„Od začátku roku sledujeme velký příliv kapitálu do evropských aktiv na úkor amerických,“ říká investiční ředitel Amundi Petr Zajíc. Otázka podle něj stojí, zda jde o snahu diverzifikovat portfolia, nebo nedůvěru k dalšímu vývoji v USA.
Americké akcie podle něj nadále ale zůstávají stále drahé. Což se děje v situaci, kdy firmy v USA, jak říká, jsou „na peaku“ svých marží.
„Budoucnost je i tak nejistá. To hlavně kvůli velice obtížně predikovatelné politice amerického prezidenta Donalda Trumpa,“ doplňuje pro FinTag Petr Zajíc.
Analýza: Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský neví, která bije
Podle něj ještě na začátku letoška platilo, že většina portfolií spravovaných velkými investičními firmami byla nadvážena ve prospěch amerických aktiv. To se v průběhu roku ale změnilo. Správci portfolií přeposlali významnou část peněz do evropských aktiv.
„Otázka je, jestli je to dlouhodobý trend, nebo jenom rebalancování portfolií a důraz na diverzifikaci,“ říká pro FinTag a doplňuje: „Pokud investoři nevěří americké ekonomice, tento trend bude pokračovat, pokud jde v uvozovkách pouze o diverzifikaci, lze očekávat, že tento trend se zastaví.“
Katastrofické scénáře o inflaci kvůli clům v USA se nenaplňují
Investoři podle něj investují zejména do burzovně obchodovaných fondů ETF, které cílí na Evropu. Většinou jde o investice do evropských indexů. Co se týče sektorů, správci portfolií si vybírají podle jeho slov převážně defenzivní akciové tituly a samozřejmě státní a kvalitní korporátní dluhopisy.
„Navzdory všem nejistotám je většina aktiv na trzích stále v plusu, výjimkou je možná Japonsko, a Amerika je tak víceméně na svém,“ shrnuje aktuální stav na burzách ze letošní rok investiční ředitel Amundi.
Další vývoj dolaru je určitě téma. A to nejen v USA
Při představování výhledu Amundi do budoucích měsíců Petr Zajíc upozorňuje i na aktuální oslabování dolaru. Ten například proti euru od začátku roku oslabil zhruba o jedenáct procent. Přitom dál sílí tlak na jeho další oslabování.
„Kurz amerického dolaru například proti české koruně výrazně oslabil. To byl a je dost razantní sešup. A vlastně to dokazuje, jak americká aktiva ztrácejí ten punc bezpečného přístavu,“ říká.
Analýza: Oslabující dolar násobí poklesy na akciových trzích
V této souvislosti upozorňuje na korelaci dolaru a amerických akcií. Podle něj americké akciové trhy aktuálně zaostávají za ostatními trhy. Dneska mají USA ze všech těch regionů nejhorší výkonnost, tvrdí.
„I proto ten trend výhledu na dolar zůstává nadále dost negativní,“ vysvětluje.
Další vývoj u dolaru si ale netroufá odhadovat. Tvrdí, že predikce kurzu měn je něco, co analytikům vůbec nevychází. Důvod podle něj spočívá v tom, že měny se vyvíjejí velice trendově. A to je důvod, proč se těžko predikují. Z pohledu konzervativních investorů tak podle jeho názoru zůstává klíčové měnové zajištění.
„Pokud Amerika ale i nadále bude ztrácet tu pozici ekonomiky a země číslo jedna, tak to samozřejmě bude ovlivňovat i ten dolar,“ říká.
Dolar je pod tlakem. Nejen Číny, ale dnes už i velkých investorů
Amerika se podle jeho slov stává nepředvídatelná hlavně z pohledu firem. Ty neví, jaká cla americký prezident nakonec uplatní, stejně jako to, jaká bude například daň z dividend. A i když Donald Trump ve svém aktuálním návrhu daňových změn prosazuje nižší zdanění firem, u dividend ho naopak plánuje zvýšit.
„V tokovém prostředí velice obtížně cokoli plánujete,“ dodává Petr Zajíc.
Roste zlato, posiluje švýcarský frank
To, že Amerika stále více ztrácí ze své pozice stabilního a jistého bezpečného přístavu, podle Petra Zajíce dokazuje i růst ceny zlata nebo posilování švýcarského franku. Roli v tom hraje jak politika prezidenta Trumpa, tak geopolitické tenze, které se dnes staly nedílnou součástí aktuální politické situace ve světě. Za příklad dává napětí na Blízkém východě, ale dnes už i jen vleklý konflikt na Ukrajině.
