nafty a benzinu a dalších ropných produktů vystřelily do vesmíru. A to je problém.
Zrušení Jonesova zákona
Jones Act [Merchant Marine Act of 1920] je americký federální zákon, který reguluje námořní obchod v USA. Vyžaduje, aby se veškeré zboží přepravované po moři mezi dvěma americkými přístavy převáželo výhradně na lodích postavených v USA, které vlastní američtí občané a mají americkou posádku. Takových lodí je ale zoufale málo.
V USA za deset let postavili 37 obchodních lodí, v Číně 6 765
Dnes je největším stavitelem tankerů Čína. Za posledních deset let čínské loděnice postavily 6 765 obchodních lodí, téměř polovinu světové produkce. Na japonské výrobce připadá 3 130 lodí, jihokorejské 2 405 a na americké pouze 37 lodí. Ano, dočasné povolení pro cizí tankery by pomohlo v USA rychleji rozvést ropu z rezerv k rafineriím, ale samo o sobě novou ropu nevyčaruje. A to je také problém.
Zrušení federální daně z benzínu
Další možností je snížení federální daně na pohonné hmoty. To by ocenili zejména američtí spotřebitelé, kteří nyní platí podle dostupných informací za galon [cca 3,8 litru] benzinu v rozmezí 3,50 až 5,50 dolaru [cca 74 Kč až 116 Kč]. To v přepočtu značí, že za litr benzinu při nižší ceně platí necelých 20 korun. Zrušení daně by jim benzin zlevnilo v přepočtu o čtyři až pět korun za galon. A to není zase taková výhra. Problém pak je, že ani toto opatření neřeší potíže s dostupností ropy.
Ekologické úlevy
Nabízí se i povolení prodávat „špinavější“ nebo levnější směs benzínu, která se v létě v USA vůbec prodávat nesmí. To kvůli znečištění. Problém je, že toto opatření sice trochu nafoukne objem paliva na trhu, systémové řešení to ale také není.
—
Závěrem dejme prostor názoru analytiků francouzské investiční společnosti Amundi. Ti upozorňují na paradox současné situace. Uvádí, že ještě minulý měsíc, před útoky na Írán, trhy čekaly pokles ceny ropy k 60 dolarům [cca 1267 Kč]. A i ti tvrdí, že klíčové bude, jak dlouho zůstane Hormuzský průliv mimo provoz. Upozorňují ale i na další dopady.
„Každé zdražení barelu ropy o deset dolarů [cca 212 Kč] snižuje globální ekonomický růst o 0,1 až 0,2 procenta,“ říká za analytický tým vedoucí Amundi Investment Institute Monica Defend.
Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag







































Yenkyové tam nemají minolovky…. Nejvyšší íránský duchovní Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení. Vyzýval k pokračujícímu uzavření Hormuzského průlivu.
Chameneí také dal najevo, že bude po Izraeli a USA požadovat kompenzace za škody způsobené útoky. „Je důležité zdůraznit, že v každém případě budeme od nepřítele požadovat odškodnění. Pokud odmítne, vezmeme mu tolik majetku, kolik budeme považovat za nutné. A pokud se to ukáže jako nemožné, způsobíme mu podobné škody,“ uvedl dle agentury TASS v prohlášení.
Rusko i Čína poskytují Íránu logistickou podporu. Mimo jiné i o poloze amerických letadlových lodí. Takže je jasné, co je jen otázkou času…Chodící duševní porucha a narcis Trump zase bude dělat chyby a hrozí mu odvolání, případně i vyvrcholení několika jeho zdravotních problémů, o kterých se lékař vyjádřil, že je to otázka třech měsíců. Spící íránské buňky ve Spojených státech, instruované přes běžnou rozhlasovou síť, mohou také způsobit třeba atentát na Trumpa. Nebo třeba probourání několika hrází přehrad. Tedy i s uhlovodíky se to může vyvíjet všelijak, ale myslím, že jen přes ropnou krizi a krizi vládnutí ve Spojených státech. Ani strategické zálohy nejsou bezedné. Bude-li Izrael zpustošen, vyemigrován, na kolenou, nebudou mít Spojené státy koho podporovat a lze čekat další zkratkovitou reakci slona v porcelánu – Spojených států. Například pozemní operaci na území Íránu, nebo použití jaderných úderů. Podle jedné hlavy osvícené, která se dosud nezmýlila v předpovědích, lze očekávat tvrdý jaderný úder v březnu 2027. I s tím jistě Írán a jeho spojenci počítají. Jeho nejmodernější rakety mají dolet přes 2000 km. Spojené státy jen síle rozumí.
„Američtí namornici pluji na Qadalcanal“ .je jedna pisen, která byla omezována ji
zpívat blahe paměti. Perský záliv s Hormuzem je hrdlo flasky, to je děsivá záležitost všech námořníku celého světa. . Prez. Trump zabalil návštěvu Ciny v březnu, kde by dostal poradny kartáč. I tak podzimní volby do části Kongresu budou dalším hrdlem, kterým se neda proplout bez ztrát. Ten utok na Iran nechtěl více prezident J. V. Vance, byl kdysi v Iraku. Nebude to v USA jednoduche.