Dezinformace nespadly z nebe. Reagují na poptávku

2
655
dezinformace
Foto: Pixabay.com

Odborníci se zamýšlejí nad tím, kdo jsou lidé, kteří podléhají neověřeným a často naprosto nesmyslným tvrzením či přímo dezinformacím. Dle odborníků jde často o lidi nevzdělané a nespokojené se svým životem.

Sociologové a mediální experti tvrdí, že dezinformacím a jednostranné propagandě podléhají nejvíce lidé frustrovaní, nespokojení nebo ztracení ve složité informační společnosti.

„Dezinformacím může podlehnout každý, ale můžeme vidět typické rysy. Dezinformátoři cílí na emoci, cílí na lidi, kteří dají více na emoční stránku věci, méně na rozumovou a racionální stránku věci,“ vysvětlil pro FinTag.cz analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.

Podle odborníků dezinformátoři a propagandisté pracují se základním předpokladem, jímž je, že nespokojení lidé hledají viníka za svoji nespokojenost. Je pro ně snazší a přijatelnější označit za příčinu životních proher někoho jiného než sebe.

Podle Máci dezinformátoři i proto pracují s negativními emocemi, jako je závist, naštvanost, nespokojenost, zášť, obavy, strach. Tedy emocemi, které zažívají lidé s horším postavením ve společnosti.

„Z toho pramení frustrace, někdo hází vinu za svůj neúspěch v životě na uprchlíky, na vládu, na Evropskou unii, NATO. Dezinformační weby předkládají této skupině lidí, kterých je v České republice asi čtvrtina, jednoduchá vysvětlení, jednoduchá řešení,“ míní Máca.

Situaci často umocňují i vnější vlivy. Mnoho lidí se dnes potýká s nedostatkem peněz, exekucemi. Případně mají problémy v rodinných vztazích.

„Šťastný, spokojený a vyrovnaný člověk nemá potřebu vyhledávat na internetu hlouposti o nanočipech ve vakcínách, o spiknutí iluminátů, nebo snahách nějakých skupin po ovládnutí lidstva,“ dodává.

Frustrace a dezinformace chodí ruku v ruce

Podle sociologa Michala Uhla avšak nejsou mezi příjemci různých konspiračních teorií jen lidé frustrovaní a nespokojení.

„To by bylo příliš velké zjednodušení toho, kdo je jak ovlivnitelný,“ uvedl.

Argumentuje, že dezinformace zasahují všechny skupiny napříč společností. Podléhají jim lidé ve městech i na venkově, mladší i starší, ženy i muži, výjimka nejsou ani vzdělaní lidé.

„Dezinformace cílí na obecnou populaci. Často pracují s nějakými náladami ve společnosti. Hledají dělící linie a prohlubují je. Konstruují realitu, která je zajímavá a výhodná pro část populace, kde dělící linie vede,“ vysvětluje pro FinTag.cz Uhl.

Zřetelně vyjevená „zlá strana“ mnohým pomáhá uniknout z reality a odvádí je od motivace svou vlastní situaci změnit. Zvlášť, když například na sociálních sítích vidí, že obdobně smýšlí i někteří další lidé.

Konflikt na Ukrajině jako ukázkový příklad

Pro příklad z praxe, kdy propaganda a dezinformace rezonují společností, není třeba chodit daleko. Je jím aktuální válka na Ukrajině. Z veřejné podpory Ukrajiny se dá usoudit, že většina české společnosti vnímá Rusko jako agresora, který napadl Ukrajinu.

Ale existují i lidé, kteří po vzoru kremelských lží tvrdohlavě tvrdí, že ruského prezidenta Putina vyprovokoval Západ. Že Kreml jen chrání ruské občany na Ukrajině před genocidou nebo že ukrajinský národ neexistuje. Že ruský prezident Putin je mírotvůrce a ukrajinské vedení jsou nacisti a Ukrajina stát prolezlí banderovci.

CZ.NIC vypnula proruské weby. I ProtiProud exmluvčího Klause

Někteří dezinformátoři a zejména pak ruská média uvádějí, jak Ukrajinci nadšeně zahazují samopaly a vítají „ruské osvoboditele“. A to přesto, že do samotného Ruska z Ukrajiny zamířila necelá čtyři procenta uprchlíků, zatímco do tradičně Rusku nenakloněného Polska jich přišlo přes 53 procent. Další desítky procent zamířily do Maďarska, Slovenska a vůbec zemí západní Evropy.

Dezinformátoři také viní premiéra Petra Fialu a další členy vlády a parlamentu ze „zavlečení do válečného konfliktu, podpory války a zabíjení lidí“.

Podle odborníků je pak jen otázka času, kdy se v českém dezinformačním prostředí brzy v negativním světle objeví sami uprchlíci. Již nyní mnozí žehrají, že Česko nemá dost peněz a bytů pro vlastní občany, ale že pro uprchlíky se najdou. To vše má od seriózně vedené debaty o možnostech Česka prospět lidem na útěku daleko.

