Inflace v červenci stoupla na 1,7 procenta z 1,5 procenta v červnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny rostly o 0,6 procenta. Vyplývá to z dnešního předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 11. srpna. Reakce ekonomů upřednostňují tu skutečnost, že i přes zrychlení tempa zůstává inflace pod 2% cílem České národní banky [ČNB].
„I nadále pokračuje trend zlevňování potravin, který jede po vertikále zemědělci-zpracovatelé-obchodníci,“ komentuje data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj jde na první pohled o dobrou zprávu. Nicméně při bližším pohledu, jak říká, není český inflační obrázek úplně beze skvrny. První známky inflačního obratu jsou podle něj už nyní vidět u energií.
„Doposud se situací hýbaly pohonné hmoty, avšak jejich ceny se v posledních týdnech docela zklidnily. Nyní ale začínají pomalu přicházet na řadu důsledky zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti s tím, jak energetické společnosti opatrně mění své ceníky,“ říká.
Rovněž upozorňuje na setrvalý trend zdražování. Ten i nadále pokračuje u služeb. Meziroční tempo u služeb dosahující 4,7 procenta je podle jeho názoru faktorem, který ČNB rozhodně radost neudělá. ČNB rozhoduje o sazbách ve čtvrtek 6. srpna.
„A je v podstatě jedno, že primární příčinou je růst nájmů a cen nemovitostí, protože jde o převážně poptávkovou inflaci, která má v našem případě až příliš hluboké kořeny,“ dodává.
Výrobní inflace je pod kontrolou. Potraviny by měly dál zlevňovat
Co se týče dalšího vývoje, tvrdí, že po krátkém desinflačním intermezzu očekává, že inflace zamíří postupně nad dvouprocentní hranici. Na přelomu roku zřejmě překoná tříprocentní hranici.
„Do konce roku navíc vyprchá efekt přesunu plateb za obnovitelné zdroje energie, takže se efekty zdražujících energií projeví v plné síle,“ říká Dufek.
Inflace v červenci podrobněji
Meziročně byla inflace nejsilnější v kategorii služeb [+4,7 %], alkoholické nápoje a tabák [+3,7 %]. Naopak už jen mírně klesaly ceny energií [-0,3 %]. Ve zlevňování pokračovaly potraviny a nealkoholické nápoje [-3,1 %], nezpracované potraviny [-2,3 %] a zpracované potraviny, alkohol a tabák [-0,6 %].
Průběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v %
[Zdroj: ČSÚ]
Meziměsíčně byla inflace nejvyšší v kategorii služeb [+1,6 %] a energií [+1,1 %]. Naopak pokles zaznamenaly zpracované potraviny, alkohol a tabák [-0,1 %]. Ceny v kategorii nezpracovaných potravin klesly o 1,6 procenta, potraviny a alkoholické nápoje o 0,4 procenta a alkoholické nápoje a tabák o 0,4 procenta.
Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila je aktuální 1,7% inflace přesně v souladu s očekáváním trhu. A připomíná, že hodnota je o dvě desetiny procentního bodu vyšší než v červnu. Červencová data podle jeho názoru velké překvapení nepřinesla.
„Meziměsíčně na inflaci působilo zdražení pohonných hmot po ukončení vládních intervencí a opětovném zhoršení válečné situace v Perském zálivu. Ceny svižně rostly i v sektoru služeb, což bylo patrně dáno hlavně začátkem hlavní sezóny dovolených, které tradičně přináší růst cen rekreací, stravovacích a ubytovacích služeb. Naopak tlumivý efekt na inflaci měly opět potraviny,“ shrnuje aktuální trendy.
Odhad červnové inflace ČNB je mimo o 0,6 %. Koruna mírně oslabuje
Také ale dodává, že jádrová inflace zůstává významně zvýšená a pohybuje se na úrovni tří procent. Nicméně to a obecně dnešní data, jak říká, zítřejší pravidelné měnově-politické zasedání Bankovní rady České národní banky neovlivní. A potvrzuje očekávání trhu, že ČNB úrokové sazby nezmění.
Inflace v Česku zůstává nejnižší v EU
Podobný názor předkládá hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který ale hodnotí meziměsíční růst spotřebitelských cen o 0,6 procenta jako výrazný. Přesto zdůrazňuje, že celková meziroční inflace zůstává pod dvouprocentním cílem ČNB a z pohledu běžného spotřebitele jde i nadále o příznivý údaj.
„Zrychlení o dvě desetiny procentního bodu nelze vykládat jako návrat inflační vlny. Inflace v ČR by i v červenci měla zůstat jednou z nejnižších v EU,“ tvrdí Kovanda.
A současně dodává: „Na srpnovém jednání bankovní rady je proto nejpravděpodobnější ponechání sazeb beze změny. Pro stabilitu hovoří celková inflace pod cílem, levnější zboží a pokles cen potravin. Proinflačním faktorem je růst cen služeb a jádrová inflace nad třemi procenty. Bankovní rada nejspíše bude vyčkávat, i s ohledem na další geopolitický vývoj, zejména stran války s Íránem. Návrat ke snižování sazeb se každopádně vzdaluje.“
–DNA–