To vše z pohledu investorů nahrává dluhopisům, které jsou na několikaletých maximech, a po uplynulých letech nízkých, nulových nebo i záporných úroků centrálních bank se opět stávají jedním ze základních stavebních kamenů portfolio manažerů.
„Výnosy 30letých státních dluhopisů v rozvinutých trzích jsou na několikaletých maximech oproti historicky nízkým výnosům v Číně,“ doplňuje Petr Zajíc.
Co se týče budoucího vývoje, předpokládá, že svět půjde cestou slabého hospodářského růstu a přetrvávající inflace. Výjimek bude jen pár, třeba Indie.
„Ve druhé polovině letošního roku bude klíčové, jak to dopadne s americkými cly. Důležitý bude i fiskální vývoj v USA, kde snížení daní pro velké firmy nejspíš přinese jen další prohloubení už tak vysokého zadlužení Ameriky,“ tvrdí.
Upozorňuje i na klíčovou roli americké centrální banky [FED], která prozatím kvůli obávám z proinflačních tlaků vysokými úroky tlumí růst amerického hrubého domácího produktu. Přesto očekává, že se FED ke konci roku dostane na úroveň 3,5% sazeb. Ty se aktuálně pohybují v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. A to navzdory tlaku prezidenta Trumpa, který volá po jejich snížení a říká, že v Americe „žádná inflace není“.
Daniel Tácha
Je třeba vycházet z nejobjektivnějšího vývoje globálního, ze jména co se týče Spojených států, protože jejich izolace a dolarová krize zatím nedosáhla rozměrů, že by pro některé země, zejména díky členství Spojených států v NATO, nebyly strategickým partnerem. Spojené státy jsou stále hlavou NATA. Později si budou muset státy hledat jiného strategického partnera, pro zajištění plné státní suverenity, i když přibývá koalic jen mezi dvěma či třemi státy a ty vytvářejí bezcelní zóny a chtějí spolu stále více spolupracovat. Například státy SAHELu. Mezi stále více protěžované strategické partnery patří zejména Čína, Rusko či celé BRICS+ – tam jde zájemcům o členství zejména o spolupráci s Ruskem, protože to má ke státům mnohem civilizovanější přístup než Čína. Rusko je tím bezpečným přístavem. Čína si podmaňuje státy investicemi a když státy nemají na splácení půjček, musí obětovat nejčastěji své nerostné bohatství, Čína má tak v různých státech i rostoucí politickou moc a snadno může lobovat. A to se státům zajídá.
Rakušan „vysvětlil“, jak vnímat rekordní zvýšení cen energií: „I přes veškerou pomoc vlády ceny energií budou vyšší, než byly třeba v loňském roce. Ale tohle je daň za naši nezávislost a naší svobodu. Tohle je daň za to, že stojíme na správné straně“, prohlásil tento dementní fanatik.
Svět pokřivených zrcadel.
Rakušana netřeba brát vážně. Tu jeho snahou o svobodnou ČR po jeho podpisu pod migrační pakt mohou brát vážně jen politicky lehce navtrdlí voliči STAN. Kdyby dělal politiku tak, jak dnes mluví, musela by strana STAN z větší části dělat přesný opak, než doposud dělala.
Svým způsobem je škoda, že po volbách nebude pokračovat, musel by zdůvodňovat. Protože jak se v článku píše, ti, kteří mají peníze, je nyní ve zvýšené míře přesouvají do EU. A kam? No jasně že ne hlavně do podniků svíraných zelenými nesmysly! Ale do dluhopisů a dotovaných segmentů, kde je jistý výnos. Bude docela legrace, až k těm dnes už vydávaným přibudou povolenky určené obyvatelstvu a ty se stanou předmětem finančních spekulací těchto lidí. Koupí je dvacet, prodá za čtyřicet, (rozdíl +20). Ten, který je koupí za čtyřicet, prodá za šedesát (rozdí opět +20), pak ten který koupil za šedesát, prodá opět za +20, jízda v podobném stylu jak je trend u bitcoinu. No a kdo zatáhne těch +20 +20+20+…+20=+…. (tečky podle toho, kam se to až dostane)? To bude to nové „výpalné“, které se chystá, ty povolenky pro obyvatelstvo, takže to zatáhnou voliči STAN. Logicky my s nimi. A nevšiml jsem si, že by o tomhle Rakušan něco sáhodlouze říkal. Byl by gól, kdyby s těmito povolenkami, v popisovaném duchu, spekulovali přes nastrčené koně ruští oligarchové! Pokud vím, Rakušan to jako nemožné nevyloučil, nezjímal se, měl v hlavě hlavně ten podpis pod migrační dohodu.
Ale hlavní je, že mu jeho slova skalní voliči STAN věří. A o to jde.n U voleb vždy.