Michal Uhl: Prokremelské struktury prohrály

Sociolog Michal Uhl tvrdí, že v případě prokremelské tematiky nastal na dezinformační scéně dramatický obrat.

„Důvod je skutečnost, že podle výzkumů se situace ve veřejnosti zásadně mění. Ještě nedávno byla společnost rozštěpená, vnímala geopolitický vývoj 90. let a později rozporuplně. A právě na tom dezinformace stavěly a pracovaly s tím. Ale vpádem Ruska na Ukrajinu se jim to celé zhroutilo, protože došlo ke společenskému koncensu, že je to akt agrese a války. O tom je přesvědčeno přes 98 procent českých občanů,“ říká sociolog.

„Myslím, že prokremelské struktury prohrály. Trollí farmy, které pracují s dezinformacemi, ztratily veškerou dosud vybudovanou moc,“ dodává optimisticky.

Některé weby dokonce částečně změnily rétoriku. Od otevřeně prokremelské orientace přešly k podpoře Ukrajiny, byť často umírněné. A co je příčinou?
  • Je to vlivem změny názoru prezidenta Miloše Zemana, který se cítí podveden chováním jím ještě nedávno hájeného Vladimira Putina?
  • Nebo zatím neblokované dezinformační weby začaly být opatrnější z obavy před vypnutím jako ty méně šťastné?

Michal Uhl říká, že hlavní důvod opatrnějšího postoje zatím stále působících dezinformačních webů je změna náhledu většiny populace.

„Teď pro ně není výhodné šířit prokremelské dezinformace. Když chcete měnit společnost, musíte mít aspoň třetinovou podporu,“ říká.

Prezident Zeman v otázce Ruska přiznal, že se mýlil

Podle Michala Uhla je proměna mediálního prostoru jedním z významných faktorů, jenž vede k šíření dezinformací. Tu zapříčinil kolem roku 2000 nástup sociálních sítí.

„Od 19. století až do začátku 20. století existoval monopol médií. Byly do značné míry centralizované a kontrolované, decentralizací přes internet došlo k tomu, že kdokoli může říkat cokoli,“ vysvětluje.

A to je podle něj živná půda k tomu, aby se šířily informace. Nejen ty pravdivé, ale, jak například teď ukazuje válka na Ukrajině, i lži, konspirační teorie a účelové dezinformace. A to opět s jedním cílem – rozdělit společnost a ovlivnit veřejné mínění ve prospěch daných politických, sociálních nebo ekonomických skupin.

Nejsme v USA. Nemáme absolutní svobodu slova

Podle analytika Romana Mácy jsou nejnebezpečnější dezinformace, které vzbuzují strach a nenávist ve společnosti nebo dokonce podněcují k násilí.

„Obrovské riziko představuje to, že často vyzývají k násilným akcím typu vezmi spravedlnost do svých rukou,“ říká.  

Upozorňuje, že dezinformace přivádějí některé až k teroristickým akcím. Jako penzistu Jaromíra Baldu. Ten, který kvůli strachu z migrantů zaútočil na osobní vlaky ve středních Čechách. Soud ho odsoudil za teroristický čin.

Trestní stíhání ale hrozí lidem nejen za fyzické násilí nebo teroristický čin. Mohou být obviněni i za to, že šíří dezinformace, které mohou ublížit jiným lidem nebo skupinám.

„My nejsme ve Spojených státech amerických, kde platí absolutní svoboda slova. Od druhé světové války máme nastavenu relativně komplexní soustavu pravidel. Některé věci prostě není možné říkat, protože svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda jiných,“ vysvětluje sociolog Michal Uhl.

Absolutně nepřípustné je popírání holocaustu, hanobení rasy, přesvědčení, náboženského vyznání.

„Mnoho skutků v právním řádu má trestně právní povahu, není to jen otázka českého právního řádu, ale celé kontinentální Evropy,“ doplňuje Uhl.

A jak veřejně upozornil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, trestnímu stíhání se mohou vystavit i lidé, kteří schvalují útok Ruska na Ukrajinu, podporují invazi nebo vychvalují představitele Kremlu za válku na Ukrajině.

Za schvalování války jako trestného činu hrozí pokuty i postihy

„V našem právním řádu máme paragrafy, které určují trestně právní povahu jednotlivých výroků. A je třeba říci, že aplikace práva je platná i v internetovém prostoru. Není rozdíl mezi tím, když začnete schvalovat genocidu veřejně na náměstí, nebo jestli to napíšete na Facebooku jako svůj status,“ varuje Uhl.

Libuše Frantová

2 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den. Autor článku zřejmě nechápe tuto realitu. Každý si zde vytváří svůj svět, a to co vidíme, je zhmotněná víra většiny. A tuto informaci si může každý ověřit sám. Stačí mu pár hodin dechového cvičení a potom pozorně naslouchat.

  2. Při čtení článku jsem si nostalgicky vzpomněl na Rudé právo blahé paměti. Jako bych se vrátil zpátky do dob bojů s třídním nepřítelem.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here